Všude hájí bachny aby měli dost zvěře no a
jestli jsou ty stavy tak tragický vysoký jak píšeš tak to udělejte holt opačně ,vystřílejte vodící bachny a selata co tam zbudou potlučte na honech. To je co, to čučíš. No a ted vážně.bud černou lovit neumíte nebo je vás tam pár co se tomu věnujou a nestíhaj a ostatní čekaj na podíl,každopádně lov ve vašem případě(tlumení) černé je otázka celoročního itentenzivního snažení a není nutné lapat zvěř jak za Habsburku i když jim se problém černé vyřešit podařil .
Zdravím páni kolegové,
pokud jde o "chytáky" prasat, osobní zkušenosti nemám.
Velice dobře však rozumím Milanovu konstatování, že ... mám nájem honitby ještě na tři roky ....a musím je ustát.
Osobně můžu mít sebeetičtější názory na způsoby lovu, nesmím ale zapomínat na konkrétní podmínky dané honitby, majitelů a event. hospodařících nájemců pozemků a zřejmě i personální podmínky v daném sdružení.
Několik poznámek:
1, Kdo z Vás, co kritizujete a odsuzujete Milana za jeho snahu o řešení škod od prasat těmito lapáky,(spíše možnou prevenci a nevylučuji za jistých okolností ani určitý opodstatněný alibismus), řešil spory s majitelem či hospodařícím nájemcem pozemků, kdy výše škod (reálných, někdy "reálných" ale vymáhaných) je v řádu několika desítek až stovek tisíc Kč. Doba i chování subjektů v těchto sporech je někdy hodně i účelově zkomercionalizované.
Znám trochu podmínky a možnosti v dnešním zemědělství. No, moc finanční "vaty" tu tedy není a snad do určité míry i možnosti sdružení, tam je to podobné. Dnes už moc neplatí, že to prostě nějaký kus srnčího, nějaká drobná či nějaké prase jako kompenzace spraví.
V minulých časech platilo, že honitba a sdružení musí tyto věci umět "utáhnout". Jenže výše škod byla v podstatně jiných relacích a s JZD nebo záhumenkářem se zpravidla dalo dohodnout.
Osobně proto souhlasím s tím, že v daných podmínkách to může být jedno z řešení prevence škod.
2, Přímo se vnucuje otázka o vztazích mezi sdružením a hospodařícím zemědělským subjektem, nejsem naiva, co si myslí , že se zemědělské hospodaření přizpůsobí vždy a plně potřebám a přáním mysliveckého hospodaření na těchto pozemcích (dtto lesní pozemky).
Jako prevenci škod bych ale viděl včasné upozornění = varování zemědělců na potenciální vysoké škody při jejich určitých osevních postupech tzn. včas se o nich informovat. Z toho pak plyne potřeba budování a umístění stálých či přenosných posedů a sedaček v dané škodami ohrožené lokalitě, na potřebu přístupu k těmto zařízením i uprostřed lánu tzn. jen skutečně nutná pěšinka pro příchod na posed a odtažení uloveného kusu, na respektování těchto zařízení při zemědělských pracích, .... Z praxe vím, že to účinkovalo.
3, Pokud ve sdružení v dané honitbě ( cca 300 ha lán řepky a obdobné lány kukuřice) je pouze zlomek členů ochotných (či schopných ) lovit prasata, nezbývá než si otevřeně a včas pohovořit o způsobech prevence škod tzn. mj o výrazně vyšším odlovu, jako důkazu, že tento problém sdružení vnímá a umí řešit nebo prostě počítat s odpovídajícím podílem všech členů na škodách. To je pak teprve "nadšení".
Na zvýšený odlov mívá zpravidla velmi pozitivní vliv ( zde již jinde zmíněná) motivace členů popř,. hostů, že celý kus do určité hmotnosti např. alespoň do 20 kg patří střelci zdarma. U větších kusů to je třeba polovina nebo má střelec dispoziční právo co s kusem udělat = komu prodat a na prodeji je nějak zainteresován. Někdy pomůže i faktor rozšířené závisti mezi členy k nastartování jejich aktivity v odlovu. Vhodné a efektivní pro zvýšený odlov může být i společná čekaná více střelců s možností a jistotou vzájemné účinné pomoci včetně psů.
Pokud toto řešení nepomůže, zvážit naléhavou potřebu přijmout mladé a aktivní nové členy (hosty), kteří pomůžou odlov navýšit.
Další altenativou úspěšného odlovu by mohla být snad i event. společná akce ve dne( ne při sklizni), ale s využitím většího počtu dříve umístěných přenosných sedaček obsazenýcgh střelci a dostatečného počtu vhodných psů, kteří by s prasaty pohli. Riziko úrazu psů je ovšem poměrně vysoké. Nelze vyloučit ani škody na srnčím od psů. Toho si musí být vědomi majitelé psů i členové daného sdružení.
4, Nastavit ve sdružení řád a pravidla pro bezpečný odlov prasat (znát místa lovu, délku doby kdy se čeká , signalizaci mezi čekajícími,...)
5, Tohle forum se jmenuje Lovecké forum a myslím, že používaní nejrůznějších lapacích a odchytových zařízení historicky dalece předcházelo uplatnění střelných zbraní a i při jejich rozšíření jako hlavního způsobu lovu zvěře v posledních staletích má odchyt zvěře stále co říct. Když nic jiného, tak jen proto, že stále mohu jako lovící napravit s minimální škodou na zvěři špatně provedený odchyt. Tuto možnost mi střelná zbraň nedává. A postřelené kusy zažívají zřejmě mnohem větší stres než kusy chycené v lapáku. To je ale jen moje domněnka.
6, Jako mladý myslivec jsem zkoušel chytat bažanty do podražce a velmi rád jsem jezdil chytat zajíce. Obojí má ( tedy mělo) vynikající atmosféru i adrenalin. Dnes jsou to již jen vzpomínky.
odchyt zajíců či bažantů´nelze s tímto srovnávat.
Chtěl bych vidět společnou akci v takových lánech a výsledek s dá s vysokou pravděpodobností určit předem .
Takže lov na ochozech, u kališť, apod. je efektivní varianta. Bohužel, chce to mnoho času a musí se to umět.
Niva to zase nenapsal tak špatně,jenže tohle se už desetiletí normálně dělá.Jen nebyly lány monokultur tak jak nám někdo radí.Rozhoduje z letadla a českou krajinu ani zemědělství nezná.Na to co šlo a za co jsme se ve světě mohli chlubit se dnes stydím.Rozum sedláka z našich krajů byl uplně jiný žil přírodou a gruntem.Dnes si vše kupují lidé,kteří věci nerozumí a jen vloží s rozumem peníze.Jíst se musí a levná pracovní síla na vsi je a bude.Pokud podle direktury je na katastru pěstována řepka,druhý rok pšenice no a další rok opět technické plodiny,pak nějaký slad.Jak dlouho se to dá dělat bez živočišné výroby?Pronajimatelé pozemků ani nevědí,že bonita půdy jde rapidně dolu,průmyslová hnojiva to nezachrání.Půda je tak vyčerpaná,že už ani nedostane tu slámu nebot se i ta dnes prodává na pelety.Každý vidí prasata,každý vidí obrovské škody.Ano oni jsou vidět,ale ty hlavní škody si nikdo přiznat nechce a vidět nejsou.Pokud Nivo rozumíš zemědělství a nejsi ten z menegerů po mě potopa,dáš mi za pravdu.Proč se musí potraviny dovážet.Přitom venku u sousedů nekoupím našeho k snědku nic.Proč oni si umí ochránit svůj trh?Proč mi ne.Neni to proto,že na vsích je nezajímavé volební číslo?Když se zamyslíme prasata jsou nic.Bohužel my jsme ty beránci,kteří vše zaplatí ne jednou,ale nejmín 5 krát.Podiv se jen na mechanizaci.Což ty stroje může něco přežít při záběru 12 metrů.V dohledu 10 let nebude zvěř drobná za ní půjde srnčí,jen jelení a černá má šanci.V poli se schová před stroji uteče.Tak jí pochytáme a pak už nemusíme dělat nic.Vím,že zemědělci dělají a pěstují co jde co se prodá,ale pak musí počítat s tím,že oni budou množit tuto zvěř.Ne my.Nebo jí snad někdo chodíme inseminovat.V máji vleze do řepky v listopadu někdy i v prosinci odejde do lesa.A ted babo rad. http://www.cmmj.cz/Poradny/Pravni-porad ... oveho.aspx
Nevím,jestli se to děje u Vás taky,
ale máme pole,kde se kukuřice pěstuje 5 až 10let po sobě s vyjímkou snad jednoho roku ,kdy tam byla pšenice.
Asi nemusím říkat jak vypadala.
Poslední kukuřici dosekl kombajn letos v polovině února!!!!!!
Milan
Zdravím páni kolegové,
to figi:
-osobně preferuji individuální způsoby lovu a samostatně vypracované příležitosti - nejčastěji ochozy, těch prasat u nás tolik nechodí (spíš tak často nejsou).Věřím ale, že jsou lokality, kde ten chyták prostě je(může být) za daných okolností jedno z nutných ještě přijatelných řešení. Jsou i podstatně horší.
- s chytákem osobní zkušenosti jak jsem psal nemám, proto nemůžu porovnávat rozdíl mezi odchytem prasat a zajíců nebo bažantů. Pokud je máš, uveď. Tenkrát se to dělalo buď pro prodej nebo jako přátelská výpomoc jiným sdružením, odkud byly zase další protislužby.
- s tou společnou akcí = lov v řepce a její efektivita. Myslím, že je to věc znalosti terénu, technického vybavení v lokalitě (sedačky), vhodných psů popř. vůdců, organizace a především ukázněnosti a schopnosti střelců. Pak se to dá dobře přirovnat k standardní natláčce v náročnějším terénu, ale s tou výhodou, že střelci na sedačkách (posedech) mají podstatně lepší rozhled a přehled o situaci a podle mě i o možnostech úspěšného lovu.
to zdeněk 41:
- zcela jistě nejsem dotyčný typ manažera ani člověka (po mně potopa) jak píšeš
- pocházím z vesnice, zemědělství poznávám dlouhodobě prostřednictvím zde činných blízkých příbuzných, přátel a známých a hlavně vlastním úsudkem. Rozhodně to není jednoduché živobytí, obzvláště v této zemi. Myslím, že trochu za ty roky vidím i do fungování sdružení a ekonomiky provozu honitby. Škody zvěří na kulturách a jejich vymáhání v našem "skvělém" právním řádu může být skutečně likvidační faktor pro nejedno sdružení. Plně s tebou souhlasím, že skutečné příčiny škod zvěří jsou někde jinde. Platí to i v lese. Jenže myslivci jsou na tapetě a ještě nějakou dobu budou. Na jiné místo a téma by se hodilo, kdo může za škody na zvěři a na kom je vymáhat. Úbytek drobné je katastrofální. Obecně platí bezohlednost, hloupost, arogance, ...,ale také konkrétní nutná ekonomika provozu a potřeba uživit se a to nemluvím jen o zemědělcích a jejich způsobu hospodaření.
- moje výše uvedená doporučení Milanovi jsou skutečně praktiky známé desetiletí. Někdy je ale třeba i základní věci připomenout a opakovat.
to Milan:
bohužel to s těmi osevními "plány" nebo pozdní sklizní tak někdy bývá, příčiny jsou zpravidla jednoduché, co a za kolik za rok prodám, s jakou jistotou, podmáčená půda, podmínky uskladnění, ...nebo jen třeba není na naftu.
Ale v takovýchto případech(sklizeň kukuřice v únoru) můžeš být naopak klidný z hlediska možností naúčtovaných škod, protože
příslušný zemědělec nesklidil v daných agrotechnických lhůtách, a proto jeho nároky na vymáhané škody nebudou mít evidentně efekt.
U nás používáme 2 klece na selata a mohu říct, že to funguje parádně. Za jeden rok se nám podařilo nachytat do dvou klecí 23 kusů selat. Všechno nachytané v řepce. Zkoušeli jsme to i v lese či houštinách, ale téměř bez úspěchu max. jednoho lončáka. Samozřejmě, že se u nás také najdou odpurci tohoto způsobu lovu, kteří by si radši prásátka stříleli pěkně na hromadách. Většinou ale brzy sklapnou, když zjistí, že by za vzniknuté škody museli v rámci sdružení platit také ze svého. Díky tomuto, máme se zěmědělci celkem dobré vztahy, protože vidí snahu ze strany myslivců a především výsledky.
Super. Předpokládám, že se už nejmenujete MS, ale OS (Odchytové sdružení, z.s.). Tohle nemá nic společného s myslivostí, pokud musíte myslivost "provozovat" takto primitivním způsobem.
Jak je "lovíte" v kleci ? Oštěpem ? Nebo tesákem ? Nebo lukem ?
Je to jen další důkaz o degradaci jakési "české myslivosti". Škody jsou jen zástěrka.
Myslivosti zmar !
Pánové, zmírněte ten kritický tón. Znáte konkrétní podmínky v Kleinově honitbě? Je způsob odlovu do klecí nelegální? Co děláte se zvěří chycenou do sklopce? Jak to chcete účinně řešit v lánech řepky, kterou když posečou, přestěhují se prasata do vedlejšího lánu kukuřice? Když posečou řepku, posečou kukuřici, jsou škody již realitou. Hřešíme na to, že zatím se k nám ve většině případů chovají zemědělci slušně, pokud vidí snahu. Ona ta faktura vystavená naplno je pak většinou jenom jedna.
Co je ale u klece důležité, to je její častá a důsledná kontrola. Pokud tomu tak je, nevidím v tom problém ze strany myslivecké etiky. To si jen namlouváme, že vše musí být uloveno palnou zbraní. A proč?
Tikka T3 Varmint 308W, Weatherby Mark V Accumark .300Win. Mag., IZH94 12x76/308W, IZH 27 EM 12x76/12x76, Suhl 150 Standard .22LR
Lov zvěře odchytem je snad popisován, v každé učebnici myslivosti. Tak nevím proč by zrovna tato metoda lovu měla nějak degradovat českou myslivost. Škody na zemědělských plodinách jsou velice reálna záležitost. Pokud máte nůž na krku nebo jen chcete se zemědělci dobře vycházet je to velice účinná metoda. V novelizaci se s ní počítá. Dokonce je tam i návrh na snížení hranice dopadové energie na nějakých 500 J pro usmrcení zvěře v těchto zařízeních.
Pokud se nepletu tak mezi cíle myslivosti patří i ochrana přírody. Je to dokonce i v zákoně. Např. predační tlak prasete divokého na druhy ptáku hnízdících na zemi je obrovský.
Myslet si, že jsme jen leniví a nechceme lovu věnovat jen dostatek času je naivní.
To Dalas: Kontrola je dnes brnkačka. Nejlepší je asi fotopast se sim kartou. Dá se pak velice rychle reagovat i na odchyt jiných druhu. Třeba houbaře .
Přesně, eine Kleine, tak jakpak usmrcujete odchycenou zvěř ? Zcela jistě nevystresovanou.
Jiří K. a dalas -
faktura a snížení predačního tlaku. Hm. To jsou ale opravdu "pádné" argumenty. Co takhle nejdříve střelba do vlastních řad ? Kolik členů u vás loví pravidelně černou ? Jak spolupracují "polaři" s lesními sousedy ? Jaký je ekonomický profit MS z lovu černé ? Zameťte si nejdříve před vlastním prahem. Černá je všude vítaná pouze kvůli loveckému vyžití. Že tento přístup nemá pranic společného s myslivostí, no a co ? Zajímá to někoho ? NE. Pro většinu je hlavní si vystřelit na prase, ulovit prase, vymluvit se ze škod, ukojit vlastní loveckou touhu. To je, oč tu běží.
Zajímáte se ? Slyšeli jste, co prohlásil Ing. Pondělíček z MZe na podzim na sněmu lesníků ? Že pravděpodobně bude nutné odchytem řešit i stavy jelení zvěře ? Co Vy na to ? Jak se Vám to líbí ? Jak se to bude líbit kolegům v MS ? Prase ano, ale jelena ? No to nikdy ! Už to živě vidím.
Kolikrát si MS, které řeší škody černou na polích, pozvalo hosty, či kolika hostům umožní lov černé, čekanou ?
Zameťte si sakra pořádně před vlastním prahem a potom obhajujte odchytová zařízení. jejich zřizování je z 99% dílem lenivosti, pokrytectví a pohodlnosti myslivců samotných !!!
Buttler> trochu si protiřečíš. Kritizuješ odchyt z důvodů účinného snížení stavů a na druhé straně říkáš, hlavně množství a vystřelit si. Takže, kdo chytá, je to špatně, kdo si radši střelí, je to špatně..........Spolupráce lesní a sousední polní honitby, ukaž mě, kde to funguje. To jsou zcela protichůdné zájmy v oblasti černé. MS kousek od nás, není dlouho doba, kdy to šetřili, dělali selekci atd. Pak jim dali zaplatit škody na totálně zdevastované kukuřici (a to ne že by se nesnažili o lov) a dnes střílí co vystrčí hlavu.Jinak zametat nemám co. U nás do klecí nelovíme. Chodíme po černé dost, přesto je to minoritní lovená zvěř. Jsme smíšená honitba s převažujícími poli a loukami. Sousedíme s lesními honitbami, takže v zimě si poloví sousedé, my vyjímečně. Touto dobou se to začíná tlačit k nám na louky, zasetou kukuřici a za chvíli to zmizí v řepkách a pak v kukuřici. Můžeš sedět v lokalitě třeba dva měsíce a nedostaneš se k ráně. Pak během dvou dní, kdy vynecháš, je vše přeoraný a můžeš jen poslouchat kecy členů těch sousedních lesních honiteb, který by tě nejradši propíchli za každý ulovený prase (je přece jejich) jak budeme cálovat za škody. Když sleduji vývoj, dovedu pochopit, že někde musí sáhnout k účinnějšímu způsobu lovu a nekritizuji to.
Tikka T3 Varmint 308W, Weatherby Mark V Accumark .300Win. Mag., IZH94 12x76/308W, IZH 27 EM 12x76/12x76, Suhl 150 Standard .22LR
No a ted vážně.bud černou lovit neumíte nebo je vás tam pár co se tomu věnujou a nestíhaj a ostatní čekaj na podíl,každopádně lov ve vašem případě(tlumení) černé je otázka celoročního itentenzivního snažení a není nutné lapat zvěř jak za Habsburku i když jim se problém černé vyřešit podařil 
.
odchyt zajíců či bažantů´nelze s tímto srovnávat.
Díky tomuto, máme se zěmědělci celkem dobré vztahy, protože vidí snahu ze strany myslivců a především výsledky.