LOVECKÉ FÓRUM / MYSLIVOST

Dobrý večer, mohl by mi někdo poradit jak mám správně změřit délku nábojové komory u brokovnice ráže 20.
Mám brokovou kozlici Holek 20/20 která byla vyrobena v roce 1949 a v průkazu zbraně je uvedena délka n. komory 76, což se mi s ohledem na stáří zbraně nezdá. Mám nějakou možnost v domácích podmínkách zjistit jakou mám vlastně délku té komory? Děkuji za případné odpovědi.

stačí ti na to šupléra nic víc nepotřebuješ

Leon píše:stačí ti na to šupléra nic víc nepotřebuješ

Jasně. to chápu ale jak se to měří, počítá se do toho přechodový úhel nebo ne? U dvanáctky to je jednodušší ale u dvacítky poznat rozdíl 6 mm tak jednoduché není.

Přechodový kužel se do délky komory nepočítá. Pouze válcová část od čela závěru. 20/76 má komoru 76,2 +2,00 mm

Já řešil něco podobného u jedné historické 16-tky a šuplerou jsem to nezměřil. Prostě jsem tam neviděl tak dobře, abych poznal, jestli je to komora 70. V tom starém "vývrtu" prostě není vidět jestli je šuplera na začátku kužele nebo ne. Těch 2,5-5 mm jsem z toho jako odpověď nedostal. Takže bych se i já přihlásil jako zájemce nějaké sofistikovanější metody změření. Já mám v průkazu zbraně pro jistotu jen r.16 (bez délky komory). Sice mi jen tak leží ve skříni přichystaná na kompletní renovaci a pravděpodobně se nevyhnu tomu svěřit jí puškaři na výměnu hlavní, ale zajímalo by mne to.

Zvědavec: budeš mít 65

20-ka má minimální průměr komory 17,40 + 0,10 mm. Nech si tedy stočit váleček o tomto průměru a zasuň do komory. Změř délku od čela závěru k váleč a přičti délku válečku. Možná by šlo použít i kování bez rantlu, pokud půjde do komory těsně.
16-ka má 18,60+0,10 mm. Puškař to měří stejně, jen se to nazývá kalibrem.

Georg.H píše:Zvědavec: budeš mít 65

Já si to myslel taky, ale pak jsem narazil na stejně staré kousky ze stejné doby s komorou 70

to můžou být už předělané....
ani sem se nesetkal se starým nábojem délky 70

Vznesl jsem dotaz přímo na Sellier & Bellot a to od kdy vyráběli r. 16/70. Jejich odpověď:

V prvním barevném katalogu firmy S & B vydaném kolem roku 1910 nejsou vůbec uvedeny délky nábojnic. Nemohu tedy říci, zda se ráže 16/70 vyráběla již před 1. svět. válkou. Zcela určitě se však již vyráběly za 1. republiky. V prvním katalogu vydaném po 2. svět. válce jsou nábojnice 65 mm dlouhé uváděny jako "normální", ráže s délkou 70 mm jako "prodloužené". V ráži 16/70 jsou v tomto katalogu uváděny ráže 16/70 "černá" a "červená".. S nábojnicí žlutou, a oranžovou jsou náboje uváděny s délkou 16/75.

Takže to, že jsi ještě neviděl žádnou starou flintu s komorou 16/70 ještě evidentně neznamená, žes viděl tolik aby tvůj názor na věc někoho v čemkoliv ujistil.

Tady bych dodal jestli mohu... vystřelený brokový papírový náboj (tedy papírová nábojnice) je delší o onou zakrouženou část, která se výstřelem otevře. A ta by měla být otevřena ještě ve válci komory a ne už v přechodovém kuželu, kde by tímto mohl vznikat nekontrolovatelný tlak.

Ono kdysi (už moc dávno) jsem četl článek o použití kratších nábojů 65 do komor 70. Docházelo k vypalování a korozi v komoře zbraně, v onom místě cca 5 - 6 mm před přechodovým kůželem (tedy v místě kam se při výstřelu rozvine zakroužený papír nábojnice). Mnozi majitelé zbrani si čistili pouze lauf a čistilo se lojem nebo "voskolojem" ve všelijakých poměrech. A právě chemická reakce některých látek z hořicích plynů s lojem toto způsobila. Staří fotři to budou možná ještě pamatovat a mnozi si jistě vzpomenou na přebíjení brokových nábojů s tzv. "zakružovačkami" stolními nebo ručními.

Komoru nejlépe změřiš dřevěným válcem, kalibrem (vysoustruženým klackém na míru). Pozor, komora není přesně válcová, ale mírně do kuželu. Proč ? Když ti praskne nábojnice nebo její spodní kovová část, lépe se to vytahuje. U starých flint dělaných různými puškaři, byly v komorách větší mírové tolerance.