Přebíjení střeliva do krátkých a dlouhých kulových zbraní

[Michal_123]

Michale já přebíjím, samotné přebíjení - navážka, střela mě nevadí ale ta úprava nábojnic je strašně úmorná

Jestli to moc neprožíváš
Ale jasně, nábojnice dá u pušky nejvíc práce.

[dalas]

Jasně, ta pušková nábojnice je nejpracnější. Hodně ale záleží na vybavení a na postupu. Jinak to vypadá, když vím, že to zítra vystřílím na střelnici a jinak, když to budu sušit možná roky. Ta degradace prachu splodinami v nábojnici se projeví. Zkušenost z .38 Spec. a .357 Mag. Je třeba si uvědomit souvislosti. Třeba stružení krčků je sice pracnější, ale dělám jej jednou za životnost nábojnice. Pokud jen krčkuji již na komoru zformátované nábojnice, je jejich zakrácení zbytečnou operací. Po mnohých peripetiích se suchým praním, sono a pod, jsem nakonec skončil u mokré bubnové pračky od Frankfordu s objemem 7l. Naplním to směsí nábojnic (problém je jen pokud mám více komor se stejnou ráží a stejného výrobce nábojnic. Já to vyřešil, že pokud možno mám jiné výrobce pro každou zbraň) Naplnění cca 5 min. Pak to nechám běžet dle znečistění cca 2hod a to si dělám něco jiného. cca 0,5 hod oplach a nechám sušit. takže mám třeba 300 puškových nábojnic, které mi zabraly 35 min. A vše čisté jak zvenku, tak zevnitř.
Ten buben umí 1000ks .223Rem a o 9Lug ani nemluvím. Vše za těch 35min aktivního času. Tím jse chtěl jen naznačit, že je to hodně taky o logistice a o nutných operacích.

[king]

Laborační data RS pro ráži .300 PRC, střely:

180gr Hasler Bull
190gr RWS Scorion
200gr Sierra MatchKing
208gr Hornady ELD-M
212gr Hornady ELD-X
220gr Hornady ELD-X
220gr Lapua Scenar-L
225gr Hornady ELD-M
230gr Berger Hybrid Target
230gr Hornady A-TIP

https://www.reload-swiss.com/de/ladedaten/rs-ladedaten

[Tritin]

Děkuji všem za rady. Znáte nějakou literaturu, kterou můžete doporučit nebo „youtubera“?

A jak přebíjené střelivo zkoušíte, abyste měli jistotu, že Vám to neroztrhá zbraň, že tlak je v bezpečném rozmezí?

[Michal_123]

Youtubery moc neznám a buď velmi opatrný na to, co kde na internetu uvidíš.
Doporučuji knihu o přebíjení Petra Leitnera:
https://www.strobl.cz/petr-leitner-knih ... rani_p8295

Přebíjecí proces ve zkratce
1) Vybereš si požadovanou střelu
2) Zjistíš navážku a střelný prach (tabulky, Quickload...)
3) Uděláš testovací náboj
4) Pokud možno zkontroluješ rychlost střely (ověříš to, že tabulky, nebo výpočet sedí, souvisí to s tlakem v komoře)
5) Předchozí dva kroky můžeš opakovat kolikrát je třeba
6) Ověříš na terči přesnost náboje

Tedy, když budeš zachovávat zdravý rozum a opatrnost, je přebíjení bezpečný proces.

Přebíjecí tabulky nebo výpočet pomocí Quickloadu jsou pro přebíjení naprosto zásadní. Je to ovšem pouze rámcová záležitost, jelikož je zde vždy několik proměnných.
- Mění se výkon střelného prachu mezi jednotlivými šarženi (u některých značek více, u některých méně)
- Různí výrobci nábojnic vyrábí nábojnice s různým vnitřním objemem
- Výrobci střel dovedou také někdy překvapit

To všechno nemění zpravidla parametry náboje zcela zásadně, ale je třeba s tím počítat a nečekat, že podle tabulek nebo výpočtu bude teoretická rychlost střely a tím pádem i tlak v komoře zcela odpovídat očekávání.
K tomu slouží právě výroba testovacího náboje se sníženou navážku.
Zní to určitě složitěji, než je to ve skutečnosti.

[haluziak]

Pokud chceš youtubery tak Erik Cortina, Winning in the Wind, Bolt Action Reloading.
Pokud si nechceš platit QuickLoad stáhni si GRT je zdarma akorát má velký problém Gordon, který ho vytvořil umřel (RIP)

Fakt je důležité si buď navážku najít v tabulkách nebo zkusit přepočítat v programu a pak stejně jít níž, pokud nechceš instantní rozborku flinty. Vše si přeměřuj/převažuj - Data o zápalkách nedostaneš, výrobci nábojnic lžou, výrobci prachu lžou, výrobci střel lžou.

[Michal_123]

Data o zápalkách nedostaneš, výrobci nábojnic lžou, výrobci prachu lžou, výrobci střel lžou.

Řeči o lžích jsou nesmysl. Lež je vědomě nepravdivý výrok.
Rozdíly mezi šaržemi jsou dané zejména technologií výroby. A zdaleka to není takový problém, pouze je třeba zachovávat opatrnost. Zároveň je zbytečné dělat z toho vědu tam, kde není.

Jak můžou lhát výrobci nábojnic? Nábojnice stejné ráže vypadají od různých výrobců různě. Mají různé vnitřní objemy, různou hmotnost, různé rantly, jsou z různých slitin mosazi. V různých šaržích, po výměně matric nebo technologie výroby mohou vypadat i nábojnice od jednoho výrobce trochu jinak. Ale co to je za lež? Máš pocit, že nábojnice neodpovídají C.I.P nebo jiné normě?
Prostě pokud mám tu potřebu, tak si koupím (například s novou puškou) sadu nábojnic (renomovaného výrobce, za mě Starline) a mám zajištěnou uniformitu i dlouhou životnost nábojnic.
Nebo si vystačím s nábojnicemi ze střelnice pokud možno od jednoho výrobce, což si myslím, že pro účely lovu bude vyhovovat téměř 100% lovců.

Jak lžou výrobci prachu?

K čemu by Ti byla data o zápalkách? Rozdíl v množství výbušné slože v zápalkách S&B mezi klasickou a magnumovou je menší, než je výrobní tolerance. Hlavní rozdíl mezi těmi zápalkami je v síle plechu. Nemyslím si, že to mají ostatní výrobci jinak.

V SB to dělají při výrobě střeliva tak, že nekombinují různé šarže zápalek ani prachu bez předchozích testů.

[haluziak]

Ber to jako nadsázku, takový Dr. House - všichni lžou.

Třeba teď se potýkám s problémem nábojnic SAKO .308 jedno vystřelené tovární náboje pravděpodobně ze SAKO TRG, podruhé vystřelené u mě. Vyprané najednou, usušené najednou, vyžíhané najednou, zformátované najednou. Hedspace oproti nejdelší vystřelené hilzně hapruje od -0.001" po -0.004" Pak si má člověk nastavit headspace na -0,002" oproti komoře.

Střely Hornady A-Max 168gr tabulkový rozměr je tuším 33.20mm všechny co jsem měl doma byli kratší nechci lhát o kolik musel bych se doma podívat do GRT a myslím že už to bylo i o 1mm. A i v jedné šarži se pohybuju od -0,002" do +0,001" oproti majoritě střel z jedné krabičky.

Stabilita prachu šarže k šarži je taky zajímavá věc, kde zjistíš, že ty tabulky jsou fakt orientační. Třeba u RS52 jsem měl oproti výpočtu o 35m/s víc. A po přepočtení v programu už to tlak hodilo těsně pod Pmax. A to jsem měl vnitřní objem hilzny odvážen.

[king]

Je to ovšem pouze rámcová záležitost, jelikož je zde vždy několik proměnných.
- Mění se výkon střelného prachu mezi jednotlivými šarženi (u některých značek více, u některých méně)
- Různí výrobci nábojnic vyrábí nábojnice s různým vnitřním objemem
- Výrobci střel dovedou také někdy překvapit

To všechno nemění zpravidla parametry náboje zcela zásadně, ...

Zapomněl jsi na podstatnou věc a to je hlaveň. I dvě nové zkušební hlavně se mohou dost lišit. Tlak a rychlost střely s rostoucím počtem ran obvykle klesá, ale může i stoupat. Pokud byly laborační tabulky odstříleny v nové hlavni, pak ve starší hlavni můžou být výsledky nižší a naopak (což je horší, proto by laborační tabulky neměly jít až k Pmax podle CIP, rezerva je nutná).

[king]

Stabilita prachu šarže k šarži je taky zajímavá věc, kde zjistíš, že ty tabulky jsou fakt orientační. Třeba u RS52 jsem měl oproti výpočtu o 35m/s víc. A po přepočtení v programu už to tlak hodilo těsně pod Pmax. A to jsem měl vnitřní objem hilzny odvážen.

Reload Swiss negarantuje shodu s nějaký programem.
Co se týče nové šarže prachu, Reload Swiss garantuje že prach bude odpovídat specifikaci. A to kromě jiného znamená že maximální rozdíl nové šarže prachu od referenční je 12m/s a 250bar. Přejímka se střílí v kalibru a s komponentami definovanými specifikací. Ve tvojí ráži a s tvojí laborací to může být jinak.

[Michal_123]

Je to ovšem pouze rámcová záležitost, jelikož je zde vždy několik proměnných.
- Mění se výkon střelného prachu mezi jednotlivými šarženi (u některých značek více, u některých méně)
- Různí výrobci nábojnic vyrábí nábojnice s různým vnitřním objemem
- Výrobci střel dovedou také někdy překvapit

To všechno nemění zpravidla parametry náboje zcela zásadně, ...

Zapomněl jsi na podstatnou věc a to je hlaveň. I dvě nové zkušební hlavně se mohou dost lišit. Tlak a rychlost střely s rostoucím počtem ran obvykle klesá, ale může i stoupat. Pokud byly laborační tabulky odstříleny v nové hlavni, pak ve starší hlavni můžou být výsledky nižší a naopak (což je horší, proto by laborační tabulky neměly jít až k Pmax podle CIP, rezerva je nutná).

Neřekl bych, že jsem na něco zapomněl.
Nadpis toho, co jsem napsal byl "Přebíjecí proces ve zkratce".
Zvýšení tlaků může nastat i při nevyčištěné hlavni, což je pravděpodobnější.
A nedochází k tomu jevu pouze při přebíjení, ale i u továrního střeliva.
Proto vliv hlavně nemá dle mého názoru cenu nějak extra řešit, samozřejmě je správné na maximální tlaky nepřebíjet a držet rezervu.
Hlavně používat zdravý rozum, jak píšu. Tedy čistit zbraň, měřit rychlosti, být opatrný.

Daleko větší nebezpečí(opět dle mého názoru) kouká z chybné interpretace přebíjecích tabulek.
Tedy opět, používat zdravý rozum a opatrnost.
Ale rozhodně to není taková věda.

edit: smazáno chybné tvrzení

[Choochoo007]

Cemu vadi ta rozdilna, delsi, delka hlavne oproti tabulkam z pohledu bezpecnosti? Udaj ktery vubec nema smysl sledovat z pohledu bezpecnosti u dlouhych zbrani.

[Michal_123]

edit: smazáno chybné tvrzení

[lovec]

A teď se dostávám k meritu věci, proč jsem na délku hlavně upozorňoval.
V praxi se při modelování laborace teoretické vyhoření pohybuje velmi často pod 100%.
Pokud použiji tabulky, nebo výpočet laborace pro kratší hlaveň a následně náboj použiji do delší hlavně, dojde v takovém případě ke zvýšení výkonu náboje a také tlaků. A to přesto, že jsem například v kratší hlavni ověřil laboraci změřením rychlosti střely.
Také pozor při modelování laborace v software na správnou délku hlavně a neplést si palce s mm.

Nezmysel. Predtým než sem niečo postneš, tak si to radšej viackrát premysli, otvor QL, vyskúšaj a potom píš.

[Michal_123]

Hmm, fakt bych přísahal, že jsem na tento fenomén v minulosti narazil.
Nicméně teď to zkouším v QL nasimulovat a nedaří se.
Tady je vidět, že myslet si znamená prdlajs vědět.

Takže ano, mýlil jsem se, je to kravina.
Díky za upozornění.