Přemnožení divočáků.

[Lotr]

Naivní nejsem, v dnešní době 1000 hektarových zemědělců si dost dobře nedovedu představit, že nechají ležet 70 hektarů ladem a právě proto mě situace kolem greeningu zajímá. O "zájmu" zemědělců svědčí i to, že se jim daří už několik let zavedení greeningu oddalovat.
O zavedení víceletých pícnin jsem už slyšel taky, což by byla vcelku pohroma, protože na vojtěšku by se stáhla veškerá drobná a srnčí, zemědělec by 2x přejel vojtěšku kombajnem a nastala by větší pohroma, než kdyby tu samou vojtěšku prošli myslivci s brokovnicemi. Ono je to těžké, zemědělcům se nad rámec svých obvyklých dotací nechce, např. když byla poskytována dotace na biopásy nebo na vznik nových luk víceletými bylinami za pomoci pestrých směsí, jeden by si myslel, že zemědělec zajásá nad možností získat kvalitní senáž, ale výsledek byl opačný. Živočišné výrobě se dneska věnuje málokdo, lepší je "udržovat" louky tím, že je 2x ročně posekám a beru na ně dotaci, natož aby se někdo dřel s papírováním kolem vzniku nové louky o ostatním nemluvě.
No uvidíme, co páni inženýři Jurečka a Veleba vymyslí a zda to bude ku prospěchu českého zemědělství a české myslivosti.

[Buttler]

Veleba je neschopný člověk. Jak dlouho trčí v čele Agrární komory ? A co za ty roky udělal pro krajinu ? NIC. Vůbec nic, jenom slyšíme jeho řečičky v televizi, když se jedná o dotace. To hned vyhrožuje zdražením potravin, ztrátou soběstačnosti atd. Slyšel někdo někdy z jeho úst pouhou zmínku o tom, jak zemědělci plundrují půdu ? NIC.
Je to jen zaplacený človíček držící se teplého fleku, nic víc. Navíc člověk bez charakteru.

[Zdenek41]

V současné době neni již pravdou,že se nikdo nechce zabívat živočišnou výrobou..Ovšem má to i svoje negativa pro zemědělce pozitiva.To že se intenzivní zemědělství nepromění v extenzivní je jasné.Velká investice právě do znovu zavedené živočišné výroby chce každý co nejrychlejš domů.Tak jako v každém odvětví.Už mnohokrát jsem psal,že dotace pro zemědělce, myslivce a lesníky by měly být navzájem propojené.Bohužel tomu tak neni.Dá se říci spíš si odporují.
Povědomí tohoto národa je levná potravina.A nemalou mírou se o ceny dnes starají supermarkety.Kdyby jsme si měli zaplatit regionální potravinu v cenách Rakouska málo lidí by to pochopilo.
Tak s rozjetím krav na mléko se současně staví bioplynky.Některé stráty se musí nějak kompenzoat.Ono i když to tak nevypadá je spoustu zemědělců myslivců a spoustu agronomů specialistů na pěstební činnost a zároven ochranu přírody.Ovšem trh jim nedovolí pěstovat to co by se jim líbilo.Zemědělství se vlastně stalo takovou továrnou a málo,kdo z nás spjatých s přírodou si na to chce zvyknout.Ten,kdo jede v ekozemědělství má bud velice dobrý odbyt a zázemí a nebo si na to pouze hraje.Tu realitu jsem poznal i já.....
Myslím,že sami zemědělci za vše tak uplně nemohou to doba a nastavený systém to z nás udělala.

[Lotr]

Sorry, chtěl jsem si podebatovat trošku na úrovni, ale slova idiot a hovno do debaty nepatří. Můžeš mi říct, cos pro změnu krajiny udělal Ty a kde se o tom můžu přesvědčit?
Zdenku máš samozřejmě kus pravdy, ale já tvrdím, že největší pohromou pro zemědělce i myslivce jsou plošné dotace. Přestaňme dávat dotace na plochu a bude zas trošku líp. Jenže to bychom museli rozpustit Evropskou unii. Mocní rozhodují o mocných. Pokud nenajdou myslivci, zemědělci a lesníci nenajdou společnou řeč, můžeme tyto debaty vést do nekonečna.

[Buttler]

Lotr - na doporučení "nestranného" admina jsem upravil předchozí příspěvek.
Co jsem udělal pro krajinu ? Vysadil jsem tisíce stromků a několik km smysluplných biokoridorů a krajinných prvků.
Ano, ta slova do debaty nepatří, ale po letech, co jsem Velebu sledoval v čele AK už pro něj slušný výraz nemám. A když sleduji směr, kam se ubírá jak zemědělství, tak myslivost, pomalu házím flintu do zbylého žita a rezignovaně mávám rukou. Není nám pomoci. Fragmentace krajiny a stále větší tlak rekreační a turistický vytlačují zvěř do míst, která jsou ještě jakž takž řídce osídlená. Podmínky pro myslivost se zhoršují. Staří členové stále brzdí mladé a čeká se na jejich vymření, zatímco oni se ještě snaží urvat, co můžou. Etika jde povětšinou stranou a do popředí se dere lov. Ulovit, pochlubit se úlovkem, zapít úlovek. Z mého pohledu dost primitivní či jednoduchý přístup.
V přírodě razantní nárůst predátorů včetně Sus Scrofa. Ruku v ruce s tím růst agrese u druhu Homo Sapiens. Dominance negativních a záporných vlastností. Plíživý návrat k právu silnějšího. Individualismus a sobectví nade vše. Zrychlení tempa života, život ve stresu a pod tlakem peněz. To vše se promítá i do myslivosti. Myslivost prolezlá závistí a vypočítavostí.
Bezohledné zemědělství i lesnictví - bez citu pro půdu, krajinu, les. Technokratický chladný přístup.

Pod tíhou toho všeho chráním jistý zdroj pitné vody, který byl dříve poznamenaný zemědělskou činností. Po několika létech bez vlivu chemických hnojiv zregeneroval a dnes je opět zdrojem kvalitní pitné vody. Zklidnil jsem se a věnuji se pouze věcem, které mohu ovlivnit.
Pochopil jsem, že je absolutní ztráta času někoho o něčem přesvědčovat. Podepsal jsem Petici za zachování zemědělské krajiny.
Plošné dotace z EU drasticky ovlivňují krajinu a kvalitu životního prostředí. Ale nikdo je nezmění, protože agrárním subjektům vyhovují. Na straně jedné se nadšení jednotlivci snaží zpestřit krajinu pro zvěř, na druhé straně zemědělské molochy tuto snahu s úšklebkem přehlížejí a dále krajinu a půdu znečišťují chemií, mnohdy neschválenou, dovezenou z Číny, ale co nejlevnější.
V jednotě je síla, ale ne v ČMMJ.

Dokážu pochopit MS, která rezignovala na drobnou zvěř a "chovají" divoká prasata. Prase je větší kus masa než zajíc. Z hlediska tržního přístupu je to v pořádku. Dokud budou prasata, pojede se ve stejných kolejích. Populační cykly byly, jsou a budou a za 50 let se může vše otočit a opět může dominovat drobná zvěř. Proti přírodě jsme stále malí.

[Posmiros]

Pokud vím tak jedním z největších podporovatelů ozelenění je ASZ ČR, zatímco Agrární komora vystupovala vždy proti, prosazuje podporu produkce a je proti extenzivnímu hospodaření. Veleba je blbec a zaplaťpánbuh už není prezidentem Agrární komory, i když nevidím moc velké zlepšení v podobě Tomana. Bývalý komunista střídá dalšího bývalého komunistu...
Velký podniky se ozelenění bojí: takový podnik, ve kterém teď pracuji si nedokáže představit co bude muset pěstovat na těch 350 z 5000 ha orné půdy, které by se to mělo týkat holt jediný co Babiše zajímá je cash-flow a tak tam je bioplynka a někde se bude dávat kukuřice už třetí rok po sobě a hnuj vidí pole sotva tak jednou za deset let
Zatímco doma s tím nevidíme žádný problém- ozelenění splňujeme cca čtyřnásobně pokud vím tak ozelenění by se mělo týkat orné půdy a uznávat se budou pícniny a luskoviny....

Jak to bude letos s černou zvěří jsem sám zvědav, naštěstí jsme zatím problémy neměli, ale bojím se toho, co díky mírný zimě přijde letos...

[Hirc]

vzhledem k mírným teplotám v období metání lze očekávat, že všechna selata přežila... takže jich zase bude více. Ještě že jim EU zasponzoruje dostatek kukuřic a řepek, aby neměli hlad

[niva]

Zdravím páni kolegové,
k tomu přemnožení divočáků asi jen tolik:
1, jde pouze o lokální stavy, ale určitě ne o plně plošnou situaci = pokrývající celé území či většinu honiteb v ČR. Že je tato situace ovlivněna zejména draženou cenou pronájmů honiteb ( nejen LČR, ale i VLS, atd.) popř. cenou povolenek pro trvalé hosty je dle mého názoru evidentní. Tohle "minus" pro zvěř a potažmo pro myslivost jako takovou nepotřebuje žádnou další hlubokou analýzu. Vždyť žijeme dnes a dnešek je hlavně o komerci nebo k ní směřuje (nájemné, škody, ...), takže chceš člověče dělat myslivost či lovit, tak plať. Pronajímatel zejména lesních honiteb nemá dle mého názoru naprosto žádný zájem na snížení stavů prasat, protože škody u něj nejsou tak bolestivé.
2, V končícím mysliveckém roku jsem se zúčastnil v říjnu až prosinci 2013 více naháněk orientovaných na divočáky, na výřadech převládali lončáci a "starší" lončáci, selata byly sotva do poloviny celkových kusů na výřadu. Z hlediska "přemnožených" prasat to je jistě v pořádku, je třeba lovit i bachyně a dospělou zvěř. Nějak jsem si nedokázal ale vysvětlit menšinový odlov selat. Argument, že lončák a "starší lončák" se lépe trefuje, protože jsou více vidět, až tak moc neberu. Spíš si myslím, že těch selat moc nebylo.
3, Ze zdrav. důvodů jsem byl nucen vypustit od půlky prosince do konce ledna individuální noční lov. Jsem "víkendový" lovec (či alespoň docela snažící se lovec) na jižní Moravě (břeclavsko) a v týdnu se snažím lovit severně od Brna. Ta JM byla za celý myslivecký rok 2013 úplně mimo. Prasata jsem cca 4x slyšel, jednou viděl, lovit nebylo možné. Prostě nechodí. V předchozích letech jsem zde lovil cca 3-4 kusy. Na brněnsku jsem odlovil 8 prasat, ale chtělo to alespoň 3x týdně si krmit na 4 vnadištích a kontrolovat ochozy, poměrně značné úsilí na jeden ulovený kus, což mně také moc nesedí s těmi plošně přemnoženými prasaty.
4, letošní zima je velmi mírná, zdálo se, že bylo i dost žaludů na podzim, ale kontrolou vnadišť, kališť a ochozů po vzácných děšťových "obnovách" zatím stále nevidím stopy letošních selat. Na vnadiště chodí velké = starší bachyně 80 kg a víc doprovázené dle "zubů" již téměř ročními selaty 35 - 50 kg, ze tří kusů odlovených za březen byly dvě bachyňky, jen v jedné jsem našel jedno sele cca 300 g. Zvláštní bylo, že u této bachyňky byly další dvě selata-zárodky velikosti do 20g. Myslím, že byly mrtvé. Přitom v zimě 2012/2013 zde byly loveny selata - bachyňky , které již při hmotnosti cca 25 kg a víc měly 2 - 4 plody.
5, Myslivost provozuji aktivně od r. 1975, něco již tedy pamatuji a viděl jsem několikrát na naháňkách konaných do 15. ledna malá selata i při hodně vysokém sněhu. Tak se trochu obávám, jestli si "matka příroda" sama nehledá řešení.
Jaký máte názor a zkušenosti vy?
niva

[kojot]

Kurnik,tak se nám tu prý přemnožili.Akorát nevím kde http://blanensky.denik.cz/zpravy_region ... 40317.html

Zase ten prolhanej Mgr. Pavlíček. Mimochodem také člen mysliveckého sdružení, který loví prasata v posledních dvaceti letech akorát hubou. Neustále akorát vyhrožuje škodami - to je totiž jeho jediný zaklínadlo a jak vidno, nestydí se ani lhát do novin. Jaktěživa žádné opatření proti prasatům nikdy nedělali (totiž nemají ani na osiva, natož na hagopur) a vydírají okolní spolky o zvěřinu do jídelny a otrockou práci v jejich rozkradených a rozebraných areálech. Pro příklad vypadá osetí ozimou pšenicí následovně. Ještě než vyjede podmítač pro předseťovou přípravu pozemku, už avízuje představený zmíněného kolchozu, jaké že budou škody (ve statisících) na jaře a před sklizní, čili zjednodušeně kolik si pro něj máme v srpnu připravit. Po zasetí vyjdu do polí i já, abych viděl, jak to dělá onen profesionál. Podmítka velice lehká, veškeré posklizňové zbytky po kukuřici jen mělce zapraveny, nebo nezapraveny (aby se daly vyrývat dobře prasatům) a osivo pšenice poházené po pozemku bez zapravení připravené ad libitum pro veškeré ptactvo. Pak chrochtají blahem, když jim dá hektar 3 - 3,5 tuny a zbytek co do celostátního výnosového průměru sežraly dle nich prasata! Tak to dneska v některých agrodružstvech chodí. Snad máte serióznější partnery k jednání

[Buttler]

Kojot - na hrubý pytel hrubá záplata. Není nic jednoduššího, než každý rok sledovat agrotechnické postupy těch "profesionálů". Zjistíš, jak často probíhá orba (pokud vůbec probíhá), jak často se hnojí organickou hmotou atd. Pokud je něco špatně, postačí kontaktovat ochotného majitele pozemku a domluvit se s ním. Pak nechat udělat rozbor půdy a na ty profesionály podat trestní oznámení.
Myslím, že by byl od uplatňovaných "škod" na dlouhou dobu klid.

[kojot]

Nejsem si až tak zcela jist, zda vlastník pozemku, vázaný navíc nájemní smlouvou s určením předmětu využití pronajatého pozemku, bude ochoten žalovat nájemce za to, že neprovádí orbu, jejíž četnost s ohledem na pěstební postup není nikde zákonem stanovena. Navíc dle agrotechnického zkoušení půd (dle tebe rozbory) lze stanovit obsah např. makroelementů, nebo mikroelementů pro případnou korekci objemu minerálních hnojiv. Ovšem použít výsledek analýzy jako relevantní poklad při soudním sporu je naprosto zbytečné. Už jen z toho důvodu, že rozdílné kulturní plodiny mají rozdílné nároky na výživu. Splach a vymývání asi nemá dále cenu rozebírat. Namísto trestního oznámení jsi měl asi na mysli podání podnětu na ČIŽP. To samozřejmě možné je, nicméně případná pokuta, pakliže by byla uložena a v pravděpodobném odvolacím řízení potvrzena, by stejně dopadla na jednotlivé zaměstnance formou pozdržení, nebo krácení platu. Jako člověk znalý místních poměrů, nepovažuji tuto formu represe jako příliš optimální.

Přesto přezevše veškeré represe ze strany nájemců, či myslivců, nějak nesníží právo nároku úhrady škod způsobených zvěří, spíše naopak.

[Zdenek41]

To Kojot..To podepíšu...
Amen.
Někdo,kdo nezná co je dvojsečná zbran..může radit.Škody,problémy a ještě bez výplaty.
Tím nechci říci,že pole nejsou již tak zhuntovaný,že bez kuliček a zalévání N už ani tuk.

[Kuna1]

Zdravím páni kolegové,
k tomu přemnožení divočáků asi jen tolik:
1, jde pouze o lokální stavy, ale určitě ne o plně plošnou situaci = pokrývající celé území či většinu honiteb v ČR. Že je tato situace ovlivněna zejména draženou cenou pronájmů honiteb ( nejen LČR, ale i VLS, atd.) popř. cenou povolenek pro trvalé hosty je dle mého názoru evidentní. Tohle "minus" pro zvěř a potažmo pro myslivost jako takovou nepotřebuje žádnou další hlubokou analýzu. Vždyť žijeme dnes a dnešek je hlavně o komerci nebo k ní směřuje (nájemné, škody, ...), takže chceš člověče dělat myslivost či lovit, tak plať. Pronajímatel zejména lesních honiteb nemá dle mého názoru naprosto žádný zájem na snížení stavů prasat, protože škody u něj nejsou tak bolestivé.
2, V končícím mysliveckém roku jsem se zúčastnil v říjnu až prosinci 2013 více naháněk orientovaných na divočáky, na výřadech převládali lončáci a "starší" lončáci, selata byly sotva do poloviny celkových kusů na výřadu. Z hlediska "přemnožených" prasat to je jistě v pořádku, je třeba lovit i bachyně a dospělou zvěř. Nějak jsem si nedokázal ale vysvětlit menšinový odlov selat. Argument, že lončák a "starší lončák" se lépe trefuje, protože jsou více vidět, až tak moc neberu. Spíš si myslím, že těch selat moc nebylo.
3, Ze zdrav. důvodů jsem byl nucen vypustit od půlky prosince do konce ledna individuální noční lov. Jsem "víkendový" lovec (či alespoň docela snažící se lovec) na jižní Moravě (břeclavsko) a v týdnu se snažím lovit severně od Brna. Ta JM byla za celý myslivecký rok 2013 úplně mimo. Prasata jsem cca 4x slyšel, jednou viděl, lovit nebylo možné. Prostě nechodí. V předchozích letech jsem zde lovil cca 3-4 kusy. Na brněnsku jsem odlovil 8 prasat, ale chtělo to alespoň 3x týdně si krmit na 4 vnadištích a kontrolovat ochozy, poměrně značné úsilí na jeden ulovený kus, což mně také moc nesedí s těmi plošně přemnoženými prasaty.
4, letošní zima je velmi mírná, zdálo se, že bylo i dost žaludů na podzim, ale kontrolou vnadišť, kališť a ochozů po vzácných děšťových "obnovách" zatím stále nevidím stopy letošních selat. Na vnadiště chodí velké = starší bachyně 80 kg a víc doprovázené dle "zubů" již téměř ročními selaty 35 - 50 kg, ze tří kusů odlovených za březen byly dvě bachyňky, jen v jedné jsem našel jedno sele cca 300 g. Zvláštní bylo, že u této bachyňky byly další dvě selata-zárodky velikosti do 20g. Myslím, že byly mrtvé. Přitom v zimě 2012/2013 zde byly loveny selata - bachyňky , které již při hmotnosti cca 25 kg a víc měly 2 - 4 plody.
5, Myslivost provozuji aktivně od r. 1975, něco již tedy pamatuji a viděl jsem několikrát na naháňkách konaných do 15. ledna malá selata i při hodně vysokém sněhu. Tak se trochu obávám, jestli si "matka příroda" sama nehledá řešení.
Jaký máte názor a zkušenosti vy?
niva

Poprvé konečně čtu názor že je to lokální tvrdím to už 10 let, co se začalo mluvit o tom že jsou prasata přemnožená (nejsou ani náhodou) myslivost dělám od roku 82 a za komančů jich bylo víc, jsem z Jesenicka tu se pase dobytek na zeleném, nic se nepěstuje a prasata tu nejsou jen turisti, prase zabloudí do lesa pravda, ale pravidelně ani náhodou. Nemůžu se zbavit pocitu že je to cílené klamání lidí, že se něco přemnožuje ať už prasata či vysoká, není to snad proto aby měli páni v kravatách možnost více zvěře vybít? (po nás potopa?) třeba jak to předvedli LČR letos v honitbách které neprodloužili nájem z důvodů vracení pozemků církvi? to byl hnus to vybíjení zvěře páni hajní a revírníci ostuda.

[palkopal]

Něco myslivecké statistky (výběr z dat, zdroj MZe):

v roce 1966 bylo uloveno 7241 ks zvěře jelení, 895 ks dančí, 635 ks mufloní, 62677 ks srnčí, 2678 ks černé, 276 ks sičí;
v roce 1974 bylo uloveno zvěře (ve stejném pořadí druhu) : 8810, 1408, 2020, 96383, 9948, 561;
v roce 1982 : 11890, 1902, 2792, 76277, 10233, 954;
v roce 1990 : 20848, 5044, 7580, 86757, 55812, 3156;
v roce 1998 : 13995, 6963, 6366, 88045, 60578, 4689;
v roce 2004 : 18492, 9035, 6309, 120544, 120967, 6818;
v roce 2008 : 20426, 13060, 8983, 126906, 137898, 9081;
v roce 2012 : 21919, 14589, 9094, 108297, 184144, 12524;

V grafu má odstřel spárkaté zvěře rostoucí tendenci u všech vykazovaných druhů. U zvěře černé výrazně rostoucí, od roku 2004 se ročně loví více než 100 tisíc ks (s výjimkou roku 2006, kdy bylo uloveno 59495 ks).

Pouze jako informace pro ty, kdo lkají, že za komančů v roce 1982 bylo černé více než teď.

[niva]

Zdravím páni kolegové,
statistika je skvělá věc, pro mne není až tak nudná (jako možná pro řadu dalších), byly doby kdy jsem statistické ročenky docela rád prohlížel a četl.
Pokud jde o to přemnožení divočáků, tak i přes strmé republikové nárusty úlovků jsem přesvědčen o tom pouze lokálním přemnožení a lokálním nezvládání situace. Lokální z mého pohledu můžou být a jsou oblasti zahrnující od několika okresů či kraj až po území o rozloze pouze několik tisíc hektarů. Porovnávám s celou ČR. Příčin přemnožení tu i jinde bylo popsáno spousta :
- od příslušných institucí státní správy( např. šílená byrokracie a časová prodleva pro vyřízení mimořádného odlovu na nehonebních pozemcích, kde mají prasata např. v době naháněk klidové zóny) nebo nedostatečně účinná a efektivní opatření k nápravě nežádoucího stavu
- přes majitele lesních pozemků, kde jsou prasata vítaným důvodem pro vysoké či vyšší pronájmy honiteb či ceny povolenek nebo lukrativní komerční naháňky,
- majitelé a uživatelé zemědělské půdy mají např. své zájmy a důvody pro pěstování pouze vybraných plodin na pokud možno co největších plochách, komu všemu tyto osevní postupy vyhovují nerozebírám, ale prasatům vyhovují také.
- příslušní uživatelé honiteb (MS, HS) ale i zaměstnanci majitelů či uživatelů pozemků s honitbami ve vlastní režii, jde o nastavení pravidel pro to, aby větší část konkrétních lidí měla zájem o individuální lov. Pokud se ulovené kusy většinou dělí dle nějakých pořadníků mezi všechny členy či odevzdávají na prodej, aniž do toho lovec nějak výrazněji může sám zasáhnout, či si kus může zpravidla "pouze" za výkupní či podobnou cenu koupit, tak časem zjišťuje, že:
a, poměr časů mezi zábavou (lov) s reálným užitkem pro něj a prací a starostmi spojenými se zpracováním úlovku (event. dosled, vývrh, doprava domů či k bourání nebo výkupu, vyšetření na svalovce, bourání a dělení kusu,...) je často hodně nevýhodný čili "za hodně práce málo zábavy" a ještě bohužel často platí otázka závisti nelovících kolegů..
b, aby mohl lovit musí vybudovat nějaká LZ a udržovat je nebo se postarat , aby věděl kam má jít lovit (tzn. vnadiště, pravidelně kontrolovaná a popř. doplňovaná, znalost ochozů a lokalit, kde se divočáci zdržují. Tohle je zase o čase věnovanému budování zařízení, jejich návštěvám a kontrole, zabezpečení krmiv (samosběry nebo nákup) a pravidelné přikrmování, čili zase práce, peníze na nákup krmiv, dopravu do honitby. Vysypat někde 1-3 během řekněme zimního období vlečku pozadku či jiného krmiva nese spoustu doprovodných problémů(hygiena, nevábný vzhled místa,...) snad už je tento způsob na ústupu, tzn. že objíždí vytypovaná místa a kontroluje kdy prasata chodí, aby mohl lovit, pro přikrmování stačí 1-2 kg zrna 2-3x týdně.
Čili zase hodně práce a málo zábavy, stojí to dost peněz a v kombinaci s bodem "a" silně ubírá na motivaci pro větší lov. Jsou náruživci, kterým rodina, zaměstnání, časové možnosti a finance toto umožňují, ale řekl bych, že jejích čím dál méně.

Jenom pro úplnost závěrečná poznámka (spíše preventivní):
tyto a předchozí řádky nepíše člověk, který se obává, že by neměl co dávat do mrazáku, pokud by se prasata zredukovala a nebylo co lovit. Divoká prasata jsou pro mne inteligentním a důstojným "protivníkem", kterého respektuji, ale když mi dá možnost a "je to k lovu", tak lovím.
Když vemu cenu povolenek a pouze přímé náklady na provoz myslivosti (nákup krmiv, nafta+ provoz auta, papírové "drobnosti" ZP, členství ČMMJ, pojištění, zbraně, střelivo, optika, ..., vlastní čas), tak mě kilo zvěřiny přichází hodně přes 1.000,- Kč.
Zatím snad vše.
niva