Do pachových ohradníků v rámci Ústeckého kraje dělám 5 let. Začínali jsme s obyčejnou stavební pěnou a koncentrátem Duftzaum od německé firmy Hagopur. Později nám Hagopur vyvinul pěnu, která na rozdíl od obyčejné stavební pěny vydrží v terénu asi 3-4 roky. Zkoušeli jsme i jiné "konkureční" prostředky, navíc se na trhu v poslední době objevují různé okopírované koncentráty podobné Hagopuru, ale my mu zůstáváme věrní. Když jsme s projektem pachových ohradníků začali, dokázali jsme v rámu ÚK snížit nehodovost se zvěří o neuvěřitelných 70%. Dva roky trvalo naše nadšení, pak začala situace stagnovat, ale srážek se zvěří ubylo. V dalších letech jsme zjistili, že pachové ohradníky nejsou všespásné a že je třeba činit další opatření, aby se srážkám se zvěří předcházelo. Inspirujeme se jak z vlastních zkušeností, tak ze zahraničí. Hlavním heslem pachových ohradníků je "vidět a být viděn" Prvotní myšlenka byla taková, že vytipujeme místa, kde nejčastěji dochází ke srážkám se zvěří, ta opatříme pachovými ohradníky a tím zabráníme srážkám. To se v první fázi zadařilo, ohradníky se umístily do té části komunikace, která byla nepřehledná a tam kde řidič i zvěř měli možnost zareagovat, se zvěři nechala volnost. Takže se mysliveckým hospodářům ve spolupráci s odbory životního prostředí našich úřadů rozdaly jednoduché formuláře, vytipovala se místa, města většinou z prostředků na BESIP dala peníze, myslivci odvedli práci a byli jsme všichni spokojeni. Časem se ukázalo, že samotné pachové ohradníky nestačí, že by to chtělo se starat o místa, kde není situace přehledná, tozn. sekat trávu v příkopech, odstraňovat náletové křoviny v nepřehleedných úsecích. Další myšlenka je označovat taková místa dopravními značkami, upozorňujícími na místo, kde je pachový ohradník a přechází tudy zvěř. Další myšlenka je změna legislativy v tom směru, že řidič, který srazí zvěř na místě označeném dopravní značkou se dopustí přestupku a nebude mít nárok na pojistné plnění - tak jak je tomu třeba ve Švédsku. Další myšlenka je celková osvěta v médiích, novinách, odborných motoristických i mysliveckých časopisech, televizi. To jsou všechno dlouhodobé záležitosti vyžadující spolupráci vícero institucí a proto velmi aktivně spolupracujeme jak s Policií České republiky, tak odborem dopravy Ústeckého kraje, Výzkumným ústavem lesnictví a myslivosti ve Zbraslavi, Vysokou školou zemědělskou v Praze a dalšími.
Samozřejmě pachové ohradníky nejsou 100% účinné a všespásné. Zvěř v migraci za potravou pachový ohradník prorazí. Prorazí ho i ve stresu, když je třeba štvána psem nebo zemědělskou technikou. Prorazí ho, když je pachový ohradník nevhodně umístěn, dokonce se může pachový ohradník stát při nevhodném umístění pastí. Takže je třeba mít na zřeteli několik věcí :
1/vhodně vybrat místo, kde se pachový ohradník umísťuje. V průběhu projektu se rozšířil nešvar, kdy se pachovým ohradníkem ohrazovaly úseky v délce několik set metrů. Zpravidla se tak stávalo na hranicích sousedních honiteb. To je samozřejmě špatně, zvěř pachový ohradník prorazí a veškerá práce i investice jsou zbytečné. Je třeba vybrat pouze krátký úsek, kde opravdu dochází ke střetům a tento ošetřit ohradníkem. Tam kde je situace pro řidiče i zvěř přehledná, se ohradník samozřejmě neumisťuje. Další je umístění kolíků s pěnou a koncentrátem. Tam kde je porost u silnic, je to dobré, pěnu lze umístit na stromy nebo keře ve vzdálenosti cca 4-5 m od sebe, výši asi 1 m, tozn. ve výši srnčí hlavy. Tam kde porost není, se použijí kolíky, které se umístí na hranu pozemku, odkud zvěř přichází. Nikdy ne do škarpy nebo k silnici, nebo dokonce tam, kde je svah, tak do spodní části svahu. Vždy ve směru, odkud přichází zvěř. Kolíky se instalují tak, aby je nepoškodila technika zemědělců a silničářů a samozřejmě nevadily uživatelům pozemků. Pěnu také nelze umístit na svodidla a podobná zařízení ve správě správce komunikace, protože jim to vadí při čištění a dochází k rozkolům nebo odstraňování pěny.
2/Je třeba mít na paměti, že všeho moc škodí. Policejní mluvčí Kraje Vysočina nás tuhle napadla v televizi, že pachové ohradníky způsobují srážky se zvěří, protože zvěř přechází v úsecích, kde jindy nepřecházela a že Policie ČR eviduje zvýšený počet srážek se zvěří. Televize Nova pak udělala díru do světa objevem úseku, který byl v délce několika set metrů ošetřen pachovým ohradníkem. Samozřejmě, že dochází ke srážkám tam, kde k nim dosud nedocházelo. Za a) jeto chyba myslivců, kteří pachové ohradníky špatně instalovali, viz výše, za b) je to chyba řidičů, kteří se na přehledném úseku, byť ošetřeném pachovým ohradníkem řítí vysokou rychlostí a pak se diví, že došlo ke zdrcující srážkou se zvěří. Bohužel z vlastní zkušenosti víme, že Vysočina je protkána pachovými ohradníky tak, že zvěř nemá kudy přirozeně migrovat.
3/Koncentrát vydrží téměř přesně 3 měsíce. Zatím nefunguje v době, kdy teplota klesne pod nulu. Pracuje se na tom, ale zatím se ukazuje, že četnost srážek se zvěří není v zimě taková, jako v jarních měsících. Proto začínáme s instalací v dubnu a v červenci se doplňuje pěna koncentrátem, popř. za teplých měsíců na podzim se v září může doplnit ještě jednou. Zároveň se kontrolují místa, kam se pěna umístila, protože sem tam nějaký aktivní ochránce odstraní pěnu ze stromů, jinde zas někdo ukradne kolíky na zahrádku nebo na topení, nebo silničáři nebo zemědělci přejedou kolíky strojem nebo odstranění z nevhodně umístěných míst.
Toliko malé shrnutí k mým zkušenostem s pachovými ohradníky. Další dotazy rád zodpovím, anóbrž poněvadž a protože osvěty není nikdy dost. Nadto jsme ochotni zorganizovat přednášku i s ukázkou na místě, poskytnout konzultaci, zpracovat projekt apod. Stačí se ozvat

ZG 47 8x57 JS, IŽ27-EM-1C Sporting 12/76, ZP 50 16/70, CZ 858 Tactical, Astra A-100 9 mm, CZUB 584, model 4, 12/7x65R, Remington model ll, r. 20/65, IŽ 18 r. 20/70
Nikon D-3100