Vliv predace na drobnou zvěř

[Lotr]

Souhlasím s názorem, že každý revír je jiný. U nás žádné traviny ani louky nejsou. Poslední chráněná travina byla zničehonic z ochrany vyňata, postříkána Roundupem a následně zorána a oseta. Takže u nás se žádné řady alá ruská pěchota při útoku nekonají. Leda po řádcích, když je zaseta kukuřice. Jediná travina o rozloze necelých 2 hektarů nestojí za řeč. Hnízda v pšenici apod. nemají při intenzivním chemickém ošetřování šanci, o řepce vůbec nemluvím, ta se chemicky ošetřuje od začátku do konce, v té přežijí pouze prasata. Ale pořád se vracíme k člověku, kdo prasatům umožňuje takto se množit a škodit? Zase člověk svým způsobem hospodaření v přírodě, jestliže louka nebo travina sousedí s lánem kukuřice, není divu, že v ní nepřežije hnízdo ani zajíček, složení stravy černé všichni známe.
O rakouském modelu jsem slyšel taky, na jedné přednášce na Moravě, od jednoho nejmenovaného MVDr. z jednoho mezinárodního nejmenovaného institutu, zcela nepokrytě se tam chlubili, jak se v jejich revíru porušuje zákon, střílí se všechno, co by mohlo zajíci uškodit, zákon nezákon, vše pod krytkou majitelů pozemků, bezzemek v tom revíru nemá šanci. S tímto nemůžu souhlasit, připomíná mi to jednostrannou ochranu některých druhů, která funguje u nás.
Černého Petra mají v rukou i myslivci, když Krajský úřad Ústeckého kraje vyhlásil dotaci na podporu biodiverzity, jejíž součásti byla i dotace na nákup zajíců, vzbudilo to veliký ohlas a spoustu honiteb se hlásilo o zajíce "zadarmo" Když vyšlo najevo, že podmínkou dotace je, že se v dané honitbě nebudou moct zajíci lovit 5 let, zájem drasticky opadl, protože je prostě nutné si střelit 5 zajíců do tomboly. Co k tomu dodat.

[fesoj]

Tohle nedokážu pochopit. Oni si snad mysleli, že dostanou zajíce v bednách a vypustí je před honem My u nás zajíce nelovíme už hromadu let, tombola netombola a kdybychom měli možnost nějaké zadarmo získat na oživení krve, rozhodně by se mezi námi nenašel ani jeden magor, který by je chtěl lovit. Otázka ovšem je, zda by to vypouštění v našich podmínkách vůbec přineslo kýžený efekt - v tomto směru jsem bohužel pesimista.

[Klein]

Tak vypuštění je jenom takový úvod do děje. Následovat by měla aklimatizační obůrka a pak spoustu další páce: krmení od podzimu, tlumení škodné, sadba remízků, biopásy, zvěřní políčka, ...... Myslím si, že to ale za tu námahu stojí, protože reprezentovat vlastní honitbu s tím, že tam má z drobné alespon průměrné stavy zajícu dokazuje schopnost samotného sdružení. Hospodaření se srnčí či černou, která je především v těch vyšších oblastech celkem hojná ba dokonce přemnožená pak žádné super ohlédnutí zpět jaksi nevykazuje.

Ps: Neřikám že všechna sdružení nato má ideální podmínky ( krajina, nespoluprace zemědělců,věk či malý počet členů sdružení, atd.)

[savazka]

Klein: A proč myslíš, že je teď tak populární černá?:) Chov/péče o zvěř není naprosto žádná, stačí si jen "vyzvednout" v lese čuníka a naplnit mrazák po strop. Zato v drobné jsou doslova stovky hodin práce výsadby stromků, věčném obíhání zásypů, každodenní kontroly sklopců, čekané na škodnou atd. a jako odměna posečená a posrážená zvěř a 4-6 brokových ran na dvou honech. Čili tak 50 hodin práce na jeden výstřel. U černé máte poměr tak jednu hodinu práce na jednu ranu (jednu hodinu práce za navážení krmeliště). To se člověk pak snad ani nediví těm komentářům typu: "No že se na to nev.serete, jen spousta práce a stejně z toho h.vno máte..."

[Klein]

Jenomže to je pravě ta myslivost. Dříve to šlo a proč to nemůže jít dnes ? Prasata sebou přinesli pohromu i pro sdružení jako takové. Každý si zakláda sám hromady sám si u nich dělá posedy nebo kazatelny a společné brigády a vůbec ten společný duch sdružení pomalu upadá. Rozhodně nechci odsuzovat všechna sdružení, ale u hodně takových co znám to bohužel tak funguje.
Jinak je snad jasné, že drobnou nepěstuji jenom proto, abych si na podzim pořádně zastřílel, ale snad pro celkovou reprezentaci daného sdružení, které se může pochlubit výsledkem své práce právě na společných honech.
Vydařená nahánka na prasata přeci nemůže správného myslivce potěšit tak, jako vydařený hon na drobnou, ve kterém je vidět jakýsi výsledek usilovné práce a zasloužené ocenění od ostatních myslivců.

[Tim]

Já s dovolením zkusím svým příspěvkem obsáhnout a okomentovat tak nějak téměř vše, co zde bylo napsáno...
Zvěř černá: ať mi, prosím, nikdo netvrdí že její vliv na úbytek drobné zvěře je zanedbatelný... Prase je všežravec a nevydrží jen na řepce nebo kukuřici. Když mu začne chybět maso, prostě si pro něj jde. Od doby, co se u nás neobdělává a prasata na jaře jsou u sousedů, tak nejen že se zvedly stavy zajíců, ale dokonce je vidět vice sluk a letos jsem poprvé zaznamenal, že u nás úspěšně vyhnízdila pustovka...
Dravci: podlemne je to s dravci dost přeháněno. Máme opravdu velké množství dravců a sov (káně, jestřáb, moták, orlovec, luňák, sova pálená, kalous, výr, sýček). Jsou opravdu v takovém množství, že kdyby každý ulovil jednoho zajíčka týdně, nebyl by tu za měsíc žádný. A světe div se, nic takového se neděje... Dovolim si proto tvrdit, že způsobují škody minimální...
Mnohem horší jsou podle mne toulavé kočky - to je opravdový lovec

Sečteno podtrženo - s úbytkem, resp. vymizením prasat v jarních měsících a důsledným lovem lišek a toulavých koček se nám zvyšují stavy téměř všech malých zvířat - nejen zvěře. Bohužel, tetřívka už asi nezachráníme...

[Lotr]

Proč je teď tolik populární černá? Protože jak říká přítel Hrouzek, má větší kýtu jak zajíc

Právě se mi dostala do rukou Ročenka životního prostředí Ústeckého kraje. Uvedu pro zajímavost pár čísel. V "slabém" roce 2008 bylo v rámci UK uloveno 12 352 prasat, 3 120 zajíců, 16 954 bažantů, 5 516 lišek, 223 jezevců a 56 psíků mývalovitých.V "silném" roce 2012 bylo uloveno 18 904 prasat, 1200 zajíců, 11 252 bažantů, 5 141 lišek, 313 jezevců a 105 psíků mývalovitých. V roce 2013 jsou čísla ještě zajímavější, 12 594 prasat, 488 (!) zajíců, 6 057 bažantů, 3 829 lišek, 279 jezevců a 80 psíků.
To vše na 425 841 ha honebních ploch. Zajímavá čísla, ačkoliv odlov predátorů stoupá, stavy drobné stále klesají. Odlov černé kolísá a to značně. v roce 2008 to bylo 12 352 ks, v r. 2009 9 470, v r. 2010 13 086 ks, v r. 2011 8 639 ks, v r. 2012 18 904 ks a v r. 2013 12 594 ks.
Jediné číslo, se kterým se nedá pracovat, je číslo u bažanta, protože nevíme, kolik bylo odloveno divokých bažantů a kolik vypuštěných.

[Jan Slavětínský]

Chlapi největší predátor současnosti je zemědělec motivovaný dotační politikou a hned za ním silniční provoz. Stačí jedna frekventovaná silnice ,která jde honitbou a za rok vám udělá odstřel.Ohradníky neohradníky. Zvláště pokud máte les,po jeho kraji silnici a za silnicí hned pole. Pohyb zvěře tam nezastavíte.
Současný zemědělec, podpořený dotacemi ,zatravňuje pole, tyto pole třikrát během roku seče. Sečení travin vychází na inkriminovaná období - na dobu kladení. Před rychlými a výkonnými mašinami se širokým záběrem neuteče nic,ani dospělá zvěř. Bioplynky - současný trend, to jsou hladové betonové krávy, do kterých se to musí valit...Nemá cenu to dál řešit. Já už jsem před 5 lety u nás na Vysočině upozornil na znatelné poklesy stavů srnčí zvěře , o drobné nemluvím. Ta zvěř je decimována v polích, přírůstky jsou minimální a je znát i úbytek dospělých kusů.Úhyny nenacházíte. Pokud vám něco 3-4 roky decimuje přírůsky, u silnice sbíráte sražené kusy, jak asi vypadají KS za pár let ?? Odpovědět si může každý sám. Jako myslivci můžeme dělat a děláme maximum co je v našich silách, ale nezměníte to, není šance.
Černá zvěř má též své procento podílu na snížených přírůstcích, ale ve srovnání s tím výše uvedeným, by se dalo přehlédnout a nebo myslivecky řešit.

[Klein]

Myslím si, že to sečení se dá malinko myslivecky ovlivnit. Nejlepší způsob jak tomu předejít, je prohánět to před samotným sečením se psem nebo dát alespoň plašící výrobky 2 dny dopředu. Chce to ale něco pro to dělat. Samo se neudělá nic.

[dalas]

to Jan Slavětínský: taky to pozoruji poslední dobou (2-3 roky) pokles stavu srnčí zvěře aniž by se někde nacházely padlé kusy. Jinak jsme to tu omezili na predaci ze strany živočichů. Zemědělství a doprava, to je jasně dominantní vliv.
to Klein: správně píšeš, že se to dá malinko myslivecky ovlivnit, ale skutečně to je malinko. Procházíme to, dá se říci pro klid svědomí. Něco i vyženeme nebo vyneseme, instalujeme plašiče a pachové ohradníky ale účinnost je diskutabilní. Když zemědělec nahlásí sečení, projdeme to a on neseče. Ptáme se kdy jindy a projdeme to znovu. Opět nic a pak za tři dny to leží, aniž by dotyčný pípl. Pak nás osočí, že jsme to blbě prošli, že posekl dvě srnčata a jak je to hrozný, když tomu musí dát "záraz" kladivem. Jiný podnik nahlásí sečení na jedné straně honitby, tak to opět zajišťujem. Jaké je ale překvapení, když druhý den seče na úplně opačné straně. Je hrozný pohled na srnu, která chodí po louce s větrníkem u země a hledá srnče. Pak z něj najde jen torzo.

[fesoj]

Letos jsme na úsecích kolem silnic, kde docházelo k nejčastějším střetům srnčí zvěře s v vozidly, umístili pachové ohradníky. Na nějaké vyhodnocení této akce je zatím moc brzo, ale jsme zvědaví, zda to skutečně přinese nějaké výsledky.

[Bord]

Máme v honitbě 150ha souvislích travních porostů z toho něco vyhnat problém.Pak přijedou dva "kolosy"sekačka v předu i v zadu jedou od rána do noci dokud vše neleží.Mně by zajímal vliv predace na zpěvné ptactvo dle mého pozorování zaposledních 30 let je úbytek alarmující.

[rimar77]

Letos jsme na úsecích kolem silnic, kde docházelo k nejčastějším střetům srnčí zvěře s v vozidly, umístili pachové ohradníky. Na nějaké vyhodnocení této akce je zatím moc brzo, ale jsme zvědaví, zda to skutečně přinese nějaké výsledky.

první rok nám fungovali na 100% ale teď po 3 letech už tak ty 4-5 střetů máme je třeba střídat ty pachy, koupil jsem teď nějakej českej výrobek v rozprašovači má bohužel trvanlivost jen 14 dní ale v kombinaci s tou pěnou co tam máme by to snad mohlo zafungovat a ty dělaj 4 varianty jaro, léto podzim zima a střídaj ty pachy aby si na to zvěř nezvykala

[Toman]

Bord: to také pozoruji. A pozoruji, že se čím dál více začíná dařit strakám, vránám a havranům. Nedávno jsem čekal v pražském Suchdole a z dlouhé chvíle jsem se tam procházel po okolí. Doslova jsem si připadal jako v Hitchcockově hororu - stromy obalené vránami, havrany a mezi nimi poskakovali straky. Naprosto bezstarostně si mě prohlíželi, jak jsem okolo procházel. V životě jsem neviděl tolik pernaté škodné pohromadě, když řeknu že jich tam bylo na 50 metrech čtverečních přes stovku, jistě nebudu lhát. A po okolí kam oko dohlédlo bylo takových houfů ještě několik. Ať si kdejaký ochránce přírody tvrdí co chce, ale takový počet krkavcovitých se musí na jaře pořádně podepsat na hnízdech ostatních ptáků (řekl bych až katastrofálně). Tady u nás, na půl cesty mezi Prahou a Strakonicemi máme poměrně dost strak. Ale takovou sýkorku koňadru, tu jsem viděl asi 3x za posledních 10 let. A kupodivu i vrabce už je poměrně náhoda vidět a že jich vždy byli obrovská hejna. Samozřejmě nechci házet veškerou vinu na škodnou. Možná že má nemalý podíl i dubnové/květnové počasí, kdy je deštivo a teplota často prudce klesne ze dne na den. Nebo podivné zimy-nezimy - já už nepamatuji pořádnou "ladovskou" zimu. To je pár dní sníh a konec, v lednu už je kolikrát jako v březnu, ale pak zase teplota prudce klesne. Loni u nás byla tenká sněhová pokrývka a vydržela asi 2 dny (což mě jako náruživého "obnováře" dost vytočilo).
A k tématu: já myslím, že škodná nemá až tak zásadní vliv, ale asi jak kde. Spíše to bude člověk. Třeba letos jsem pozoroval sekání louky a řepky. To jedou dvě, tři sekačky/kombajny s 5/10 metrů dlouhou lištou a jedou rychle jako kdyby to ukradli. Ne jako ještě "nedávno" ty staré "popelnice" co se na tom poli sotva plazily a sekaly ho týden. Další věc je, že všechno práškují, hnojí, postřikují atd. a ty látky jsou dnes daleko účinnější než před desítkami let, takže té potravy, ať už rostlinné nebo živočišné opravdu moc nezbude. A co takový insekticid udělá se živou zvěří, to by mě také zajímalo. Soudím podle naší honitby - lišek pár, prasata nemáme a drobná žádná.

[fesoj]

To Lotr - rozdíl mezi bažantem z divoké a "domácí" populace se dá poznat jedině tak, že doma vylíhlým kuřátkům již při vyndávání z líhně desinfikovaným ostrým nožem amputuješ konec jednoho prstu - v lichý rok na levém, v sudý na pravém stojáčku.V Kladrubech se to dělalo pravidelně a o honech byl přehled o % vypouštěné a nevypouštěné zvěře. Ovšem při nákupu starších než jednodenních kuřat je na to již zřejmě pozdě.