7x57, 7x57R

[Jiří K.]

Bwana: Jde o zkušenosti při lovu. U srnčího mi to přijde až přes příliš devastační a to i v takové ráži jako je 7,62x39. V tvé 7x65R mám zkušenost, že jediná možná rána je na krk. U ostatních druhu (větších) ji prostě nevěřím. Nejsem zrovna zastánce teorie o kompletním předání energie při neprostřelení kusu. Odskok v jistých terénech i kolem 50 m se rovná nedohledaný kus. To si tu ránu raději odpustím.
Pokud si střílím zvěř do kuchyně. Tak mi dost vadí to množství střepin co v mase zůstává. K tomu ještě prasklá bránice a trávnik, no prostě super.

Co se tomuto střelivu nedá upřít je přesnost a to i u PTS od SB.

Možná, že jde u mně i už o psychologický blok. Několikrát jsem mu dal šanci a vždy jsem se zklamal. Je to jako bych chodil puškohledem, kterému nevěřím. Nebo Iž 18 MN .

[BwanaHunter]

Jiri> no to s tim psychicky blokem chapu, taky na me funguje. Ale ta raze je podstatna. Tohle je vlakno o 7x57 a v te se mi SST osvedcilo. Stejne tak kolegovi v 308W, na spouste kusu. O jinych razich nemluvim, v 7x65 jsem ho nezkousel a v 300 WinMag od nej odesel. Jinak nic ve zlem, predani 100% energie pri neprostreleni neni teorie, ale fyzika max.pro stredni skoly, a pokud odskok 50m znamena nedohledany kus, poridte si lepsiho psa Rypu, ale jinak chapu, neprehledny teren byl primarni duvod, proc jsem od SST odesel v 300 WM-odskoky bez barvy.

[Jiří K.]

Omlouvám se, špatně jsem formuloval. S tím předáním energie jsem to myslel tak, že by to měl být ten nejlepší zásah. Kdy zvěř zůstává téměř vždy na fleku nebo velice blízko. Na tohle nevěřím. To by pak SPCE bylo to nejlepší na trhu. V 7x57 by pak na divočáky nebylo nic lepšího. Tuto zkušenost bohužel nemám.
V 7x57 jsem zkoušel jak PTS tak SST. V domnění, že origo třeba lepší. Bohužel ani to mně nepřesvědčilo.

[rimar77]

Tak se mi včera stala taková zvláštní věc - střílel jsem na divočáka 50kg na 70m RWS TIG a po kontaktu střely s kusem který stál krásně na široko se otočila zadní částí dopředu a šikmo dolů prošla na měko ven a zarazila se u kosti na kýtě kde jsem ji našel a zadní část kompletně zfragmentovala zůstal zadní plášť a přední část střely včetně špičky která není vůbec zdeformovaná a je obalená tím pláštěm. O trávu se vychýlit nemohla včera ráno jsem to tam posekal křovíkem a nástřel jsem taky našel bylo to na volném prostranství. Z nástřelu odešlo cca 130m prvních 40m barva krásně a pak zmizela zůstala jen místa s otěrem a jak vylezlo z mlaziny zmizela i ta a pak na posledních pár metrech zase sem tam kapka ale rozhodně nic moc. Vzal jsem krabku TIGu v polici (kam jsem ji před lety odložil) když jsem dostřílel Hornady a nové jsou stále v nedohlednu nikde je nemůžu sehnat ale po dnešku jsem z toho dost v rozpacích jestli je nemám raději vystřílet do papíru, ikdyž na lišky fungovali bez problémů. A nastřelit si raději Geco co jsem pořídil na Natuře.

[pufr]

V reálném měkkém cíli není střelný kanál nikdy úplně přímý a někdy člověk jen kouká, co střela dovede
Nešla by nějaká fotečka té zdeformované střely? Neber to prosím, jako nějaké podezírání. Je to zajímavý případ a nějak si úplně neumím představit, že poloplášťová (byť konstrukčně složitější), gyroskopicky stabilizovaná střela - dostatečně přesná na lišky - dopadne na divočáka jinak než na špičku a že ta olověná špička zůstane nezdeformovaná.

Že se ta špička střely zdeformuje výrazně nesymetricky a následkem toho se začne střela v cíli točit podle příčné osy, to se může stát - otázka je důvod takového chování, jestli to byl zrovna atypický dopad na cíl nebo nějaká porucha vytvořená při výrobě střely. V želatině - která tvoří celkem homogenní cíl - to rády dělají třeba střely s dodatečně upravenou špičkou (v tuzemsku typicky třeba pro 30-30W do trubkové schránky nebo 180gr S&B .311 polopláště v 7,62x39 uříznuté naplocho pro zásobníkovou délku a právě ochotnější deformaci v cíli). Ale určitě se může "podařit" i šarže továrních střel, kde praská plášť na jedné straně prakticky v okamžiku dopadu a odpor v cíli vytvoří klopný moment, který roztočí střelu napříč nebo s tak tvrdou špičkou, že se v měkkém cíli chovají jak špičatý celoplášť nebo HPBT střela. Pak ta "příčně rotující" střela umí nadělat taky pěknou paseku (viz. mosazné střely Impala) ale ten účinek je rána od rány nevyrovnaný (+ takový účinek od TIGů ta ty prachy asi nikdo neočekává )

Ještě mě napadá, že TIG = Torpedo Ideal Geschoss = střela se dnem ve tvaru "torpeda" jak vypadalo před sto lety = to dno je špičaté

Tak jestli třeba nedošlo k omylu - co je špička - ale to jsem si už dovolil dost

[lanus]

pufr - Asi je to trochu inak ,lebo rimar77 napísal toto : "po kontaktu střely s kusem " .

[pufr]

Nechápu???
Ta střela toho divočáka "zastřelila" (zhasnul díky poranění, které způsobila), neprostřelila - by la v něm nalezená zdeformovaná v kýtě a její pozice byla ve vztahu ke střelnému kanálu dnem napřed - říkám to dobře??

[Marcus.das]

Nemohlo jít o nějaký zmetek z výroby? Napadá mě, že olověné jádro z nějakého důvodu nesahalo až do zadní části střely, kde vznikl prázdný prostor. Tím se také těžiště posunulo výrazně dopředu. Sice by taková střela měla být stabilizovaná "šípovým efektem", ale pokud třeba zavadila o bahno, které měl kus na sobě zaschlé, mohlo ji to rozhodit a pak už stačil zásah kosti ne přímo ale jen okrajem střely a ta změnila osu rotace potažmo směr letu. Tím, že by byla zadní část střely prázdná, se plášť v těch mítech deformoval (promáčkl) a praskal mnohem snadněji. Je to už hodně přitažené za vlasy, ale taky mi to připadá jako možnost...

[rimar77]

Pufr díka za tu fotku a já jsem pořádnej blbec ) spletlo mne to že to má špičatou i záď a myslel jsem si že je to špička teď když jsem si to pořádně prohlédnul bylo mi vše jasné. No nic méně stejně se mi při kontaktu s tím kusem na žebrech stočila a šla skrz šikmo místo kolmo a vstřel byl mnohem větší (cca 3-4cm) než výstřel (to byla jen dírka 1 cm) ta střela prošla skrz vyšla ven z boku břichem a hned přešla do té kýty byla tak 15cm nad kolenem
tímto se omlouvám za mystifikaci a k podobné události v našem ústavu dochází maximálně 1 za 10 let

[pufr]

Škoda, ze zajímavosti je "obyčejný cestující" poloplášť
Ta úniková vzdálenost 130 m je ale úctyhodná, člověk vždycky žasne, co ta černá i s komorovou ránou "udýchá"

[rimar77]

když ono se ta střela do té komory vůbec nedostala stočila se hned při kontaktu a šla přes játra, docela blbej efekt po komoře mi to odcházelo po téhle střele tak 50-60m, pak jsem 7x57 přestal používat a loni se k ní zase vrátil

[Jan Slavětínský]

Je zvláštní, že v 7x57R a se střelou 11g a na vzdálenosti kolem 50 -60m se podobné záhady stávají. I s běžnou střižnou hranou.
Zřejmě váha střely ,její délka , těžiště a rychlost jsou v nějakém vektoru,že stačí škrtnutí o kost a střela mění směr. Kolikrát jsem kroutil hlavou, když jsem si byl jistý zamířením, vstřel seděl a výstřel byl úplně jinde. Například kule na výstřelu chytila kraj lopatky, hned změnila směr a šla po žebrech až do kyčelního kloubu. V podstatě změna směru o 90 st. Nebo šla kolmo nahoru a vyšla hřbetem. Zajímavé, že i s ráží 8x57 JRS mám nastřílíno, ale u té se mi tyto věci ještě nestaly.
U sedmičky je jedno zda střílíš TIG ,KS nebo SPCE. Zajímavá je ta vzdálenost 50-60 m, kdy se ten efekt nejvíc stává. Mě nejvíc na srnčím a to mi u téhle ráže vadilo. Lovu

[rimar77]

jan.Slavětinský tak to je zajímavá informace a pravda je že z jiných ráží tohle neznám a stalo se mi to poprvé tak jsem z toho takovej rozhozenej.
jinak měříl jsem vzdálenost od nástřelu tak to bylo 170m plus nějaké drobné, nerad bych si tohle opakoval už jsem ani nevěřil že ho najdu

[dalas]

U 7 ty střely nad 11g, to je už pěknej jezevčík. Dle mého názoru jsou již blízko hranice stability. O to je to horší při průniku do nehomogenního prostředí.

[roedear]

se sklouznutím střely 11,2g SPCE v 7x57R mám dvě zkušenosti:

1) zásah šikmo shora na lončáka na 12m ve 2/3 těla, střela sklouzla po žebru a vyšla na spodní straně hrudníku, vůbec žebro neprobila, komora zůstala neporušená. Nalezen za tři týdny asi 2,5km od nástřelu vzdušnou čarou. Vzhledem pouze k částečnému rozkladu musel ještě dva týdny po ráně žít. Dosled i s barvářem pro nedostatek barvy, po 200m jen sem tam otěry a hlavně po vykoupání se prasete v kališti, ucpání rány a smytí všech pachů nedopadl

2) dostřelná rána na asi 8m, zdvihající se lončák - šikmo zezadu do žeber, kule se svezla, projela asi 15cm po žebrech a skončila v plecku na lopatce, žebro ani nebylo zlomené, jen na plicích znaky hematomů, prase ovšem vyrazilo a bylo potřeba další rány, tentokrát za slecho (po dalších 100m).