Havárie kulové zbraně

[Zbrojovák]

Přesně tak, je to dost podivné... muselo se tam potkat asi více nepříznivých faktorů naráz. Pokud by zdetonovala - či spíše zdeflagrovala prachová náplň - při tom množství co je v náboji je to nevysvětlitelné, tak i kdyby, při takové destrukci by musely nutně samovolně odejít zápalky v brokových nábojích nad kulovou hlavní - tím i celé náboje. Našlo se něco nebo ne?
Střela by musela být podle mě z hlavně při takovém tlaku. nebyl před tím zpožděný zápal a střela nezůstala v hlavni?
Ještě mě napadá, nějaká výrobní nebo únavová vada flinty? Zkušební střelbu ale jistě zvládla.

[Durell]

Takto to fakt znie dosť divne .

[pufr]

No je to zajímavé Vzadu práce hromada a vpředu na dnu střely nic, či skoro nic.
Ten mechanizmus roztržení hlavňového svazku je typický pro případy, kdy vlivem prvotní havárie spojené s trhlinami na objímce nebo zadní části svazku dojde k uvolnění bicích prvků další nabité hlavně/hlavní, porušená objímka tuto hlaveň neudrží a ta odlétá vpřed. Pamatuji, že jeden sportovní střelec dokonce při havárii dokázal popsat časovou posloupnost, kdy po výstřelu registroval zásah asfaltového terče a že se ze závěru zakouřilo a pak další náraz, kdy mu horní hlaveň odlétla z ruky vpřed. To potvrdil nález, kdy na spodní části roztržené objímky byla dobře otisknutá napínací táhla, přičemž to pro horní hlaveň bylo v okamžiku vzniku trhliny v "napnutém" stavu. Kladívko horní hlavně "spadlo" až následně - s prodlevou, kterou střelec registroval a spustilo děj, který střelce ohrozil nakonec možná víc než prvotní trhlina.

U toho "Janova" trojáku mě napadá vysvětlení, kdy by trhlina, byť třeba "téměř neviditelná" v závěru (na hácích) už před předmětným výstřelem byla. Plyny by pak mohly relativně snadno uniknout - nevymetly by střelu, ráz do napínacích pák a další deformace by uvolnily kladívko/kladívka brokových hlavní a ty by výstřelem v poškozeném závěru dokončily celý "ničivý" děj utržením brokových hlavní. Byla by to celkem vzácná záležitost, protože lůžkový závěr s minimálními vůlemi když je poškozený trhlinou objímky nebo háků, většinou už nejde zavřít - použít ke střelbě. Stát se může všechno

[kounek]

Pár zajímavých videí, některé už tu byly, ale sem se asi hodí nejvíc...

https://www.youtube.com/watch?v=Fkz_Zuo8g0U

https://www.youtube.com/watch?v=xhgyJMhQFbA

https://www.youtube.com/watch?v=e4AqMl1A4aQ

[Reno]

S tou střelou je to zajímavé. Do drážek ji narve i obyčejná zápalka. Takže práce vykonaná směrem vřed skoro nic a směrem vzad dost fatální. Na mě to dělá dojem, že problém byl spíše ve střele. Ten tlak, který připeče nábojnici, urve závěr, separuje hlavně, ale nehne se střelou? Fakt, dost zajímavý případ.

Podobný účinek na zbraň měly puškové, takzvané sabotážní náboje, které za 2. světové války některé z bojujících stran vyráběly v ráži používané nepřítelem a ustupující jednotky je pak občas úmyslně zanechávaly na bojišti... Nábojnice, zápalka a střela odpovídaly standardnímu provedení, ale místo prachové náplně tyto sabotážní náboje obvykle obsahovaly ženijní rozbušku v kombinaci s plastickou trhavinou v takovém množství, aby to hmotnostně odpovídalo standardní munici, vše v nábojnici utěsněné vatou, aby se to nehýbalo. Při iniciaci zápalky pak místo zahoření prachové náplně, nárůstu tlaku a následnému "vyfouknutí" střely hlavní, došlo k detonaci, která obvykle roztrhla nábojovou komoru, pouzdro závěru, roztříštila pažbu v jejich okolí a vyrvala závěr. Střela zůstávala ve vývrtu hlavně kousíček za nábojovou komorou. Z tohoto důvodu se domnívám, že v případě havárie toho trojáku opravdu muselo dojít z nějakého mně neznámého důvodu k detonaci náboje.

[pufr]

Obávám se, že to tady po internetu asi "definitivním" způsobem nevyřešíme.
Proti ději probíhajícímu detonační rychlostí mluví to ulétnutí brokových hlavní vpřed. To svědčí o relativně pomalém ději. Pokud by kulový náboj skutečně explodoval s rychlostí řádově jeden až několik kilometrů za sekundu, neměly by úderníky brokoých hlavní do čeho udeřit, neb by v tom místě už nic nebylo - obdobně jako u těch Renem uváděných diverzních "Mauser" či "Mosin" nábojů (nejrozšířenější byl 7,92 Mauser s pentritovým tělískem označené dnovým razidlem "P490" a "P315", tak pozor na něj).

Taky plochy vytvořené při havárii probíhající rychlostí odvozenou od detonace náplně jsou proti obvyklým lomům nápadně hladké.
Možná někde najdu obrázek té roztržené Mauserovky - by to bylo názornější

[dalas]

Někdy v 70. létech se na honu v mém rodišti přihodila havárie brokovnice ráže 12, kdy v náboji byla zalaborovaná ocelová kule z ložiska, která zůstala v zahrdlení. Asi aprílový žertík pracovníků Sellieru.

[Reno]

Obávám se, že to tady po internetu asi "definitivním" způsobem nevyřešíme...

No to určitě ne, nikdo z nás předpokládám nemá křišťálovou kouli, která by mu po patřičném přeleštění vyjevila, jak to tehdy doopravdy bylo... Můžeme o tom jen spekulovat a vyměnit si nějaké zkušenosti / vědomosti, od toho diskusní fóra jsou.

[pufr]

Tady z německého "berichtu" ta slíbená mauserovka poškozená sabotážním nábojem anglické provenience

Havarie_sabotaznim_nabojem_compres.jpg (117.56 KiB) Zobrazeno 8121 x

Je vidět, že pentrit se "nezakecá", dělá práci rychlostí 3 km/s - žádné ohyby s lomy na konci, prostě hladké plochy - viz přední část pouzdra závěru s částí hladce ustřižené objímky - to je jasná "detonační rychlost" . Ve zprávě, kterou taky přikládám se píše, že puška byla na dvě části - pro focení sestavená dohromady a střela vylétne z hlavně zhruba třetinovou rychlostí než poskytuje "normální" náboj.
Německé sabotážní náboje do Mosina (7,62x54R) obsahovaly několikanásobek - celkem cca 4 g trhaviny a dělaly lepší práci.

[Zbrojovák]

Tak z těch fotek je ta práce, její směr a sled událostí zřejmý. U M98 je to obdoba jako u předimenzování navážky, anebo zeslabeného okolí dna nábojnice. S tím rozdílem, že zde byl výtok plynů řádově, díky detonaci pentritu mnohem vyšší rychlostí + znásobení destrukce a práce i brizancí samotné trhaviny. Při dané rychlosti děje - detonaci (cca 6000m/s) se stává z přední části pouzdra závěru dle dnešní terminologie IED (improvizované výbušné zařízení). Zmizí lůžka ozubů, přední část závěru a torzo závěru je určitě urychleno vzad. Zda urve záchyt a pokračuje do obličeje střelce je otázkou. Ohroženi jsou všichni, střelec i okolí. Účinky bych řekl zhruba obdobné útočnému granátu- ještě výraznější střepinový efekt nasměrovaný do stran.
Nápaditá sabotáž založená na tom, že část náboje leze ven z hlavně a je hlavní nekrytá - ale i kdyby byla, zřejmě by plyny podfoukly dnem hilzny mnohem dříve než by vytlačili střelu z hlavně, nafouklo by to pouzdro, povolil závit atd. s trhavinou účinek možná ještě horší díky lepšímu "zabalení"
- dík za to dobové repro
U lůžkového závěru by to dopadlo si myslím asi podobně, povolila by objímka a hlaveň těsně za komorou, baskuli by to mezi čelem a poduškou lůžka rozevřelo v úhlu a selhalo by uzamčení - střelec by ale nebyl ohrožený závěrem a množstvím střepin tak jako u odsuvného systému, ale spíše expanzí zplodin detonace.
takovou práci ale nemůže vykonat samotná střelivina v množství co pojme nábojnice.
Jsou běžné záběry zásahů obrněné techniky kdy střeliviny explozivně vyhoří - deflagrace střelivin probíhá při samotné detonaci trhavin ve střelách munice, jakmile se spustí řetězová reakce.
Když to přeženu a budu spekulovat v sellieru si někdo mohl zahrát na vtipálka a nasypat místo střeliviny třaskavou slož nebos ní i něco výživnějšího. To by ale měli v kriminalistickém ústavu zjistit ze stěrů a chem. rozboru povýbuchových splodin. To že sellier vycouval a chlapík dostal obratem a potajnu novou flintu (byť levnější) a kufr patron - není samosebou - asi věděli o co šlo...

[BwanaHunter]

Slyšel jsem o případu, kdy taky chlapík dostal od SB novou flintu a kufr nábojů, je to tedy trochu JPP, byť z poměrně důvěryhodného zdroje, ale detailů moc nevím. Seděl prý na posedu, a vystřelil z kulobroku na srnce. Pak se probral na podlaze, celý od krve, flinta na kusy (jak přesně nevím). Naštěstí se mu nic až tak vážného nestalo, byl posekaný v obličeji od úlomků, oči v pořádku. Údajně se ukázalo, že v náboji byly dvě kule nad sebou, jak se mě neptejte (může linka tohle udělat?), a fabrika se s ním potichu vyrovnala...

[Zbrojovák]

nedovedu si představit jak to tam ten jednoúčelák v lince napresoval - standard navážku s kulí a jednu usadit normálně nad to. Jediný náboj kde by to všechno vešlo je snad 9,3x72R.
No, já taky střílím starými 8x57JR Selliery - dodržuji ale takový zvyk, že když otevírám novou krabku, tak všech 20ks vytáhnu na stůl, prohlídnu krčky, usazení zápalek a zaštěrkám prachem. Pak je dám zpět a postupně s nimi k mé plné spokojenosti lovím/ střílím.

[dalas]

To, že Sell-Bell celou záležitost vyřešil novou flintou a fůrou patronů, ještě nemusí nutně znamenat, že vina byla jednoznačně na straně náboje. Stačí, když příčinu nebude možno jednoznačně určit. Pak je na rozhodnutí, zda se bránit a rozmazávat to, nebo to vyřešit potichu s menší újmou. Blbý zprávy se šíří rychlostí světla, ale případné jejich dementi většinou zapadne. prostě ta obchodní škoda by mohla několikanásobně převýšit tu materiální.
Jinak jsem se nad tím trochu zamyslel, a musím poopravit svou původní myšlenku.

S tou střelou je to zajímavé. Do drážek ji narve i obyčejná zápalka. Takže práce vykonaná směrem vřed skoro nic a směrem vzad dost fatální. Na mě to dělá dojem, že problém byl spíše ve střele. Ten tlak, který připeče nábojnici, urve závěr, separuje hlavně, ale nehne se střelou? Fakt, dost zajímavý případ.

Skutečně tu hraje obrovskou roli rychlost nárůstu tlaku potažmo čas. Takže se může stát, že impulz síly nevykoná přílišnou práci na střele, ale dojde k překročení meze pevnosti materiálu závěru. Dojde k jeho destrukci, ale zatím práce nic moc. Pak už jsou na řadě hmoty urychlované silami, způsobenými tlakem plynů.
Takže ten případ trojáku, co zde uvedl Jan Slavětínský je možný díky detonaci, ale ta práce na hlavňových svazcích je asi dílo náboje odpáleného díky destrukci, jak zde již uvedli kolegové.

[pufr]

Ad dvě střely v náboji. Jsou to už historky starých zbrojnošů - z celekm dávných dob. Stalo se to tehdy vícekrát a prý to byl jeden z důvodů, proč začal jmenovaný výrobce do 7x64/7x65R používat prach S070 namísto S065 - neb tam už se ty dvě střely nevešly. Fígl byl v tom, že ta první střela byla "podrážová" - cca ráže .270 a do prachového prostoru volně propadla, další střela byla zalisovaná - prý to ten stroj tak udělal. I tehdy bylo podezření na "škůdce" ve vlastních řadách. Naposledy jsem o posuzování havárie kulovnice německého majitele koupené spolu se starým střelivem (7x64), kde při nastřelování 3 svědci potvrdili, že v 50 m vzdáleném terči byly po ráně dvě díry a závěr nešel otevřít, zaslechl někdy před 15 lety.

Ad troják a střela v náběhu vývrtu. Prohlédl jsem zprávy o působení sabotážního střeliva a na rozdíl od Renova tvrzení, že pevné části závěru odletí a střela zůstane jen "opřená" o vývrt, tak hovoří o průchodu střely hlavní, byť výrazně sníženou rychlostí - a to jsou použity vysoce "brizantní" trhaviny (deflagrující střelný prach s rychlostí hoření "jen" cca ve stovkách m/s má schopnost vykonat na dnu střely více práce než trhavina s rychlostí 3 - 7 km/s). Opět opakuji, že dokud se alespoň na střepy a lomy nepodívá znalé oko, víme "prd", ale na mne to schéma dělá dojem, že zbraň byla nějakým způsobem poškozená už před "předmětným" výstřelem a jediný odpor, který hnací plyny mohly překonávat aby neposunuly ani střelu, byla stěna nábojnice - její perforace. Přitom vykonaly drobnou práci na napínacích pákách brokových hlavní, která uvolnila kladívko/kladívka a výstřel/výstřely brokových hlavní již jen "rozebraly" dříve havarovaný závěr způsobem, jak píšu o něco výše v popisu havárie sportovní brokovnice. Uvedené je ale jen hypotáza na základě Janova popisu obsahujícho cca 3 věty

[Georg.H]

Docela zajímavé poznatky. http://www.strelectvi.cz/forum/viewtopic.php?t=34073

píšu s founu