Kulovou jednušku Krieghoff nebo Blaser?

[karel73]

kesl - zpětný ráz každý zvládá jinak, a balistika 9,3 pro moje potřeby je až kam. Při ONV si myslím, že ?áhnu dost daleko na to, abych ?lapal na paty i leckteré 7x64 Ale to patří asi do jiné sekce. každopádně, ráži jste zvolil fajnovou, jen s chutí do toho. Na flintu alespoň Meostar R1 3-12x56 a bude to báseň.

Marty_H - máte PM

[pepava]

Měl jsem možnost testovat jednušku Blaser K95 v r.30R Blaser - hlaveň achtkant a jednušku Krieghoff ve stejné ráži - hlaveň rovněž achtkant. Co se týče přesnosti, tak vyhrává jednoznačně K95, kterou osobně prezentuji jako jednoranného varminta, kdežto Krieghoff je jenom přesná zlamovací jednoranná kulovnice. (přebíjené střelivo, několik druhů, pečlivě laborováno)Průměr na ústí u K95 je 17.2mm a u Krieghoffa je průměr 14.5mm. Tento rozdíl určitě ovlivňuje soustřel. Výhoda K95 je m.j. také to, že lze zlomit do ostřejšího úhlu než Krieghoff, proto se lépe přebíjí, přestože je zde uzamykání do hlavně. Není nutno vyvíjet takovou sílu, neboť se nenapíná bicí ústrojí jako je tomu u Krieghoffa. K95 se tak nějak lépe drží - lépe padne do ruky. Možná je to síla zvyku, neboť K95 vlastním. Krieghoff má velkou výhodu, protože je opatřen napínáčkem, což K95 nemá a standardní odpor spouště je 750gr. což je hodně. Další výhodu u Krieghoffa spatřuji v tom, že přebíjené náboje jdou bez problémů v komoře zavřít. U K95 konkrétně u ráže 30R se občas stane, že nejde zbraň zavřít, což je způsobeno vysokou přesností komory a u nábojů, u kterých se tvoří tzv. návalek. (např.30R Bl.a 6.5x65R). Tento pokud odstraním krouháním krčků, tak je po problému. Zbraně jsem testoval hlavně proto, jelikož jsem zvažoval koupi Krieghoffa, hlavně z důvodu vybavení napínáčkem, který mi u K95 chybí a bude chybět, přesto jsem si ji nechal a nechám hlavně díky přesnosti. Takže to prosím neberte tak, že každá liška chválí svůj ocas, ale důvod testu byl zcela objektivní a já si za jeho výsledkem stojím.

[petjan]

To pepava, tek Krieghoff nemá hřbetní napínání?

[Lisiak74]

Spomenuli stu tu väčšinu známych zlamovačiek okrem Haenel Jaeger 9.A prave do tejto zbrane by som chcel ísť v dohľadnej dobe.
Má niekto skúsenosti? Vďaka

viewtopic.php?f=2&t=8978
Pufr

[Myslivec Milda]

Po přečtení příspěvku od uživatele pepava mi to nedalo, abych nenapsal svůj pohled a hodnocení obou pušek. Formou konfrontace mých zkušeností s výše uvedeným přispěvatelem. Jeho text jsem zkopíroval a pro přehlednost toho na co reaguji původní text na začátku a konci označím XXX ............. No a pak text jak to vidím já a jaké mám praktické poznatky u obou jednušek označím MM = .


XXX .. Měl jsem možnost testovat jednušku Blaser K95 v r.30R Blaser - hlaveň achtkant a jednušku Krieghoff ve stejné ráži - hlaveň rovněž achtkant. Co se týče přesnosti, tak vyhrává jednoznačně K95, kterou osobně prezentuji jako jednoranného -- varminta, XXX …….……………………………………..MM = Protože mám několik jednušek. Jak Blaser K-95 tak nově i Krieghoff-Hubertus. Taky jsem s oběma střílel na střelnici, protože mě zajímal skutečný, reálný rozdíl mezi nimi. Položím teď otázku : CO TO JE ten VARMINT ??? Podle anglického slovníku je význam slova VARMINT = Neřád, havěť, drobné divoké zvíře . Podle výrobců střeliva je „VARMINT“ označení pro střely do průměru 6.mm , rychle se rozkládající, určené pro lov drobné zvěře. Jak do tohoto narvat jednoranovou kulovnici, to mi hlava nebere. Možná je to nějaký český krajový / lidový / slangový výraz . Fakt nevím. …………………………………..…..………….. .......... XXX kdežto Krieghoff je jenom přesná zlamovací jednoranná kulovnice. XXX …..……………………………………………………....... MM= JENOM ??? A jaká tedy má být jednoranová kulovnice ? Přesná , spolehlivá, elegantní, bytelná s trvale výborným soustřelem na 200.m to nestačí ? Zkoušel jsem současně jednušky jak Blaser K-95 tak i Krieghoff Hubertus na Lazecké střelnici, s továrním střelivem BLASER CDP , ráže . 30 R Blaser . Na 100m a pak na 200.m . No a mezi nimi není absolutně žádný praktický rozdíl, co se rozptylu týká ! Obě dvě pušky byly osazené puškohledem Swarovski Z6i, 2—12 x 50 SR. Z každé byly vystřeleny dvě serie po 5.ti ranách, vždy jeden výstřel z K-95 a jeden z Krieghoffa. Po 5.ti ranách byly pušky vyčištěné a pak další pětiranové série. Tedy celkem z každé pušky: 10 ran na 100m a pak dalších 10 ran na 200.m . Stejná střelnice, stejná nastřelovací koza, stejný střelec, stejné počasí. OBĚ DVĚ jednušky mají prakticky úplně stejný rozptyl ! Ve 100.m se OBĚ pušky dostaly do rozptylu subMOA , a ve 200.m byl u obou pušek prakticky stejný rozptyl = cca. MOA. NENÍ VÍTĚZ. ………………………………………………....................................... XXX. (přebíjené střelivo, několik druhů, pečlivě laborováno). XXX ….………………………….….......…. MM= .Jojo jojojo , obzvláště na L .F. je toto oblíbené a žádoucí zaklínadlo. Přece v továrně kde se všechny komponenty vymyslí a vyrábí, je pak na výrobní lince takový „soubor kreténů“ kteří neumí vyrobit finální kvalitní náboj který spolehlivě a prakticky stejně funguje ve VŠECH zbraních, kdežto kdejaký amatérský garážník si pak doma, z těchto NAKOUPENÝCH továrních komponentů, vyrobí náboje o třídu lepší kvality . I když nemá žádnou laboratoř, zkušebnu a vybavení jako ten velký výrobce , od kterého nakoupí komponenty ! ( O týmu vzdělaných a zkušených konstruktérů nemluvě. ) Trubte mu, hrajte mu, ať nemá strach na vojnu . Jako bonbónek pak obvykle amatérský přebíječ zdůrazní, že takto přebitá a „vyladěná“ patrona funguje jenom v jedné jeho konkrétní pušce a v jiné pušce už funguje jinak. Co tedy v lovecké PRAXI s takovým nábojem který funguje jenom v jedné pušce? No co už že jo. Jsou i horší případy . Třeba vynálezci Perpetum mobile , Jára Cimrman , že. …………………………………………………………………………….XXX.Průměr na ústí u K95 je 17.2mm a u Krieghoffa je průměr 14.5mm. Tento rozdíl určitě ovlivňuje soustřel. XXX ...................……………..…………………….......…. MM = Měřil jsem digitální šuplerou obě hlavně u obou pušek. Naměřil jsem na ÚSTÍ K-95 průměr 17 mm a u Krieghoff-Hubertus 15,5 mm . Domnívám se, že u obou je to víc než dostatečné ! Když vezmu v úvahu např. ještě menší průměry hlavní na ústí u kulobrokových kozlic, že . Navíc samotný průměr až na samém ústí hlavně v kontextu s celkovým tvarem a chováním hlavně při výstřelu nemá až tak velkou vypovídací hodnotu. Měřil jsem taky průměry hlavní u OBOU jednušek v polovině jejich délky ( K-95 = 17 mm / Kriefhoff = 16,1mm ) Pak 20.cm od ústí hlavně ( K-95 = 17 mm a Krieghoff = 15,8 mm ) Průměr hlavní na začátku = nad komorou = ( K-95 je 23 mm a Krieghoff 22,7 mm ) . Hodně obecně – laicky se dá říct, že jednuška Blaser K-95 má více-méně stejný průměr hlavně. Krieghoff má zase hlaveň která se směrem k ústí zúžuje. Já nejsem konstruktér hlavní u světoznámých a prémiových značek zbraní, tedy laicky se domnívám, že konstruktéři u Blaseru , stejně tak i u Krieghoffa dobře ví co dělají, aby byl výsledek precizní. Netroufám si hodnotit kvalitu práce konstruktérů a dělat nějaké amatérské závěry na téma : „ovlivnění soustřelu díky nepatrnému rozdílu v průměru = na samotném konci hlavně“. Dovezl jsem dva Hubertusy a mám i dvě K-95 . Míry se shodovaly u všech pušek. V praxi – na střelnici, s továrním střelivem, jsem nezjistil žádný praktický rozdíl v soustřelu !!! Rozumím však tomu,že každá liška svůj chvost chválí, ( páč sám mám soukromou jednušku Blaser K-95 ) ale to ještě nutně neznamená, že budu téhle pušce nadržovat ! ……………………………………………….……………..... XXX . Výhoda K95 je m.j. také to, že lze zlomit do ostřejšího úhlu než Krieghoff, proto se lépe přebíjí, přestože je zde uzamykání do hlavně. Není nutno vyvíjet takovou sílu, neboť se nenapíná bicí ústrojí jako je tomu u Krieghoffa. K95 se tak nějak lépe drží - lépe padne do ruky. Možná je to síla zvyku, neboť K95 vlastním…XXX ……..……………… …………………….......... …… MM = OBĚ dvě jednušky se dají zlomit tak, že nabití a vyjmutí vystřelené nábojnice, jakožto i nabití nového náboje je prakticky rovnocenné a pohodlné . Co se týká síly nutné ke zlomení hlavně. Blaser K-95 má duralovou baskuli a po vystřelení cca. 200 nábojů se mi hlaveň v duralové baskuli na šarnýru trošku uvolnila ! Tedy jde sklopit menší silou. Řekl bych, že je docela volnější , ale má ten „ Franz Jágr Blok“ , takže s jeho pomocí drží v baskuli pořád dobře . Krieghoff je celý ocelový a perfektně puškařsky dolícovaný. Nemá ten horní blok, ale zase je jeho baskule líp udělaná a mohutnější, má jiné háky , jiné uzamčení dolním klínem a to viklání jako u K-95 snad nehrozí. Navíc je zde úplně jiný napínací systém. Když vystřelím z K-95 a pootočením temenní kličky doprava sklopím hlaveň, tak se automaticky vypne bicí mechanizmus a pro další výstřel musím znova posunout = silou, napínací páku na temeni baskule dopředu pro opakovaný výstřel. U Krieghoffa se zlomením hlavní napne bicí mechanizmus. Proto je ta síla , nutná pro „zlomení“ hlavně nepatrně větší. Ale není to absolutně nic hrozného, jen to jde poznat když se na to člověk soustředí . Co je ale úplně jiné je to, že napínací segment nahoře na baskuli zůstane v poloze napnuto, takže můžu okamžitě a rychleji vystřelit druhou ránu. Nevím jestli je to lepší řešení !!! Když nepotřebuji druhý výstřel, tak musím ručně stáhnout napínací temenní páčku dolů, jinak je puška pořád nabitá a odjištěná. Když by uživatel byl nervózní a zapomněl na tento úkon, může být škaredě překvapený nechtěným výstřelem. ( Systém prakticky co do funkce shodný s Blaser R8 ) Na druhou stranu je pravda, že napínací posuvná páčka na temeni pušky je u K-95 menší a hůře ovladatelná než u Krieghoffu . U Krieghoffu zkrátka musí uživatel postupovat tak, aby nezapomněl zbraň zajistit = posunout napínací posuvnou páku směrem k pažbě dolů , podobně jako u nabité opakovací kulovnice s manuální pojistkou. Tady bych dal jednoznačně body Blaseru K95 , právě pro ten jeho geniální „ idiot- sicherung „ . Co se pažby a a přilícitelnosti týká. Je to jenom a jenom individuální záležitost . U mne je to tak, že K-95 mi padne líp do ramene na otevřená mířidla, Krieghoff je zase lepší s puškohledem. Krieghoff je s optikou taky lépe vyvážený do ruky a lépe se sním manévruje. Ale je to jenom osobní, subjektivní pocit jednotlivce ! Tady jednoznačnou odpověď která jednuška je lepší nemám ………………………………………………………………………………………….………………………………………XXX. Krieghoff má velkou výhodu, protože je opatřen napínáčkem, což K95 nemá a standardní odpor spouště je 750gr. což je hodně. Další výhodu u Krieghoffa spatřuji v tom, že přebíjené náboje jdou bez problémů v komoře zavřít. U K95 konkrétně u ráže 30R se občas stane, že nejde zbraň zavřít, což je způsobeno vysokou přesností komory a u nábojů, u kterých se tvoří tzv. návalek. (např.30R Bl.a 6.5x65R). Tento pokud odstraním "krouháním krčků", tak je po problému . XXX ……….................... ………………………………………………………………………………….MM = Tvar spouště , tvar a úhel pistolové rukojeti , chod spouště Bez a S napínáčkem, tady jednoznačně bere body Krieghoff ! Přebíjené náboje neřeším. Taky proč , že . Tovární Blaser CDP /.30 RB jsou tak precizní, že není žádný důvod vynalézat kolo nebo objevovat ameriku, natož cokoliv krouhat ............................. …………………………………….……….…………………… XXX. Zbraně jsem testoval hlavně proto, jelikož jsem zvažoval koupi Krieghoffa, hlavně z důvodu vybavení napínáčkem, který mi u K95 chybí a bude chybět, přesto jsem si ji nechal a nechám hlavně díky přesnosti. Takže to prosím neberte tak, že každá liška chválí svůj ocas, ale důvod testu byl zcela objektivní a já si za jeho výsledkem stojím…XXX ........……………..……………………............…MM = Mnoooo, Kdo komu miloučký, i neumyt je běloučký že . Já to vidím takhle : Blaser K-95 – PŘEDNOSTI : Uzamykací horní ocelový ( Franz Jaeger Block ) pevně uzamyká ocelovou hlaveň do duralové baskule, IDIOT-SICHERNUG = zlomením hlavní se jednuška automaticky zajistí. „Sattel“ montáž je fantastická. Jednuška je lehká a skvěle přilícitelná. MÍNUSY: Duralová baskule je sporná, po několika stech výstřelech se hlaveň dole na háku uvolní a drží pevně v baskuli jen díky FJB. Spoušť je bez napínáčku a nedá se seřizovat. Temenní napínací –posuvná páčka je malá a hůř ovladatelná….……… X....... Krieghoff-Hubertus - PŘEDNOSTI : Ocelová baskule s dlouhými bočnicemi a skvěle dolícovaná hlaveň, mohutnější jiné uzamčení hlavně do baskule. Posuvné, vlastní – automatické nastavení spodního uzamykacího klínu pro bezpečné kotvení hlavně v baskuli . Masivní spodní čepy – šarnýry, takové aby vydržely dlouhodobé namáhání a vždy zajistily optimální usazení hlavně. Antikorozní úprava ocelové baskule. Vynikající spoušť, lehce stavitelná , a s napínáčkem. Ocelový lučík. Perfektní temenní napínací posuvná páčka, lehce a přesně pracující. Bicí mechanizmus se napíná sklopením hlavní. Montáž optiky na hlavni = příprava od výrobce pro otočnou, švenk montáž. Vynikající mechanická mířidla. MÍNUSY : je těžší než K-95, nemá automatickou pojistku pro zajištění při opakovaném nabíjení. Při vlastním nabíjení, kdy je horní páčka v dolní poloze = zajištěno ( bicí mechanizmus vypnutý ) se nic neděje. Pro vlastní výstřel ji musím napřed taky posunout do přední polohy, ALE nesmím zapomenout ji zase vrátit do polohy zajištěno, když nevystřelím. Kdo na to zapomene, může mít problém s nechtěným výstřelem ! Při rychlém zalícení na mechanická mířidla „nesedí“ tak perfektně jako K-95. Ale toto je můj INDIVIDUÁLNÍ pocit. Co závěrem ? Nedokážu sám sobě poctivě odpovědět která z těchto dvou jednušek je lepší. OBĚ střílejí stejně přesně. Obě jsou krásné a mají svoji „duši - koule “ , styl a charizma. Takže jednoznačná odpověď podle mě není. Výběr je zde otázkou vkusu, a ten jak známo je mimo jakoukoliv diskuzi.

ILUSTRAČNÍ foto k oběma puškám je ZDE: http://myslivecmilda.rajce.idnes.cz/Bla ... avacel.jpg

Proč jsem to psal ? Aby případní, opravdoví zájemci o některou z těchto jednušek měli , dle mého , možnost zamyslet se nad jednotlivými puškami. No a ti, co si premiovou jednušku kupovat nebudou, ti to vlastně ani číst, natož kometovat nemusí, páč se jich to netýká, že .

[cobaj]

(přebíjené střelivo, několik druhů, pečlivě laborováno). XXX ….………………………….….......…. MM= .Jojo jojojo , obzvláště na L .F. je toto oblíbené a žádoucí zaklínadlo. Přece v továrně kde se všechny komponenty vymyslí a vyrábí, je pak na výrobní lince ,,,,,,,,,takový „soubor kreténů“ kteří neumí vyrobit finální kvalitní náboj který spolehlivě a prakticky stejně funguje ve VŠECH zbraních, kdežto kdejaký amatérský garážník si pak doma, z těchto NAKOUPENÝCH továrních komponentů, vyrobí náboje o třídu lepší kvality . I když nemá žádnou laboratoř, zkušebnu a vybavení jako ten velký výrobce , od kterého nakoupí komponenty ! ( O týmu vzdělaných a zkušených konstruktérů nemluvě. ) Trubte mu, hrajte mu, ať nemá strach na vojnu . Jako bonbónek pak obvykle amatérský přebíječ zdůrazní, že takto přebitá a „vyladěná“ patrona funguje jenom v jedné jeho konkrétní pušce a v jiné pušce už funguje jinak. Co tedy v lovecké PRAXI s takovým nábojem který funguje jenom v jedné pušce? No co už že jo. Jsou i horší případy . Třeba vynálezci Perpetum mobile , Jára Cimrman , že. ,,,,,,,,

Všichni tu víme co chtěl říci pepava tím ,, varmintem,,
Nemohu posoudit kvalitu, přesnost ani komfort těchto dvou kulovnic - ani jednu z nich nemám a kolega pepava mohl mít u jednoho štěstí a u druhého smůlu na kus co se týká jím dosažitelné přesnosti z konkrétních kusů, ale rozhodně to není amatérský garážník a jsem si v jistý, že věnoval laboraci munice do obou zbraní maximum a dokázal by nalaborovat náboj srovnatelný s prací jakéhokoliv vzdělance a odborníka z továrny. ( a oni to ve skutečnosti nejsou žádná kouzla, ale otázka základních informací, kvalitních komponentů, chuti, trpělivosti, pečlivosti a ochotě naslouchat lidem ,,amatérům,, jež nejsou lakotní se podělit o své zkušenosti a pomoci tak zkrátit cestu k vytouženému výsledku.
A je nezpochybnitelné, že jakýkoliv ,,amatérský garážník jež svému koníčku opravdu rozumí vyrábí nejen o jednu, ale o dvě třídy lepší náboje než ,, soubor ,, v továrně. Co se týká preciznosti výroby jako celku, opracování nábojnice, přesnosti a konzistence navážky, usazení střely, kvalitní zápalky, maximální zohlednění typu prachu, střely, pro danou ráži, stoupání a délku hlavně, atd.
Toto všechno si zkrátka velký výrobce nemůže dovolit ať již z důvodů ekonomických či prostě proto že nemá tu možnost přizbůsobit náboj každé jedné pušce.
Mimochodem u některých fabrik lze předpokládat že pravděpodobněji než zkušení konstruktéři tam pobírají platy spíše kamarádi a příbuzní vyvolených.

reakce na ,,Bonbónek,, - naopak většinou funguje domácí výrobek lépe než továrna v jakékoliv zbrani. Pochopitelně pokud je náboj vyroben tak aby splňoval CIP. Pravdou je, že těch velmi ,,nadstandartních výsledků,, bude pravděpodobně dosahovat pouze v té jedné konkrétní zbrani.

Každý máme na přesnost svých zbraní jiné nároky, ale osobně bych ani u lovecké pušky soustřel 2MOA nepřekousl - je to tragédie i u Axise za 12000,- což ani jedna z jednušek není, a pokud bych k takové zbrani neměl nějaký zvláštní citový vztah nebo neměla historickou hodnotu šla by z domu.

Je škoda kolego Myslivče Mildo, jsi ještě neokusil opravdu povedenou laboraci do nějaké ze svých zbraní, myslím že by jsi svůj názor na ,,přebíjená x tovární,, přehodnotil a vrhl se na vlastní výrobek.

[lanus]

cobaj - Nedá mi nepoložiť si hypotetickú otázku či ten "soustřel 2MOA" !!! nie je v skutočnosti len" laicky definovaný" rozptyl 1 MOA /200 m (nakoľko sa jedná o uhlové vyjadrenie ) ???

[kojot]

K 95 jsem měl dlouhodobě v plánu. Naštěstí mi ji Milda dokonale, svým článkem původně psaným asi pro Svět Myslivosti, vymluvil. Soustřel kulovnice "prémiové značky" 2MOA na 200 m, tedy necelých 12 cm s tím nejpreciznějším střelivem z nejpreciznější fabriky je docela provar. To je tak s bídou na srnčí. A vůle na čepu po pár ranách, kterými 200 ran pro mě je, to je u flinty za kilo docela wopruz. Takže buď je tam chyba střelce, nebo špatný přepočet úhlových minut, nebo je to opravdu prémiový "skvost" na zdobení prosklených vitrín:lol: .

[dalas]

Jediné, co mě napadá, je paralaxa (co jsem koukal, tak Z6i, 2—12 x 50 SR kompenzaci nemá) použitého puškohledu nebo snad vítr. Jestliže je rozptyl na 100 něco pod 1 MOA, jsem ochoten připustit na 200m něco málo nad 1 MOA.

[pufr]

Já myslím, že to Milda napsal celekm pěkně, samosebou se všemi pichlavými vsuvkami, které mu jeho "neklidná" mysl nese do "péra" - nejspíš aby text měl "koule"
Ty rozptyly ve 200 m zřejmě i tomuto profíkovi prostě utekly; a následným reakcím se vůbec nedivím

Na druhou stranu mi uživatel Pepava (který svůj příspěvek napsal taky výborně) občas umožní nahlédnou na některé řešené problémy a rovněž výsledky. Takže bych odhadl, že opěvovat bude pušku, která mu umožní celkem konzistentně střílet někde kolem úrovně 1/3 MOA (a to jsem se nepřeklepl). Tedy na 100 m s ráží .30 jedna trochu zubatá díra. A to už zpravidla umožní jen náboje sestavené s použitím nábojnic, jejichž tvar je optimalizován předchozím výstřelem v té samé nábojové komoře/ hlavni/ zbrani + spousta další práce na střelivu a na střelnici.
Profíci v průmyslu jsou taky velmi schopní, ale bohužel svázaní normami - kdy i největší náboj se musí vejít do té nejmenší nábojové komory.
A právě tomu se Blaser v jistém období cca kolem přelomu tisíciletí mírně zpronevěřil a dělal nábojové komory velmi úzké - nejen u Lutze Möllera ale i na dalších německých fórech najdete zprávy typu "koupil jsem 60 ks nábojů 30-06 od RWS a s 15 ks nejde závěr mé K95 vůbec zavřít" (u Möllera s reakcí "unmöglich, unmöglich" ) Právě pro Handloading je těsnější komora ale jen malý problém, krčky nábojnic se "na míru" pro konkrétní náb. komoru ostruží a střelba je opět o něco přesnější

Co se týče pušky Blaser K95 souhlasím s Mildou, že provedení závěru u"šarnýru" ale zejména provedení kování předpažbí v téhle oblasti je slušně řečeno "úsporné". Kování předpažbí je zvládnuto z přesně válcovaného duralového profilu, do kterého jsou vyfrézovaná uložení pro díly západky předpažbí (některý ten díl je i plastový), vůle k šarnýru je vymezena šroubkem s imbusovou hlavou. A je to tak i u dražších provedení s osmihrannou hlavní. Blaser K95 je prostě, jako u ostatních modelů, vysoce kvalitní a vysoce funkční "konfekce" s velkým výběrem dobře designérsky zvládnutých provedení ...

U Krieghoffa mi není jasná ta Mildovo óda na téma ocelová baskule. Právě Krieghoff je od 20-30. let minulého století průkopníkem duralových baskulí a pochopitelně i jednušku Hubertus nabízí v řadě provedení s tímto materiálem - nečekal bych, že budou, po té téměř stoleté praxi tohohle výrobce s uplatněním Duralu, jeho pušky v tomhle provedení méně kvalitní???

[lovec]

...Ty rozptyly ve 200 m zřejmě i tomuto profíkovi prostě utekly; a následným reakcím se vůbec nedivím ...

Ako uz bolo spomenute, skor bude na pricine zmatok v pouzivani MOA.
Takze pre Mildu upresnim a osviezim:
1 MOA (minute of angle, minute of arc, uhlova minuta) ma velkost cca. 29,08mm vo vzdialenosti 100 metrov.
Ta ista minuta ma vo vzdialenosti 200 metrov velkost cca. 58,16mm.
Cize dve uhlove minuty vo vzdialenosti 200 metrov predstavuju velkost rozptylu do cca. 116,32mm.

Ak nejaka zbran striela na sto metrov s rozptylom mensim ako zmienenych 29mm (cize sub MOA), tak je malo pravdepodobne radove zhorsenie rozptylu len v dvojnasobnej vzdialenosti. Problem nevidim ani v chybajucej korekcii paralaxy na zmienenej optike, s rovnakym puskohladom som strielal na niekolkonasobne vzdialenosti.
Je mozne, ze strelec nemal svoj den... Skor je vsak pravdepodobne, ze mu uniklo, co to vlastne ta MOA predstavuje...
Ostatne nema vyznam komentovat, uz sme to tu raz mali.

[dalas]

Lovec> určitě střílíš s klikou, jsi za zbraní pořád stejně, při přebití s ní nemusíš hnout, takže přilícení a pohled do puškohledu máš +- stejný. U zlamovačky je velká šance být pokaždé jinak mimo osu, protože celý úchop zbraně, přilícení je u každé rány originál, pokud nejsi dobře trénovaný. Pak na 200m v součtu s 1 MOA jsme hned na 2 MOA. No připouštím, že to může být i chyba přepočtu.

[lovec]

K 95 som strielal od 6,5x57R po 9,3x74R niekolko kusov v roznych prevedeniach (vacsinou take predsezonne nastrelenie alebo overenie nastrelu) a mam celkom dobru predstavu o tom, ako tie kvery strielaju s fabrickou municiou (Norma, RWS, CDP). Samozrejme, ze je to narocnejsie z hladiska spravnej polohy zbrane a strelca. Ked vsak uz nieco prezentujem ako skusenost, tak nejak (sice len podla seba) predpokladam, ze bolo vynalozene dostatocne usilie na to, aby bol vysledok testu aspon do urcitej miery relevantny...
S Krieghoffom nejaku obsirnejsiu skusenost nemam, akurat viem, ze kolegov v kal. 8x57JRS striela excelentne s jeho vlastnymi KJG. Vztahuje sa to vsak na konkretnu situaciu - dobry strelec, kvalitne strelivo a konkretny kus zbrane.

[Myslivec Milda]

Vážení přátele ANO. I mistr tesař se utne. Takže se omlouvám za chybu, která se u mě vyskytne maximálně jednou za deset let. Správně tam mělo být, že rozptyl ve 100m je sub MOA, tedy vždy zakryju soustřel těch pěti zásahů kolečkem o průměru 3.cm. Na 200m pak je rozpyl zase cca. MOA, tedy zakryju soustřel těch pěti zásahů kolečkem o průměru 6.cm.
AD. Pufr: co se baskulí u kulové jednušky Krieghoff-Hubertus týká, tak samozřejmě že je vyrábí i z duralu. Ale jenom ve standartních rážích. U všech magnumových ráží je pak vždycky jenom ocelová baskule. Když jsem zbraně loni na IWA objednával, ptal jsem se pana Phila Krieghoffa co mi doporučí u ráže . 30R Blaser, aby tato puška byla echt dokonalá a nesmrtelná. Tehdy mi řekl: vezměte si v tomto případě ocelovou baskuli s dlouhými bočnicemi a všechno bude v nejlepším pořádku. Tak jsem ho poslechnul a nic neřešil. I ten vážený H.Krieghoff, GmbH vyrábí zbraně v různých třídách kvality. Například jeho trojáky. Řada OPTIMA je taková ekonomická a řada TRUMPF je už opravdu solidní třída. Cenový rozdíl mezi třídami kvality je cca. 900 – 1000 euro na pultě. No a kdo má na pušku 120.tisíc, ten najde i těch 150.tisíc, že. Tato značka přece není cílená na ekonomicky slabé občany. Co dodat ? Snad to, že subjektivně mi tak nějak přišlo, že ten Hubertus při střelbě má poněkud menší zpětný ráz než K-95. Ale NIC zásadního. Takže pořád neumím poctivě= jednoznačně odpovědět na otázku – Která jednoranová kulovnice je lepší. Obě jsou vynikající.

[lanus]

Myslivec Milda - Ospravedlnenie sa samozrejme prijíma ,ale ten " soustřel " (u jednohlavňových zbraní) rozhodne nie !!! (Nejedná sa o synonymum slova rozptyl !!! ) .