Záběh nové hlavně kulovnice.

[Durell]

Olovenný trň by som do novej hlavne nepustil - tuná už hrozí celková zmena rozmeru. Na hotovú hlaveň jedine mäkký nosič filc VFG, balsové drievko primeraného rozmeru a brusivo so zrnitostou 0,003-0,001 mm a menšie idealne s určením na dosiahnutie zrkadlového lesku - zrno nemá velkosť a oporu v nosiči na to aby uberalo materiál v množstve umožňujúcom zmenu rozmeru .
Zrno môže akurát zrážať maximá nerovnosti Podľa info z CZ UB nové hlavne podľa normy by mali mať Ra 0,2 zrno ktoré som použil dáva drsnosť Ra 0,02 a menšiu takže zo sameho principu nemôže meniť rozmer vývrtu .

http://durell.rajce.idnes.cz/Lestenie_hlavne/

[Choochoo007]

Dovolil jsem si nakopirovat do vhodnejsiho tema z puvodniho "Zbrojní oleje & čištění zbraní". Nevim jestli je to ale komplet nebo si jeste nedke psal neco vice k tomu lapovani. Preci jen se to k tem tvym fotkam hodi. Pripadne muzes jeste doplnit treba o info co te k tomu jeste napadne.

Doraz vyteráku som nastavil tak aby mi štuplík vychádzal z hlavne do cca 1/2 svojej dlžky.

Tomu rozumim tak ze se to tyka vyjizdeni filcoveho valecku u komory do 1/2 sve delky. A co na usti? Tam jsi take vyjizdel nebo jsi koncil zaroven s ustim a nevyjizdel ven?

Fotky sú na http://durell.rajce.idnes.cz/Lestenie_hlavne.

Zbraň S 202 9,3x62
Granulometria bola 0,003 mm diamant + riedidlo na pastu .
Ako nosič som použil filcové štuple VFG .
Na prečistenie medzi jednotlivými pastami ( použil som 3 štuple vždy s novou pastou) som používal štvorčeky látky a Lieh.
Vodítko vyteráku bolo vlastnej výroby ( PA6 )
vyterák Dewey .
Doraz vyteráku som nastavil tak aby mi štuplík vychádzal z hlavne do cca 1/2 svojej dlžky.

Pred tým ako som leštil som mal pri ústi zapečený materiál ( najskôr tombak ) v prechode jednej dražky a pola, bolo to jasne vidieť aj cítiť pri prechode hrotom ihli po danom mieste . Bol som si to overiť aj u renomovaného zbrojára pri Trnave.

Postup :
1. Hlaveň som dôkladne vyčistil - robla , balistol, lieh - uplne do čistej handričky.
2.Vytlačil som trocha pasty do štamprlíka a pridal som kvapku riedila a rozmiešal prstom na hustejšiu kašičku .
3. Na štuplík som rovnomerne natrel pastu a od komory som spolu s vodítkom vyteráku zasunul do hlavne a zaistil.
4. Rovnomerným - skôr pomalším pohybom som leštil - jeden polzdvyh za cca 2 sekundy ( nemeral som to ) ak to v hlavni písklo kvapol som na štuplík kvapku dve riedidla na pastu. - Po cca 30 zdvyhoch som vyčistil liehom a dal nový štuplík spolu s novou pastou . takto som to opakoval 3 x .
5. Hlaveň aj komoru som naplnil liehom a dobre som ju prepláchol. Následne naolejoval a uložil .

Výsledky
- fotky vývrtu sú mizerné bol to mobil a zlé podmienky.
Povrch vývrtu bol nádherne kovovo lesklý a pri pohlade od komory k ústiu proti svetlu bola vidieť výrazná a ostrá kontúra drážok ako aj ich ukončenie pri ústi .

Objektívno subjektívne zhodnotenie výsledku :
Dôkladné vyčistenie vývrtu. Filcový nosič je mäkký a preto prítlačná sila na zrno je malá a nedochádza k hlbokému vniknutiu zrna do povrchu, ale skôr len k povrchovému kontaktu zrna s vývrtom. Preto môžem zkonštatovať, že úber materiálu hlavne by mal byť nižší ako 0,0001 mm čo je hlboko pod meratelnou hodnotou ( ak neuvažujeme elektronový mikroskop na zmes brusiva a odobratého materiálu) ako aj tolerancie výroby hlavní ( rádovo sú 0,02 mm ). S najväčšou pravdepodobnostou došlo k odstráneniu povrchovej mikrovrstvičky sčernanej počas strelby a k zahladeniu najjemnejšich stôp po obrábaní ( tvárnení) drážkovania.

Pre intenzívnejší proces leštenia by bolo nutné použiť tuhší nosič pasty a jemnejšiu pastu . Pasta cca 0,001 mm a nosič tvrdšia guma s priemerom cca 0,02 mm do plusu oproti priemeru vývrtu, ale to je len môj skromný odhad.

Na nete som videl zopár videi s JB bore paste - tento postup mi pripadá menej intenzívny ako to čo som vyššie popísal.

Zbran strielala štandardne k mojim streleckým schopnostiam a ako môžem opakovať " neviem ako veľmi som jej pomohol no s istotou môžem povedať že som jej neublížil. "

Pozeral som aj lapovacie strely s drážkami v ktorých boli plstenné krúžky napustené brusivom, a úrčitá podobnosť sa dá najsť aj k tomuto procesu.

[navip]

Já bych doplnil jen to, že ten silonový kartáček ovinutý plátnem a nasycený velmi naředěnou leštící pastou jsem nenechal vyjíždět z ústí, hlaveň byla opřená o dřevěný doraz.Jedná se o postup podle amerických střelců BR.
První ověření proběhlo na 300 m v Ludvíkovicích. Po nastřelení optiky bylo z 10 ran, 8 zásahů v kruhu o průměru 20 mm, jeden 15 mm nad touto skupinou a jeden po nárazu větru 20 mm vpravo. Netvrdím že to bylo kvůli tomu leštění, ale rozhodně to neublížilo

[Durell]

Ak si spomínam , v teme 6,5-284 som písal výsledky leštenia a zábehu novej hlavne aj s popisom nárastu V0.

Čo sa tíka výbehu štuplíku tak v pohode na ústi aj v komore - dobre naleštený prechodový kužel lepšie zarieza strelu a aj prúdenie plynou nieje také turbulentné - tak by mal vydržať dlhšie a menej sa vypalovať - Nedovolím si tvrdiť o kolko ale všetko od 0-10% výstrelov si myslím že môže byť pravda v predlžení životnosti.


So štuplíkom vybieham v pohode - je velmi flexibilný - u balsového drievka a tuhšich materialov by som bol opatrnejši - velkú úlohu zohráva cit pre posúdenie.

Skusenosti so strielania podobne ako Navip.

[maxim19]

Zajímavá a informativní debata zde. Dotaz na zkušené jen tak pro info: leštící pasta dostupná a použitelná pro zbraň je například tady tato (číslo 53 - růžová; 2,5 mikronů) ?
viz: http://www.dimapa.cz/brousenidiamantem/ ... 12-ks-SADA
Nebo se na to používají nějaké jiné - speciální přímo na zbraně?

[Durell]

Ja som použil Joke a tá ak sa nemýlim stála okolo 23 € za 5 g - toto mi príde trochu lacné a tie drsnosti ktoré uvádzajú sú tak po hrubom frézovaní - moc dôvery to vo mne nevzbudzuje ak takýto údaj je uplne zmetočný Tie 2-3 mikrony je asi optimum pre prvé leštenie veľmi jemná pasta by sa mohla natlačiť do reliefu drsnosti a problem na svete.

[Toma]

Já bych se do něčeho takového nepouštěl.V první řadě to obsere hrana drážky,a ta je myslím si důležitá.

[Zbrojovák]

nemám úplnou zkušenost, jediné u čeho jsem byl- můžu říct že kdysi se v CZUB sněčím podobným laborovalo pro tuším projekt Mamba nebo co 300WM - projekt pro USA a lov na 300m+. nedosáhlo se tehdy zaleštěním, umělým záběhem vývrt nějakého hmatatelného stažení rozptylu. Tenkrát tam měly přípravky z USA nevím přesně už co, nějaká řídká pasta, roblasolo, líh, zase pasta a tak se to opakovalo.
Naproti tomu si pamatuji, že u každé lov.kulovnice, kde se střílela životnost 2000ran se postupně stahoval rozptyl 2R100, někdy to bylo po 2000ranách až o 40-50%, měřitelný úbytek materiálu bylo 0,01-0,02mm a to do hlavně v průběhu střelby 500ran denně nešlo nic víc než střelivo, desol a WD40 - žádné odmědění roblem nic. Střelivo většinou SB spce, tombak plášť. Vím, ale od kantorů o zkouškách ZKK, kdy to byl kdysi klasický ocelový potombakovaný SB plášť a výsledky byly obdobné flinta mezi 2-3 tisíci výstřely měla nelepší 2R100. Střílelo se 100ran v kuse, pak bylo chlazení proudem vzduchu nebo voda, po 5. opakování 100ran vyčištění a nástřelka, měření v5. Byly to ale vždy rotačně kované vývrty, jednou hlaveň kovaná na hotovo, bez vnějšího obrábění v30-06, řada exclusiv, tam byly rozptyly už na nové velmi dobré pod 1MOA 50m SB 9,7g SPCE, pak se to po 2000r. stáhlo pod 1/2MOA.
Takže záběh má určitě vliv, ale záleží kolik ho je, jak je dělaný a na jakém laufu. Na kovaném (někdy do konusu) to bude asi jinak než na protahovaném, nebo protlačovaném.
Trochu OT: Kdysi jsme se známým řešili výrobu 500Jeffery na ZKK602 z laufu 12,7x107, aby to prošlo zkušebnou na kalibry, bylo třeba ubrat 0,02mm z drážek, nakonec jsme na ústí ukecali zúžení, čili tam byl v oblasti asi 200mm úběr jen 0,01mm. Nadělal si řadu 3 typů mosazných válečků, nabroušených na přesné odstupňování s odlehčovacími drážkami, vodítko od komory, vrtačku, ocelový výtěrák, brusnou pastu, pomalé otáčky a dělal na tom celý den. Podařilo se mu udělat konus vývrt a flinta střílela 1/3-1/2MOA na 50m až 100m. 3 rány na 50m benchrest na otevřená mířidla byla třeba díra 15mm. Na takovou ráž to bylo něco. Takže i to jde.

[navip]

Je příjemné číst reálnou reportáž ze života hlavní, místo často teoretického tlachání.Docela jsi mi nahrál na zdůvodnění proč leštit. Tebou popsaný průběh přesnosti hlavně v závislosti na počtu výstřelů by se dal znázornit graficky. To leštění před střelbou tu křivku výrazně zploští a významně posune konec životnosti. Optimální přesnosti pod 0,3 MOA jsem dosáhl po asi 200 ranách, které jsem potřeboval k odladění optimální laborace pro Sieru SMK 168 gr /840 m/s Acc2520.

[Petr1970]

jen takový dotaz - je tu někdo z BR oboru? protože předpokládám že tam je potřeba 0,0000 MOA nejlépe... jak to dělají ti profíci? nebo je to těžce tajné?


škoda že tu není nejmenovaný Sh... člen...

[Zbrojovák]

Pokud vím a pamatuji z jeho webu- Shiva u svých speciálů co stavěl a střeliva které pro ně ladil dělal 0,2MOA.
U přesných laufů, výběrových nebo tak stavěných, je třeba nějaké to ruční zaleštění a pak záběh s důsledným odměďováním tak, aby se mohly ty špony prostě urvat a ne jen zahladit materiálem střely.
Na očekávanou přesnost se BR zbraně dostávají mezi stem až třemi sty ranami, to tam taky myslím psal.
0,2MOA a méně na 100m a i dál, znamená, 100% udělanou flintu, komoru, usazení, bedding, krátkou max. konzistentní spoušť, těžký pro ne-magnumky líp. kratší lauf (případně jeho naladěnou přesnou délku) s dostatečnou vibrační a tepelnou kapacitou, laboraci střeliva ze 100pro komponent naladěnou přesně na konkrétní zbraň - sweetpoint - nebo prostě vychytat speciální "elit target" továrnu = skoro náhoda.
Tam už to moc se zbraní pro reálný lov v terénu a loveckým třeba bond. střelivem nemá moc společného.
Viděl jsem obyč. lovecké výběrové nebo zaběhlé flinty co střílely kolem 0,5MOA na 50-100m se střelivem standard SB SPCE. moc jich ale nebylo a dostat se s 2R100 někam více do úzka by znamenalo odladit spoušť, bicí mechanismus a max. vychytat střelivo pro konkrétní lauf.
když už píšu o tom fenoménu - náhodná jedna z 10ti tisíc třeba:
Ještě je rozdíl mezi "výběrovou" a výběrovou flintou - byly ty - např. CZ550 standard - které střílely 0,5MOA x ran po sobě a ty ketré udělaly třeba 3 rány, ale pak se to začalo rozevírat, vychladlo a zase první 3 rány stejně. To souvisí s pnutím a kvalitou obrobení laufu. Flinty z 1. případu do teď to moc nechápu, jednalo se o lovecké laufy - někdy ani nebyl volná hlaveň, logicky po zahřátí by měly začít pracovat zkroucením a rozevřením, měla by pak nějak poklesnout v0 a měnit se i vývin rány - na papíru se to ale paradoxně neprojevovalo. Vím dokonce i o celopažbách. vč. jednoho Mosinu i o semiautu - SVD, to ale z doslechu od odstřelovačů, že jich pár ve výzbroji náhodně rozhozených takových bylo - do 0,5MOA s ruským továrním střelivem zásobník 10ran za sebou, na 300m se tak dala prý vyzobat díra do nosu.
Můj nejlepší nástřel byl 3cm/300m 3 rány z OPu99 a z CZ750 10ran po sobě/ 800m/ 20cm - nejsem ale žádný sniper nebo BR střelec ani mě to nebaví - flinty mám na lov, ale řekl bych, že jsem se dostal v těch dvou případech na hranici možného s danou flintou a municí. Obě flinty byly relat. nové z výroby, bez nějakého ladění. U obou jen terčová výběrová munice.

Dobré zaleštění vývrtu po obrobení má určitě plusový vliv na jeho životnost a mělo by mít logicky vliv i na konzistenci doby vývinu rány a tím ustálení výchylky kmitny na ústí hlavně- což by mělo stahovat 2R100 na minimum (z hlediska laufu).
Z praxe - viz výše to ale neumím říct jistě, protože existují nepochopitelné výjimky, kdy vypadne obyčejná sprostá flinta z výroby a střílí jako stavěný zaběhlý speciál a je to tak i u pistolí.