Přebíjení střeliva do krátkých a dlouhých kulových zbraní

[Marcus.das]

Vlady:
D063 ma nižší sypnou hustotu, takže nábojnice bude při srovnání se stejnou navážkou S053 naplněná cca. o 12% méně a navíc taky budou výrazně výš. Měl jsme vždy za to, že riziko SEE stoupá s klesajícím procentem zaplnění zábojnice-tzn. že u tohoto prachy by riziko mělo být vyšší (pokud se nepletu samozřejmě). Ještě mě napadlo použít prach D060 s tím, že dle návodu je vhodný k příprave nábojů se sníženou navážkou. Ale zase je o dost pomalejší než ten S053 a při nižších navážkách nestihne vyhořet...
PS. pokud se tedy s navážkou budu pohybovat v bílém pásmu QL, je tedy riziko SEE minimální?

[vlady]

Naopak, bile pasmo nedoporucovano, nizke tlaky. Zlute pasmo je -25% max.tlaku (sice to neni -25% objemu ) ale o necem to vypovida. . Fialove pasmo je OK. Osobne si myslim, ze s temi vyssimi navazkami S053 budes v pohode, ty nizsi jsou diskutabilni. Vyvin rany u D63 bude mekci, u S053 bude ostrejsí. Pocitove u S053 bude silnejsi zpetny raz, i kdyz tlak na usti bude pri stejne rychlosti nizzi u S053. S timto jevem jsem se potkal poprve u S060 v porovnani s D073.6, kdy jsem to naladil na stejnou rychlost a u S060 pocitove silnejsi kopanec.

[pufr]

Doteď jsem měl za to, že barvy v QL souvisí jen s tlaky - logicky 106% náplň líného prachu zůstane v bílém pásmu atd.
Můžeš nám prosím ocitovat nějaký zdroj, který spojuje tlaky v QL s pravděpodobností výskytu SEE? Díky

[Marcus.das]

Díky oběma za rady. Pokud se tu objeví nějaký odkaz na zdroj ohledně toho SEE, budu rád, moc jsem toho nenašel.

Ještě jednou Dík

[Michal_123]

Je fakt, že i v QL se píše, že: "nikdy nesnižujte navážku pod doporučené minimum v moderních manuálech"
Osobně to považuji za mytí rukou ve stylu Piláta Pontského.
Ono když vezmete, jaké navážky se běžně dělají ve sportovní střelbě... slaboučké navážky, minimální plnění, a tam těch ran padne.
Do pušky běžně lehoučká střela s objemově minimální navážkou pistolového prachu.
Do revolveru .38SPL se dává pár grainů BA10 a podobně.

[dalas]

Výrazně velké redukce náplně se nedoporučují u pomalu hořících prachů. Tyto prachy mají velká zrna, která vlivem zápalky jsou vržena proti stěně nábojnice a dnu střely. Právě proto, že ten prach hoří pomalu, nestačí shořet a tříští se. Tím vznikne podstatně větší povrch, který odhořívá a i tvar zrna, což zcela změní charakteristiku prachu a může to vyprodukovat nadměrné tlaky. Pistolové prachy mají velmi malá, rychle hořící zrna, takže pokud zrno neshoří dříve než někde narazí, tak při dopadu nemá dostatečnou energii (malá hmotnost) a netříští se tak, jak velká hmotná zrna. Právě proto jsou tyto prachy u redukovaných navážek méně náchylné k detonaci. Je tu ale jiný problém a to je, že tohoto prachu může být v puškové nábojnici velmi málo z důvodu krátké ale vysoké tlakové špičce. Z tohoto důvodu je vývin rány dosti rozdílný podle toho, jak je prach v nábojnici sesypán. Je to napsáno velmi zjednodušeně, ale je to podstata vzniku detonačního hoření.
Co se týká barevných pásem v QL, ty souvisí pouze s tlakem a neříkají nic o nabíjecí hustotě, plnění, nebo vzniku SEE. Samozřejmě, že díky redukci navážky klesají tlaky a zvyšuje se pravděpodobnost SEE. Laborovat mimo manuálem doporučené hodnoty je už vyšší liga. Proto bych se klonil k použití zcela jiného prachu pro redukovaný náboj. Jedna s možností je pomalu hořící prach, ale plná nábojnice. Střela tak opustí hlaveň mnohem dříve a udělená energie je také mnohem menší. Nevýhoda je nízké využití prachové náplně a plamen na ústí.

[vlady]

Me to o tech pasmech v QL rikal nekdo z slovaku, kdo jezdi do Senice v zacatcich, kdyz jsem zacinal prebijet. Nijak jsem to neoveroval, ale souviselo to prave s nabijeci hustotou daneho prachu. Jak jsem psal, bylo mi doporucene se drzet ve fialovem pasmu, s tim, ze ve zlutem a bilem je vyssi riziko vzniku SEE.

[Marcus.das]

Dalas:
Díky za vysvětlení, pokud bys mi mohl doporučit nějaký zdroj na toto téma v jenom ze světových jazyků, byl bych ti moc vděčný.
A na základě toho, co říkáš, začínám uvažovat spíš o tom D060, který je v manuálu doporučen právě pro snížené navážky. Jenom má ze všech prachů, které jsem kdy použil nejrozměrnější zrno...i když s plnící hustotou okolo 80% mi pro kombinaci 223 rem/40gr V-max funguje výborně (pravda, v porovnání s D073.4 a střelou 55gr je vývin rány pocitově diametrálně jiný, řekl bych, že prudší, rychlejší, ale nábojnice ani zbraň nevykazují žádné známky zvýšených tlaků)

[Michal_123]

Prosím pozor, je velmi nebezpečné začínat s navážkou vypočítanou QL rovnou ve vyšším tlakovém pásmu.
Jedná se o pouhý výpočet a záleží na spoustě věcí. Stačí pro ilustraci zformátovat jenom krček místo celé nábojnice a je to tlakem/úsťovkou úplně jiný výsledek. Tak to ale problém není, protože se tlaky sníží. Nicméně záleží hodně na výrobci nábojnice, stačí je jenom zvážit, aby si člověk udělal představu o rozdílech v množství použitého materiálu.
Proto osobně vždy začínám na žluté nebo na hranici bílé a žluté. A měřím úsťovku.

Při pokusech o vyrobení sportovního "redukovaného" náboje jsem strávil hodně času. Přes pomalejší prachy jsem cestu nenalezl, protože tam prach prostě nevyhoří, alespoň simulace v QL mi nikdy uspokojujícím způsobem nevyšly. Takže by to na přesnou střelbu nebylo.
Funguje ale lehká střela a rychlý prach. Dostanu se tak i na dost nízké úsťovky, puška nekope a přesnost na 50m je velmi pěkná.
Ale na lov asi nic moc.

[vlady]

Ono i s extra rychlym prachem se daji dosahnout spolehlive laborace. Viz siroce pouzivana laborace pro 7,64x54R. Laborace je pro střelu FMJ, 123 GR, 7,62 (7,92 mm) je 16 GR D-036(Acc 05),Vo=kolem 500 m/s. U teto sestavy je nabojnice naplnena okolo 30% a take to funguje v pohode.

[pufr]

Problém je, že vnitřní balistiku by měl člověk nejprv někde tak pět let studovat a pak tak alespoň pět až deset let dělat (přečíst jednu, dvě brožurky není od věci, ale odborníka to nevyrobí), jinak všichni jenom tak nějak lovíme informace a co je nejhorší, ty ulovené perly, které netvoří žádný ucelený systém stojící na solidním základu, se snažíme naroubovat na aktuální problémy, případně je prodat kolegům, někteří z nás velmi přesvědčivě

Pokud jsem se kdy ptal lidí, které považuji za skutečné odborníky v tomto oboru, na nějaké redukované náboje, zpravidla mi řekli, tak to nějak dej dohromady a mi ti to někdy "nastřílíme v tlakovce". Oni totiž vědí, jak mohou býr různá zobecnění a odhady v této oblasti zavádějící + ještě umí posoudit výsledky z balistické zbraně, jestli tam dochází k něčemu nepěknému. Případy kdy nitrocelulozový či dvojsložkový prach v tom malém nožství, co je v loveckém náboji, hořel rychlostí, která se alespoň řádově blížila detonaci jsou v literatuře popsány velmi velmi řídce.

Velmi inspirativní je v tomhle směru manuál RWS, přístup k některé starší verzi sem někdy před dvěma, třemi lety pověsil Lovec (byl to download za vaši emailovou adresu). Tam totiž v textové části neřeší jen "plky" o historii ráže, ale věnují se i některým nábojům z nabídky manuálu a u řady ráží nabízejí možnost redukovaných náplní s jedním či dvěma konkrétními prachy (ze svého portfolia, bohužel). Přičemž pro konkrétní sestavu uvádějí: "Můžete snižovat náplň toho prachu, dokud vámi použité nábojnice budou vyhovujícím způsobem těsnit". To si mohou dovolit, protože náboj vyzkoušeli v tlakovce a žádné nepravidelné tlakové špičky, které by mohly naznačit náchylnost sestavy k něčemu podobnému SEE (německy myslím "Nachbrennen") nenalezli.

U SEE mi přijde, že je to silné "publicistické" téma, že se možná v literatuře vyskytuje častěji než v realitě.

Poznámku bych věnoval ještě tomu vztahu pomalu hořících prachů a velkých prachových zrn. Dnes je u většiny prachů rychlost hoření regulovaná i jinak než geometrií zrna. Například porozitou, trhlinami, povrchovými vrstvami - i několika. Podle velikosti zrn se dnes rychlost a průběh hoření v obecné rovině odhadnout nedá. Stejně tak jsou některé progresivní prachy na povrchu zrn silně flegmatizované, po odhoření této vrstvy "mohou překvapit" ...
Jen jako příklad vkládám obrázek prachu PCL 531 výroby PB Clermont, byť obsahuje i zrna v jednom rozměru větší než 2 mm, je určen do náboje 9 mm Luger

__PCL_531.jpg (97.89 KiB) Zobrazeno 7493 x

[vlady]

Uz pred nejakou dobou jsem SEE zkoumal, souhlasim, ze to je extremne vzacny jev. Nasel jsem nejaky clanek na African Expedition, kde SEE zkoumali. Snazili se to nasimulovat, ale nedarilo se jim to. Myslim, ze 90% havarii je zapricineno dvojitou navazkou, z tech zbyvajicich 10% bude jeste spousta havarii kvuli dvojite navazce, kdy dotycny si to neuvedomil, nebo to vedome zaprel, aby nebyl za blbce.

[pufr]

Ano, to je reálné nebezpečí redukovaných náplní, že se do nábojnice vejdou dvakrát, některé "WadCutter" laborace možná i pětkrát

[dalas]

>Marcus.das: Těch materiálů je celá řada a myslím, že je to popsáno v manuálu "Lee Reloading". Ale určitě se o tom dá najít i v jiných zdrojích. Praktické zkušenosti naštěstí nemám. Je ale dobré, tak jak píše pufr, kterého bych neváhal navrhnout na profesora přebíjení ,studovat všechny dostupné materiály, aby si člověk udělal obraz, co se vlastně děje. Pak se dá i mnoho věcí vydedukovat.
Někdo to řeší i tak, že použije pod lehkou střelu rychle hořící prach, jehož polohu fixuje vatou. Já to nikdy nezkoušel, tak to neberte jako návod.
>pufr: jasně, nemusí to být jen funkcí rozměrů, ale ve velké většině, pomalu hořící = hrubší granulace + se k tomu přidávají Tebou zmíněné modifikace.

[poli]

Pánové vlastnící QL, mohl byste mi někdo spočítat .308 se střelou Hornady Interlock 165gr BTSP, délka střely 30,4mm, prach Lovex D073.6 série 4/14 z 03.09.2015, zápalka SB, OAL chci dělat 69,7mm. Děkuji.