Taky mám už nějaký RS v polici, ale na střelnici jsem se s ním popravdě ještě nedostal

(u nás je běžně k dostání teprve pár týdnů

)
Takže můžu k výše uvedenému říct jen obecné plky - víceméně proto, že mi to Lovcovo konstatování přijde hodně rezolutní a bez konkrétních čísel - pro srovnání s jinými "běžnými prachy," tak abychom s vaničkou nevylili i děcko
Snížení, odstranění závislosti rychlosti hoření na počáteční teplotě je sen výrobců střeliva. S takovým prachem mohou nabít své produkty "naplno". Nemusí pak při zkouškách konaných podle normy za teplot 15 či 20 °C nechávat rezervu pro vysoké teploty (+ 50°C), která u běžných nábojů s "klasickým" prachem může být i -20% úsťové rychlosti střely. Prémioví výrobci prachů v posledních cca 20 letech dokážou vyrobit i prach, který v konkrétním náboji produkuje největší výkon/nejvyšší tlak právě při zkušební teplotě a směrem nahoru i do minusu výkon i tlak maličko klesá. Problém je, že vypiplat to ti "prémioví" výrobci umí pro konkrétní náboj (zpravidla vojenský - s velkým odbytem) a zatím snad nikdo nedokáže udělat prach, který by hořel stále stejně v široké paletě různých sestav nábojů - pro nás domácí ládovače
Je to složitý - komplexní problém. Téměř dokonalý popis je třeba právě v úvodu patentu Nitrochemie na "teplotně nezávislé prachy" - Temperature-independent propellant powder - US 7051658 B2
http://www.google.com/patents/US7051658
Jsou tam i příklady křivek dynamické živosti v závislosti na počáteční teplotě atd.
Potahování, lakování či nasakování povrchu zrn NC prachu nitroglycerinem vymysleli cca před 30 lety skandinávské prachárny, jedním z efektů téhle technologie je i snížení rozdílů v zážehu náplně za různých teplot a tím minimalizace závislosti rychlosti hoření prachu na počáteční teplotě (některé produkty Raufoss, Bofors AB... se prodávají pod značkou Aliant, u nás jsou dobře známé Vihta VVN 5XX ...)
Kdo si ale přečte ten obsáhlý patent Nitrochemie, tak možná užasne (jak je ten princip jednoduchý) a poběží se s lupou podívat na trubičková zrna svého RS prachu (puškového) a opravdu zjistí, že dírky jsou zalakované, na okraji ucpané - to je ten vlastní fígl Švýcarů - za nižší teploty se ucpávky dírek již při zážehu snadněji odlomí a větší povrch zrna kompenzuje pomalejší počátek hoření (fígl je jejich vlastní, ale není jediný u RS prachů použitý).
A kdo si dá s Googlem ještě větší práci, ten zjistí, že "chytré hlavy z Nitrochemie jsou skutečně o kus napřed"

, povlakují zrna prachu mnohonásobně, různými látkami (jejich prachy označované jako "třetí a čtvrtá generace", jejich "C4" se čtyřděrovými kubickými zrny ...)
http://www.dtic.mil/ndia/2013IMEM/W1593 ... sanger.pdf
(OT - Líbí se mi vtip na str. 5. reagující na zákaz Dinitrotoluenu a DBP v Evropské unii
)
Dost chvály Švýcarů - prachy Aliant Reloader 17, 22, RS60 i některé další skutečně mají výrazně větší teplotní závislost než třeba prachy Hodgdon extreme (vytvořené i vyráběné z větší části australským ADI). Pro loveckou střelbu to ale docela jistě není nic, co by tyhle prachy vyřazovalo - naopak - jsou na tom o poznání líp než klasické prachy z osmdesátých let produkované dodnes majoritou pracháren.
Bude určitě přínosem, pokud zde i další přispěvatelé uvedou konkrétní čísla, úplně nejlepší by bylo, pokud bychom věděli i něco málo o sestavě náboje a zbrani - díky Zispo
