Krmení černé versus veterinární nařízení

[pufr]

No, Dalas tomu dal praktický, reálný rozměr - protože zeptat se "Cui bono" je v tomto případě poměrně významné

Nooo a to si vzpomínám, že ty zásoby na chudé období si zvěř vytváří, pravděpodobně už ve stojící řepce, obilí a kukuřici.

O ničem jiném nemluvím, než, že celá věc není tak jednoduchá, aby jakási teoretická dostupnost celorepublikové úrody v létě (stanovená podle dat človem zužitkované - odvezené úrody, notabene včetně těch polí, kam se černá zvěř nikdy nedostane) mohla být jednoduše poměřována s cíleným zimním krmením, zaváženým opakovaně, v mnoha případech rovněž v množství "ad libitum" - to je - vše, co je schopna zvěř sežrat zde najde a sežere - třeba i několikrát za týden po dobu pěti měsíců v kdejaké světlince v lese či houští. To je současná praxe ve významné části honiteb bohatých na černou zvěř. Poměr v jakém je takto spotřebované množství energeticky bohatých krmiv k naší celorepublikové úrodě obilí nebo kukuřice nevypovídá se obávám v tomhle směru téměř o ničem

Tím rozhodně nepopírám zásadní vliv lánů kukuřice, řepky a dalších plodin ve výměrách a prostorovém uspořádání, které prakticky vylučuje efektivní lov černé zvěře. Jen tvrdím, že neomezeným zimním krmením dál stimulujeme, zvyšujeme reprodukci černé zvěře - z mého pohledu zbytečně a nerozumně

[msoukup]

Myslím, že to MVO nemá na mysli skutečnost, že pokud se prasata nebudou krmit, přestanou se množit a časem snad i vymřou. Dle mého názoru je to namířeno proti pěstitelům a množírnám. Je hodně spolků, které mají na černé dnes založenou ekonomii. Tyto spolky jsou někdy téměř nepříčetné, když jim něco střelí sousedi. Jejich strategie je navézt uprostřed houštin hromady pochutin tak, aby prasata jen ležela a příliš se nevzdalovala. To pak maří odlov v honitbách, kde je motivace černou lovit.

Dalasi, to je zajímavá úvaha . Nicméně MVO vychází z několika materiálů, mimo jiné z tohoto/nekopíruji celý dokument, jen to. co se týká tzv. přikrmování (cílem je postupné snižování populace a ta naivní představa je, že to přikrmování v zimě má na to nějaký efekt) a zvýrazněno boldem:
EVROPSKÁ KOMISE
GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ PRO ZDRAVÍ A BEZPEČNOST POTRAVIN
Ředitelství G – Krizové řízení v oblasti potravin, zvířat a rostlin
Složka G3 – Úřední kontroly a eradikace nákaz zvířat
Brusel
SANCO G3/FB (08.06.2017)
SANTE/7113/2015 - Rev 7
PRACOVNÍ DOKUMENT
Strategie pro africký mor prasat pro východní část EU


3. Opatření proti AMP, která se mají uplatnit na divoká prasata
3.1.1. Příslušné termíny a definice.
Pokládání návnad: (neudržující krmení divočáka) Lákání divočáků omezeným množstvím krmiva (např. kukuřicí) pouze pro účely lovu. Maximální množství krmiva by nemělo překročit 10 kg/km2/měsíc. Návnady by v žádném případě neměly představovat zdroj krmení divočáků pro udržení jejich populace během zimy.
Krmná místa/zařízení pro další druhy: (např. divoké přežvýkavce): Tato krmná místa pro divoké přežvýkavce by neměla být pro divočáky přístupná. Krmivo by nemělo být pro divočáky lákavé (např. seno).
Širší oblast pro střednědobá opatření (ŠOSO): na základě úsudku EFSA z června 2015 obklopuje tato oblast uzavřená pásma definovaná v Rozhodnutí 2014/709/EU v šířce až 200 km. Tato oblast by měla vzniknout v návaznosti na analýzu rizik okolo oblastí, které jsou v současnosti uzavřené, a oblastí sousedících se třetími zeměmi, u kterých se předpokládá, že se tam AMP vyskytuje. Tato oblast by vedle toho měla brát v úvahu očekávané šíření nemoci během doby trvání opatření (2 až 4 roky). Tato oblast by také měla brát v úvahu existující rozšíření a hustotu populací divočáka.
3.1.2. Hlavní strategické body
Následující body pro regulaci a vymýcení AMP v populacích divokých prasat se mají uplatňovat alespoň v uzavřených pásmech, která jsou definovaná v rozhodnutí 2014/709/EU. Pro ŠOSO jsou níže uvedené body od a) do d) prioritou, co se týče hladkého a postupného snižování populací divočáka. Seznam bodů:
a) Návnady jsou povoleny (neudržující krmení, omezené množství krmiva pro lákání divočáka k lovným účelům, nepřekročení 10 kg/km2/měsíc).
b) Trvalé krmení divočáků je zakázáno.
c) Podporuje se cílený lov dospělých a téměř dospělých samice.
d) Celkový úlovek by měl být vyrovnaný z hlediska poměru samců a samic (50 % každý). Při dosahování těchto kvót by se měla dát přednost dospělým a téměř dospělým samicím.
e) Počínaje od hranice mezi oblastmi uvedenými v části I a části II rozhodnutí 2014/709/EU by se alespoň ve 20 km širokém pruhu měl lov provádět způsobem, který zabrání nadměrnému pohybu zvířat. Velikost oblastí může být přezkoumána na základě výsledku analýzy rizik.
f) Minimální požadavky biologické bezpečnosti pro lovce by měly být stanoveny příslušným orgánem, měly by se zahrnovat alespoň následující aspekty:..............................

[msoukup]

Pufr - vzhledem k tomu, že jsme se hned na začátku shodli, že se neshodnem , tak mi nedá se nezeptat, pokud jsi o tm tak skálopevně přesvědčen a moje čísla se Ti nelíbí, jestli bys byl schopen nějakým validním způsobem kvantifikovat ten efekt zimního přikrmování , třeba jak to ovlivní počet vrhů, počet selat ve vrhu, % přežití selat, mortalitu v populaci apod. .
M

[Josef Kuřitka]

Jestli jsem to dobře pochopil, tak lze podle zvýrazněného textu EK lze použít 10kg krmiva na čtverečný kilometr honitby na měsíc. Jeden čtverečný km je 100ha, takže na 100 ha max 10kg na měsíc vnadidla, tj cca 0,33 kg na den. Pokud to tak je, ta asi vadí EK valení krmiva na vnadiště.

[pufr]

Obávám se, že Ti pro naše kraje nemohu nabídnout ani validní data pro rozdíl v průměrné porodní hmotnosti selete a ani pro rozdíl v tučnosti mléka a délce laktace přikrmovaných a nepřikrmovaných bachyní a dokonce ani pro průměrnou hemživost spermií krmených a nekrmených kňourů - ale to bohužel - jak se ukazuje - platí oboustranně - i pro Tebe.
Nezbývá než hledat ověřená data z minulosti (z mého úhlu pohledu považuji za nezpochybnitelné, že zimy chudé na potravu zpomalují reprodukci černé a naopak zimy bohaté na potravu reprodukci zvyšují - tvrdí to nejen Wolf a Rakušan ale i současné výzkumné zprávy, zkušení chovatelé atd.) Že jsou tu i další, významnější propopulační vlivy nezpochybňuji, ale tohle vlákno není primárně o nich. Zatáhl je sem Kabát a Ty.
Mě se na rozdíl od Vás veterinární opatření líbilo a líbí, neb oproti všem tanečkům naší SSM bylo rychlé, umožnilo a stimulovalo výrazně zvýšený odlov, umožnilo lov na čekané u hranic honiteb (z velké části dnes hranice lesa) a regulovalo vyvážení tun krmení do honiteb. Prostě snažilo se napravit "některé nesmysly" obsažené v našem zákonu o myslivostí. Dnešní bezzubá "dotační" reakce MZe ČR vzbuzuje podezření, že je to spíš už opět pokrytecký "kryptomnožitelký" taneček vhodně zainteresovaných úředníků - a jsme zpět u toho "Cui bono"

[dalas]

msoukup> tak se nám problém zamotává, když je v tom namočená EVROPSKÁ KOMISE.
Nicméně to nijak neodporuje mé úvaze. Osobně si myslím, že intenzivní krmení černé určitý efekt má. Chtít jej ale kvantifikovat je výzkumný úkol na x let pro y odborníků s velmi složitou analýzou získaných dat. Těch parametrů je celá řada a jejich získání je velmi obtížné. Museli bychom tam zanést například i takové detaily, jako počet měsíčních nocí při struktuře vegetace a její fáze a pod., což má vliv na odlov. Rozšíření přístrojů NV atd. Diskuse je to zajímavá, ale pro exaktní odpověď bychom museli zřídit několik "paralelních obor" v polovině krmit a v polovině ne. Obory by musely zahrnovat skutečné reálné struktury krajiny volné přírody. a měly by být zhruba párové. Pak by za pár let mohl být nějaký výsledek.
Ještě k tomu nařízení. Skutečně věřím tomu, že primárním úkolem je vytvořit podmínky pro co nejefektivnější intenzivní odlov. Ty hromady a vnadiště, to je parametr velmi dobře kontrolovatelný a sankcionovatelný. Takže když vám sousedi zejména v zimním období maří plnění MVO hromadami, není nic jednoduššího. Jak pak dopadnou sousedské vztahy je věc jiná.

[kabát]

Pánové, nikdy jsem nezakládal na vnadištích hromady, jelikož se věnuju lovu černé zvěře především v místech pro většinu populace obtížně dostupných. Za léta lovu na více místech v republice, jsem dospěl k názoru, že černá zvěř raději navštěvuje místa, na kterých je krmivo předkládáno v menším množství, pravidelně a především čerstvé. Taky jsem si ověřil, že obvykle o kazatelnách dobře ví, přibližuje se obezřetně a nedůvěřuje těmto místům. Proto si raději několikrát do týdne obejdu své oblíbené místa, s batohem na zádech a pokud na vnadišti krmivo zůstává, nedoplňuju. Nemám totiž zdroj a kukuřici kupuju za ceny obvyklé. I to co předkládám, dávám tak aby krmivo bylo pro ostatní zvěř dostupné omezeně. Pokud je to reálné, sednu si na přenosnou stoličku nebo žebřík, který pro zvěř není zdaleka takovým strašákem, jako kazatelna. A jsem si naprosto jistý, že dřív a snadněji ulovím kus černé na žaludech, bukvicích, na ochozu a nebo u kaliště, ovšem pouze za předpokladu, že tam vidím. Ale takové místa, kde je bez NV vidět a je reálné lovit černou zvěř, jsou už dlouhá léta jinde. Jsou to právě ty vnadiště na přehledných místech a s kazatelnou.
Dále, nemám problém respektovat i úplný zákaz krmení zvěře až do stavu nouze. Ovšem o tom, že by takové opatření vedlo ke snížení stavu zvěře černé opravdu nejsem přesvědčen. Myslím si, že odlov výrazně poklesne a stavy teprve porostou.

[Onďa]

Dalas: Myslím, že jedním z důvodů omezení množství krmiva bude i to, že čím je ta hromada větší, tím déle tam leží a tím víc prasat má možnost se v ní pohrabat a zvyšuje se tak riziko nákazy..
Kabát: Dělám to ze stejných důvodů v podstatě podobně. Z kazatelen nelovím, neb když už mám čas jít ven, tak přece nebudu sedět zavřenej v nějaké bedně, no ne?:-)

[Lotr]

Jenom by mě zajímalo, jestli s tím nařízením EK o zákazu přikrmování prasat příslušný evropský úředník seznámil ta prasata Praxe je většině z Vás známá, nasypu do zásypu bažantům, do samokrmítka srnčí zvěři, pohodím něco řepy nebo jablek pro zajíce a v noci přijdou prasata a všechno sežerou. Do toho přijdou závistiví sousedé a udají mě na SVS ČR (a že těch podnětů na prošetření je, to mi věřte) že mám víc než povolený limit a že s tím přikrmuji černou za účelem udržení černé v honitbě. Zamotáváme se sami do všech těch různých opatření, nařízení, zákazů a vyhlášek a obyčejný selský rozum tiše pláče v koutě.

[Onďa]

Tak tahle praxe mně nepřestává udivovat.. Přece nebudu krmit ostatní druhy zvěře tak, aby jim to žraly prasata, ne? Já mám na zásypu natlučený latě, aby prolezl jen bažant. Samokrmítka dělám cca 70 cm vysoká, aby to eliminovalo prasata menšího vzrůstu. Pokud vidím, že to nestačí, zhotovuji ohrádku, aby prolezlo jen srnčí. Nejde mi ani tak o to, že by prasata žrala víc, než jim EK dovolí , ale nerad dělám věci zbytečně a přece tam nebudu furt lítat s ovsem pro srnčí, aby mi to pak za noc vyluxovaly prasata...

[dalas]

Lotr, je v tom podstatný rozdíl. Hromada je kupa na zemi. Srnčí a jiné spárkaté je předkládána kultivovaněji do korýtek, samokrmítek a pod. Zásypy obdobně. Krmit černou v těchto zařízeních, pokud nemáš zálibu v jejich opravách je čiré bláznovství. Takže udávat toto jako krmení prasat je neprůchozí.

[msoukup]

Pufr – trochu jsi mě zklamal, čekal bych alespoň nějaké argumenty jak se to přikrmování na vnadišti podílí na tom nárustu početních stavů a jak to teď bude lepší. Jinak pro Tvou informaci, pohyblivost spermií kňoura není nijak významná, prase má úplně jiný typ penisu (fibroelastický), sperma je naředěné sekretem předstojné žlázy, nedochází k ejakulaci ale sperma vytéká a pohlavní cesty bachyně ho nasávají, což je hormonálně řízený proces navenek manifestovaný tzv. reflexem nehybnosti, takže spermie fakt nemají problém dostat se na místo určení. Nesmíš si to představovat jako u lidí. Průměrná porodní hmotnost selete je cca 1 kg, při hmotnosti 700 g a méně dochází k mortalitě, tučnost mléka je stejná, naopak limitujícím faktorem pro počet selat je počet struků na mléčných lištách. Pre a post-natální mortalita selat se za normálních podmínek pohybuje někde kolem 10%, ale to, co na to má významný vliv, jsou klimatické podmínky. Když je zima a sníh, tak třeba 70%. Bachna (nejen nevyspělá o hmotnosti třeba 35 kg, ale i zkušená o hmotnosti třeba 80 – 110 kg) má problém selata uhřát, protože termoregulační systém selat to nestíhá, umrznou. Zkus hádat, proč se v odchovnách používají termozářiče, aby se zajistila teplotní welfare selat a minimalizovala mortalita. Tohle je věc, která má dominantní vliv na mortalitu selat a reprodukci, nějaký přikrmování vůbec, protože v době, kdy bachny zabřeznou a pak metají, tak bez problémů energetickou náročnost pokryjí z dříve vytvořených tukových rezerv a aktuální dostupné potravní nabídky. Ale když je půlmetru sněhu a mínus 15, tak to je významný faktor. To ale nenařídíš nějakým administrativním opatřením. Ale kdyby ses chtěl zeptat na něco kolem prasat, tak se nestyď . Wolf-Rakušan publikovali údaje v té době dostupné, dneska jsme trochu dál i vzhledem k moderním metodám, ale v žádném případě netvrdili, že na mortalitu selat má pozitivní nebo negativní vliv přikrmování, resp.v té době naopak doporučovali přikrmování černé zvěře v období nouze . Zkus si to přečíst znovu a pozorněji . Ale obecné tvrzení o platných biologických zásadách tím nijak nezpochybňuji. Tím spíš nechápu ironické komentáře na příměr Fr. Dušáka s kaprem, možná i proto, že rybařím od 6 let a diplomku jsem dělal na katedře rybářství. Františkův příměr totiž přesně vystihuje podstatu věci.
V čem se shodnem zcela jistě, je pozitivní vliv MVO v jiných věcech a hodnocení současného motivačního programu (zástřelné nad tříletý průměr), to je jen potěmkiáda.
MS

[pufr]

Asi nejen já jsem rád, že takový zkušený živočichář tohle internetové zákoutí navštěvuje! ! !

K tvrzení, že úroda lesních semen indukuje vyšší hmotnost jednotlivých kusů, větší množství zabřeznutých bachyní a vyšší počet selat ve vrzích divokých prasat je pramenů dostatek a analogie s vysoce energetickým krmením v množství "ad libitum" (ani vše nespotřebují) zaváženým černé zvěři až do lesních světlinek a do houštin je troufám si říct téměř nezpochybnitelná.

Jinak jsem rád, žes už opustil to snad marketingově efektní ale věcně značně pokulhávající poměřování celorepublikové úrody obilnin s množstvím nákladně, dlouhodobě a cíleně aplikovaného krmiva, neb to skutečně nevypovídá v "našem" směru téměř o ničem

Jinak k těm faktorům mortality selat bych pár dotazů určitě měl - vyvolaných dlouhodobou absencí "jarních" selat v populaci, a to i v letech, které byly klimaticky pro jejich odchov téměř ideální, ale ty budu směřovat spíš do příslušného vlákna, bychom to tu zbytečně nerozmělňovali

[Michal_123]

Jája Pražák:
Tvůj první příspěvek na tomto fóru a zároveň první v tomto tématu je fakt zajímavej.
Protože jakkoliv s takovým krmením hrubě nesouhlasím, tak Tvůj přístup mi příliš připomíná Pavku Morozova.
Čte to tady spousta lidí a takže uvedením souřadnic jsi na někoho poslal záměrně šťáru.
To příště zavolej rovnou na veterinu, akorát že tady je to anonymnější, že?
Což by odpovídalo i tomu, že to byl Tvůj první příspěvek na celém fóru.
Prosím, admini, smažte ty souřadnice.

[Lotr]

Mě zas udivuje praxe natlučených latí, 70 cm vysokých samokrmítek a pod., protože jsem ještě neviděl zařízení, které by zabránilo černé vzít si potravy dle libosti. Taky nerad dělám věci zbytečně a lítat pořád s novými latěmi do revíru za účelem oprav mě taky nebaví. Kam sele nevyskočí, bachyně převrátí zařízení tak, aby se obsah vysypal a pod. Inteligence černé se stále vyvíjí.
Srnčí je na tom dost podobně, viděl jsem dospělou srnu "vplížit" se do zaječího krmelečku tak, aby dosáhla na vojtěškový granulát, ačkoliv konec sedlové stříšky krmelečku je sotva 15 cm nad zemí.
A co se hromad týče, ty se v souč. době až na pár výjimek nevyskytují, většina honiteb v okolí má právě taková kultivovaná zařízení, jakkoliv nazvaná, od zastřešených krmelišť až po krmné dávkovací automaty s elektromotorkem na solární pohon. Doba jde dopředu a hromady pomalu začínají být přežitek. Zemědělci, nebo vlastníci pozemků vůbec dnes nestrpí, pokud na jejich pozemcích hnijí hromady něčeho a tudíž nemohou pozemek užívat, a krajina je tak navštěvovaná, že hnijící hromada je předmětem stížnosti přinejlepším u místního starosty, pokud rovnou nepřijede kontrola z veteriny nebo dokonce hygieny.
(Navíc v kraji, kde vykonávám právo myslivosti já, není důvod hromady zakládat, normovaná je jen srnčí, prasata se sice vyskytují, ale pouze v menším množství přecházejí, tozn. nejsou u nás trvale a ostatní zvěř, jako jelen evropský nebo japonský, daněk, muflon apod. se u nás nevyskytuje)