Aby mě zvěř neucítila

[Tom7]

Dobrý den,


chtěl bych se zeptat, co by se dalo dělat, abych minimalizoval, že mě zvěř ucítí?

- Být umytý
Co nejméně aromatický šampon, mýdlo.

- Mít vyprané prádlo
Tak i prací prášek, nearomatický.
S čím se umýváte a jaký používáte prací prášek?

- Nepoužívat věci, které jsou silněji cítit (obvykle něco nově koupeného)


Když jsem prohlížel internet, tak jsem narazil na jedinou věc, která se tomu věnuje.
http://www.lockjakt.cz/d-code-scent-ele ... licek.html
Ten antiperspirant mě nenapal, šampon a prášek může k něčemu být, ale ten sprej a utěrky mi přijdou navíc.
Jen prosím, není to reklama. Dávám najevo, že jsem hledal a dělím se o to co už jsem našel s ostatními


Ještě mě napadlo použití funkčního (/termo) prádla, kdy se člověk tolik nezpotí, když se více namáhá.


Díky za reakce.
Tomáš

[fesoj]

Ze stoletého Valašského kalendáře :
1/ Hubě netřeba mýdla, ale dobrého jídla.
2/ Valach se neumývá - ten se po 14 dnech loupe.

A další výborný recept viz Komárkovy Lovy v Karpatech - pan Havril Pilar z Livova : Načo umývať, keď ide človek na poľovačku !

[Tom7]

Hm. Vidělo to sto lidí a příliš ohlasu to nevzbudilo.

Chápu, že to mnozí neřeší a potěšení shledávají o něco dále. Přesto, zeptal jsem se špatně?

[precechtel]

ptáš se dobře, časem k těmto úvahám dospěje každý, kdo loví spárkatou a pracuje s větrem a rád loví na šoulačce. Prostě do lesa na lov jít ve vypraném oděvu je nesmysl, to samé hladce vyholená tvář ošetřená kvalitní vodou po holení, perspiranty, deodoranty, boty ošetřené vojenským leštidlem a pod. Já s oblibou dávám do placu k tomu historku, kdy na natláčce asi 100m vlevo ode mně stála dáma, měli jsme zhruba stejný vítr, šla na ni liška, liška se před ní posadila na zadek a po chvilce od ní odešla, já jsem to sledoval a v duchu si říkal - no ta dáma jistě používá kvalitní kosmetiku, ta liška na ni nepůjde a přijde na mně a stalo se, s odstupem několika let obdobná příhoda se ženou myslivcem vedle mně..... Od té doby mi nevadí žena na vedlejším štontu, protože zvyšuje šanci na úspěch sousedům kolem. Ale je faktem, že na společný lov chodím vysprchovaný, čisté spodní prádlo, slušně oblečený a oholený, nikdy nevíš, co se může na honě přihodit ať dobrého či méně dobrého. No kamarád mi vyprávěl historku, že v době chrutí ulovil lončačku, samozřejmě ji ošetřil jak se patří, dotáhl k autu a naložil a v tomtéž oděvu zavoněném lončačkou o dva dny později i při horším větru ulovil kňourka....

[dalas]

Já na to mám tento názor. Nejúčinnější je dobrý vítr. Co se týká koupele, aviváží a pod., účinnost tohoto považuji za velice diskutabilní. Snad jen jde o to, zda zvěř zradím na 200m nebo na 150m. Prostě jakýkoliv pach, který není v přírodě běžný je pro zvěř podezřelý a podle toho se chová. Nevím, zda to funguje, nebo jde jen o latinu, maskování vlastního pachu jiným. To snad může mít nějaký efekt, ale abych se před vstupem do honitby vyválel třeba v kejdě, to radši ten dobrý vítr.

[pufr]

V jedné půlce "dvouhájenky" ve školce v Dubí bydlel hajný Lukeš, věkem před penzí, sílu měl ale pořád jak bejk a velmi silně kulhal na jeden kyčel, na dvoře mu běhali červení dlouhosrstí jezevčíci na nápadně vysokých běhách (že prý jsou to čistokrevné dlouhosrsté jezevčíkovité braky, které "táhne" po Kinských z Kostelce ). Lukeš uměl krásně vyprávět, jak kde lovil černou. Jednou z jeho největších machrovinek byl hubertus zahrabaný do koňského hnoje, který si na šoulačku oblékal (jinak to byl normální čistotný hajný). V takovém kabátě se Lukeš (dle vlastního podání) dostával až do "rudlu" mezi prasata a střílel i v temné noci dobře obeznaný kus ze vzdálenosti několika metrů - bez přístrojů zesilujících zbytkové světlo . Párkrát na něj dokonce z posedů stříleli - byl největší kus v tlupě (nikdy ale netrefili ), to pak Lukeš ze svého trojáku palbu směrem na posed opětoval (kule, brenek, hrubé broky ... )

Ale mimo těchhle Švejkovských historek jsem slyšel spoustu výkonných dnešních lovců černé, že perou věci do lesa na 30 - 40°C jen tak - bez prášku a ani tak ne moc často ...

Osobně to mám nějak jako Dalas, přeci jen občas potřebuje člověk cestou z lesa něco koupit v obchodě
Zkušenost s US prostředky na změnu/odstranění pachu zatím žádná

[Reno]

Ohledně nových diskutérů, jejichž prvotní příspěvek odkazuje na nějaký e-shop a tvrzení, že nejde o reklamu, jsem poněkud skeptický...

D...Když jsem prohlížel internet, tak jsem narazil na jedinou věc, která se tomu věnuje.
http://www.lockjakt.cz/d-code-scent-ele ... licek.html...

Navíc když se toho na internetu nechá bez problému nalézt víc i u jiných firem, například:

http://www.cevoxhunt.cz/vabici-prostred ... ory-pachu/

http://www.elovec.cz/odstranovac-pachu-stopodur

Co se týče tématu samotného, jak už napsali jiní, základem toho, aby zvěř myslivce (lovce) necítila, je dobrý směr větru a nepoužívat různé voňavé cetky prodávané v drogérii. Pochopitelně tím myslím nejen kosmetické produkty, ale i prostředky pro údržbu oblečení, typicky aviváže s "úžasnou vůní a měkkostí, co mají mazlíčkové rádi". Dnes je bohužel navoněná i naprostá většina pracích prostředků, v takovém případě je vhodné prát oblečení do lesa v menším množství prášku a nechat ho pořádně vyvětrat. Co se týče termoprádla, to pouze vytváří komfort tím, že případný pot rychle odvádí od těla a ten se pak i rychleji odpařuje = tak jako tak vytváří pach. Výhoda termoprádla může být akorát v tom, že člověk rychleji "vyvětrá". Naopak v některých typech termoprádla z umělých vláken člověk při vícedenním nošení zapáchá víc, než v oblečení z přírodních materiálů. V tomto ohledu je podle mého názoru pro myslivost (lov) nejlepší prádlo z pravé ovčí vlny, neboť rovněž zajišťuje tepelný komfort (rychle schne a hřeje i mokré) a navíc pohlcuje pachy. Jinak já v naprosté většině případů lovím šoulačkou a zvěře zatím nastřílím dost na to, abych se nemusel stříkat nějakými eliminátory pachů, nebo vyválet v lejně.

[Sako M85]

Přesně jak píší kolegové nejdůležitější je dobrý vítr.
Jen jedna rada a poznatek, kožené boty.
Vypozorováno že když projdu ke kazatelně v gumovkach zvěř přejde stopu téměř vždy v klidu,kdež to kožené boty zavětřuji mnohem víc.
Drží a pouští mnohem více lidského pachu.

[Tom7]

Jako náctiletý jsem párkrát šel s dědou na čekanou. Teď o deset let později jsem si vypůjčil dalekohled a rád bych chodil po svém okolí a "lovil" očima zdejší zvířectvo, zvláště to větší. No a přál bych si zvýšit šance na "ulovení" srnky i když jsem třeba po větru.

Co se odkazu týče, kdybych o tom našel nějaká slova /krátký článek/, sdílel bych ten. Snad jsem se podvědomě chtěl zbavit odpovědi: zadej to do googlu. Aj jsem si teď řekl, že odkaz smažu, ale myslím si, že nikdo zdejší by takovou reklamu nebral na zřetel.

Třeba myšlenka, vzít si sebou trochu hnoje, mě rozhodně nenapadla Byť si říkám, jestli "přítomnost" koně nebo krávy nemůže zvěř také vyrušit.

Jinak, příběh o hajném Lukešovi, má úspěch Skoro mi šli do očí slzy

[fesoj]

Jak se před lovem navonět či nasmrdět, to jsem nikdy neřešil, vždy jsem bral ohled pouze na směr větru. Ale je fakt, a kdo to zažil, ten mi to potvrdí, že pohybujeme-li se po lesní cestě s koňským povozem, ať už jde o dvoukolku, valník či saně, pustí vás často spárkatá, zejména srnčí, do takové blízkosti, že byste to pěší chůzí dokázali jen výjimečně. Přitom nevadí směr větru, zvuky vydávané koňmi, rachot vozu či cinkot rolniček. Koňský pach je zřejmě natolik pronikavý, že ostatní vjemy upozaďuje, nemluvě o tom, že zvěř může nabýt i takovou celoživotní zkušenost, že koňský povoz včetně člověka pro ni nepředstavuje žádné nebezpečí.

[miso243]

V dobe, keď sme chovali ošípané, som raz išiel na lov vo veciach, v ktorých som sa staral o prasce. Sedel som na zemi v hrachovom poli a prišla ku mne črieda diviakov odhadom viac ako 10 ks. Pohybovali sa okolo mňa v okruhu asi 10 m aj v smere vetra. Občas zneisteli ale neušli. Bola však príliš tma na streľbu. Prasací pach je ale hlavne pre cestujúcich lovcov dosť nespoločenský. Ale do veľkých alebo hornatých revírov by taký lovecký koník na celodennú posliedku nebol na zahodenie.

[msoukup]

Lukostřelci v USA používají roztok obyčejné jedlé sody, který obyčejným rozprašovačem aplikují na oděv, boty a podrážky. Údajně to pohlcuje pachy. Nezkoušel jsem, takže praktickou zkušenost nemám. Hadry do lesa peru ve vodě na 30-40, bez prášku, nebo používám tablety na změkčení vody (což je podle mě jedlá soda). Koupil jsem to v Tescu (Tesco water softening anti-calc tablets). Ale myslím si, že to je celkem jedno, záleží na větru. Hulím jak fabrika a nad prasaty běžně kouřím, jen schovávám oharek do dlaně. MS

[savazka]

Je to celkem jednoduché. Ze zelených hader si nechám občas přeprat jen trika. Vozím v autě 3-4. Ta propocená hodím usušit do kufru, suchá, která se od minula v kufru sušila navleču znovu na sebe a tak pořád dokola. Kalhoty a mikinu tak...mno...možná i třikrát do roka. A to na nejkratší program. Tedy když vím, že půjdu ve vypraném, napřed jdu stloukat nějaký krmelec nebo zakládat do zásypů. Tím se vyvětrá ohavný pach čistoty a je to k nošení na lov. 99% času lovím šouláním a stále platí, že je v prvé řadě potřeba hlídat vítr, nedělat hluk a nebýt vidět proti horizontu ve dne ni v noci. Když to člověk splní a má k tomu na sobě špinavoskvoucí oblečení, jde zvěř spárkatou i škodnou často našoulat i na +-40 metrů. A když vám krátce foukne protivítr, v použitém oblečení vám to na delší vzdálenosti s trochou štěstí u zvěře i projde, byť pravidelně používám OldSpice, abych doma nepáchnul jako to zvíře. Uleželé oblečení ten deodorant zřejmě dokáže "zastavit". Pořád ale platí, že pokud půjde na zvěř po dobu několika vteřin váš vítr, nepomůže zřejmě ani kropení svěcenou vodou, zvěř bude zrazená a prchá. Chápu, že outlocitnějším může můj způsob i vadit, ale tož když to funguje...Nechť si každý vzpomene na svůj cvičební úbor do hodin tělocviku nebo v pozdějším věku ten do posilovny. Taky v tom přežijete:)

[Leon]

Co posilovna ale vojna když jsme nesundali hadry 14 dnů

[dalas]

To máš Leone pravdu, jako záložka na cvičení jsem se dostal do sprchy jen 1x za celý měsíc (po 25 dnech). To bych se mohl procházet přímo v rudlech, neb bych byl černou považován za kočkodana uprchlého ze ZOO