Přebíjení střeliva do krátkých a dlouhých kulových zbraní

[dalas]

Jestli tomu dobře rozumím, tak varianta, kdy se shellholder zastaví o matrici taky nefunguje. Že by ani jedna nezformátovala nábojnici pod CIPmax? Ty fixy mnohé napoví. Když jsem vzal body 308 Win od reddingu, tak pracovní stěna matrice je až po vnitřní dno nábojnice. Takže formátuje vše, co leze do komory.

[pufr]

Pokud jsou oba držáky nábojnice v origo stavu, tak se už cca 50 let dělá - až na "speciály" - vše 1/8"

Dno nábojnice se taky může roztéct a někde po obvodu "překážet" při uzavření závěru, ale konfliktní rozměr vzniká pod koncem kalibrované oblasti těla nábojnice - je tam v šikmém protisvětle vidět změna kvality povrchu, někdy skoro hranka.

A někdy to zas drží úplně jinde

Když nabiješ zkalibrovanou nábojnici, nemusí být u užší komory ještě definitivně vyhráno. Po usazení delší střely taky na krčku i na bázi krčku ještě nějaká setinka přibude - někdy to stačí ...

Ber tu "přísnější komoru", jako příslib / potenciál přesnější střelby, hned se ti s ní bude lépe pracovat

[Citron]

Ano správně, ani jedna matrice to nezformátuje při zasunutí po shlellholder.
Jedna z matric je nová, kupoval jsem si ji proto, abych nemusel řešit pokaždé délku sražení ramen, když budu dělat pro různé zbraně.
Natřel jsem 2 nábojnice a obě ukazují otěr v hraně P2, tedy přechod tělo-ramena. Asi me nezbyde nic jiného, než dát jeden shellholder mírně stáhnout na brusku na plocho.
Jinak P2 11,53 -0,20, já jsem naměřil posuvkou 11,51 cca.
Já bych tu užší komoru bral jako příslib u varminta, ale u jednušky je to věc, v kterou jsem poněkud nedoufal, možná ji ani nechtěl.

[Jiskra]

Mno, pokud to nedrží na těle(někdy to drží na těle hned za rameny,někdy u prdelky) , tak je natáhlá . Zadek vs.ramena. Některé pušky mají větší závěrové vůle a nábojnice se ,,vyfouknou " na větší délku a pak do komory s malou závěrovou vůlí nejdou. Měl jsem na dílně Tikku,která měla z fabriky závěrovou vůli dle měrky +0,2mm.
Já mám pro tyto případy snížený jeden shellholder o 0,2mm a potřebné ,,sklepnutí" ramen zpět ,si nastavím hloubkou zašroubování matrice.Někdy až na dotyk toho upraveného shellholderu. Vše je o tom,z jaké komory vystřelené nábojnice vylezou a jak moc jim někdo dal záhul horkými navážkami. Už se mi i stalo,že jsem nábojnice radši zahodil ,než se s tím trápit a pracně je pokoušet kalibrovat bez valného efektu

[Jiskra]

Než jsem to napsal,máš to vyřešený.

[Jiskra]

Citron- možná že právě Ty máš komoru dobrou , ale ty nábojnice jsou vystřelené z komory volné jak staré ...víme co

[dalas]

Jestli máš trojkovej držák, zkus jej vypodložit pod dnem nábojnice třeba žiletkou a zkus to. Vůle na to je dostatečná. Nábojnice by měla jít o to vypodložení více do matrice. U dvojkovýho to jde hodně na těsno dle výrobce nábojnice.

[Michal_123]

Některé pušky mají větší závěrové vůle a nábojnice se ,,vyfouknou " na větší délku a pak do komory s malou závěrovou vůlí nejdou. Měl jsem na dílně Tikku,která měla z fabriky závěrovou vůli dle měrky +0,2mm.
Já mám pro tyto případy snížený jeden shellholder o 0,2mm a potřebné ,,sklepnutí" ramen zpět ,si nastavím hloubkou zašroubování matrice.Někdy až na dotyk toho upraveného shellholderu.

Nechápu, jak to myslíš.
Celoformátovací matrice zformátuje celou nábojnici nad shellholderem, tedy včetně dosedacího kuželu.
Tedy pokud se nábojnice "vyfoukne" na delší rozměr, tak se zpátky zformátuje.
Přebíjel jsem nábojnice 30-06 vystřelené z jednušky SSSR a ty byly nafouklé k nepoznání. Dokonce nešly ani nazpět do komory, byly i šišaté.
Aby se neprovalily při formátování, musel jsem tak činit naněkolikrát. Zformátovaly se naprosto v pohodě a v Rossleru fungovaly velmi pěkně.

[Jiskra]

No to soudíš podle své zkušenosti. Já mám i jiné. Ne každá matrice tu nábojnici zformátuje jako novou a ber v potaz i mez pružnosti materiálu nábojnice. Ale přesvědčovat násilím tě nebudu.

Jinak podle toho co Ty tvrdíš,by přeci Citron nemohl mít problém. Prostě prožene full matricí a hotovo. Nábojnice jako nová. A ono nééééé.

[Michal_123]

To, že Citronovi nábojnice nejde do komory je jedna věc a může mít různé důvody, ale pravděpodobně ten, který jsi sám zaznamenal.

Reaguji na Tvé tvrzení, že větší závěrová vůle může zůsobit natažení nábojnice a následnou nemožnost nábojnici zformátovat. S tím nesouhlasím.
Nábojnice se natáhne v podstatě vždy. Na nábojnici je zformátování dosedacího kuželu vidět, vidím to v podstatě pokaždé, když se na to soustředím.
Jelikož jsi zkušený přebíječ, předpokládám, že co popisuješ, bude souviset s konkrétní matricí a konkrétní komorou.
Kromě jiného, každý výrobce matric má jiné know-how, stačí porovnat zformátované nábojnice a rozdíly jsou patrné.

[dalas]

Jediné rozměry, které celoformát neumí jsou P1 (R1) a L4. S nafouklým R1 jsem se setkal u .300 Win.Mag. ale zdroj byla zkušebna. Už jsem o tom psal v souvislosti se zápalkami. proto jsem i zvědav na Citronovo rozuzlení.

[Citron]

No, já jsem sednul k lisu s tím, že matricí udělám 3 nábojnice, abych měl na test, jestli navážky z jedné zbraně budou +- fungovat v druhé, a ono mě to takhle vypeklo. Práce na 5 minut bylo laborování na dopoledne.
Nábojnice jsou jednou vystřelné z mého varmintu a po zformátování šly zpět do zbraně normálně, žádné závady a překvapení nebyla, takže teď to bylo nepěkné překvapení.
Shlellholdery mám Lee no 2, takže mě asi nemine úprava jedno z nich, pokud to ještě neskončí novou matricí, ale to bych nerad. Holt nebudu mít hned novou zbraň s vyladěným střelivem, bude to stát více návštěv střelnice a delší úsílí. Ale což, alespoň si mám s čím hrát nebudu hned vymýšlet nové věci:D

[Michal_123]

Zkoušel jsi samotné nábojnice zformátované na kontakt se shellholderem, nikoliv celé náboje. Je to tak?

[Citron]

Ano, nábojnice.

[king]

Což zkusit ověřit platnost pouček, že při subsonických rychlostech je odpor z 90% tvořen sacím odporem u dna střely. Tedy vystřelit 500 gr Arese dnem napřed.

Děkuji Pufrovi za myšlenku, hned jsem to zkusil, než nám zase zavřou střelnici. Zase .458 WM, COL tentokrát o něco delší, aby se vlezlo 20gr Trail Bossu. Střely převáženy, mají 505gr, tím líp. Tentokráte jsem terč na 100m trefil, ale zásahy byly výše, nikoliv níže, oproti "normálním" laboracím To vysvětluje tu trefenou zástěnu při předchozích pokusech.

1. Střela usazena normálně, COL 78.3mm.
x(m) v(m/s) E(J)
0 330 1782
10 326 1739
25 322 1696
50 316 1634
75 309 1562
Dál Labradar nenaměřil. Úbytek rychlosti asi 0.27m/s na metr, extrapolace na 100m: 303m/s a 1502J Úkol splněn.

2. Střela usazena opačně, dnem napřed, COL 76.7mm.
x(m) v(m/s) E(J)
0 327 1750
10 321 1686
25 315 1623
50 305 1522
75 295 1424
90 287 1348
Úbytek rychlosti asi 0.43m/s na metr, extrapolace na 100m: 284m/s a 1320J. Tedy odpor vzduchu je větší, ta rovná čelní plocha vliv má, kapka to prostě není. Podle zásahů v terči jsou otočené střely snad stabilnější než ty normálně nalaborované.

S těžší střelou než 500gr by neměl být problém udělat podzvukovou laboraci mající stabilně přes 1500J ve 100m. Ideálně v ráži 45-70, pákovka s tlumičem Nábojnice je menší - v tomto případě bych asi laboroval RS36.