Je chov a průběrný lov divoce žijící parohaté zvěře mýtus?

[fipkus]

Hezký den všem,

věnoval jsem v posledních měsících spoustu času samostudiu mnoha publikací o chovu parohaté zvěře - především zvěře srnčí a dančí - jak knihy (Scherer, Stocker, spousta dalších), tak studie (Fennessy, Cappelli, Hušek, Woods, a další) a docházím k několika domněnkám, které bych byl rád, kdyby jste mi třeba svou praxí potvrdili, vyvrátili.. vlastně jakýkoliv empirický příspěvek na tohle téma mne zajímá.

Já došel k následujícímu:

Průběrný odstřel nemá vůbec a nebo jen malý vliv na genetiku populace. Může však vést k tomu, že z chovu správně vyřadíme slabé kusy. Tyto slabé kusy jsou obvykle důsledkem jejich pozdního kladení, což se s nimi "táhne" již celý život; v případě včasného kladení pak ovlivňuje sílu kusu (jak ve zvěřině, tak v kvalitě paroží) především životní prostředí, dostupnost potravy a její kvalita; genetika je až na jednom z posledních míst. Průběrný odstřel však nebude mít nikdy tak velký vliv na genetiku a tedy na parožení zvěře. Slabé parožení u kusů v honitbě vidím jako důsledek níže zmíněných faktorů a ne jako důsledek vhodného či nevhodného odstřelu (ne doslova, viz níže).

Pozdní kladení může být z velké části způsobeno připouštěním nezkušených mladých kusů do říje a stresu v říji (v případě absence zkušených starších kusů) a tedy pozdním pokládáním u dančí a jelení zvěře (avšak toto pravidlo pokulhává u srnčí zvěře s její utajenou březostí, tedy zde jednoznačně bude mít vliv i životní prostředí a dostupnost krmiva).

Další otázkou pak je, zda přikrmování zvěře a zakládání mysliveckých políček je chovatelskou činností, či zda tyto jsou činností preventivní (z pohledu škod). Jsem toho názoru, že jde o nevhodnou tradici, která ničemu nepomáhá a která se pouze jeví záslužně, avšak ve finále škodí všem stranám (více viz studie např. König, Puttman či Ossi). Zase bych byl rád za jakékoliv příspěvky, které mi tento názor nějakým způsobem mohou narušit.

Na co tím vším narážím - myslím si, že je v ČR obrovský tlak v rámci myslivecké společnosti na "správný odstřel" parohaté zvěře, kde hlavním ukazatelem je především kvalita paroží, dále pak až síla ve zvěřině.

Osobně jsem toho názoru, že správný postup je tedy i nadále PŘEDNĚ slabé kusy vyřazovat i v případě, že na genetiku toto nemá vliv a to z toho důvodu, že úživnost krajiny je omezená, tedy v krajině chceme zachovávat silnější kusy, avšak především z důvodu, že naturální selekce by odpovídala tomuto způsobu lovu (zde se tedy oproti stávajícímu stavu a hodnocení nic nemění).

Avšak v případě, že slabé kusy jsou vyřazené nebo OBTÍŽNĚ DOSTUPNÉ a stále máme množství zvěře vyšší, než jaké by bylo vhodné, pak nevidím problém v tom lovit jakékoliv "středně založené" kusy a to především s ohledem na jejich vitalitu, kdy z mého pohledu je vhodnější zachovávat kusy vitální s "horším" parožím než kusy slabé se silným parožím - s ohledem na darwinistické principy - zde vidím první rozpor. Jde totiž především o úživnost, slabé kusy mohu ulovit i později.

S ohledem na toto se tedy přikláním k tomu, že pouze pokud mám skutečně velmi dobře založený kus samčího pohlaví, nechám jej jít z toho důvodu, že je pro mne žádoucí, aby se účastnil říje. Stejně tak postupuji u dobře založeného kusu samičího pohlaví, obzvlášť pokud vodí dobře založené mládě. Takový dobrý kus ale pozná na první pohled i méně zkušený myslivec.

Avšak pokud existuje jakýkoliv průměrný kus (dnes hodnocený "červeně" v případě samčí zvěře, u samičí teoreticky taky, pokud by se předkládaly spodní čelisti a tyto byly hodnoceny) a já jsem ve stavu, kdy potřebuji snižovat stavy, nemyslím, že je zásadní chybou tyto kusy lovit a to i v případě, že v honitbě stále mám nějaké slabší kusy. Dále si nemyslím, že je problém takový lov uskutečnit i u zvěře 2 VT, pokud mám této zvěře v této VT dostatek - zde vidím druhý rozpor a jeden z hlavních důvodů nesnižování stavů této zvěře v našich honitbách.

V každém případě si myslím, že jakékoliv přikrmování a zakládání mysliveckých políček a tedy další narušování již tak narušené rovnováhy v přírodě (díky kulturní krajině) je nevhodné - zde vidím třetí rozpor.

Z mého pohledu by měl být cílem vhodný stav silně vitální zvěře, kdy síla paroží nebude hlavním ukazatelem a zároveň co nejmenší zásah myslivců do již tak silně narušeného ekosystému, kdy náš zásah bude především lovem upravovat stavy zvěře na stavy žádoucí, vitální a přirozené - to neznamená stavy aktuální a s co největším parožím. Kromě lovu toto můžeme řešit snahou o úpravu narušeného biotopu - a to nápravou přírodních zdrojů (mokřady, kryty, klidové zóny) a rozhodně ne přidáváním dalších potravních zdrojů, které jsou přes většinu roku dostupné a v zimě dle toho, co jsem "nastudoval" nepotřebné.

Závěrem - nic z toho asi nyní není dogma, protože si na to stále utvářím názor, avšak nechuť lovit cokoliv kromě těch naprosto jasných případů a strach z "nevhodného chovatelského zásahu" tak, jak je to nyní nastaveno (s ohledem na to, že se domníváme, že zlepšujeme genetický fond zvěře, přičemž já jsem toho názoru, že tomu tak není) vede k tomu, že snižujeme úživnost krajiny (velkými stavy) a tedy i kvalitu zvěře. Tento efekt násobíme přikrmováním těchto velkých stavů v zimě, přičemž nepřikrmování by nevedlo k radikálním úhynům, ale spíše k menšímu stavu kladení (jelikož při případném extrémním nedostatku v zimě zvěř přijde prvně o zárodek, až poté případně o život).

Nemůžeme tomu tedy předejít jiným přístupem? Co nás vede k tomu, že se držíme pořád toho stejného, když sami odborníci často naznačují, že si nejsou těmito postupy jistí, případně některé postupy jsou již obecně vyvrácené jako nevhodné a přesto je stále používáme?

[SoukuM]

Vidím, že jsi zvídavý mládenec , docela by mně zajímalo, jaké jsi utrpěl vzdělání v oblasti biologie, etologie, genetiky a souvisejících oborech. Doporučil bych Ti k nastudování ještě několik okruhů otázek, např. jak je možné, že odstřelem samčí zvěře ještě nikdo nikdy na celém světě populace spárkaté zvěře nesnížil, co to je vnitrodruhový stres a jaký má vliv na kvalitu zvěře, jak je možné, že při plošném dodržování pravidel průběrného lovu ala Dr.Mengele se kvalita zvěře nezvyšuje, ale naopak klesá tělesná hmotnost a trofejová kvalita, jak je možné že v honitbách pronajatých od LČR se vždy nasčítá v rámci normovaných stavů a stejně tak se vždy perfektně splní plán lovu, co to je zpětný propočet, jak je možné, že poměr pohlaví je plošně brutálně vychýlen ve prospěch samičí zvěře atd. Myslím si, že až tohle prostuduješ, tak dostaneš odpověď na řadu Tebou zmíněných otázek. Kdyby něco, pokračování příště.
MS

[kasari]

Tos mu ale moc nepomohl
Předpokládám že chtěl spíš slyšet, jestli má pravdu a dělá se to většinou blbě.
A za sebe říkám ano, dělá.
A ta poznámka ke splnění plánu lovu v honitbách LČR se mě týká, přičemž můžu zodpovědně říct, že je to nesmysl. Aspoň v našem regionu jsou právě takové honitby hlídané víc, protože tam funguje kontrola skutečně ulovené zvěře. Narozdíl od HS a honiteb jiných držitelů. Právě zpětný propočet je jedním z faktorů, který upravuje plán do směru snižování stavů na únosnou mez. Záměrně nepíšu na normované stavy, protože to je zpravidla nesmysl.

[fipkus]

Já v oboru vzdělaný nejsem, proto se to snažím dohnat. Pokud je to fixlováním ve vykazování lovu, znamená to, že kdyby se někde ty zásady lovu/chovu doopravdy dodržovaly tak, jak o nich myslivci mluví, pak by to mělo kýžený efekt a nebo by to stejně nefungovalo a pak jsou tak jako tak potřeba přepracovat - viz můj úvodní příspěvek?

Protože já narážím i třeba na informace v knížkách od Scherera a jiných, kde mi přijde, že mimo kontrolované oplocené oblasti, kde můžu ovlivnit genofond přímo výběrem správných a jediných jedinců k páření (to ve volné přírodě stejně nezajistím), nemám šanci míť stávajícím systémem úspěch, i kdybych dodržoval pravidla sebevíc a nic nefixloval.

A co to přikrmování?

[SoukuM]

A už si se někdy zamyslel nad tím, co v genetice dělá holá zvěř?
to kasari- asi oba víme

[fipkus]

Půlku genomu?

Jenže jak to odpovídá na to, na co se ptám já?

Omlouvám se, ale tohle mi nijak nepomáhá té problematice nějak víc porozumět...

[SoukuM]

Pokud očekáváš jednoduché odpovědi ve stylu průběrný lov je na hovno, tak to asi nejsem ten správný člověk. Musíš si uvědomit souvislosti, ten průběrný lov se praktikuje desetiletí (máš asi na mysli především srnčí zvěř?) a výsledek je jedna velká nula. Asi i naprostého pitomce by nenapadlo, jestli tedy není něco špatně. No a tady se dostáváme k základům. Ty výsledky neovlivňuje jen genofond samčí zvěře a jakou máme v přírodě možnost to ovlivnit? 10%? 20%? No od toho se asi žádný výsledek čekat nedá. To je to co souvisí s odpovědí na tvou otázku. Další co s tím souvisí je poměr pohlaví vychýlený výrazně ve prospěch samičí zvěře.

[kasari]

Mezi autory které jsi studoval mi chybí Bartoš. Tam by jsi mimojiné zjistil, že se podařilo na Novém Zélandu udělat ze skotských (mini)jelenů monstra s průměrnou vahou daleko převyšující naše jeleny. A to prakticky pouze krmením. ALE na farmě.
Tudíž ve volnosti to lze aplikovat částečně.
Asi jsem to nenapsal dost jasně, ale v kostce se dá říct - únosné stavy, správný poměr pohlaví, pak přijde vyšší průměrná váha a pak nechat populaci samců zestárnout a tím mít šanci pozorovat 3. VT.

[SoukuM]

Souhlas s kasarim. Vliv životního prostředí bych osobně považoval za primární faktor. Ten průběrný lov je taková trochu myslivecká dojmologie. Ono se o tom hezky mluví, ty pravidla jsou relativně jednoduchá, dá se o to krásně hádat, takové ty čeervené body apod. Druhá věc je, co je vlastně cílem? Pravidelný šesterák? A to určil kdo? Dr Mengele? Příroda to ve své rozmanitosti asi vidí jinak, to by asi ty jiné formy nevytvořila. Nepopiratelný vliv výživy je i částečnou odpovědí na tvůj dotaz zda má smysl zakládat zvěřní políčka. Když se podíváš do starých lesnických a mysliveckých knížek, tak narazíš na pojem lesní žito. Tehdy to nebylo nic mimořádného.

https://www.myslivost.cz/Casopis-Mysliv ... lesni-zito

Ale ovlivnit okolní prostředí je těžké, mnohem těžší než vymýšlet ptákoviny o pravidlech průběrného lovu a následně se o ně hádat. Myslivci v tomto ohledu nemají mnoho šancí, ať už z pohledu vlastnictví pozemku nebo jiných důvodů. A taky to smrdí prací a finančními výdaji.

[fipkus]

2SoukuM:
Jde především o srnčí a potom o dančí zvěř. Právě naopak, buď čekám nějakou oponenturu a proč nemám pravdu a nebo v případě souhlasu čekám na návrhy a názory, jak tedy tenhle stávající stav napadat a můj postoj obhajovat před mysliveckými hospodáři a případně i výš. A jaké možnosti tedy máme k tomu tenhle stav změnit? Jde to přes hospodaření v MS? Nebo je potřeba kompletní systémová změna a zrušení MS a honitebního systému jako takového, aby se věci změnily? Obecně mi nejde o potvrzení mojí teze, ale o to, že pokud se mnou někdo souhlasí, tak ať mi řekne, co teda můžeme dělat pro to, aby se to změnilo? Co můžu dělat já, aby to změnil aspoň lokálně? Protože já když tenhle názor řeknu před myslivci, respektive před různými hospodáři, tak už automaticky čekám, že mi řeknou, že vymýšlím pí*oviny - a obvykle ta reakce taková je. Když v tom budu jako hospodář sám, tak k čemu to bude - nebudu tím jen vyhazovat svůj čas a práci - má to smysl?

2kasari:
Bartoše tam nemám, protože jsem ty studie a jejich vyhodnocení četl v AJ přímo z NZ. Tam jde ale o faremní chovy fakt v takové míře, že jde o přešlechtěná zvířata, kde jsou skutečně jednoznačně vybráni samčí i samičí jedinci a jsou připouštěni podobně jako třeba skot nebo obdobná faremní zvířata.. Potom tam skutečně rostou jeleni s 50+ výsadami, protože se vyplatí víc prodávat zážitek a trofej, než prodávat maso (přesto apeluju na kolemjdoucí - mrkněte někdy na to, odkud je zvěřina v Makru a podobných)..

Je hezké si říct, že teda takhle by to být mělo a tím to ukončit, žejo.. podle mě by bylo lepší tedy s tím něco dělat.

A do třetice se ptám na to přikrmování, které mne zajímá koncepčně i v případě, že by ty stavy již byly zdravé a populace vitální - je to správně nebo špatně? Kdo z toho profituje, kromě "marketéra myslivců"?

E: Mezitím přibyl příspěvek s lesním žitem - mrknu na to.

[SoukuM]

Z vlastní zkušenosti ti můžu říct, že jako MH jsem prosadil asi 3 políčka pro zvěř, 2 byly louky u myslivecké chaty, které jsme oseli pastevní směskou od posledního žijícího mysliveckého výzkumníka Franty Havránka, byla to směska "komerčně" nazvaná pastevní směska srnčí zajíc. Můžu říct, že takovou koncentraci srnčí a zajíců jsem na těch loukách předtím nkdy nezažil. Ale kolega měl traktor a vybavení, tak to šlo relativně snadno. To třetí byl soukromý pozemek, osetý ovsem, který se nechal stát do sežrání. Taky dobrý. Dneska upřímně říkám, že když si vzpomenu na ty dohady, starosti apod., tak bych se na to teď ani nevys.l.

[SoukuM]

A s tím Novým Zélandem, tam se loví i ve volnosti a obrovské trofeje. Jenže tam je problém z těch krpálů vůbec dostat aspoň tu trofej, zvěřina v tomhle případě nikoho nezajímá. Ale samozřejmě než nějaký fyzicky náročný backpack hunting s nejistým výsledkem si můžeš zaplatit letenku, prostrčit lauf pletivem a udělat bum a potom ukazovat trofej. To už je každého věc a pro majitele jako další příjem je to vítaný přivýdělek. Produkce zvěřiny jsou samozřejmě farmy. S velkými trofejemi se samozřejmě dělají podvody.

[precechtel]

Zabýval jsem sem tím několikrát, otočil to ze všech stran. Dnes v naší honitbě říkam, když se Ti ten srnec líbí, tak ho ulov. Já lovím v honitbě přes 50 % holé a zaměřuju se na kusy tělesně slabé a srny vodící 2 srnčata. Každý rok ulovím špatného ročka a průběrného, někdy dobrého srnce, mýtus trofeje jde mimo mně. Rozhodující je hmotnost lovené zvěře. Základ chovu je silná srna. To je to, co se v honitbách pomíjí, když se bavím s kolegy, sousedy apod. Často slyším: lovíme srnce, srny a srnčata né. Obrovská chyba, zlepšení úrovně chovu je jenom přes lov samičí zvěře. Silná matka, silné potomstvo. Základ chovu je matka. Srnčí zvěře je u nás nadbytek, je nutné snížit stavy lovem slabé holé zvěře.

[Sejenik]

Dobrý večer. Výše uvedený dotaz vidím ze svého laického pohledu ve dvou rovinách - etické a potom chovatelské. Tu etickou začnu trochu oklikou - jednou do roka se vždy účastním Hubertské troubené mše a snažím si z toho něco vzít. Vloni farář mluvil o Janu Cimburovi a jeho péči o zvířata. V kázání zaznělo, že ke zvěři bychom se měli chovat tak, jako kdyby nám byla jen zapůjčena bohem. V našem případě, pokud hospodaříme se zvěří, ji máme zapůjčenu i od honebního společenstva. Jako každý správný hospodář bychom se o ni měli řádně starat včetně těch políček a přikrmování. Určitě zvýšíme fyzickou kondici zvěře i přírůstky. Slabší kusy lze selektovat odpovědným odstřelem a vyšší přírůstky je pořád lepší odstřílet, než slabší zvěř nechat v zimě pojít hlady (to je obecně i cílem u veškerého hospodaření s čímkoli). Z chovatelské stránky bych určitě souhlasil s tím, že geneticky má vliv na kvalitu potomka jak otec, tak i matka. Souhlasím s výše uvedeným argumentem, že je nutno střílet nejen srnce, ale je nutno výrazně šáhnout i do holé aby odpovídal poměr pohlaví. Ve svém úseku se snažím probrat srnce v první věkové. Některé vady byly u ročků v horizontu dvou let podobné, což by mohlo znamenat, že ta genetika nejde úplně mimo. Dalším zásadním vlivem je úživnost honitby a průběh zimy. Po jedné mírné zimě jsem nenašel odstřelového ročka a většina srnců měla nasazeno opravdu nadprůměrně. Tento progres se ale v dalším roce neprojevil.... U kamaráda ve spolku šáhli výrazně do holé, odstříleli ty tuctové šesteráky do výše slechů, přikrmují a v zimě přidávají minerály. Na fotky "chovných" srnců jsem fakt zíral .... Výše uvedené chovatelské přehlídky nejsou úplně vypovídajícím argumentem a hodně záleží na lokalitě - úživnost, genofond ..... U toho zmíněného kamaráda si dělají interní přehlídku v rámci sdružení a je zde zohledněno, co v dané lokalitě produkují a jaká je zde relativní úroveň zvěře. Pokud chtějí zvýšit kvalitu, dojde i k odstřelu srnců, kteří potom dostanou na chovatelské přehlídce červenou.....

[Dagga Boy]

@ fipkus
Otázkou je, jak si definuješ tu kvalitu... Životaschopnou, zdravou a geneticky kvalitní (= variabilní) populaci jakéhokoli druhu (biologicky populace s tzv. vysokou fitness) vytváří a udržuje kvalitní prostředí. Tedy původní krajina a les. Ale i tuhá zima, hlad a predace. Věci, které člověk úspěšně eliminoval. Představa, že člověk-lovec pozná kvalitního jedince je alibismus živený naším pocitem pána tvorstva. Poznáme velkého srnce se silnými parůžky. To ale o jeho skutečné fitness (tj. o schopnosti vyrovnat se se stresem, suchem, nemocemi, atd. a schopnosti se rozmnožit) až tak moc neříká. Co lze dělat relativně snadno je nepřekračovat normované stavy a udržovat odpovídající poměr pohlaví. Ale i to je v praxi často problém....

Pamatuju si přednášku tehdy ještě docenta Kamlera. Uváděl příklad z Německa, kde redukce stavu a vyrovnání nepoměru pohlaví zvěře stylem "střel co uvidíš" neměla žádný negativní vliv na trofejovou kvalitu.

J