Je chov a průběrný lov divoce žijící parohaté zvěře mýtus?

[schmetterling]

Zaujímavé je, že oficiálne je u nás na cestách ulovených okolo 20 ks holej a ani jeden srnec, asi si dávajú väčší pozor a opatrnejšie prechádzajú cez cestu

[Dagga Boy]

Co se týče srnčí zvěře a jejího chovu, tak velmi zajímavé je srovnání s Německem nebo Rakouskem. Tedy zeměmi s velmi podobnou tradicí a relativně podobnými podmínkami. Třeba v Horním Rakousku se místy loví až 10-12 kusů na 100 ha. Průměr pro obě země je 3,5 - 3,7 kusu na 100 ha. včetně Alp. Tamní populace jsou mladé a dobře se množí. U nás je celostátní průměr cca 1,3ks/ 100 ha. Zajímavé články na tohle téma jsou od MVDr. Vodňanského, část dostupná i ve formě podcastu.

J

EDIT: Schmetterling byl rychlejší...

[kasari]

Hezky jste se rozjeli
A myslím že máte pravdu všichni. Realita honiteb v srnčí zvěři, ale nejen v ní, je přebytek samičí zvěře, nízká kvalita trofejí, vysoká hustota populace a nedostatek samců ve III. VT. A zpravidla 2-3 lovci z 20 členů.
To dalas - pokud plán lovu holé i metodou CVP splníš tak rychle, je to známka nízkého až extrémně nízkého plánu, neodpovídajícího realitě. Mockrát jsem už zažil situaci, kdy se mi zdálo, že jsme do zvěře sáhli hodně a na jaře bylo všechno zpátky. A pokud se trvalý tlak po 5 letech změní a 2 - 3 roky se zase zašetřuje, začínáš od začátku. Problém je, že to není práce na pár let, ale výsledky se třeba u jelenů dostaví tak po 10 letech. A samozřejmě to předpokládá realizaci nejen v 1 honitbě, ale na daleko větší ploše.

Bohužel jsem přesvědčen, že 80% lidí nemá elementární znalosti o biologii zvěře, velikosti teritorií, pravidlech migrace apod. A vždycky si vzpomenu na pořekadlo, že na podzim mají všichni málo zvěře, protože jim jí střílí sousedi, ale na jaře jim škody dělá zvěř od sousedů.

[fipkus]

Z velké části se tedy všichni shodneme, že to moc nefunguje a že je radikálně potřeba šahat do populace, redukovat ji na rozumnou míru a tam ji držet. Střílet raději víc než míň a vitalitu nesoudit jen dle trofejí.

A jaké je tedy plošné řešení? A jaký smysl mají honitby a plánování v nich místo plánování odborníkem na úrovni okresu/kraje/státu? Nebyl by tedy lepší systém hospodaření se zvěří obdobný tomu, který je v USA?

Pokud zůstaneme u stávajícího modelu, jak tu osvětu o tom, že stávající model je potřeba upravit (i kdyby jen na vyšší odstřely, menší zašetřování holé a daleko tvrdší hodnocení chovných kusů - pokud to vůbec dělat - viz CVP ) a jak o tom ostatní přesvědčit? Dá se to vůbec?

[schmetterling]

Mám skúšky MH a môžem povedať, že súčasný systém poľovníckeho plánovania na Slovensku ( myslím, že aj v ČR, detaily u Vás nepoznám) je len presný súčet veľmi nepresných čísiel. Inak by nebolo možné, aby sa každý jeden rok opakoval plán lovu.

Samotní užívatelia poľovných revírov vo väčšine prípadov nemajú ani len predstavu o počte kusov raticovej zveri, jej pohlavnej a vekovej štruktúre. A preto sa len dookola opisuje plán z predchádzajúcich rokov. Štátna správa nemá ľudí na to, aby tieto plány podrobnejšie skúmala a pokým sa neozve poľnohospodár, že má veľké škody, plán je schválený aj keď nevychádza z reality v revíre.

A čo s tým? Vôbec netuším. Lebo bez zmeny myslenia našich kolegov v zelených kamizolách to nepôjde. Niekde sa snažia okresné úrady pokutovať za nesplnenie plánu, plus PZ musia posielať fotky každého uloveného kusu holej. Ale myslivec je tvor kreatívny, takže niektoré kusy holej sú pravdepodobne vykázané viac krát.

[Sejenik]

Ten systém USA by měl být založen na povolenkách s větší územní působností. Musel by je vydávat třeba okres. Potom by muselo dojít k nějaké zákonné nápravě s vlastníky honebních pozemků a zrušení honebních společenstev. To mi přijde ještě větší divočina. A hlavně řada "moderních automobilových lovců" by zvětšila rádius. Za mě by bylo vhodnější rozdělit honitby do jakýchsi úseků s dostatečnou velikostí, kde by si osazenstvo znalé místních kusů udělalo nějaký plán a to po stříleli. Nepřijde mi marný ani maďarský systém, kdy v honitbě kromě lidovců působí i profesionální lovci, kteří to tam dostřelí na požadovanou úroveň...

[dalas]

kasari> nemyslím si, že toho máme nějak moc. Zcela jistě jdou dlouhodobě (10-15 let soudím podle velikosti zímních tlup) stavy srnčí zvěře u nás dolů. Papírově máme na 1250ha NS 50 ks., reálně o něco málo více. Plánovaný odstřel je kolem 25 ks. To se docela dodržuje, ale jsou tu faktory, které neovlivníme ani při velké snaze. Jarní senoseče, dost citelně zasahují do koeficientu reprodukce a to nejen u srnčí. Vyjma dronu s termovizí děláme vše možné, ale klidně i tak dost kusů zahyne. Loni byla doprava z frekventované silnice II třídy přesměrována na silnici III třídy, vedoucí napříč honitbou. Velice významný nárůst sražených kusů a to nevíme o těch, které si někdo odveze. Při honech na drobnou vždy skončí pár kusů strženo psy, zejména díky oplocenkám. Jak tohle plánovat? Vím v lesních honitbách taková zátěž je podstatně menší. Nicméně škody nejsou nijak velké. Nejvíc jich nadělá černá. S tím odstřelem CVP to nijak nepřeháním. Ta zvěř na paši někde vylézt musí. Když víš kam a kdy a jediné kritérium bude pohlaví není to takový problém.
fipkus> Jádro problému není dle mne v pravidlech chovu a lovu nebo jak Ty píšeš v modelu. Ta teorie je jasná. Problém je v praxi a to ve dvou rovinách. Predikovatelnost a praktické provádění lovu.
Je také třeba si uvědomit roli majitele honitby a SSM v plánu odstřelu.
Jedno je ale jisté nikdy neuvidíš více zvěře než jí skutečně je.
Sejeník> dělení na úseky, kde si bude hospodařit skupina už máme, takže naše honitba je rozdělena asi na 18 subhoniteb a já to vnímám jako jeden z velkých problémů. Jít do úseku jiného vyžaduje jeho svolení (paradoxně jen u členů MS) To nemluvě o tom, že by si tam chtěl něco lovit. S některými je domluva bez problémů ale s některými je to slušně řečeno složité. Co kdyby ti tam náhodou přišlo jeho prase. A jsme zase u toho. Všeš je v lidech.

[Sejenik]

Souhlasím. U nás to máme neformálně rozděleno pro srnčí, to je všude. Černou můžeme lovit kdekoli. Jednak z toho důvodu, že černá má své spády a hodně záleží na osetí jednotlivých ploch. Dále tím eliminujeme případné problémy pro placení škod. Ale je pravda, že i tak z toho bývá zlá krev.

[kasari]

To dalas - už z toho co popisuješ si troufám odhadnout, že podceňujete plán několikrát. I kdyby byl lov 36 kusů, jsou to 2 (!!!) kusy na úsek. Intenzita lovu 2ks/100 ha. Pokud došlo teď k nárůstu počtu sražených kusů, kde byly předtím? Jestli máte 18 pidiúseků a nechcete si tam lézt, nemáte přehled o celkovém stavu. Kolik střílíte medailových srnců? Předpokládám že 0. Víc asi není potřeba psát…
To all - už dlouho tvrdím, že systém honiteb je nesmysl, ale … Jinak to u nás nikdy nebude. Stejně jako v DE, AT, PL, SK apod. A vzhledem k tomu, že v případě licenčního lovu by to měla na starosti OSSM, zaplaťpánbůh. Kolik znáte úředníků fundovaných, vzdělaných a ochotných se dál vzdělávat?

[dalas]

kasari> nebylo mým cílem jakkoli obhajovat nebo kritizovat odstřel u nás. Jen na konkrétní honitbě jsem chtěl poukázat na neznámé v poměrně exaktním systému. Jen ještě uvedu počet uhynulých srnčat předloni při senoseči. Předloni 12ks (jiný zdroj uvádí dokonce 16ks, ale to se mi zdá už nadsazené) Je to dle hlášení zemědělců a je to ověřováno projitím posečeného se psy. Loni snad jen 2 ks. Na dotaz, kde byly ty sražené kusy odpovím šalamounsky. Tam kde teď nejsou. Ale vážně. Je to v úsecích, kde silnice tvoří překážku mezi krytem lesa a políčky na druhé straně. Vše většinou k ránu. Ten provoz tam zhoustl naprosto dramaticky. Naštěstí je to vše od října ve starých kolejích. Medailový srnci? Ti jsou díky úsekům tajní. Musí se sejít více okolností. Musí to být III.vs. musí být v úseku, kde správce dosáhl 50, 60 a pak po 5 letech věku. A musí jej taky ulovit. Takže občas se zadaří, ale přiznám se, že obecně III.vs je u násmálo početná.
Ještě se vrátím k těm odstřelům u nás. Netvrdím, že není možné odstřel navýšit, ale proč pak je dlouhodobější tendence poklesů stavů srnčí zvěře. Troufám si to tvrdit z porovnání zimního pozorování velikosti tlup, z toho, jaké množství předkládaného krmiva zvěř bere, celoročních nočních pozorování termem, vyjádření kolegů, kteří nemají důvod cokoliv přede mnou zkreslovat a dokonce i předloni Pepa Kuřitka při honu na drobnou prohlásil, že s tou srnčí je to bída. Prostě z toho nejsem dost chytrý. Jinak jsem snad už tohle vlákno zaplevelil dostatečně a už nic nevymyslím.

[kasari]

Já to vůbec nic nevyčítám a už vůbec mě nenapadlo, že ty bys něco zkresloval. Na to se snad známe…
Chtěl jsem jen na tomhle příkladu ukázat, že i já se mýlil, ale uznal jsem to a dívám se na to jinak. Stejnou písničku slýchám všude, dokonce i stříleli najednou míň srnců a tvrdili mi, že večer nepotkají srnčí. A přitom vím, že ke konci roku tam v noci ve 2 udělali 14 kusů za 2 hodiny.
Nedávno jsem poněkolikáté jednal s předsedou a MH v honitbě, kde stříleli 60 ks dančího, pochopili a loví 300. Přesto jsem jim ukázal, že podle zpětného propočtu tam zůstalo 700 daněl. To je extrém, ale podobná situace je ve většině honiteb.
Bohužel spousta rozumných a inteligentních kolegů má po přepnutí do zeleného módu akutní snížení IQ a papouškujou moudra těch starších. A že to jsou někdy perly…

[dalas]

Já Ti rozumím, ale ty příklady nejsou zrovna typické. Lov srnčího v noci je humor. Srnčí je blbý a s dobrým větrem dojdeš až k němu. Faktem ale je, že ze srnčího se pomalu stává noční zvěř. O těch daňcích nemá cenu se bavit. Při těch stavech daněl to nezredukují ani kdyby přitlačili a stříleli 500ks. Tam to fakt množili.

[SoukuM]

Můžu posloužit podobným příkladem, u kamaráda v honitbě, kde měli dančí zvěř stálou a normovanou, lovili podle plánu nějakých 20-30 ks. To dodržovali a plánovali pořád setjně, rozuměj opisovali plán z předchozích let. Vzhledem k narůstajícím škodám se ozvala zemědělská akciovka a po jejím tlaku SSM zvýšila plán lovu na 120 ks/rok. Samozřejmě nastalo veliké mrzení, genocida, vystřílený revír, končím s myslivostí apod. Dneska už třetím rokem loví těch 120 ks a světe zboř se, to dančí je tam pořád ve slušných stavech.

[Šumavák]

Není nad to vyprat trochu toho "špinavého prádla" na veřejném fóru... Přemýšlejte prosím, co sem někteří z vás píšete.

Můj názor k tématu samotnému bych rozdělil do tří částí:

Průběrný odlov srnčí zvěře
Domnívám se, že ve smysluplné formě přínosem je. To ovšem u srnčí zvěře znamená odlov srnců nejen podle paroží, ale i podle celkového fyzického stavu a také hlavně i odlov slabých srn! A k tomu samozřejmě patří i odlov slabých srnčat. Jinak původ principů průběrného odlovu vychází z dlouhodobých zkušeností našich předků, nejen se zvěří samotnou, ale mimo jiné i z chovu domácích a hospodářských zvířat. Naši předkové však měli tu výhodu, že zvěř obvykle dlouhodobě sledovali v pro ni stejném prostředí, jenže to se dnes dokáže výrazně změnit i meziročně a pak to vše (s různě dlouhým zpožděním) vypadá jinak. Každopádně průběrný odlov je pouze jedním z faktorů, které se do kvality srnčí zvěře promítají. A i když nikdy nebude 100% efektivní, pořád je to smysluplnější, než to odstřílet jen na počet kusů ve zde zmíněném stylu "CVP".

Přikrmování srnčí zvěře
Zde se potkávají dvě hlediska - etické a praktické. Pokud myslivost mimo jiné znamená i péči o zvěř, je etické ji v době nouze nepřikrmovat a nechat slabší, nebo akutně oslabené kusy, trýznivě uhynout hladem a nemocemi? Za mě určitě ne, ale chápu, že někteří "myslivci" chtějí jenom lovit a vše ostatní je ztráta času... Z praktického hlediska přikrmování pomáhá zvěři překonat dobu nouze laicky řečeno ve zdraví a slušné kondici. A také pomáhá snižovat škody způsobené zvěří (v závislosti na podmínkách konkrétní honitby), protože zvěř v době nouze vyhledává veškeré dostupné zdroje potravy. Pravda, subtilní srnčí rozhodně nezpůsobí tak rozsáhlé škody, jako např. tlupa dančí nebo mufloní zvěře, ale stejně. Jinak v podhorských (i vnitrozemských) smíšených honitbách dnes na polích drží prim řepka a pokud nemá srnčí zvěř v těchto lokalitách v době nouze jiný zdroj potravy (přikrmování), tak spásá převážně řepku a to je pro ni vzhledem ke specifikům jejího trávícího traktu fakt masakr, takže za mě jednoznačně přikrmovat. Pro zachování co nejlepší kondice srnčí zvěře v době nouze by bylo ideální, aby měla přístup ke kvalitním zdrojům denně. Ale pracující člověk obvykle časově nezvládá, aby přikrmoval několikrát týdně, nebo dokonce denně a krmná zařízení se zásobníky "drancuje" i jiná spárkatá zvěř. Tak snad jedině krmný automat.

Obecné podmínky v honitbě
Každá honitba má pro zvěř nějakou reálnou úživnost a další podmínky pro její kvalitní život, přičemž jednotlivé druhy spárkaté si v tomto ohledu svým způsobem konkurují. V nemálo honitbách, kde v minulosti pravidelně lovili medailové srnce III. VT a dnes mají problém na nějakého narazit, si lámou hlavu, čím to může být. No a v těch dobách medalilových srnců byly např. stavy černé a dančí zvěře na zlomcích toho, co je dnes. Proto je dobré se snažit držet celkové stavy zvěře na přijatelné úrovni. Ohledně kondice srnčí zvěře však hraje dle mého názoru zásadní roli ta již výše zmíněná, ve smíšených honitbách dnes snad všudypřítomná řepka. Ta prostě srnčí zvěři škodí, ale ona tu pro ni slaďoučkou srač*u bohužel nezřídka bere (byť výrazně omezeněji) i v případech, kdy je dostatečně přikrmována ovsem, akorát se díky tomu s negativními následky konzumace řepky lépe vypořádá. Každopádně jak silné potomstvo a trofeje očekáváte od srnčí zvěře, která stráví zimu a předjaří přiotrávená řepkou (někdy i s trvalými následky) a oslabená průjmy? Já tedy nic moc...

[kasari]

Nechápu, o jakém špinavém prádle píšeš. Přiznat problém je základ možnosti změnit to.
Aplikovat genetické základy chovu domácích zvířat na zvěř je možné pouze u řízené plemenitby, což je v přírodě nesmysl. Argumentuješ ve stylu- vždycky se to tak dělalo, proto je to dobře.
Vliv přikrmování na výši škod je prokazatelně nízký, stačí si o tom něco přečíst. Existuje spousta výzkumů například z Alp, stačí to zadat třeba do Google Scholar.