Je chov a průběrný lov divoce žijící parohaté zvěře mýtus?

[SoukuM]

Závěr z toho všeho je pro mě následující: od srpna-září krmit ovsem (jadrnými krmivy - žaludy, kaštany) ad libitum, koncem listopadu toto ukončit a nadále nabízet jen objemová krmiva. Rozhodně nepřisolovat. V případě nejvyšší nouze a pokud krmič nedá jinak, tak krmit směsí plevy+minimum jaderného krmiva (oves, obiloviny). Je třeba si uvědomit, že honitba není velkovýkrmna.

[Šumavák]

SoukuM:
Přečetl jsem si obě ty tvé citace a musím konstatovat, že mi tam chybí aspekt adaptace.

...přesunem umělého přikrmování na leden až březen se vytváří nenormální situace...

S tím souhlasím. Pokud se do vyhládlé zvěře začne v lednu cpát jádro, aniž by na jeho trávení byla adaptována, spíše jí to ubližuje, než pomáhá.

Listopad a prosinec s sebou přináší postupné zkrácení světelné periody dne a s tím přichází útlum činnosti zažívacího ústrojí srnčí zvěře. Bachorová sliznice redukuje počet i velikost papil, upravuje se mikroflora zažívacího traktu a zvěř reaguje sníženým příjmem potravy a zpomalením metabolismu. Dochází-li i v následujícím období k nadměrnému příjmu energeticky vydatného krmiva, není je schopen zažívací trakt zvěře zpracovat a hrozí zažívací poruchy. Větší díl jadrného krmiva vede k momentálnímu zmnožení mikroorganizmů v zažívacím traktu, ty vylučují větší množství kyseliny mléčné a dochází k překyselení. Výsledkem jsou zánětlivé procesy končící často úhyny zvěře.

Budu se opakovat - pokud se s přikrmováním jádrem začne na podzim včas, zvěř se na jeho trávení adaptuje a po přechodu do útlumu jej bere dál, jen ve výrazně menším množství. (Za předpokladu, že je přikrmována nepřetržitě - při občasném přístupu k jádru se přežírá.) Jinak i zvěř, která není přikrmována, v době nouze samozřejmě potravu stále přijímá, takže v závislosti na místních podmínkách spásá polní plodiny, nebo okusuje a ohryzává lesní kultury. Každopádně pokud bychom na základě tebou citovaných zdrojů došli k závěru, že přikrmování jádrem je za všech okolností zlo a nic než zlo, tak to těžce nekoresponduje s praxí Protože tam, kde jádrem roky přikrmují, už by museli mít stavy srnčí zvěře velice nízké a zubožené, nebo přímo nulové, jenže opak je pravdou, takže se čím dál víc musí tlačit na odlov (snižování stavů). Ohledně rozličných vědeckých prací zastávám podobný názor, jako dalas. I já kdysi poznal poměry v akademickém prostředí a vím, že mnohé práce jsou pouze směsí citací z jiných zdrojů, doplněné o fabulace autora, mající jeho dílu dodat punc autenticity... A to Penzum bych a priori neodsuzoval, protože pro výkon myslivosti obsahuje informace dostačující a mimochodem - třeba tu vlivem nevhodné formy přikrmování hrozící laktacidózu popisuje mnohem obsáhleji a detailněji, než tebou citovaní autoři. Jinak ty plevy jsou zajímavý podnět...

[dalas]

K to mu přisolování, aby ten můj příspěvek nevyzněl jako že se chovám jak silničář při předpovědi kalamity. Běžně klasický liz je v blízkosti krmelce. Tu kupu nelisované vojtěšky jsem prohodil 1 kg soli na cca 15m3, takže celkem stopově, když vemu v potaz, že toho dost vypadne při předkládání. Jinak na oves dávám kupovanou směs minerálů se solí (1,5 l PET/zimu). Jádra skrmím cca 1000-1200 l dle zimních podmínek. Přikrmuji v intervalech 1x týdně, takže se stává, že přijdu a korýtka jsou vymetená. Jinak mám na jedné straně boudy samokrmítko tak na 4 kýble, na protější straně 2,5 m korýtko a na třetí straně jesle s objemovým. Pokud se zvěř dostane k zelenému, tak to bere paralelně a je to poznat. Souhlasím, že nic se nemá přehánět.
Dále je tu vyjmenována celá řada zdrojů, jak se to má dělat a jak ne. Dost by mě zajímalo, na jakých základech jsou tato tvrzení, nebo doporučení dělána. prostě celá metodika, která vedla k závěru.

[SoukuM]

sumavak - asi trpíš neschopností porozumět psanému textu, napsal jsem začít přikrmovat jádrem od srpna, co je to asi tak jiného, než proces adaptace. Penzum je prostě taková bible myslivosti, bohatě to stačí na pochopení problematiky, o nic jiného netřeba se zajímat a kdo by nám snad do toho chtěl mluvit, tak...... Je moc hezké že tam je důkladně vysvětlen pojem laktoacidozy, ovšem ty sis z toho evidentně moc nevzal, já bych sice dal přednost třeba skriptům z veteriny, nebo VŠZ či případně publikaci "Choroby zvěře, Michael Freiherr v. Keyserlingk-Ebberius, Víkend , 2013, originální vydání 2011, přeložil prof. MVDr. Oldřich Štěrba, DrSc." ISBN 978-80-7433-062-9. Tam to máš i s obrázky, pro snažší názorné pochopení.
dallas +sumavák: podíl srnčí zvěře uhynulé v důsledku nadměrného příjmu zrnin tvoří v ČR podle našich pozorování v průměru 7 až 10%, ZÁMEK uvádí až 16%. Ale to nevadí, přikrmujeme v jarním období ovsem vesele dál a žijeme v domnění, že kdyby to zvěři škodilo, tak se v důsledku pronikavě vzniklé acidozy zhroutí hned u krmelce a tam v křečích zhasne. No a protože takové kadávery u krmelců nemáme a není je třeba odklízet, tak je všechno v nejlepším pořádku. Děláme to takhle desetiletí a tak je to správné a tak to má byt, pořádek musí byt.
dallas - metodiku kterou autoři dospěli k publikovaným výsledkům neznám, to se asi budeš muset zeptat jich. Ale ty máš pro svoje tvrzení určitě taky nějakou metodiku, tak bys nám ji mohl tady nastínit.
Chlapci, moc děkuji za plodnou diskuzi, sumavákovi za to, že se stal samozvaným moderátorem této diskuze a shrnul její výsledky, dále pak zejména za argumenty typu Penzum, pro sebe jsem dospěl k názoru, že moje další účast v této nesmírně plodné diskuzi by pro mě byla jen hroznou a zbytečnou ztrátou času, krmiči to prostě mají uvnitř hluboko zabetonované a já fakt nemám čas a nejsem schopen odpovídat na argumenty typu Penzum apod., stejně tak jako že praxe ukáže, ono to praxe ukazuje už dlouho, ale někteří to jen nejsou schopni vnímat, takže krmte dál, střílejte dál ty bulkaře a paličkáře, udržujte poměr pohlaví 1:10, zašetřujte holou zvěř, překračujte normované stavy a lámejte si dál hlavu jak pozvednout kvalitu a stavy nejen srnčí zvěře. Wish you good luck!!!!

[Šumavák]

...je tu vyjmenována celá řada zdrojů, jak se to má dělat a jak ne. Dost by mě zajímalo, na jakých základech jsou tato tvrzení, nebo doporučení dělána. prostě celá metodika, která vedla k závěru.

Já to Penzum již vrátil, ale díval jsem se, že tu "bichli" o více jak 700 stranách formátu něco mezi A4 a A3, tvořil kolektiv 24 autorů, cca z poloviny složený z profesorů, docentů a doktorů věd, plus to k tomu zřejmě připomínkovalo dalších cca 12 lidí - lektorů? Takže doufám, že v tom úplné nesmysly nebudou. Metodika, jak ke svým tvrzením došli, tam ale uvedená není, jen se občas zmiňuje existence nějakých "aktuálních výzkumů", je to prostě koncipováno spíše jako učebnice + zdroj odborných informací, než jako nějaká striktně vědecká práce.

[palkopal]

Tu kupu nelisované vojtěšky jsem prohodil 1 kg soli na cca 15m3, takže celkem stopově, když vemu v potaz, že toho dost vypadne při předkládání. Jinak na oves dávám kupovanou směs minerálů se solí (1,5 l PET/zimu). Jádra skrmím cca 1000-1200 l dle zimních podmínek. Přikrmuji v intervalech 1x týdně, takže se stává, že přijdu a korýtka jsou vymetená. Jinak mám na jedné straně boudy samokrmítko tak na 4 kýble, na protější straně 2,5 m korýtko a na třetí straně jesle s objemovým. Pokud se zvěř dostane k zelenému, tak to bere paralelně a je to poznat. Souhlasím, že nic se nemá přehánět.

Na 70 ha mysliveckého úseku?
Slušnej oddíl!

[Šumavák]

SoukuM: Ale no tak, taková histerická reakce je nedůstojná dospělého člověka, v rámci diskuse přece musíš jako udatný moderátor počítat s tím, že tvé jediné správné názory budou konfrontovány s hloupými názory nevzdělaných zaostalých tupců mého formátu...

Ale teď zas vážně:

...dallas +sumavák: podíl srnčí zvěře uhynulé v důsledku nadměrného příjmu zrnin tvoří v ČR podle našich pozorování v průměru 7 až 10%, ZÁMEK uvádí až 16%...

Že k tomu může dojít vlivem tzv. tradičního přikrmování jádrem, tedy např. pozdního začátku, nepravidelného doplňování krmných zařízení a podobně, alespoň já osobně nezpochybňuji, vždyť o tom konec konců píšou i v tom tebou opovrhovaném Penzu. Ale obsahují práce, na které se odkazuješ, odpověď na to, zda je toto riziko stejné i v případě, že se jádrem přikrmuje způsobem, který je tam prezentován jako vhodný? Osobně se domnívám, že spíše ne, leda by si někdo takovou jednoznačnou odpověď vyfabuloval... Asi si ty konkrétní práce budu muset přečíst.

[Citron]

No, a tady můžeme názorně vidět, že i dva lidé, kteří v zásadě nejsou v nějaké závažné při, dokáží reagovat podrážděně, a co z toho vznikne. A to si myslím, že byl ten ztracený duch fóra, o kterém se mluvilo výše. A prosím, neberte si to osobně, děkuji za pochopení.

Jinak k přikrmování.
Já nevím, jak kdo dalece vidíte do zemědělství, ale díky profesi mám občas možnoust nahlédnout pod pokličku a co napíšu níže, neberte prosím jako dogma, protože i mně je jasné, že skot není lesní zvěř, ale nějaký "rámec" se z toho dá vzít a měli bychom si ho vzít, protože to není jen o obilí.
Nejlépe ze zootechcnoského hladiska mají potravní pochody přežvýkavců zmáknuty mléčné farmy, konkrétně velkoproducenti (a to úplně nesouhlasím s tím, co a jak se tam děje z jiných hledisek). Oni moc dobře vědí, že u skotu záleží na žaludku sakra hodně, a to na stálosti příjmu a to kvůli ph v žaludku (žaludek i předžaludky) a následným bakteriálním procesům v celém traktu. Tam si sakra hlídají složení potravy, ve smyslu dodržení receptrury, protože změna se projeví v dojivosti hned a náběh na zavedenou cestu není otázkou pár dní.

Nám by z toho mělo vyplynout to, že nelze dělat rychlé skoky v příjmu potravy, protože se příliš rychle mění ph a mikroflora, a to zvěř poškozuje. A to neplatí jen pro jádro, ale zcela zjevně i pro ostatní složky! Nemysleme si tedy, že vynecháme jádro a spravíme to kýblem mrkve nebo řepy (a dosaďte si cokoliv jiného z potravy, co předkládáme). Ne, v tu chvíli jim ublížíme stejně jako jádrem.
Tedy pokud už se rozhodneme krmit, tak za mě náběh, a pravidelnost, tedy ideálně každý den, ne jednou nebo dvakrát týdně, pokud to jen trochu jde. A také ne to ze dne na den utnout v té největší nouzi. A pokud to nevidíme tímto směrem, tak je třeba si uvědomit, že příroda také není, resp. nebývá extrémním skokanem ve smyslu dnes vše a zítra nic. Mění se pomalu, vše se (až na člověka) začíná přizpůsobovat. Kdyby to tak nebylo, tak tu ty přežvýkavvce dávno nemáme.
Já nejsem proti krmení ani pro, ale když už krmit, tak s rozumem a pokud vidím závady, tak sledovat, reagovat a poučit se.

A kdybych chtěl hodně rozvířit vody, tak se zeptám: A kdyby to bylo tak brutálně škodlivé, kolik by Scherer napsal knížek o srnčí zvěři? Žádnou, protože by mu "vše" zašlo, takže to asi také dělá s rozumem a i tak si připustím, že i tady se mohu mýlit. (A prosím zdejší nerváky, klid, v pohodě, nechci útočit na nikoho, jen ať si každý svobodně vybere).

[dalas]

palkopal>nemůžeš vydělit jen dvě čísla bez znalosti souvislostí. Není to tak, že zvěř respektuje hranice úseků. Ona se na zimu stahuje dle konkrétních podmínek. Odhadovaná plocha, ze které se zvěř stahovala ke krmelci je cca 200ha. Z toho cca 70ha je ze sousední honitby, kde nejsou krmná zařízení a je to pak ohraničeno vesnicí a vodní plochou. Nebylo ale mým záměrem prezentovat kolik toho zkrmím, ale zhruba koncentraci soli a minerálů. Ten rok byla fakt krutá zima a koncem března leželo ještě po kolena sněhu.
SoukuM>já tu nikomu nic nevnucuji. Jen píši co dělám, z čeho vycházím, ale není to žádné vědecké pojednání, které bych měl metodicky zdůvodňovat. To by měli dělat ti autoři, kteří říkají, že se to léta dělá blbě a že k tomu došli tak a tak. Neříkám, že tomu tak není a snad nikde taky netvrdím, že se v něčem nemýlím. Z něčeho však člověk musí vyjít. A v době, kdy jsem začínal moc jiných alternativ nebylo. Vadí mi už to, že jsou tu doporučení bez jakýchkoliv diferenciací.
Tím v tomto vlákně končím.

[Šumavák]

Pro mě osobně už zůstala otevřená jediná otázka: Jak jinak koncem zimy a počátkem jara, než přikrmováním jádrem zajistit, aby se srnčí zvěř moc necpala tou pro ni sladkou řepkou, když je podle mých zkušeností jádro to jediné, co v takové situaci bere, letninu jen ochutná a o seno nemá zájem vůbec? Jinak už k tématu také nemám nic.

[fipkus]

Jak zamezit cpaní se řepkou? Zvěř v přezvěřených lokalitách u těchto řepkových polí v tomto období lovit.

Ty argumenty typu "je to v penzu", mám na úrovni "takhle se to vždycky dělalo". A to protože právě Penzum nejde dostatečně do hloubky a taky je při revizích jen oplácávána jeho kostra, ale aby někdo šáhnul razantně do té kostry samotné, to se neděje a tam vidím právě jeden z prapůvodců mnoha z těch nesmyslných dogmat, protože přece penzum si má nastudovat "každý správný myslivec".

Dalasi, množství, kterým přikrmuješ na takovém území, mi přijde naprosto obří, beru to v porovnání s praxí a přikrmováním farmových chovů daňků, na které mám možnost nahlížet. A přijde mi to jako příklad toho přílišného zašetřování stavů.

Citrone, díky za obohacující příspěvek. Pokud se dáváme cestou přikrmování, které je strategicky správně nastaveno, jak to píšeš ty, pak krmíme zvěř skoro půlku roku. To mi nepřijde jako zdravý způsob zachovávání genofondu něčeho, čemu říkáme "divoká" zvířata, tj. zvěř. (To není osobní útok na tebe!!, to je moje poznámka k tomu, co si myslím o biologicky správně nastaveném způsobu přikrmování, který jsi perfektně popsal a se kterým se jen nemohu ztotožnit.)

Ke Schererovi - jeho knížky byly pro mne nejvíc matoucí a zažehly moji touhu se dozvědět víc, protože mi z nich bylo patrné takové to "vím, že nic nevím, i když toho vím fakt hodně". A to především ohledně průběrného lovu, kde kromě zcela jasných faktorů (popsaných na první stránce této diskuze) tam nic dalšího převratného nebylo. Takže mi z toho vyšlo, že jeho výsledky jsou jen variace na šlechtitelské chovy, jaké známe z Nového Zélandu a tedy především ovlivněné stravou, pečlivě hlídanou na uzavřeném prostoru.