Balistické kalkulátorky - výpočet dráhy střely

[palkopal]

Vidím to takto:

Počáteční rychlost střely a její BC jsou neměnné, pokud používáš stejné střelivo.
Co se mění a co má vliv na trajektorii, je hustota prostředí - atmosféry. Ta se mění s:
- atmosferickým tlakem (1013 hPa u hladiny moře, cca 900 hPa v 1000 m n.m. a stále a pomalu se mění mezi tlakovou výší či níží),
- teplotou vzduchu (čím teplejší, tím řidší),
- vlhkostí vzduchu (čím vyšší obsah vodní páry, tím lehčí).
S nadmořskou výškou se také mění tíhové zrychlení, které způsobuje pokles střely.
Hustota atmosfery působí proti rychlosti střely - čím hustší, tím vyšší pokles rychlosti a naopak.
Nevím, jak vypadá vzorec na výpočet balistické křivky, ale za rozhodující veličinu považuji tíhové zrychlení a dobu jeho působení, přičemž změna odporu vzduchu (změna hustoty atmosfery), k jaké dojde v našich podmínkách změnou tlaku vzduchu, teploty a vlhkosti vzduchu a změnou nadmořské výšky, má podstatně menší vliv.
Takže na kratší vzdálenost – po kratší dobu letu – střela dosahuje nižší tíhové rychlosti, než na delší vzdálenosti. Proto na kratší vzdálenosti je změna balistické křivky vlivem změny odporu vzduchu (hustoty atmosfery) v absolutní hodnotě menší, než na vzdálenosti větší.
Proto tvrdím, že za běžných podmínek při střelbě na kratší vzdálenost (uvádím do 400 m) nemá význam opravou vstupních dat (teplota vzduchu a nadmořská výška, případně vlhkost vzduchu) se zabývat. Ano, výpočet bude sice zatížený chybou, ale výsledná chyba bude tak malá, že se změnou bodu zásahu téměř neprojeví.
Na delší vzdálenost, kdy střela letí delší dobu, na ni působí také delší dobu tíhové zrychlení a střela tak dosahuje vyšší tíhové rychlosti. A tam už se změna v hustotě atmosfery a tedy odporu vzduchu projeví víc.
Balistický kalkulátor je počítačový program s nějakým vzorcem a vstupními daty. Vždycky to bude kalkulátor a výsledek bude závislý pouze na vstupních datech. Neopravuješ data, ukazuje pořád stejně jako při nastřelení. Vložíš nová data, ukáže trochu jinak. Na krátko ani nepoznáš, na dlouho už možná a na ještě dál už ano.
Ano, je to v podstatě balistická tabulka nalepená na krytce okuláru, akorát že podle změřené vzdálenosti (zabudovaným dálkoměrem) neklikáš či nepřenášíš záměrný bod, ale udělá to za tebe optika sama. A votom to je.
Roli nehraje, zda se jedná o Pard či něco jiného. Vzorec výpočtu je asi jeden. Nejsme dělostřelci, abychom uváděli další data, např. o zeměpisné šířce či azimutu střelby.

[Citron]

Já jsem tedy líný a nezkoušel jsem to zatím v lepším kalkulátoru propočítat, ale zajímá mě, jak se změní trajektorie na těch řekněmě 300 - 400m změnou počasí. To si otestuju výpočtem, abych viděl ten rozdíl oproti tomu nekalibrovanému v přístrojích.
Zase, i když mají zbraně dnes garanci sub MOA, tak je ten rozptyl na 300 m do cca 9 cm nebo lepší. Změní se tedy trajektorie tak, že to bude hodně vidět, nebo to běžná lovecká zbraň prostě skryje svojí "nepřesností"? Ano, střední bod zásahu se jistě posune, ale aby to bylo v malé skupině ran vůbec vidět. Nepředpokládám, že by chodil někdo do lesa s těžkým závodním speciálem, aby to bylo vidět na první dobrou, protože má rozptyl do 3 cm na 300m.
Když to vezmu z jiné strany, tak rozptyl 9 cm na 300 m je podle mě na spárkatou dostačující, tam cílová oblast podstatně větší, ale na lišku už to stejně nemá moc smysl střílet, na 400m už vůbec, protože tam je vitální zóna vysoká tak 7 cm, když přimhouřím oko tak 10 cm max.
A další...i kdyby byl ten kalkulátor kaliborovaný na teplotu nebo ho kalibrovala třeba meteostanice, napadlo by vás s tím jít na zvěř na dálku, když to nemáte v různých podmínkách v průběhu roku? Mě tedy ne, já chci vidět, co opravdu musím na té věžičce otočit, resp, co mi to spočítá.
Jinak já proti tomu nic nemám, ale ona to bude spíš taková berlička, než 100%ní pomocník. Stejně je tam omezená vzdálenost toho, co tím přístrojem opravdu přečtu...

[palkopal]

Ověř si to třeba tady https://www.federalpremium.com/ballistics-calculator, změna pouze teploty vzduchu, žádná nadmořská výška, tlak vzduchu nebo vlhkost.
Změna teploty o 1 st.C na 400 m dělá pár mm, na 1000 m je to pár cm.

[dalas]

citron> z loveckého hlediska to pro praxi nemá žádný význam. Uvedu příklad. Střela .308 S&B 105 gr. SPCE, G1 0,318
V0=830m/s. Nastřelím při hladině moře za standardní atmosféry ICAO. Popolezu do nadmořské výšky 500m. Na 300m se mi změní místo dopadu o +12mm. Je nutno říci, že čím horší BC, tím ten vliv změny atmosféry bude větší. Já jsem to tu otevřel ze dvou důvodů. Jednak čím dále tím více přístrojů je dnes vybaveno balistikou a kolegové na to zírají a neví co s tím. (nejsou blbí, jsou experti v jiných oborech ). Manuál říká " zadejte BC, zadejte teplotu, zadejte nadmořskou výšku, zadejte nástřelnou vzdálenost" atd. V podstatě ten manuál neříká nic jiného, než to, co se objeví na obrazovce. Oni jsou pak z toho zdivočelí a neví jak s tím narábat. Dalším důvodem je Velociradar. Počítá jak V0, tak i BC pro model G1 a G7. Jenže ty čísla jsou diametrálně jiná, než uvádí výrobce střely. Někdy to sedí téměř přesně, jindy jsou to výrazné odchylky. Zajímavé ale je, že ten radar používá tento naměřený a vypočtený koeficient k přepočtu na V0. Neměří přímo rychlost na ústí ale více rychlostí a měří i v jaké vzdálenosti měřil. No a ty rychlosti velmi dobře korelují s Pro Chrono hradly. Když to shrnu, radar měří skutečný BC v konkrétních podmínkách aktuální atmosféry. Výrobce uvádí BC přepočítaný na standardní atmosféru ICAO. No a abych to mohl porovnat, tak se v tom musím hrabat.
Takže pro v současnosti prodávané přístroje: Zadejte BC dle výrobce (ICAO), zadejte přibližnou N.M. kde nastřelujete, zadejte nástřelnou vzdálenost kde jste v 0, a nějakou teplotu, třeba 12°C a dál už nic neřešte. Ty balisťáky jsou trochu ojebané, ale pro praktickou loveckou střelbu zcela dostačující.

[Citron]

Tak hodnoty BC udávané a měřené jsem už vůbec nechtěl rozebírat, protože tam se může udělat velká chyba, jak bylo na internetu předvedeno velmi často i pro kvalitní střely. Podle mě platí, že je lepší mít vhodně naměřená vlastní data spíš než spoléhat na udané věci, protože každá hlaveň je jiná...
Ono do toho výpočtu vstupuje takové množství dat, že aby to bylo přesné, tak by to asi běžný uživatel nedal, nebo by musel mít kupu dalších zařízení, která mu data poskytnou. (A mezi dím je zvíře fuč.) A to můžeme začít už jen u kvality nastřelení zbraně.
Ale spíš jsem chtěl poukázat na to, že je to spíš, abych věděl, jak je co daleko a jaký je +- propad střely, i když cíl je relativně velký, nebo ještě jinak řečeno, na "běžné loveké vzdálenost"i to stačí, neboť ta chyba asi nebude taková, aby to ohrozilo zásah rozumně velkého cíle na rozumnou vzdálenost.
Bylo tu i poukázáno, co malý rozdíl ve vstupních datech udělá na velkou vzdálenost, ale já jsem přesvědčen, že schopnosti těchto zařízení jsou pro pozorování na dálku velmi, velmi omezené (byť se rychle zlepšují), abych tím tak daleko střelil za dne, nebo ještě hůř za tmy. Obzvlášť když to umí propa a ne opravu na vítr a další věci ovlivňující směrovou odchylku, kterou mám za tmy problém odhadnout protože ty běžné ukazatele mimo místo výstřelu prostě nevidím...
Horší je, že by to mohlo do prekérní situace dostat takové střelce, kteří nemají tucha o dalších vlivech prostředí, pravděpodobnosti zásahu (kterou jsem si sám teď pro sebe na cca 100 ranách spočítal a dost jsem se divil, co vypadlo), a nebo jednoduše přecení své schopnosti.

[lovec]

BC G1 je premenlivá hodnota, nie fixná.
Zmena koeficientu je tým výraznejšia, čím má strela nižší BC a má výrazný pokles dopadovej rýchlosti voči úsťovej rýchlosti. To zhoršenie môže byť v závislosti od tvaru strely v rozmedzí 5-8-10 % vo vzdialenosti napr. 250 metrov. K tomu rozptyl úsťovej rýchlosti samotnej atď., atď. Kto sa v tom dlhšie povŕta, dospeje k záveru, že je to len približný odhad, postačujúci na zásah dospelého kusu čiernej, alebo vysokej zveri.

Aktuálne balisťáky používajú odporové krivky, namerané dopplerovským radarom pre konkrétnu strelu (CDM, custom drag model, ktorý na rozdiel od BC nepracuje s jedným číslom, ale má množinu napr. 30-40 bodov pre celú nameranú dráhu letu strely. Tieto body presne mapujú odpor strely v rôznych rýchlostiach).

Na bežné účely a vzdialenosti tieto zabudované bal. programy stačia, ak sa to nepreženie so vzdialenosťou a veľkosťou zveri, tak je to postačujúce.

[palkopal]

dalas - ty jezdíš nastřelovat někam k moři?

[dalas]

to zrovna néé. Tam bych si tak mohl nastřelit leda harpunu. Uvedl jsem to jako příklad změny výšky o 500m. To je snad v ČR reálné.

[dreamer4u]

Tak ono v podstate by som úplne na začiatku riešil kvalitné strelivo. Kvalitné u mňa teda neznamená najdrahšie ale to čo lieta na 100 m takpovediac dierka v dierku. Ak to na 100 metrov rozhadzuje 3-5 cm tak nemá zmysel sa tu zaoberať rôznymi prepočtami balistických kalkulátorov lebo rozptyl na 300 a viac metrov je už v desiatkach cm.
A kto by si nevedel predstaviť čo je dierka v dierke tak tu je názorná ukážka a s tým sa teda už dá strieľať aj 500 +
https://youtu.be/VTnvb7ROqAk