PMC .270Win

[jopec]

Chtěl by jsem se zeptat jakou máte zkušenost s loveckou municí PMC 130 gr a 150 gr ráže .270Win? Děkuji

[Marpie]

Na 270Win už tady téma je viz zde.

Jinak osobně s PMC zkušenost nemám, ale jestli se nepletu tak to jsou klasické poloplá?tě. Někde jsem myslím četl že po PMC v 270W zvěř dost odbíhá a taky se mi zdá že jsem o PMC někde četl že dost zasírají hlaveň.

[darbujan]

nevím jak v 270w ale v 30-06sprg. PMC za cenu kolem dvacky nemaj konkurenci,padá to ponich slušně,střela se netrhá ani při zásahu lopatky či kosti !,přesnost velice slušná,ale známému nevy?la rána na trofejového kňoura tak přešel na Winch silvertip a spokojenost.....

[pufr]

Kdysi jsem koupil nějak hodně levně myslím u Soukupa 130 gr ?pičaté poloplá?tě PMC, dosa?ený rozptyl nic moc 4 - 5 cm/100 m, u redukovaných laborací pro tréningovou střelbu s prachem "Sharp" - AAc 5744 to bylo ještě o chlup horší, ale přesnou historii těch střel prodávaných na váhu z velké bedny neznám

[FOXCLEVER]

Možná, že to bude znít divně, ale já na PMC ve 270W vzpomínám "s láskou". V r. 1997 jsem byl služebně v JAR a když jsme tam s místními kolegy při golfu dali řeč o lovu zvěře, došlo i na hodnocení jejich tehdejšího střeliva. naše lovy vysoké a černé ne?lo samozřejmě až tak srovnávat s jejich africkými zkušenostmi, ale zkušenosti s náboji, ty už více. Mě tehdy zaujalo hodnocení u nich nově vyráběných nábojů se střelou XHP z jejich produkce. že se vůbec netří?tí a zplo?tělé projdou skrz cokoliv. O dvoujaderných střelách se v té době ještě moc nevědělo (a u nás tuplem ne). Tak jsem si tam před odjezdem zpět koupil 4 krabičky PMC řady Eldorado Magnum, 270W, se střelou XHP-150 grainů, střela měla konstrukci pro lov těžké zvěře (řízenou destabilizaci). Problém nastal jak to dostat do letadla, ale vyře?ilo se to elegantně přes diplomatickou přepravní kazetu. Doma pak hned tři náboje padly na ověření rozptylu. Měl jsem nastřeleny Hirtenbergery se střelou Siera 8,4 g a PMC chodilo na 100m asi o 5 cm výše a ve?lo se do průměru cca 3cm. První ulovený kus vysoké (120kg) touto střelou zůstal v ohni. Vzhledem k terénu jsem vědomě střílel přes ramení kloub, prostřelilo to bez problému oba klouby, kupodivu žádné uhýbání a ani žádná devastace. Na srnčím Rovněž bez devastace (výstřel cca 2-3 cm), jen na černé se střela po nárazu vždy řízeně destabilizovala a střelný kanál byl opravdu razantní. Abych to zkrátil, na tu dobu neuvěřitelně spolehlivé a účinné střelivo které jsem si šetřil, jak to ?lo. Pak už jsem je nikde neobjevil (do Evropy se tento druh vůbec nedová?el). Později jsem přešel na Blaser 270W CDP, 8,4 nebo 9,7g, což je současná excelentní dvoujaderná střela. těžko dnes už mohu srovnávat, ale provází mě subjektivní pocit, že to XHP bylo lepší.

[pufr]

PMC je velký koncern, vyrábí náboje levně - na určité, ne vždy stejné, kvalitativní úrovni a to všude možně kolem dokola celý zeměkoule, výroba přímo v USA prý už byla zastavena úplně

[nimrod nimrod]

to Foxclever:
Myslím že jsi myslelřízenou deformaci nikoliv destabilizaci, ta může být těžko řízená. Nemyšleno ve zlém .

Nimrod

[FOXCLEVER]

To: Nimrod. Záměrně jsem Použil "destabilizace".
Při čtení popisu na krabičce jsem si nechal vysvětlit pojem "frame unbalance". Z toho jsme vyvodili, že se jednalo skutečně o střelu, která po nárazu na překá?ku řízeně změní tě?i?tě a začne rotovat kolem podélné osy tak, že čím pevnější překá?ka při nárazu, tím větší následná rotace. Střely XHP neměly olověné jádro, ale nějakou pevnější slitinu mědi (asi něco jako dnes Barnesy). Tím si vysvětluji, že u srnčího byl střelný kanál třetinový než u sekáče černé zvěře. Americké zbrojovky s podobnými střelami mají bohaté zkušenosti z konstrukce vojenského střeliva se zvýšenou ranivostí, kde je tento "efekt" využit u velmi rychlých střel malé ráže.

[pufr]

Nesváděj hned všechno na američany , jejich vojáci v současnosti střílí v ráži 5,56 NATO z 99% Belgické střely SS 109 - které díky ocelovému jadérku ve ?pičce mají ten efekt který popisuje?

[Choochoo007]

Neco podobneho(destabilizace) by melo snad fungovat i u 5,45x39, kdy ocelove jadro ma pred sebou dutinku a po narazu by se do teto dutinky melo toto jadro presunout a zmenit tak teziste. Tim by snad mela vznikat take destabilizace, ktera by mela vest ke zviseni ranivosti.

[pufr]

Foxi našel jsi někdy tu PMC homogenní střelu ve zvířeti? Jestli ano, zajímalo by mě, jestli měla ulomené ty cípy, které vznikly expanzí duté ?pičky. U Barnesů, Failsafů atd. se odlamování těch cípů pova?uje za chybu a ty střely jdou tělem poměrně stabilně - zvět?enou čelní plochou dopředu. Střelný kanál se s délkou příliš "neroz?iřuje" (vyzkoušeno ZKK600 v 30-06 v letech 1999 -2000 na 14 ks černé - v ohni nebyl při komorových ranách ani jeden).
Naopak u měděných, soustru?ených KJG píše Lutz Möller, že oddělování drobných plochých fragmentů z expandované přední plochy je jeho cílem - ty jsem ale bohužel ještě nevyzkoušel
Rotace střely v měkkém cíli kolem příčné osy je myslím ze současné nabídky typická pro dlouhé, ?pičaté střely Impala (i když výrobce vyprávi jinou povídačku )

[tibi1]

...nechapem ako sa moze jadro presunut do nejakej dutinky bez toho aby neposkodilo kompaktne strelu a este stihlo rotovat...destabilizacia nevznika tymto javom ale narazom "tvrdej" (FMJ a ine vojenske hybridy) strely na organizmus ktory je tvoreny cca z 40% tekutin ktore su podla obycajnej fyziky nestlacitelne cize strela nema kam uhnut a tym sa pretaca...najvacsi blud jaky som pocul alebo videl pricom ho ludia bez vlastneho myslenia mystifikuju je napr. strelba s FMJ na skodnu alebo pernatu trofejovu..."pretoze je na to urcena"..az si to skusia nestihnu sa potom divit .....na to bolo vymyslene varmint strelivo...obdobny pripad moze nastat u HPBT striel ktore maju o neco hrubsi plast ako bezne strely pricom ta dutinka neni k nejakemu naplneniu tekutin jak to medzi verejnostou rozsiril Dr. Hanak ....a ine bludy ale je to paradoxna zmena taziska strely ktore sa tymto nachadza v zadu a tym udrzuje rotaciu, derivaciu a smer strely i na long range a na ludsky organizmus ma vzdy postacujuci akykolvek ranivy ucinok....HPBT sa moze nekedy chovat jak bezny soft, nekdy jak FMJ a niekedy ako srapnel ...zalezi od vzdialenosti a materialu na ktory narazi preto je pri love nevyspitatelna...podobne to je i s FMJ uz som videl roztrhnute na ramennom klbe 8 rocneho jelena i tu...preto na blizko trha a cca od 400m/s prechadza organizmom jak ihla

[tibi1]

Pufr...to je pravda Moellerovi ani nic ine neostava a pricip v podstate viedol uz vymislenym napr. H mantelom od RWS....ibaze KJG je cely z "lahkej" medi a tak sa nemoze spoliehat na druhotnu ranivost ako failsafe alebo Hmantel s olovom naopak opatril nove strely narazovym plastik hrotom ktory oproti starym modelom KJG zabezpeci fragmentaciu prvej 1/3 strely i pri 300m/s a to uz su long range vzdialenosti...skor by ma zaujimalo ci nekdo ma skusenosti s Barnes MRX ci sa chova rovnako ako failsafe tak ako to uvadzaju katalogy....

[pufr]

U Barnesů se na stánku v Norimberku kupodivu vyjadřovali dost pohrdlivě o plastových ?pičkách střel - MRX i nově měděných kompaktních - prý je zavedli jen na přání velkých odběratelů a "velocity window" pro spolehlivou deformaci ?pičky se podle jejich názoru směrem dolů roz?ířilo jenom málo - jak jsem slyšel, tak prodávám.
Mi přijde ta MRX už moc složitá střela. Vzpomínám na ty Faisafe - měl jsem ty první cca z roku 1997 - v dutině vzadu byly dva ocelové kalí?ky (údajně každý jinak tepelně zpracovaný), olovo a silná mosazná zátka. To je docela dost věcí v tak malé střele a já jsem se s nimi nejlíp dostal na necelých 30 mm/100 m - přičítal jsem to nehomogenitám v provedení a sestavení té velké spousty dílů střely

[dalas]

Ahoj, pokusím se trochu přispět k objasnění vlivů, které určují stabilitu střel. Stabilita střely závisí od vzájemné polohy hmotnostního tě?i?tě střely, v něm? působí setrvačná síla a od tě?i?tě dynamického odporu prostředí, jím? střela prochází. Pokud hmotnostní tě?i?tě leží před tě?i?těm odporu (ve směru pohybu) jde o takzvanou šípovou stabilizaci. Síly vlastně působí od sebe a nevzniká klopný moment. Pokud je však hmotnostní tě?i?tě za tě?i?těm odporu, dojde i při nepatrné nesouososti sil k vytvoření klopného momentu, který začne střelu převracet. Střela je tím citlivější na tento jev, čím jsou působi?tě obou sil vzdálenější. Tomuto jevu se zabraňuje gyroskopickou stabilizací (roztočením střely podél podélné osy). Obrazně, roztočený vlček bude stát na ?pici. Jakmile ztratí otáčky a tím dostatek stabilizující energie, tak spadne. Proto také hmotnější a tím i delší střely potřebují strmější twist ke stabilizaci. Vlastnosti stabilizace lze tedy měnit hmotnostním rozlo?ením střely, tvarem střely a udělenou rotací. S dráhou se mění působi?tě dynamického odporu a rotace. Proto střela není po celé dráze letu stejně stabilizována. K prudké změně dojde při vniknutí do hust?ího a nehomogenního prostředí cíle. Tam dochází ke změně všech tří slo?ek, které mohou vyústit v nestabilitu a přetáčení střely v cíli. Z tohoto principu vycházejí i konstrukce střel s ohledem na terminální balistiku. Je jasné, že v rámci jedné ráže a střely je stabilita ovlivněna laborací náboje a Použitou zbraní. Samozřejmě na střelu působí další síly, které však pro zjednodu?ení zanedbávám. Vím, že mnoha účastníkům fóra neříkám nic nového, ale pro některé to může být přínosem.