ne chybil. Ale ulovil. lišku minulý vikend a prase před Silvestrem. A s třesavkou nemívám problémy. Možná jen z té zimy to spíš po výstřele, v očekávání
Můj názor je ,že vždy je třeba začít u sebe! Nechci nikoho krityzovat a pod.Kolikrát tutovka dopadne ostudou .Moje zkušenosti na střílení do 20 metrů nejsou nic moc,ale za to můžu sám,většinou uchvátaná rána . Jedno sele jsem podstřelil a kviklo jako by bylo zasa?eno.Je těžko posuzovat něco kde člověk není.
...no myslim ze je fajn kdyz kolega nema problem diskutovat o tomto tematu...a navic tim zajiste posbira i nejake zkusenosti...kazdy se stale ucime ... jen bych take doporucil seridit a prekontrolovat zbran a pak delat dalsi zavery ... k tomu ohledani nastrelu ... kdyz jste nasli i diru kde skoncila strela ... vyhrabali jste ji ? to take dost napovi o tom co se delo ..... hloubka tvar uhel a takove detaily ti dost presne napovi co se presne stalo .... osobne strely vyhrabavam i kdyz kus zhasne v ohni a najdu misto kde kule skoncila ...uz jen z duvodu abych si udelal obrazek o tom jak se ktera strela chova ....
Čistě teoreticky. když by se kule zavrtala do země v případě podstřelení přímo pod nebo před divočákem, nemůže přitom ,,vyprsknout,, hlína, hlavně když je zmrzlá nebo kamínek tak silně,že by za?típala divočáka a ten by kvůli tomu kviknul?
BBrit píše:Čistě teoreticky. když by se kule zavrtala do země v případě podstřelení přímo pod nebo před divočákem, nemůže přitom ,,vyprsknout,, hlína, hlavně když je zmrzlá nebo kamínek tak silně,že by za?típala divočáka a ten by kvůli tomu kviknul?
TO se mi stalo viz ví?e,ale nenapsal jsem to omluva
Potřeboval bych poradit od někoho kdo má zkušenost se zásahem krku srnčí zvěře menší ráží, u mě se jedná o 222Rem. Chodím na starého srnce a díky obilí není možné posadit zásah na komoru a srnec mi vždy vytahuje 10m od ?ebříku z lesa a jde na pole. Nejsem si totiž jistý, zda je možné s 222 Rem na tuto vzdálenost srnce střelit s tím, abych prostřelil obratle, trochu se bojím zmrzačení a nebo neprostřelení, případně pokud by mi někdo doporučil kam na krk umístit zásah. Díky za radu.
222 remington prostřelí srnčí krk na 500 m spolehlivě Účinky těchto malých ráží jsou těmi, kdo s nimi nemají zkušenosti velmi podceňovány ( také jsem byl takový )
Na krk jsou rány velmi o?emetné, nejlépe je střílet zepředu nebo zezadu na ostro, je to velmi spolehlivé. Ránu je nejlepší umístit do středu krku nebo podle střeleckých schopností dál od hlavy zvěře.
Rána z boku krku je určitým rizikem vzhledem k možnému prostřelení jícnu a dýchací trubice, zvěř pak velmi trpí a nedohledá? ji. Proto je velmi důležitá perfektní znalost anatomie zvěře a naprosto přesné umístění zásahu.
Mnoho kusů spárkaté jsem střelil na krk, každému říkám, aby tak nestřílel, když to opravdu není nutné.
Srnče mi po zásahu na krk s 8x57 JS bez značení bě?elo cca 150m, prostřelené obě krční tepny, posledních 50m už vůbec nebarvilo ( předtím velmi silně ), nebýt to na louce - typická chybená rána.
Kusů s prostřeleným krkem v různé fázi hojení jsem už ulovil také několik ( jeden byl postřelem ode mne, po třech dnech vytrvalého čekání jsem opět střílel, tentokrát už na komoru )
Vysoká rána na krk má také svoje specifika - lovil jsem srnce pro jednoho kolegu, říkám mu - střelím to vysoko na krk, na druhý obratel, abys to neměl rozbité. Večer jsem si pro srnečka ?el, měl jen jeden parů?ek, a vycházel jak hodinky. Po změření vzdálenosti ( 137 m), střílím z trojno?ky, zásah z 243W naprosto přesný, druhý obratel kule vymazala a srnec v ohni. vše perfektní až do chvíle, kdy jsem obíral trofej po vyvaření - lebka celá popraskaná, i čelist třikrát zlomená, měl jsem z toho pěkné lego a dost práce s trofejí navíc. Od té doby trofejovou vysoko na krk nestřílím.
Z vlastních zkušeností proto vím, že rána na krk na ostro až už zepředu nebo zezadu je naprosto spolehlivá ( pro ty, co se trefí ).
To Figi: díky za zkušenost, ale já se právě bojím té rány zepředu, protože je ten posed strašně vysoký a srnec vychází vždy pod nohy a vytahuje v 21:45, potom jde souběžně s vyjetou kolejí od traktoru do prava, kde zmizí za stromy a je tam p?enice, která mu zakrývá komoru skoro do středu hrudníku zhruba do míst kam bych normálně střílel, kdyby to ?lo. přemýšlel jsem ještě o výš?í ráně blí? k páteři na horní lalok plic.
..sice spočítaný rozdíl není velký, ale po podobné (teď už dávné) zkušenosti mířím na hranici první a druhé třetiny komory bráno od shora - tj. výš než na střed a nemám problém. Vliv má určitě i to, jestli terén, kde je posed či kazatelna je na rovině nebo ve svahu - mít kazatelnu 6 m výšky a střílet na 30 m, kdy na těchto 30m je 3m mez a terén dále klesá třeba o 5 m, tak už se těm zmińovaným 20ti pomalu blí?ím (počítám i ruce).
ještě jedna zkušenost, byl jsem na posedu s kolegou, když v trávě pod ?ebříkem procházela selata - taky mířil na komoru a samozřejmě vyrobil díru do země vedle/pod prasetem. Milé sele z toho mělo slušný šok a na odchodu vydávalo něco mezi pokvikáváním a ?kytáním. žádný škrábanec ale nemělo.
Zpátky k barvě a možnému postřelení - mohlo jít o zásah na měko i bez zásahu jater, kdy výstřel byl ucpán klikčkou a prase nemělo tak moc z čeho barvit..
To Patrik - proč si na tohoto srnce prostě nevezme? tě??í kalibr??