Myslivecké zážitky

[vhool]

bezva,je dobre ze jeste jsou takovi lide jak popisujes a je taky dobre ze jsou zde i taci kteri o tom umi napsat a podelit se o zazitek

[Fery]

Gratuluji ke krásnému zážitku. Moc pěkně jsi to popsal. Také bych si to chtěl někdy takto zažít.

[Alda]

Aldaku, dej sem treba jeste nejaky fotky, at to podtrhnes

[Steyer]

To AdeptM:

Pěkné foto a rychlá ruka.
... a podrbej Báru za slechama.

[Fery]

Krásný zá?itek. Toto je typické, když jde člověk bez flinty tak toho vidí hafu zvěře a když s ní tak nevidí nic.

[Majkl]

Jo, díky. A díky taky vhoolovi za to že sem ?upnul ty fotky. Trochu jsem v tom příběhu ubral. Ten třepot rukou,byl totiž docela slušný třes. V létě se mi taky stalo, že mi liška my?kovala před posedem tak na třicet kroků. bohužel jsem neměl fo»ák.

[Steyer]

V létě se mi taky stalo, že mi liška my?kovala před posedem tak na třicet kroků. bohužel jsem neměl fo»ák.

..... no hlavně jestlis´měl patrony... !!!

[Majkl]

... "adept", ke mě ještě fakt sedí. Někdo začíná od 18 a někdo v 29. Já jsem bohužel ta druhá skupina. Ikdyž myslivost mám v rodině a v sobě od dětství, jen nebyl čas.

[Michal Máčalík]

Stala se mě velmi zajímavá událost a dodnes nad tím vším stále přemýšlím.Jsou to již tři roky nazpět,když při srnčí říji jsem v odpoledních hodinách vyrazil po turistickém chodníku k hřebenu nad prales na horskou louku.Bylo ale špatné počasí a díky tomu byl les bez turistů.Na hřeben mě táhlo vědomí,že v pralese,který je silně zmlazený bukem a klenem,jsou velmi staří a zajímaví srnci.Stoupal jsem nahoru a bedlivě sledoval jakýkoliv pohyb.Znenadání mě u chodníku na zemi něco upoutalo.Nepochopil jsem kde se tam vzal vlasec z rybářské udice,snad nějací kluci to tam ztratili.V tom vlasci byl za stojáček chycený docela malý ptáček.Dnes bohužel už nevím o jaký druh ?lo.To bych si ale musel vymýšlet.nožem jsem vlasec přeřezal a ptáčka vypustil.Ten den jsem neviděl zhola nic,ale vědomí zachráněného života mě utě?ovalo.
Uplynul rok a bylo léto.Jednoho slunečného odpoledne mě něco táhlo znovu do podobných míst a já se vypravil tehdy pod prales.V pralese je prameni?tě řeky,která teče údolím.Tato rozsáhlá lesní roklina má mezi svými protilehlými svahy asi 200m.Jsou zde jen mlaziny ,la?áky a pomístně paseky po rekonstrukcích.Z jednoho svahu je nádherný výhled do protější paseky.Svahy jsou zde lanovkové a na nohách člověk zde ustojí jen s námahou.když jsem šel od auta do těchto míst,z ničeho nic jsem si vzpomněl na onoho ptáčka co jsem vysvobodil.Zajímavé na tom je to,že ta vzpomínka byla jen ten den,nikdy né před tím.?el jsem obeznat srnce a cestou jsem překřížil stopu silného jelena.Mým přáním bylo,kdyby se tak ten ptáček odměnil třeba v podobě jen možnosti uvidět tohoto jelena.Na onom svahu v okraji bukového la?áku s dobrým výhledem jsem zůstal stát a čekal.Bylo kolem osmé hodiny večer,když podemnou u pařezu po vývratu se objevila liška.Rozhodnutí uzrálo,a lišku jsem chtěl ulovit.Je zde běžné,že lišky lovily i srnčata.Mířil jsem do stráně a hledal lišku,která zmizla na chvilku v maliní.Zůstal jsem jak opařený,když v optice se mě objevili dva lončáci.Černé je zde relativně dostatek,ale tato situace nebyla pro mě normální.Oba se začali doslova pást na uzrálých malinách.Bylo to zajímavé pozorovat je.Vybral jsem si toho slabšího.Střílel jsem asi na 160m,lončák se v ráně zlomil a kutálel se dole svahem jako kamzík ze skal.Ozvěna se táhla údolím.Bylo to velmi působivé,dnes mě mrzí,že nebyl tehdy nikdo se mnou,aby to zažil taky,nebo aby to bylo natočené na kameru.Tento divočák je můj dosud nejlepší myslivecký zá?itek.Hlavně proto,že asi ten ptáček nějak to vše vrátil.Možná tam seděl někde ve stráni.

[Andy]

hmm, hezke...

Tak se mi zda, ze asi doma pustim andulku z klece a pojedu na prasata

[Zdenek41]

Já vy?enu Stafilokoka a Streptokoka.Pak se uvidí.

[Alda]

Je to jiz asi 10 let, kdy jsem pri lovu cerne zvere zazil zazizek, na ktery, kdyz myslim, tak mi vzdy naskoci husi kuze....
Bylo to touto dobou, kdy jsem mel jeste na skole zkouskove a vzdy, kdyz jsem udelal nejakou zkousku, jsem si vysetril cas na to, abych vyrazil na cekanou - nevim, jak pro vas, ale pro mne je cekana na snehu asi nejkrasnejsi (kdyz pominu jeleni riji ) . tehdy jsem jezdival ke strejdovi do honitby LCR - sedaval jsem u dlouhe louky, kudy casto pretahovala cerna a lisky hledaly mysi. Vecer pripadl dalsi snih a ja se opet vydal na stejnou kazatelnu, kde jsem 2 dny pred tim ulovil sele. Moc dlouho jsem nesedel, kdyz najednou z druhe strany louky vytahla bachyne s asi 7 selaty. Pomalicku se priblizovaly a ja se chystal k rane. I kdyz mam uloveno relativne hodne zvere, vzdycky pred ranou to nalezite prozivam... Tak jsem se chystal, vnitrne se tetelil... Vybral jsem jedno sele... Padla rana, po ktere sele zustalo v ohni, kde zacalo odkazovat. Po rane vyrazila bachyne s ostatnimi selaty zpet do lesa, kudy prisly. Rychle jsem prebil a cekal, az sele zhasne. Jenomze jake bylo moje prekvapeni, kdyz bachyne se na kraji louky zastavila, zafunela, selata tam nechala a vratila se zpet ke strelenemu seleti, ktere jeste odkazovalo. Sele obesla, ryjem ho postavila na behy a zezadu podpirala. A takto pomalu sly k mistu, kde na ne cekala selata... Panove, kdo nevidel asi neuveri. V ten moment by se ve mne krve nedorezal... Rychle jsem premyslel, co dal. Jelikoz byla bachyne za seletem a nebylo to na velkou vzdalenost, rozhodl jsem se pro druhou ranu. Po rane bachyne odskocila, ale hned se vratila k seleti. Stouchla do nej ryjem, to se ale jiz nehybalo... Bachyne najednou vyrazila zpet k lesu, kde na ni cekala selata. Dobehla k nim, hlasite foukla a spolecne zmizely v lese... Po shlednuti teto sceny, kdy mi priroda ukazala, jak vitalni je cerna zver, ale predevsim pak, jak silny je vztah mezi bachyni a jejimi selaty, co vsechno je bachyne schopna udelat pro svoje selata, jsem se tak rozklepal, ze jsem byl rad, ze sedim na bytelne kazatelne... Trvalo mi hodnou chvili, nez jsem se zklidnil a mohl pomalu slezt a jit k seleti. Obe dve rany byly komorove - jedna trochu zadni komora, jedna primo pres plecka... Kdyz jsem seleti daval posledni hryz, stale jsem se klepal jako osika.
Nejen tento zazitek napomohl k tomu, aby ve mne vyrostl silny vztah k teto nadherne zveri. Pevne verim, ze cerna zver prezije soucasnou dobu, ktera ji, podle meho nazoru nepreje, a ze my myslivci, kterym na teto zveri zalezi a kterych je, doufam, na tomto foru dost, se zasadime o to, aby cernou zver cekala budoucnost, kterou si zaslouzi!

[Steyer]

Já vy?enu Stafilokoka a Streptokoka.Pak se uvidí.

.... vodkuď si je vyhání? ..... ???

[Michal Máčalík]

to Alda
Něco podobného mě vyprávěl kamarád.Stalo se mu to taktéž.Ale v jeho případě to bylo drobnější sele a bachyně ho doslova odnesla v ryji do houštiny.

[Andy]

Alda:
Moc peknej pribeh. Docela dojemnej. Jedno oko ligy na ochranu zvirat by nezustalo suche.