Testování kulového střeliva S&B...

[Nik.308]

Ve středu jsem si koupil nové číslo časopisu Myslivost - Stráž myslivosti 8/2010, navazující na test střeliva S&B z minulého čísla a, mimo jiné, jsem si přečetl asi čtyřstránkový článek s názvem: Testování kulového střeliva Sellier & Bellot v lovecké praxi. Ve stručnosti bych uvedl můj pohled na "serioznost" testu a rád bych tímto nadnesl nové téma pro, předpokládám, žhavou diskuzi.
Hned v úvodu mne poměrně šokovalo, jak se testující /naši reprezentanti ve střelbě/ otevřeně přiznali k lovu spárkaté zvěře jiné než srnčí, konkrétně dančí a černé ráží .223 R a výrok "...dokonce i při střelbě na 300m se po vyzkoušení všech možných ráží a střelliva jeví jako nejvhodnější" mne téměř poslal do kolen. Příliš moudra jsem nepobral ani z dalšího závěru, kdy testovaná střela PTS v ráži .243W sice neúměrně znehodnocuje až devastuje zvěřinu, zbytková hmotnost nalezených střel dosahuje jen cca 30procent původní hmotnosti, ale přesto vřele doporučována.
Osobně si myslím, že ani tento reklamní, jiný, či podobný tah naší české muničce nevyšel.

Jistě nemám patent na rozum, ale tento článek ani ten z minulého čísla pro mne nemá žádnou informační hodnotu.

[kabát]

Já jsem to teda dnes přečetl a zdá se mi to docela objektivní. Občas neprostřelí, fragmentují a rozbíjí zvěřinu. Takhle mi SB fungovalo a proto je 10 let nekupuju, a vidím že to nemusím znovu zkoušet.
Otázka je jesli se vůbec něco na nábojích za posledních 15 let změnilo. Snad o přesnosti se píše v dobrém.

[Nik.308]

Máš naprostou pravdu, objektivní to je, ale nechápu, jak po takovýchto zkušenostech, kdy střelivo fragmentuje, podlévá, rozbíjí, zvěř odchází a nebarví můžou do časopisu, který u nás čte téměř 100tis. myslivců, napsat, že ho vřele doporučují, to je ta neserióznost. Ani já už do svých kulových zbraní S&B nedávám.

[Zdenek41]

Mě velice mrzí,že SB zůstalo stát na všem starém.Že laborují střely cizí,proč sami s naší letitou zkušeností ve zbrojním průmyslu něco nového nevyrobí.Už mnohokrát jsem psal jsem patriot klidně budu testovat a prosazovat českého výrobce a jsem z té generace,která uznává narodní hrdost.Jenže jak jsem si přečetl zatím to asi nepůjde,škoda.

[gonias]

Ano u SB se bohužel na kvalitu moc nedá spolehnout a jakou má či nemá střela řízenou deformaci poznáš leda až když vystřelíš, pracně dohledáš kus a potom se na ty zbylé fragmenty podíváš. Když teda střela zrovna půjde tam, kam jsi zamýšlel...
I když jsou i tací, kteří na SB nedají dopustit.
Určitě taky záleží na ráži, způsobu lovu a typu použité střely.

Jenže lov není loterie, tak si radši připlatíme za kvalitu a následnou jistotu při střelbě ne!

[Nik.308]

Souhlas se Zdeňkem, mám tři zbraně, vše CZ či Brno, optiku také jen meopta, rád bych také střílel SB, ale mimo ceny není jediný argument, proč bych tak měl učinit. Dál budu střílet ty "pomalé šípy od Lapuy", abych citoval Darbujana. Ale jsem docela zvědav, jak Vlašim pořídí s Nos.Part.
Lesu a Myslivosti Zdar.

[figi]

Sám jsem se testování zúčastnil, jak jsem se na podzim už tu na fóru zmiňoval.
Nejdříve k ráži 223.
V době, kdy testování probíhalo, uváděl SB na svých stránkách hodnoty energie převyšující zákonem stanovenou hranici 1500 J pro veškerou spárkatou zvěř. To, že u této ráže tuto hodnotu mohou dosáhnout jen nadupané laborace s podstatně těžšími střelami, je každému, kdo se alespoň trochu zabývá balistikou jasné, ale testující kolegové to neřešili a lovili s přesvědčením, že údaje od výrobce jsou v pořádku a tedy je vše v mezích zákona. V letošním roce zaslal Petr Valchář mail do firmy SB a žádal vysvětlení k Balistickým hodnotám uváděným v reklamních materiálech výrobce. Poté, co dostal odpověď s tím, že je vše v naprostém pořádku, obrátil se na mne a dále už komunikace probíhala s jasnou argumentací v číslech a balistických výpočtech. Po několika mailech se podařilo, přišel mail s omluvou SB za chybu a ještě ten den ( 22.6.2010 ) byly hodnoty na webových stránkách upraveny na reálné údaje. Jinak tento náboj od SB používám na terčovou střelbu, je to po dlouhé době náboj, kde naprosto přesně sedí udaná úsťová rychlost a je navíc velmi přesný, ti, co byli na srazu ve Světnově měli možnost vidět výborný soustřel s tímto nábojem z mojí CZ 527.

Co se týká samotného testování, vůbec to nebyla aktivita SB, ale vzniklo na základě diskuse na Myslivosti ( Kasina vs Shiva ) o nákladech na takové testování a právě tam PV nabídl Kasinovi testování bez nároku na odměnu. Testování prováděli běžní myslivci a zároveň střelci velmi úspěšní na kulových závodech L4K a K4M. Nikdo nám nestanovil, jak máme vyhodnotit testované náboje, krom záznamů o každém úlovku. Takže závěr každého střelce je čistě subjektivní, a jestli někteří přes ne příliš pozitivní celkové hodnocení náboj doporučují, nemusí být v přímém rozporu. Každý preferuje něco trochu jiného. Snaha byla napsat hodnocení pravdivé, když článek vznikal, bylo nám s PV jasné, že to velká pochvala pro SB nebude, ale třeba to pomůže něco změnit. Zároveň si každý musí uvědomit i rozporuplné nároky na lovecké střely a také to, že nějaké poškození zvěřiny při odstřelu musí nastat vždy a navíc z velké míry je ovlivněno umístěním zásahu - střelcem.

Osobně jsem ulovil v rámci testovacího podzimu 32 ks zvěře s ráží 243W a střelou PTS, krom přesnosti ( lišče na 308 m a dost kusů mezi 200-300 m ) jsem ji nemohl nijak pochválit a po prvních několika kusech střelených na komoru či záměrně přes plec, jsem dále vše střílel na krk ( abych se nemusel stydět za rozbitý kus ) a to i přes 200m. Dovedu si představit ( když bych neměl svoje ultrapřesné přebíjené střelivo ) s tímto nábojem v pohodě lovit, ale nikomu ho nedoporučím, protože je to o velmi přesně umístěných zásazích tak, aby zvěřina nebyla poškozena. A to bohužel většina myslivců nezvládne.
Takže i z tohoto pohledu je nutné celé hodnocení vidět. Střelci, kteří lovili zvěř v rámci testů jsou vesměs střelci vysoce nadprůměrní a i to samozřejmě ovlivňuje výsledek.
Navíc se dnes většina loveckého světa žene za vysokým výkonem střeliva, a to s sebou nese negativa v poškození zvěřiny. Ale kdo z vás by si koupil munici třeba v ráži 308W s těžší střelou 180 - 200 grs. laborovanou na V0 550 m/s ? Mnoha lovci by byla zavrhována jako slabá a naprosto nedostatečná. A přitom mohu garantovat, že by fungovala lépe ( zvlášť při převládajícím lovu na hromadách ), než nadupané vysokoenergetické střelivo, jak v chování ke zvěřině, tak i ve stop efektu zejmena u nejvíce lovené zvěře - selat, lončáků a srnčího.
Ten článek o testování je podstatně rozsáhlejší, tak doufám, že otisknou i druhou polovinu a výstižný závěr.

[figi]

A vkládám neotištěnou část

Ráže 7x64

J.Kocman: zbraň CZ 550, střela PTS 10,5 g, optika Meopta 7x50
Ulovil 10 ks zvěře. Vzdálenost střelby se pohybovala do 90-ti metrů. Zvěř v ohni nebo odešla z nástřelu do 30-ti m. Nejdále odešlo prase s komorovou ránou do 50-ti m. Střela vždy zvěř prostřelila, zvěř značila zásah. Barva na nástřelu a odbíhající zvěř barvila dostatečně. V ohni zůstaly 3 ks.
Osobní názor střelce: Střela PTS 10,5 g se jeví velmi dobře. Její použití je na lov dospělé zvěře dančí, jelení a černé asi nad 25 kg. Na mláďata dančí, jelení a srnčí při vstřelu a zachycení kosti na výstřelu značně poškozuje zvěřinu.

Ráže 7x65 R

M. Bajza: zbraň CZUB 584, střela PTS 10,5 g, optika 7x50
Ulovil celkem 12 ks převážně srnčí zvěře, vzdálenost střelby do 150-ti m. Průnik střely krom jednoho lončáka s ranou na páteř vždy.V ohni zůstalo 6 ks. Zbylá zvěř odešla z nástřelu do 20-ti m. Zvěř značí zásah a barva je jak na nástřelu, tak i odbíhající zvěř barví dostatečně. Velké poškození jak ve svalovině tak i v mezisvalových blanách.
Osobní názor střelce: Tato střela v ráži 7x65 R mě překvapila svou přesností. Na vzdálenost 100 m se dvě ze tří střel překrývaly a jedna byla od nich vzdálena 2 cm horizontálně. Při testování na zvěři jsem dospěl k tomuto: Na srnčí zvěř jsem to měl možnost mnohokrát vyzkoušet a pokaždé to bylo podobné. Srnčí zvěř po zásahu na komory jasně značila. Ihned zůstala v ohni. I když jsem ránu vždy posadil na zadní komoru, tak účinky na zvěř byly devastující. Zvěřina byla podlitá a roztrhaná. Výstřel byl o průměru 7-15 cm. Trávník byl pokaždé roztrhaný aniž by ho střela zasáhla. Při zásahu na komoru (na plec) byly devastující účinky na zvěřině ještě větší. V této ráži střelu PTS na srnčí zvěř nedoporučuji, při střelbě na komoru zvěře. Využil jsem přesnosti daného náboje a začal jsem srnčí zvěř lovit ranou na krk.
Na černé zvěři se mi tato střela zdála dobrá. Ze čtyř případů střela prošla skrz a jednou zůstala pod škárou. Při ráně na komoru zvěř zůstávala v ohni, i když byla v pohybu. Devastující účinky na zvěřině rovněž jako u srnčí zvěře. Na škodnou (liška) příliš silná. Pokaždé byla liška skoro rozpůlená.


Ráže 308 W

O. Borák: zbraň CZ 550, střela SPCE 11,7 g, optika Meopta 4-12x40
Ulovil celkem 14 ks zvěře. Vzdálenost střelby do 130-ti m. Průnik střely kromě 4 ks vitální převážně jelení zvěře vždy. V ohni 8 ks a zbylá zvěř značila zásah. Barva na nástřelu a barvení odbíhající zvěře, která byla dosledována do 50-ti m. Jelení zvěř odcházela do 150-ti m. Poškození zvěřiny v okolí střelného kanálu a v mezisvalových blanách.


Osobní názor střelce:
Střela SPCE 11,7 g se mi jeví jako velmi kvalitní lovecké střelivo. Co se lovu týče, je to střela, která je na zvěř velice účinná, především vysoká ranivost a průměrné poškození zvěřiny. Zvěř je perfektně vybarvená a rychle zhasíná. Zvěř a její orgány jsou v okolí střelného kanálu potrhány poměrně více než např. u střely SP 11,7 g SB. Zvěř po zásahu velice dobře značí, i když je zásah posazený hůře ( nízká komorová rána nebo na měkko). Zvěř s komorovou ránou na plíce průměrně odešla z nástřelu do 60-ti m. Barvy bylo vždy dostatek na dosled bez použití loveckého psa ihned od nástřelu. Snažil jsem se posadit zásahy převážně na komoru, kde je patrný účinek, rozklad střely, rozsah smrtelného poranění. Jeden kus bez výstřelu začal barvit po 80-ti m, ale v ostatních případech barvy bylo dostatek. Vstřely byly u zvěře téměř stejné, do průměru 1 cm, pěkně ohraničené z důvodů střižné hrany. Výstřely o průměru od dvou do čtyř cm, což si myslím, že je velmi dobré. Střela se rozkládá velmi dobře, i když dosti nepravidelně.
Střelný kanál je částečně potrhaný, při čemž dochází k dalšímu vybarvování zvěře. Poškození zvěřiny se odvíjí od zásahu. Zvěř střelená přes lopatku je samozřejmě poškozená více, než přes žebra. Zvěřina je částečně podlitá ve svalovině, ale převážně v mezisvalových blanách, poškození a podlitina je srovnatelná s jakýmkoliv střelivem zahraničních značek. Střela SPCE 11,7 g na zvěř srnčí se mi jeví jako lepší řešení, než lehčí střela SPCE 9,7 g. Nedochází k tak velké deformaci, menšímu poškození zvěřiny a je patrný čistý průstřel. Střela se rozkládá bez problémů na malé zvěři i na těžkých kusech. V porovnání se střelou SPCE 9,7 g má 11,7 g lepší stabilitu a soudružnost při průstřelu zvěře.

Z. Petrůj: zbraň Rossler Titan 6, střela SPCE 11,7g, optika Meopta 4-12 x 40
Ulovil 6 ks zvěře. Vzdálenost střelby do 170-ti m. Průnik střely vždy, všechna zvěř zůstala v ohni. Převážně po zásahu páteře. Poškození zvěřiny v okolí střelného kanálu.
Osobní názor střelce:
Ranivost střely vzhledem k malému počtu ulovené zvěře, ale i druhově drobnější hodnotím kladně, bez dosledu. Pro mou potřebu vyhovující. Poškození zvěřiny přiměřené ráži. U lišek dochází k velikému poškození.

J. Venus: zbraň CZ 550, střela SPCE a PTS 11,7 g, optika Meopta 7x50
Ulovil celkem 18 ks zvěře. Vzdálenost střelby do 180-ti m. Průnik střely kromě jednoho SPCE a dvou PTS vždy. V ohni zůstalo 12 ks zvěře. Odbíhající zvěř převážně značila zásah a byla dosledována do 100 m. Tři nástřely se střelou SPCE bez barvy, zvěř začala barvit po 10-40 ti m. U ostatních úlovků dobré barvení. Poškození zvěřiny jak ve svalovině tak i v mezisvalových blanách.
Osobní názor střelce:
Při střelbě terč jsem vyzkoušel oba náboje na rozptyl. Na vzdálenost 100 m jsem vystřelil v klidu po třech ranách a zjištění bylo pro mě překvapivé. Náboje se střelou PTS vykazovaly podstatně horší rozptyl (kolem 6 cm) než náboje se střelou SPCE. V lovecké praxi jsem tedy začal instinktivně střílet pro mě přesnějším nábojem SPCE. První divočák s ranou na rozhraní hlavy a krku nemohl zůstat jinak, než v ohni. Ovšem poškození zvěřiny při stahování na krku bylo natolik rozsáhlé, že půlka krkovičky skončila jako krmení psům. U laně ulovené vzápětí ranou na plecko s průstřelem plic bez poškození lopatky a páteře, byl odskok zhruba 60 m naprosto pro mě běžným jevem. Poškození zvěřiny takřka žádné. U kňoura o živé váze kolem 180 kg, střela vnikla za pleckem do dutiny hrudní a zůstala v protějším plecku. U tak silného zvířete nelze u střední ráže ani víc očekávat. Střela se takřka úplně rozpadla, došlo k oddělení olova a pláště. Problematické začalo být až poškození u srnčí zvěře a selat. Velké výstřely se značným poškozením zvěřiny mě ujistily, že tahle střela není úplně vhodná na lov zvěře této váhové kategorie.
V této chvíli dostaly příležitost náboje se střelou PTS. První divočák střelený hodně zešikma byl bez problémů prostřelen s nevelkým výstřelem a akceptovatelným poškozením zvěřiny. Další opět asi 170 kg kňour střelen naostro do hlavy byl prostřelen až do poloviny těla podél páteře. Střelu jsem vyndal, měla klasický hřibovitý tvar a plášť s olovem nebyly odděleny. U dalšího kusu vysoké se mi to jen potvrdilo. Bohužel jsem touto střelou nestřelil už žádný kus srnčího. U selat ale poškození nebylo tak výrazné jako u střel SPCE.
Samozřejmě poškození zvěřiny nezáleží jen na typu střely, ale také na její rychlosti a tudíž vzdálenosti na jakou se střílí. Nejvíce jsem střílel na vzdálenost od 80 do 150 m. Poškození musí být tedy menší než při střelbě kolem 30-ti m. Když tedy shrnu poznatky z lovu oběma střelami musím říci, že střela PTS sice vykazovala na terčovou střelbu menší přesnost, což je pro lovecké využití ale zanedbatelné a v praxi určitě více prostřelovala s menším poškozením zvěřiny. Vykazovala stále stejnou deformaci jak u menší tak silnější zvěře s přiměřeným výstřelem. U střel SPCE jsou mé poznatky takové, že na menší zvěř do 30 kg se nepřiměřeně deformuje a výsledky jsou až drastické. Zvýšená deformace především při zásahu kostí je na úkor prostřelování už i středně těžké zvěře. Co se týče použitelnosti pro lov, dají se použít obě střely, ale střela PTS má vyrovnanější průběh deformace a větší průraznost a šetrnost k zvěřině.

P. Valchář: zbraň CZ 550, střela PTS a SPCE 11,7 g, optika Meopta 7x50
Ulovil celkem 14 ks zvěře, vzdálenost střelby do 200 m. Průnik střely vždy. Jen u černé zvěře a to střelou PTS, která neprostřelila ze tří kusů ani jednou a jedenkrát neprostřelila střela SPCE. Vzdálenost střelby byla do 40 m. V ohni zůstaly 4 ks zbylá zvěř byla dosledována a nalezená zhaslá do 20 m. Zvěř značí krom černé zásah. Barva na nástřelu a dobře barví odbíhající zvěř.
Osobní názor střelce:
Moje testovaná zbraň byla CZ 550 ráže 308W se zaměřovací optikou zn. Meopta 7x50. Testoval jsem náboje se střelou PTS a SPCE s hmotností střely 11,7g.
Ve Světnově na střelnici měly střely PTS vetší rozptyl, proti střelám SPCE. Náboj se střelou SPCE 11,7g měl téměř stejný nástřel se střelou HPBT 10,9g na kterou mám moji zbraň nastřelenou. Střela PTS měla pokles kolem pěti centimetrů. Náboj se střelou PTS: Srnčí zvěř: Vzdálenost do 100m. Střely bez problému zvěř prostřelily. Ale i po dobrém zásahu mi zvěř odběhla několik metrů. Zvěř dobře barví. Problém s velikým poškozením zvěřiny. Stalo se mi například, že po ideální komorové ráně se oddělila střepina, která následně poškodila trávník, který byl mimo střelný kanál a došlo k znečištění zvěřiny. Tato střela do 100m není moc vhodná k lovu srnčí zvěře. Střela se tříští a dochází k velkému poškození zvěřiny.

Černá zvěř: Vzdálenost do 40m, kde jsem ani jednou zvěř neprostřelil. Jednalo se o lončáka, který po zásahu na ostro zůstal v ohni a dvě selata. U selat rána šla pod úhlem do boku zvěře a co mne překvapilo, byl veliký vstřelový otvor a vývrhy vnitřností na vstřelové straně. Jedna střela byla nalezena u plece se zbytkovou hmotností 8,16g. I u černé zvěře dochází s touto střelou k většímu poškození zvěřiny. Zvěř po zásahu dobře barvila a byla nalezená zhaslá do 20m od nástřelu.



Náboj se střelou SPCE 11,7g:
V minulosti jsem úspěšně používal náboje se střelou SPCE 9,7g. Ale ty mají jednu vadu, vitální, převážně černou zvěř neprostřelují. I když střela v tomto případě předá velkou část svojí energie, můžou nastat potíže při dosledu,zejména když zvěř zasáhneme špatně.

Srnčí zvěř: Uloveny celkem 2ks.Vzdálenost do 200m. Jeden kus v ohni druhý odběhl do 20m. Zvěř značila zásah. Barva na nástřelu a pobarvená stopní dráha odbíhající zvěře. Poškození zvěřiny v okolí střelného kanálu a zejména při zásahu kosti.

Černá zvěř: Vzdálenost do 30m. Uloveno celkem 4ks zvěře. Jednalo se o lončáka a tři selata. Tato střela prostřelila zvěř pokaždé, krom jednoho 40 kg selete, které po komorové ráně jako jediné zůstalo v ohni. Ostatní zvěř byla nalezená zhaslá do 10m. Nejdále odešlo sele s ránou na měkko asi do 20m. Kde bylo nalezené zalehlé a nebylo schopné dalšího pohybu. Zasažená zvěř dobře barví a není problém ji dosledovat. Poškození zvěřiny hlavně při zásahu kosti. Nalezeny malé střepiny olova ve střelném kanálu.

Osobně mne více přesvědčila střela SPCE 11,7g u které oceňuji velmi dobrou přesnost, přiměřenou ranivost, zajímavá je i cena náboje.

Ráže 8x57 JS

M. Kumprecht: zbraň CZ 550, střela SBT 14,26 g, optika Meopta ZD 3-12 x 50
Ulovil celkem 8 ks zvěře. Vzdálenost střelby do 160 m. Průnik střely vždy. V ohni zůstaly 4 ks. Zvěř značila zásah a odbíhala do 80 m. Barva na nástřelu i na stopní dráze. Poškození pouze v okolí střelného kanálu.
Osobní názor střelce:
Testování střeliva od firmy SBT Game King v ráži 8x57 JS, číslo střely 2420, 220 grs 14,26 g jsem testoval ve zbrani CZ 550 ráže 8x50 JS. Z kulovnice bylo vystřeleno do 100 ran, je osazena puškohledem Meopta 3-12 x 50 ZD. Spárkatou zvěř jsem lovil v teplotách nad bodem mrazu, v jednom případě to bylo pod bodem mrazu. Pohyb vzduchu byl buď bezvětří nebo slabý vítr. Viditelnost byla vždy dobrá, pouze v jednom případě při lovu černé zvěře jsem střílel v noci. Vzdálenost střelby byla od 50 do 160 m. Ve všech případech jsem střílel s oporou na široko stojící zvěř. Zvěř byla stojící ve většině případů v klidu. Průnik střely tělem zvěře byl vždy. Ve dvou případech jsem střílel na zvěř stojící za stařinou, nezaznamenal jsem změnu dráhy střely, tam kam bylo namířeno tam seděl zásah.
Ve čtyřech případech zvěř zůstala v ohni, z toho 2 ks byla srnčata o váze asi 9 kg. Jedno bylo střeleno do 50 m a druhé na vzdálenost 160 m. Další kus bylo muflonče o váze cca 16 kg, kde při zásahu došlo ke škrtnutí o páteř. V posledním případě se jednalo o lončáka živé váhy cca 42 kg, kde se také jednalo o zásah páteře. Ve zbývajících čtyřech případech zvěř odešla z nástřelu od 50 do 80 m. Vše zásah na komoru, z toho 2 ks srnčího (jedno srnče živé váhy cca 12 kg, jedna roční srna živé váhy cca 14 kg) oba kusy zásah pouze plic, barva od nástřelu až po místo zhasnutí asi 70 m. Další kus bylo muflonče, zasaženy plíce, játra, na nástřelu kus střev, trávník nebyl zasažen. Barva od nástřelu až po místo zhasnutí asi 50 m. Poslední kus byl jelení kolouch, živá váha cca 45 kg, zásah plic a jater. Stříleno při teplotě pod bodem mrazu, od nástřelu bez barvy až po místo zhasnutí asi 80 m. Ještě že to bylo ve volném prostranství, nebylo vidět značení zásahu, zhasínání kusů bylo asi 2 minuty. Velikost vstřelového otvoru bylo vždy 0,8 cm a výstřelového od 3 do 6 cm. Výstřelový otvor potrhaný neohraničený. Poškození zvěřiny bylo u všech kusů minimální, hematomy byly kolem výstřelového otvoru nebo maximálně v mezisvalových blanách. Tuto zkušenost mám u této lovecké ráže za moji loveckou historii několikrát potvrzenou. Střelu hodnotím jako tvrdou, zvěř která zůstala v ohni byla buď velmi slabá srnčí a nebo byla zasažena páteř. Ostatní zvěř zasažena na komoru odcházela z nástřelu, u jeleního koloucha dokonce bez barvy. Na to, že váha střely je 14,26 g jsem očekával větší stop efekt. Objektivní by bylo, kdyby se mi podařilo střelit více těžší zvěře, ale štěstěna někdy není nakloněna. Střelu hodnotím kladně z pohledu minimálního poškození zvěřiny, ale toto mám vyzkoušené u této konkrétní ráže 8x57 JS i s jiným střelami.

J. Mahel: zbraň Zástava, střela SBT 14,26 g, optika Meopta 3 -12 x 50
Ulovil celkem 7 ks zvěře. Vzdálenost střelby do 220 m. Průnik střely vždy. V ohni 4 ks. Ostatní zvěř značila zásah a odešla z nástřelu do 20 m. Jeden kus srnčí po zásahu předního běhu odběhl do 100 m. Nástřel s barvou a odbíhající zvěř barví dostatečně. Poškození zvěřiny v okolí střelného kanálu.
Osobní hodnocení střelce:
Náboj 8x57 JS se střelou SBT 14,26 g se mi jeví jako velmi univerzální v použití jak na slabší srnčí zvěř, tak na tvrdší zvěř černou, popř. dančí a jelení. Srnčí zvěř po zásahu minimálně odchází z nástřelu, dobře barví a zhasíná. Černá prakticky zůstává v ohni. Poškození zvěřiny je minimální i při zásahu kostí, páteře či lopatky. Na druhé straně k negativům patří to, že se plášť střely při nárazu zejména u černé zvěře rozpadá na drobné úlomky. Pozoroval jsem to u mnoha kusů divočáků. Vstřelová část zvěřiny je poseta střepinami z pláště. Vstupy jsou jasně patrné. Chtělo by to přidat na tvrdosti pláště. Další zásadní problém je, že vlivem váhy střely dochází k značnému poklesu dráhy střely, při větších vzdálenostech, což zejména při začátku používání této střely mně dělalo velké problémy, do té doby, než jsem si potřebné údaje ověřil na střelnici. Možná by bylo dobré trochu přidat prachové náplně – zvýšit úsťovou rychlost.
Závěrem: Použití této střely v ráži 8x57 JS je velmi dobré a zdařilé, všem začínajícím (zejména), ale i pokročilým myslivcům a lovcům vřele doporučuji používat tuto ráži v běžné praxi. Já osobně tímto nábojem nelovím, jen teď pro účely testu, ale tuto střelu používám již od samého vzniku, jakmile se objevila na trhu. Proto jsem si dovolil takové hodnocení a doporučení. Touto střelou jsem již ulovil mnoho kusů zvěře černé, srnčí i danělu. Umístění rány volím raději výše (zejména u černé), neváhám zamířit na lopatku. Poškození zvěřiny je opravdu minimální, ale zvěř zůstává prakticky vždy v ohni.

Závěrečné shrnutí

Cílem testování bylo získání a zveřejnění praktických zkušeností v poměrně širokém spektru ráží a laborací ze sortimentu kulového střeliva S&B.
Je potřeba říci, že hodnocení jednotlivých testovacích střelců je čistě subjektivní, pro celkové hodnocení nebyla z důvodu možného ovlivnění nastavena žádná metodika, a je tedy největší měrou dáno dosavadními zkušenostmi každého střelce s různými typy střeliva. Tak se samozřejmě stane i to, že jedno hodnocení může být pozitivní, zatímco jiný střelec se stejnou ráží i střelivem má hodnocení jiné. Zároveň je třeba brát v úvahu i vysoce nadprůměrné střelecké schopnosti všech testovacích střelců, protože správné umístění zásahu je vždy nejdůležitější.
Pro každého zkušeného lovce je většinou rozhodujících několik základních parametrů střeliva, jako je spolehlivost, přesnost, a ranivost ve vztahu k poškození zvěřiny. Zároveň chceme zvěř prostřelit, a tím si zajistit předpoklad pro dobré barvení zvěře při případném dosledu.
Závěrečné zhodnocení těchto základních vlastností testovaného střeliva lze shrnout následovně.
Během testu žádný náboj neselhal, spolehlivost lze tedy hodnotit dobře. Zároveň byly účinky testovaných laborací vyrovnané, ovšem vzhledem k rozsahu testů je to velmi malý vzorek pro jakékoli hlubší závěry v této oblasti.
Vlašimské lovecké náboje ve většině loveckých laborací prokázaly poměrně vysokou přesnost, a to i při použití na větší vzdálenosti. To ukázaly jak testovací nástřely, tak i praxe při lovu.
Co se týče ranivosti, tam už to tak jednoznačné nebylo. Problém byl s nevyrovnanou ranivostí u ráže 7x57R se střelou SBT 10,5g. Stejná střela, ale v ráži 8x57 JS už byla naopak po stránce ranivosti hodnocena dobře. Tady se ukázalo jasně to, že střela stejného typu se může chovat jinak v různých rážích, ať už je to dáno jiným průměrem střely, jinou dopadovou rychlostí, hmotností střely atd.
Dalším, a to negativním jevem, byl rozsah poškození zvěřiny, a to zejména střelou PTS. Nejvíce to bylo patrné na srnčí zvěři v rážích 243W, 7x65R a v 308W. Zde docházelo při zásahu kostí k značnému tříštění střely , které způsobovalo neúměrné poškození zvěřiny a rozsáhlé podlitiny i mimo střelný kanál. Střela PTS se z tohoto pohledu více osvědčila na kusech nad 30 kg hmotnosti.
K tomu poškození staří myslivci říkali: „Raději vyhodit kilo zvěřiny, než přijít o celý kus“. Ovšem pokud je poškození zvěřiny natolik rozsáhlé, že překračuje obecně či osobně přijatelnou hranici, úměrnou použité ráži, je to i přes velmi dobrý porážecí efekt problém, který je řešitelný pouze změnou střeliva a nebo změnou umístění zásahu.
Pro dobrého střelce samozřejmě není problém posadit ránu na zvěř tam, kde poškození zvěřiny bude minimální. Například na krk. A při tom využije přesnost daného střeliva. Ale kolik je mezi myslivci opravdu dobrých střelců ? Na tuto otázku už si musí odpovědět každý sám.
Všechny použité ráže a střely zvěř převážně prostřelovaly a tím byl většinou zaručený bezproblémový dosled na pobarvené stopní dráze zvěře. Podle záznamů byl použit k dosledu jen dvakrát lovecký pes. Zbytková hmotnost nalezených střel se pohybovala mezi 27-70%. Zvěř, která odešla z nástřelu, byla nalezená v naprosté většině případů zhaslá do 50m.
Ovšem najít náboj, který má výborné balistické vlastnosti, aby jeho střela byla pro všechny druhy a velikost u nás žijící zvěře dostatečně ranivá a současně minimálně poškozovala zvěřinu, zároveň aby zvěř zůstávala v ohni, nebo několik metrů od nástřelu při střelbě na komoru, je nemožné. Různé ráže a různé střely mají svoje nesporné výhody a samozřejmě i nevýhody. Je to vždy jen o hledání a nalezení kompromisu.
Vlašimský výrobce střeliva má poměrně rozsáhlou nabídku ráží a laborací střel. Z nich určitě jde vybrat to střelivo, které nejvíce vyhovuje používanému způsobu lovu na určitý druh zvěře.
Tímto malým testem jsme chtěli myslivcům, čtenářům časopisu Myslivost, hledání trochu usnadnit zveřejněním praktických zkušeností. Vlastní výběr střeliva si ale z těchto výsledků musí každý lovec na základě svých požadavků provést sám.

Firma S&B používá ve svých reklamních materiálech větu: „ Jeden výstřel stačí “. Zkušenosti z testování střeliva S&B praktickým lovem nám tento slogan potvrdily.

Potěšitelné je, že firma S&B dál rozšiřuje svoji nabídku, ve které dosud chyběly střely se dvěma jádry. V letošním roce se i tato mezera zaplnila a firma S&B začala laborovat střely Nosler Partition.
Zároveň lze také doufat, že postupně přibudou nové laborace střeliva S&B s dalšími vynikajícími střelami ze sortimentu výrobce střel Nosler .
V nadcházející lovecké sezoně přejeme všem mnoho loveckých a střeleckých zážitků.

Lovu a lovecké střelbě zdar !

PV+MF

[Alda]

Pro dobrého střelce samozřejmě není problém posadit ránu na zvěř tam, kde poškození zvěřiny bude minimální. Například na krk.

nezlobte se na mne, je to zcela OT a mozna za to budu napomenut adminem ci moderatorem, asi vzbudim emoce, ale tohle mi proste neda - pokud v odbornem clanku, ktery slouzi siroke myslivecke verejnosti (a tudiz se da predpokladat, ze zacinajici, mladi ci malo zkuseni myslivci budou brat autory jako velmi zkusene a budou jim duverovat) se prezentuje rana na krk jako myslivecka (ac je zduraznena kvalita strelce), je mi z toho na nic. v zadne myslivecke literature, kterou jsem kdy videl, jsem takovouto mysliveckou ranu nenasel (pokud to neni na postreleny kus). a dle moji 20lete zkusenosti - rana na krk, za slecho ci na hlavu neni ani tak o zkusenosti lovce/strelce/myslivce, ale spise o nahode... a pak jsou z toho nedohledane kusy s prestrelenym hltanem, celisti, hrbetem umirajici dny, tydny ci mesice.

[figi]

Aldo, nikdo se na tebe nezlobí. Bohužel je to tak, jak popisuješ dle své dvacetileté zkušenosti. Musím potvrdit, že spousta myslivců nezasáhne papír o velikosti A4 na 100 m, a část dokonce ani na 50m (zrovna předvčerejší zkušenost - opravdu "zkušený" dlouholetý lovec po chybení dvou srnců se skvělou kulovnicí Blaser v ráži 300WM, zásah A4 na 50 m naprostá náhoda, kulovnice střílela po odzkoušení dobrým střelcem výborně ).
A jsem přesvědčen, že umění střílet vždycky k myslivosti patřilo. Proč to teď už tak není ? Navíc zbraně a střelivo jsou stále dokonalejší.Každý by měl umět zasáhnout na 100m terč 10 cm opakovaně a z pozic, které při lovu používá.

Těch chybených ( postřelených ) kusů je moc, a to se spousta lidí nepřizná, a vyleze to z nich až po čase. Možná by se měly zavést povinné střelby s nutností nastřílet, pak by snad snaha byla a něco by se zlepšilo.

Jinak tě Aldo mohu ujistit, že znám i dost lidí, pro které je zásah srnčího krku na 100 m naprostou a spolehlivou samozřejmostí, a jsou to střelci, kteří ví, na co mají, a náhodu rozhodně nepokouší. Jenže každý rok vystřelí nejméně sto a většinou stovky kulových ran.
Znám samozřejmě i ten protipól, kde je zásah zvěře možný kamkoli a na vzdálenost značně menší, než je těch 100 m. A u těchto lidí počet kulových ran za rok bývá jedna, tři, někdy dokonce pět. Ale i kdyby to bylo dvacet, takový střelec samozřejmě o svých střeleckých schopnostech nic nemůže vědět, a o své zbrani také ne. Ale to je v pořádku, a je to myslivecké, protože střílí na komoru, a troufá si i pustit ránu za běžící zvěří na naháňce.

Sám jsedm při testování obdržel 40 ks nábojů, 8 ran jsem dal na střelnici do terče, a se zbytkem ulovil těch 32 ks, z toho nejméně 15 ranou na krk.

[Alda]

figi, vis, chapes to jinak, nez jsem ja myslel - sklanim se pred streleckym umenim tebe, shivy, vhoola, andyho a vam podobnych. ale osobne si myslim, ze i strelci, jako jste vy, by na krk, hlavu ci "za slecho" nemeli strilet. jednak je pri tom velka pravdepodobnost pohybu, kdy staci opravdu male pootoceni ci pohyb a rana je umistena na celist ci hltan (pri strelbe na komoru znamena maly pohyb preci jenom mensi nebezpeci spatne rany nez pri strelbe na krk). to vse je znasobeno faktem, ze v pripade strelby na vetsi vzdalenost se doba "letu strely" prodluzuje a tim padem i riziko spatne rany pri i sebemensim pohybu zvere. takze za mne: tyto rany nikdy... (kdo patri mezi starsi gardu tohoto fora, jiste si pamatuje, ze jsme to tu x-krat probirali... a kdy jsem i psal, ze jsem "v mladi" lovil danci na krk). ale s postupem doby a po zkusenosti, kdy mi dance odeslo po rane na krk a na nastrelu zustala jen barva a striz jsem se zarekl, ze jiz nikdy vice. a jak uz bylo receno, radsi vyhodim i nejake to kilo zveriny, nez aby zver trpela kvuli spatne rane na krk... tot muj osobni nazor a zkusneosti.

[Andy]

Ja strilim v 99% zamerne pouze na komoru... ale nerikam, ze nejde strelit i jinam. Jenom je to vetsi risk... a ten je lepsi eliminovat. Takze jak pises...

[kabát]

Je to dost o předsudkách a tradicích, právě se dívám na FaH, loví tady vysokou brokem a není na tom nic divného v jejich zemi.
Svět se mění a my s ním.
Jenom proto, že před 50. lety nebylo "tradiční " střílet na krk nebo za slecho, že optiky byly s tlustým T, náboje dostupné na trhu byly přesné pro střelbu na komoru do 100 metrů a proto že 70% myslivců neumí pořádně střílet, nebudu plecka na srnčím rozbíjet ranou na komoru za každou cenu.
Zatím ani jeden z našich členů, kterému jsem dodal díl srnčí střelený na krk neprotestoval že ho nechce.
To znamená, že si ve střelbě věřím, spoléhám na zbraň, náboj, optiku a mám dobré podmínky, pokud něco není 100% tak to samozřejmě neudělám.

[figi]

Krom přesné střelby je velmi důležitá znalost chování zvěře, aby nedošlo k tomu, co popisuje Alda.

[Alda]

bohuzel, v tomto mam zcela odlisny nazor nez kabat ci figi. skvela optika ci zbran mi zcela neeliminuje riziko spatne umistene rany na celist ci podobne casti tela zvere (porad je rana na komoru jistejsi). ono je to spise o znalosti anatomie zvere - hltanu je jen maly kousek vedle krcni patere, "za slechem" cerne je velka cast pouhe svaloviny , ktera kdyz se zasahne, tak se nejedna o smrtelnou ranu. ale to je na kazdem z nas, jak se k tomu postavime a jakou miru rizika vuci zveri chceme na sebe vzit. to ponecham na kazdem z nas.