Poraďte mi jak postupovat při výcviku záchranářských psů (výcvik musí být v realistickém terénu, v lese, v křovinách), aby rušení zvěře bylo co nejmenší a aby se člověk vyhnul konfliktu s myslivci? Nemám na mysli organizaci vlastního výcviku, tam se samozřejmě dbá na to, aby psi zvěři pokud možno nevěnovali žádnou pozornost a aby nebyli "mimo vliv svého majitele" (v souladu se zákonem) - prostě a jednoduše proto, že lovící pes je jako záchranářský nanic.
Ideální by určitě bylo honitbě se vyhnout, ale mám dojem, že honitba je všude

Laicky bych řekl, že by bylo vhodné se vyhnout době, kdy je zvěř citlivá na rušení (zima, mláďata), ale nevím úplně přesně kdy to je. Další problémy mě nenapadají - vidím to prostě jen zjedné strany - budu vděčný za připomínky.
Zatím jsem zkoušel kontaktovat jednoho nájemce honitby, ale ten se mnou vyběhl s tím, že takový výcvik je v honitbě striktně zakázán a dál se odmítl o čemkoliv bavit. Myslíte si, že takhle dopadnu všude? Trénovat někde bez domluvy samozřejmě jde, ale nevidím to jako šťastné
