ohradníky v honitbě - anketa

[Onďa]

O ohradnících v honitbě se tady sice už párkrát psalo, ale bylo to vždy dost na okraj a neuceleně. Dovolím si vás proto založením tohoto vlákna trochu vytrhnout ze zaujetí pro lov srnců a požádat o zodpovězení této malé ankety. Pokud to přeroste i v diskuzi, tím líp pro všechny. Myslím, že moderátoři vás nebudou pranýřovat ani když se diskuze bude týkat oplocenek Na otázky prosím odpovídejte způsobem 1, 2b atd... Pokud by vás náhodou zajímalo, proč zrovna anketa, tak vězte, že výstup z ní bych rád použil v rámci publikační činnosti. Článek ,který (snad) vyjde v některém z příštích čísel Myslivosti by měl navázat na článek JUDr. Kollára z čísla 12/2010. Poděkování členům fóra samozřejmě nebude chybět a ti z vás, kdo Myslivost nekupují, si to můžou přečíst na netu Dík za váš čas!

1. Máte v honitbě ohradníky?
a) jen v pastevní sezoně, ale na všech na všech pastvinách
b) jen v pastevní sezoně a pouze na těch, kde je zrovna dobytek (přesouvají se s ním)
c) celoročně na všech pastvinách
d) celoročně, ale pouze na pastvině, kde byl naposled dobytek

2. Ohradníky způsobí
a) méně než čtvrtinu úhynů
b) méně než polovinu úhynů
c) více než polovinu úhynů
d) více než tři čtvrtiny úhynů
e) nevím, nevedeme takovou statistiku

Pro účely této ankety se úhynem způsobeným ohradníkem rozumí kdy zvěř sama zahyne v ohradníku nebo nejde vyprostit bez usmrcení nebo je sanitárně odstřelena a převažujícím důvodem je zranění od ohradníku.

3. Zvěř se vyhýbá pastvinám s ohradníky
a) pouze jsou-li pod napětím
b) bez ohledu na to jsou-li pod napětím
c)nevyhýbá se
d)při vyhýbání se pastvinám nehraje roli ohradník ani jeho napětí, ale přítomnost dobytka nebo to jak je jím pastvina zavětřena

4. Ohradníky mi lov spárkaté
a) nekomplikují
b) spíše nekomplikují
c) komplikují
d) výrazně komplikují

5. Ohradníky jsou s ohledem na zvěř problém (myšleno pro migraci, přístup k potravě, zdraví atd.)
a) žádný
b) malý
c) střední
d) velký

[Alda]

1c
2f - nevime, nemame statistiku (dovolil bych si pridat moznost odpovedi)
3b
4d
5d

[fesoj]

1 - c
2 - a - statistiku nevedeme, ale o žádném úhynu nevím
3 - d
4 - d
5 -b
Asi hodně záleží na tom, čím je ohradník tvořen. U nás je to silný drát + textilní páska z odpadní pogumované textilie v šíři cca 5 cm. Srnčí zvěř si zvykla, ohradník běžně podlézá, ale na spasené pastviny plné kravinců nechodí. Vysoká občas ohradník protrhne, čerstvě spasené pastviny rovněž nenavštěvuje. Černá naopak, často se pohybuje i mezi dobytkem /zejména v noci/ a hledá lúžka po telení. Pokud je drát na kolíku umístěn příliš nízko, občas ho přetrhne i silnější kus černé, zejména bachyně následující selata. Lišky běhají mezi kravami ve dne i v noci, dobře se jim tam myškuje a lůžka je rovněž lákají. Po skončení pastvy ohradníky nikdo neuklízí, až na jaře se oplocení /zvěří i lidmi na mnoha místech zpřetrhané/ kontroluje a obnovuje. Lov je problém. Jak z důvodu bezpečnosti, tak etiky - ten smrad čerstvých kravinců je příšerný. Nejhorší ale je, když dobytek uteče, potlouká se po lese a spolehlivě zlikviduje zejména všechna slaniska, která objeví. Rovněž kazatelny a posedy, umístěné na pastvinách, musí být z dostatečně masivního materiálu, jinak je dobytek poškodí ustavičným drbáním a někdy i z bujnosti. V minulosti jsme mívali problém i v tom, že do některých úseků honitby jsme se kvůli oplocení přes cesty nemohli dostat, pasáci byli líní udělat tam průjezdy /tzv. ručky/, dnes je průjezdů dost, už proto, že pase i můj syn. Ale s čím bohužel nikdo nic nemůže udělat, je to, že pastviny tvoří poměrně velkou část honitby , kde dříve bylo pole a na těchto plochách nemůže žít koroptvička ani zajíc. Trochu jsem se rozepsal, ale chtěl jsem problém ohradníků a pastvin vůbec osvětlit trochu podrobněji.

[lörinc]

U nás ohradníky nemáme, takže do ankety nepřispěji. Ale jezdím na hon na drobnou - takový menší hon "spíše procházka". Ale v ohradnících je problém i pro psy. Hlavně ta co to neznají. Mě když se pes rozběhnul za zajícem, tak jsem trnul jestli se vrátí. Velice nebezpečné. Ohradníky v roklinách, za maliním atd.. Vůbec nechápu jak to to srnčí v plné rychlost probíhá.

[Steyer]

Ohradníky:
u nás formou dřevěných sloupků s drátem + textilní páska.
1c, 2e, 3d, 4b, 5a

[mikis]

U nas jsou to jednak pevné dřevěné kuly s pozink dratem mezi, kol lesa většinou jednoduše(zvěř v poho podleze), kol polí dvojitě prase nebo stadečko muflonů většinou spodní přetrhne....a tak 60% pastvin se kosí a tam je ohradník ocel.lanko na roxorech nebo bílích plas. kolících sundaván vždy po vypasení...

jinak tak nějak sedí s přihlednutím k tomu co jsem uvedl výše odp. 1c, 2e, 3d, 4b, 5a

větší problém má spíš zemědělec než zvěř.... řekl bych...když nějaká zhasne tak je to spíš díky kosení než pasení

[figi]

I u nás je

1, c
2, e
3,d
4,a
5,b

Trvalé ohradníky jsou asi lepší varianta, srnčí je u nás bere jako součást krajiny a chová se, jako by nebyly. Dokáže se při svém pohybu mistrně přes ohradníky dostat.
Z hlediska zdravotního stavu je zřejmě jediný vliv deformace paroží v růstu, ale je to spíše vyjímka.
Černá je také v pohodě, vysoká jde často desítky metrů podle ohradníku, než jej přeskočí.
U srnčí, černé a vysoké o úhynech kvůli ohradníkům nevím.
U dančí je obvyklým jevem daněk s namotanými stovkami metrů ohradníku na paroží, případně s sebou táhne i kolíky, či musí být vyčerpaný dostřelen. Jeden případ je doslova kuriózní, daněk si namotal ohradník na paroží, to shodil tak, že se mu šňůry ohradníku navlékly na krk, a na hrudi si nosil jako náhrdelník svoje shozy.

[ČENDA]

1c
2e
3d
4b
5b

[Stopař]

1b - s tím, že jsou dvě pastviny v honitbě s celoročním ohradníkem (dřevěné kůly + drát uprostřed a páska)
2e - s tím, že jsem (osobně) nenašel úhyn v přímé souvislosti s ohradníkem (omotání drátem...)
3d
4a
5b

řekl bych stejně jako figi, že srnčí i černá si na pastviny zvykla a skutečně je vnímá jako součást biotopu. Vysoká je u nás spíš náhoda, než pravidlo. Pokud se dobytek pase a nebo je krátce po spasení, tak je výskyt srnčí zvěře minimální až nulový. Černá skutečně chodí i mezi dobytek, ale spíš jen v okrajích pastviny (dobytku se spíše vyhýbá), nevím, jestli sbírají lůžka, ale obrátí téměř každý zaschlý kravinec... Lišky u nás taky chodí mezi dobytek i přes den. Dopad na drobnou je určitě negativní a problémy s posedy se tu a tam taky vyskytují. Dopad na hustotu populace srnčí a na její kvalitu je diskutabilní. Pocitově převažuje názor, že je to pastvinami rovněž ovlivněno negativně, ale nějaká přesnější data taky chybí. Jinak je pravdou, že úhyny jsou znatelné v souvislosti se sečením. Druhým rokem používáme plašiče, ale srovnání nebude možné, protože se tomu dříve (před plašiči) nikdo moc nevěnoval, takže chybí aspoň nějaká data.

[figi]

Ještě v této souvislosti - rozsáhlé louky, které byly roky pouze sekány kvůli dotacim byly před pěti lety ohrazeny a začaly být využívány jako pastviny. Zároveň byly dobytkem zdevastovány husté široké meze, které sloužily jako výborný kryt pro zvěř. Zřejmě kvůli tomu klesl stav srnčí v této lokalitě na méně, než polovinu.
Další podobná lokalita, kde byly také vytvořeny pastviny s trvalým ohrazením, ale meze zůstaly zachovány, nemá zdaleka tak výrazný pokles stavu srnčí zvěře.

[kojot]

Rovněž přispěju svoji troškou do vědeckého mlýna.

1. C
2. E
3. C
4. B
5. B
Máme v honitbě o rozloze cca 2000 ha (z toho 800 ha tvoří lesní porost) okolo 150 ha pastvin. Osobně jsem viděl několikrát, jak srnčí zvěř ohradník přeskakuje, či podlézá. Z tohoto pohledu, jak již bylo shora uvedeno, se tato překážka jeví jako lehce překonatelná a je vnímána jako součást biotopu dané zvěře. V honitbách jsou mnohem složitější a nebezpečnější nástrahy.
Nikdy jsem však úhyn zvěře vlivem ohradníku nezaznamenal. Spíš bych se přikláněl k teorii o zodpovědném zemědělci, který si je vědom nebezpečnosti ohradníku pro volně žijící zvěř, včas jej likviduje a nenechává jej volně povalovat v přírodě. To samé platí o provázcích požívaných na vázání balíků sena a slámy, ta nadělají větší paseku. Škoda, že se nevyrábí z nějakého biodegradabilního materiálu, který by se rozpadl společně s nabalíkovanou biomasou. Celkově bych tu uvítal širší diskuzi o způsobech zemědělského hospodaření a jejich drastických dopadech na volně žijící faunu.

[Pecan]

odpovědi: 1d,2e,3c,4b,5b
ohradníky a v ní pastvené krávy nejsou u nás pro srnčí zas takový problém. Ze začátku se srnčí krávám vyhýbá, ale poté si na ně zvykne a večer se klidně 20metrů od krav bere paši. Pokud se kráva pohne, srnčí uskočí, ale uklidní se a bere paši dále. Ohradníky buď podlézá, nebo přeskakuje - kovové tyče a jeden drát nahoře ve výšce +-90cm pod napětím. Krávy jsou vypuštěny na pastviny v období května a zůstávají tam až do listopadového honu. Dotčená rozloha naši honitby pastvením krav odhadem tak max. 25%. Jediný problém je, že když člověka krávy uvidí, rozběhnout se za ním, jsou zvědavé a tudíž při přecházení pastivy je někdy problém. Máme tu masné typy, takže jsou takové větší a divočejší..jediná komplikace je v tom, že mě krávy někdy proženou..

[figi]

U nás jsem srnčí společně s kravami nikdy neviděl, s koňmi naprosto běžně.

Pokud se k tobě ty zvědavé rozběhnou, počkej na krátkou vzdálenost ( 10-15 m) a vyraz proti nim. Funguje to, leknou se a zdrhnou, ale po deseti minutách už zase běží zpátky .

figi

[Pecan]

to jo, ale problém je, když ty krávy jsou už na té louce delší dobu, jsou dost zvědavé a pokud toto nezafunguje, tak už člověk nemá čas utéct a jsou také zvyklé na pracovníky JZD a když vidí člověka, tak se za ním tím tuplem rozeběhnou.

Zapoměl jsem předtím dodat, že jediným problémem ohledně krav jsou neoplocené remízky, které ty krávy po sezóně zdecimují.. a vzhledem k senoseči jsou dobré, protože tu trávu ušlapou a pak se jen mulčuje a ty srnčata a zajíci už mají šanci utéct a traktorista je i v té ušlapané trávě vidí.

Největší škody na srnčí a zaječí zvěři nám vznikají právě při sečení louk v tomto období, kdy začkama je tráva kosena a poté balíkována do fólie (senáže). Za minulý víkend jsou 4 srnčata... i když se to vyhánělo...

[Davidocko]

Já bych trochu odbočil od ankety a zeptal se na váš názor v této otázce pachových ohradníků. Sousedící sdružení, které vlastní les aplikuje pravidelně pachový ohradník podél hranice lesa a pole, aby zrazoval zvěř, která vychází na pastvu do sousedícího pole našeho sdružení. Mě by zajímalo jestli je toto jednání z hlediska zákona postižitelné.
Sousedské vztahy se sousedícím sdružením nebyly nikdy moc dobré kvůli hladnému hospodářovi, který si myslí, že mu patří veškerá honitba na okrese. Před pár měsíci jsme vypozorovali, že tam kde běžně přecházela zveř, ať už srnčí nebo černá se po určitou dobu vůbec neukázala. Pachové ohradníky se nám potvrdili po náhodné obchůzce hranic.

Díky za vaše názory