Krmení/vnadění černé zvěře

[Karel61]

Divočáci v tomto směru opravdu nejsou zrovna nějak "cimprlich" a já osobně vím nejméně o 2 případech, že napůl sežrali příslušníka svého vlastního druhu, který byl večer střelen a dohledán až ráno..... Někde jsem ale četl, že se nesmí jednat o člena téže tlupy, aspoň pokud se týče čerstvě uloveného kusu.

Díky moc za komentáře k mému dotazu ohledně barvy na krmelišti.
Pokusím se nyní shrnout mé poznatky a závěry: Barva na krmelišti vadí, prasata to místo obchází. O 130 m dále jsem zkusil dát pod kámen trochu kukuřice, tam je sežráno. Vývrh a kosti jsem odvezl na druhý konec honitby, tam to jiná tlupa zlikvidovala hned a ještě rozryla vše okolo.
Ještě bych měl dodat, že na předmětný palouk s krmelištěm jsem začal chodit před dvěma roky, přičemž řadu let přede mnou tam nikdo nelovil. V lese vedle palouku se tak zabydlela skupinka 2-3 starších bachyní, ke kterým se přidružují lončačky a v jejich blízkosti se drží osamělí lončáci. Bachyně za ty roky poznaly, že je tam nikdo neloví, vychází na palouk často v podvečer za světla, a též ráno kolem osmé hodiny. Obdobně se chovají lončáci, klidně si i za světla zkrátí cestu přes palouk v dosahu střelby od posedu. Já, pokud jsem střílel, tak nikdy ne do tlupy, ale vždy na samotný kus, takže tlupa nemohla zjistit, že se tam začalo střílet. Též se mi nestalo, že bych na tomto místě postřelený kus nedohledal. Teď tlupa na palouk vychází, ale krmelišti s barvou se zjevně vyhýbá.
Dospěl jsem k závěru, že prasata poznala, že tam padl člen tlupy (byť osamocený kňourek-lončák) a tato teorie (viz výše) má svou platnost.
S tím kanibalismem prasat to asi bude jako u lidí. Některá skupina se kanibalismu brání, jiná ne. I když kanibalismus u divočáků bude více rozšířen než u lidí.
Doposud jsem vyvrhoval doma na dvoře, kde si mohu prase pěkně zavěsit, mám k dispozici světlo a nářadí a pak jsem vývrh vyvezl zpět do lesa. Nyní si ale dám pozor, abych vývrh vždy odvezl jinam tak, aby se nedostal do kontaktu s příbuznou tlupou.

[MiraDuchek]

Mam opačné zkušenosti,po ulovení prasete ho ošetřim vývrh necham vedle hromady a za hodinu tam ulovim další.Dokonce se mě stalo že mě přišli tři čuníci cca.40 - 50kg,jedno jsem ulovil a ty dvě odběhli do trnkové stráně kde se zastavili ale já na ně díky sněhu viděl,15minut stály a jistili a potom přišli na krmeliště znovu.Jediný co mužu odkejvat je že když po zásahu prase kvičí dotyčný rudl se tam už neukáže.

[kasari]

to MiraDuchek - potvrzuji. Jak to čtu, asi záleží na tom, kolik černé tam je. U nás, kde je možné ulovit několik kusů za noc a za sezónu jsou to desítky kusů, si to prasata tolik neberou.
Jen když jsem chtěl střelit na krmelišti víc kusů, po střelení prvního jsem čekal dál, protože se mi několikrát stalo, že když jsem lezl dolů, zradil jsem si další rudl.

[tonny]

Taktéž potvrzuji, dokonce jsem jedno střelil za slecho - ani nekviklo, prasata se znovu rozežrali, střelil jsem druhé za slecho, přestali, chvíli koukali a utekli pryč. Byli to lončáci, které chodili bez bachyně, když měla mladé.
S vnaděním taktéž, obešli pamlsky a ryli mi pod kazatelnou.

[Zdenek41]

V tom případě co popisuje karel61 je zřejmě hlavní příčinou to,že palouk a následné stávaniště bylo jak si dlouho klidovou zonou.Což je pak po odlovení několika kusů z mateřské tlupy pro hlavní bachnu něco co těžko projde.U sousedů si u hlavních stávaništ nastavili také posedy z vnadištěm.Moc valné uspěchy tam nemají.Prase se vždy pohybuje po vrsrevnicích cítí se velice bezpečně.Pokud se tam začne lovit,tak se brzo dočkáte toho,že změní jak stávaniště tak ochozy.Ono tady nepíšu,že je to všude stejné stačí jedna povedená natláčka a o prase pod těmito stávaništi i měsíce nezakopneš.Jsou inteligentní.Kdyby nebyli dnes už jsou na seznamu ohroženého druhu.
Kolegové v době lovu prasat nechcou ani v okolí lovit holou.Prý jim barva vadí.Pravda to neni.Co jim vadí je přiběhnout k čerstvě střelenému kusu černé.Stalo se mi to mockrát nikdy jsem už nestačil vystřelit co to bylo za odpich.

[fesoj]

Já mám zkušenost naprosto opačnou. Na vnadiště mi přišla bachyně s čtyřmi odrostlými selaty /bylo to v prosinci na sněhu/. Jedno sele jsem střelil, zbytek tlupy zmizel. Zapálil jsem si cigaretu a než jsem ji dokouřil, přišla v původní stopě další dvě selata, to střelené minula asi na 8 m a vůbec je to nevzrušovalo, takže jsem v pohodě střelil další. A minulou zimu chodilo kolegovi ke krmelci asi 8 selat bez bachyně. Takoví žebráčkové, kolem 20 kg v lednu. Poblíž měl kazatelnu, tak si tam založil vnadiště, postupně ulovil během asi 14 dnů 4 kousky a já jsem střelil samotné sele, nejspíš z téhož rudlu, asi o 1 km dál. Podstatné ale je, že kolega na tom vnadišti nejenom že nechával vývrhy, ale vozil tam i škáry z těch selat - a pak mi líčil jak se dvě selata tahala o škáru ze svého sourozence. Ale chyběla tam bachyně, bylo metr sněhu a hlad je hlad.

[tornádo]

Minulý rok sem s kolegou postavil na podzim sedačku a cca 40 metrů od ní decentní hromádku kukuřice.Po napadnutí sněhu prasata brala každý den až do doby než tam kolega,(co mě poháhal stavět tu sedačku) střelil sele.Říkal,že po raně zůstalo prase v ohni a zbytek odběhl pryč.Za 15 minut slezl a prase vyvrhnul přímo na nástřelu.Od té doby až do dneška žádné prase nenavštívilo tu hromádku a přitom chodí kolem na kaliště,které je navštěvované cca 2x do týdne.
Asi se jedná o tu samou,poučenou bachyni

[Daniel Vyoral]

Zdravím pánové myslivci,

mám postavený posed v zalesněném žlebě, který zasahuje jako výběžek do polí. Pro prasátka ideální, neskutečná změť bezů a nedaleko jsou houštiny neprostupného maliní. Asi stopadesát metrů od posedu mají prasátka navíc kaliště. Dle vyčtených rad a informací jsem zvolil zasolenou vyloupanou kukuřici, zalitou magim a horkou vodou. To vše jsem nechal 2 dny pěkně v teple odstát v uzavřeném kyblíku. Musím říct, že ta vůně po otevření byla neskutečná. Tuto směs jsem pak přichystal prasátkům asi 30 m od posedu současně s menším množstvím siláže. V zemi mám pak zakopanou dřevěné korýtko, ve kterém mám pár klasů kukuřice. To mám pak zadělané velkým kamenem aby na to nemohl srnčí. Siláž i se směsí mám potom přikrytou velkými kládami pro poznání jestli tam prasátka byly. Chodívám tam pravidelně jednou týdně přidávat kukuřici i tu zmíněnou směs. Prasátka tam evidentně chodí a šmakuje jim. Na ten posed si teď nechodím aby se tam naučili a zvykly si na prostředí a na klid. Hlavně taky stále čekám na trochu sněhu.

[tonny]

Já bych spíše využil právě probíhající chrutí, kdy nezkušená selata chodí sama. Došli mi i za silného větru, kdy normálně vůbec nevylezou.
Takže Danieli, měsíček je již za a mohl jsi dávno vědět i v kolik chodí. Ne jen rozmazlovat ale i lovit!

[kopov.c]

Chrutí už je alespon tady u nás dávno pryč a plody v ulovených lončačkách na nahánkách tomu jen nasvědčují.Už jsem viděl i 4 vrhy letošních selat.ale v každé oblasti to může být jiný.Pokud ale chodila samotná seleta,tak to určitě nebylo chrutím,ale spíš někdo střelil bachnu a nebo už se oddělila k metání selat.Chrutím to určitě mebylo..

[Zdenek41]

Bachny v současné době u sebe selata nechávají i v době metání.Akorát vypraskájí drzé lončáky knourky z mateřské tlupy.Po chrutí tom normálním je už všude jen bohužel nám to chruje celý rok.No proč asi?

[tonny]

V neděli vylezli na hromadu selata, 18ks, bachna byla o 50m dál a u ní kňour něco přes metrák. Asi si to ještě nedopovídali. Ve čtvrtek mi přišli ty dvě selata jinde, v lese bylo slyšet prasat více ale nečekal jsem na ně. Bachnu jsme letos neulovili, natláčky neděláme tak nemám info o zárodcích. Myslím si, že to teplo u nás to chrutí trochu posunulo, u prasat je možné všechno.

[Daniel Vyoral]

No snížek už je napadlý, prasátka mi tam za jednu noc zbágrovali úplně všechno, celou siláž, směs i hlodavce okolo . Dneska jsem jim tam krom kukuřice ještě přihodil vlašské ořechy a od jedné známé mám domluvené 4 pytle žaludů, které nasbírala její malá vnučka . Tak až budu mít trochu času to dospat další den tak si tam půjdu konečně sednout, teda jestli snížek vydrží

[gampl]

[MiraDuchek]

Ehm černé ubývá? Pane četl jste počty ročních odstřelu?