Jó pánové, setr je setr. Já jsem měl dříve kokry a po setru jsem po?ilhával i když mě kdekdo zrazoval. A snad právě proto, jsem si před šesti lety přivezl z jedné malebné hájenky v panství hr. Kinského takové malé zrzavé klubíčko, co by potomka po lovecky vynikajicích rodičích. Klubíčko se za pár dnů otrkalo a pak se počaly dít věci . Manželka tomu neřekla jinak, než "ta rezavá bestie". Kotcem okamžitě opovrhl, nastěhoval se automaticky do jídelny a vyžadoval naprostou rovnoprávnost s ostatními členy rodiny. Prostě aristokrat tělem i du?í, ú?asná pamě?, výborná schopnost komunikace a pro výcvik perfektní "tvrdá" povaha, takže mohl být cvičen s použutím parforsu. Do 18ti měsíců věku jsme postupně zvládli vlohy, podzimky, vodní práci i všestranky. Do tří let to byl hrozně rychlý divoch, pak se to jak kouzelným proutkëm změnilo, zklidnil se, začal pevně vystavovat, nepokazil žádnou stopu a dokonale se ukáznil. Dnes je po všech stránkách v pohodě. Není to žádný dávič ani hlásič, ale to mi vyhovuje více, než kdyby to bylo opačně. Prostě více než pes je to kamarád, na kterého je vždy spoleh. už má po sobě 13 potomků a pokud mám informace v?ichi jsou po něm.
http://resize.like.cz/images/1175536821Win.jpg