O tomhle jsem celou dobu psal Tohle by žádný z výše jmenovaných plemen nedokázalo a být tam jen vůdce s barbářem kterej by kolem prasete jen blafal a lítal kolem něj tak,že by ani nešlo dostřelit by asi moc nepomohlo.Prase by se zvedlo a bud by pláchlo a nebo šlo po vůdci psa. A ani ten sedmihradák by ho určitě nezachránil.Děkuji Rudovi za názornou ukázku Prostě kazdý plemeno umí něco líp,něco hůř-kdyby uměl jeden pes všechno,tak by stačil ten jeden univerzál na všechno a ten nexistuje A proto bych plemeno který mi neběhá po dvorku nezatracoval.
také se připojím do diskuse. Na videu je vidět typická práce stafa(uchopit za krk a nepustit) jiná plemena běžná na naháňkach toto nedokážou(hlásí okolo nebo utočí na zadní běhy).Spousta lidí nemá toto plemene ráda,že jsou nebezpečný .Zde je vidět i výchova psa i když bolestivě zraněn nechá na sebe šáhnout.
Způsob práce psa a jeho chování je 1. o plemenu / 2. o povaze konkrétního psa / 3. o majiteli a výcviku.. Měl jsem českého fouska který šel po krku všemu, srnce nebo menší prase prostě aportoval, vysokou za krk táhl nebo za větrník "vedl" (laň střelená na měko - zastavená při úniku za achilovku, stržená na zem za krk a po opětovném postavení chvatem za větrník vedl / táhl zpět). Bylo to v době, kdy bylo spárkaté trochu více a po naháňkách zůstávalo dost kusů postřelných. Jednou při pročesávání houštin jsme vlezli do rudlu prasat - selata i lončáci všude kolem nás ale pes hlásil asi třicet metrů dál - byl tam několik dní postřelený kňour na zadním běhu, neležel jako ten na videu ale stavěl se proti psovi, když jsme to z pěti metrů mezi smrčky uviděli, čuník se vytočil proti nám a v ten okamžik měl psa na krku...
...viděl jsem už různá zranění psů poté, co se divočák ohnal - ať už jagteriér s proraženou lebkou nebo tři metry vzduchem letící kraťas, tohle vůbec neberu na lehkou váhu.. k tomu pneumotoraxu - můj momentální fousek pevně vystavuje, pokud nedostane povel a zvěř je zalehnutá, takto mne upozornil na postřelené sele - zadní kýta, 35 kg, které zalehlo v 2,5metrových smrčkách, kde se skoro nedalo projít a natož pak něco zavčas vidět, nebo na lončáka (78kg, nízká zadní komora), který ležel zpola zasypaný sněhem pod bukovým náletem, takže obvykle mám možnost se připravit a střílet dostřelnou ránu bez toho, aby se mi tam motal pes. V případě lončáka prase při pokusu vstát dostalo ránu na žebra a vyskočilo, jako když ho "píchne" a byl jsem moc rád, že ho pes zastavil a podržel než jsem zvládl přebít ledem obalený ZHáčko a ještě dostřelit za slecho.
No já si myslím že staffbull má u nás budoucnost, protože černé bude přibývat a tím i napadání lovců a honců, takže každý bude mít raději plemeno které půjde s kůží na trh a ochrání vůdce. Ideál je samozřejmě smečka, 3psi apod. Tedy kdo bude chtít nebo spíš muset lovit hlavně černou, zváží to. Já mám fenu BB a tu bych na dosled černé v houštině nevzal, za prvé mi tam bude prd platná, za druhé bych o ni mohl snadno přijít, za třetí její zajém o černou je nic moc (neporovnatelně s ostatní spárkatou).
Ale to všechno se teprve u nás ti páprdové budou učit, když vidím jak si mnohdy amatérsky počínají při lovu černé, naši víkendoví hospodští myslivci - lidolovci, divím se že těch zranění není víc (a to se týká i manipulace se zbraní v terénu). Ale černá je učenlivá, takže uvidíme do budoucna
To roedear - takový pes, o kterém píšeš je k nezaplacení. Mám také ohaře a při šoulačce mezi houštinami po svážnicích apod. krásně vystavuje zvěř, nejedno sele vyhřívající se pod borovičkama odneslo neošidný nos mého psa.
Nechápu naivitu čecháčků, který potřebují stále objevovat objevené, každý si holt k tý pravdě musí dojít sám. V SRN mají nejen problémy, ale všeobecně zkušenosti s lovem a chovem černé zvěře mnohem větší, než u nás. Mnohem dál jsou i v lovecké kynologii. Velké problémy si vyžadují zvláštní řešení, proto už si tam nikdo nehraje - mluvím o společných lovech na černou - na zažilá plemena, ale smečky psů na tyto akce jsou jaksi předurčeny a skládají se z velké řady psů, od jezevčíků, přes teriery, braky, křepeláky po německé dráťáky či dlouhány. Podmínkou je přiměřená ostrost, vytrvalost, hlasitost. Nezáleží jaké má pes zkoušky, výstavy, rodokmen, hlavně, že dělá.
Lovecké kynologii Zdar.
Že to zvládají jsem nepsal. Jsou části, kde takové stavy, jak popisují vinaři skutečně jsou, ale když chtěli mít takové honitby a každý si lovit jen na svých ha, tak ať si to teď vyžerou. Naproti tomu jsou celky, kde nejen bezhlavě neloví, ale černou chovají. A o těchto situacích jsem psal.
Možná je to blbá otázka ale zajímalo by mě jak člověk leze před prasetem na strom bez větví. Spousta lidi říká že v tu chvíly to jde samo ale nevim nevim. Rád bych slyšel jakej to je pocit od někoho kdo už se na strom sápal . Nikdy jsem nic takového nazažil
Jak lézt na strom bez větví, to se dá pochopit, když máš nasraného kňoura v patách, adrenalin dokáže hodně - ale znal jsem hajného /už je také ve věčných lovištích/, kterému při dosledu selhaly celkem 4 S-bally a nakonec se spasil únikem na posed. Unikátní ovšem bylo, že na ten posed dokázal vylézt s lyžemi na nohou - a sám nevěděl a do smrti nepochopil, jak se mu to povedlo.
Tohle by žádný z výše jmenovaných plemen nedokázalo a být tam jen vůdce s barbářem kterej by kolem prasete jen blafal a lítal kolem něj tak,že by ani nešlo dostřelit by asi moc nepomohlo.Prase by se zvedlo a bud by pláchlo a nebo šlo po vůdci psa. A ani ten sedmihradák by ho určitě nezachránil.Děkuji Rudovi za názornou ukázku 
ale zajímalo by mě jak člověk leze před prasetem na strom bez větví. Spousta lidi říká že v tu chvíly to jde samo ale nevim nevim. Rád bych slyšel jakej to je pocit od někoho kdo už se na strom sápal . Nikdy jsem nic takového nazažil 
