jak přebíjet střelivo

[Hans88Vagus]

Zdravím, zajímala by mne jedna věc, kterou bych chtěl objasnit. Co všechno ovlivňuje ( a je ovlivňováno ) hloubka vsazení střely do nábojnice? Tady na fóru jsem nalezl pár zmínek, ale moc chytrý z toho nejsem. Děkuji za vysvětlení.

[dalas]

Nejkritičtější věc, kterou hloubka zasazení střely ovlivňuje, je průběh tlakové křivky. Určitě znáš, že pokud zapálíš prach volně, vzplane, ale není to nic prudkého. Hromádka v porovnání s výstřelem relativně dlouho hoří. To je dáno tím, že rychlost hoření ovlinňuje tlak. Se zvětšující se hloubkou zasazení střely, se zvětšuje plnící hustota náboje a zmenšuje se volný prostor. To znamená, že dochází k rychlejšímu tlakování náboje při výstřelu a současně k vyšší tlakové špičce. Protože je střela hlouběji zasazena, je delší dráha volného letu. Tím se střela zařezává do drážek s větší rychlostí, což vede k prušímu tlakovému rázu při zařezávání střely. To jsou asi nejmarkantnější vlivy.

[Zbrojovák]

Souhlas s Dalasem, běžně se to takto uvádí a vyplývá to i z logiky věci.

K tomuto tématu přidám jednu zkušenost, težko paušalizovat zda by to šlo navléct i na jiné ráže, ale toto se týká 458Win.

Před časem, když jsem hledal optimální navážku při použití střel Rem. FNSP 26g, jsem uvažoval, že by se střela usadila do nábojnice až na druhý rádlovaný pertlovací prstenec tak, aby zůstala více vysunuta právě z důvodu nabíjecí (plnící) hustoty. Říkal jsem si - bude tam více prostoru, nebude to taková šlupka. OAL náboje mi do schránky vyšla s rezervou.
Bohužel střela byla usazena do už tak tenkostěného krkčku (458win.) tak na hranici použitelnosti - běžně se uvádí hloubka usazení minimálně na průměr ráže - což zde bylo právě tak. Při pohledu na náboj bylo patrné že není usazená dobře v ose. Byla to várka tří zkušebních nábojů, nejvyšší z čtyř daných navážek S060 měřených ten den, která už by šla na lehký kompres, čemuž jsem se chtěl právě vyhnout. Nic méně měl jsem zájem změřit rychlosti, takže je vystřílím i když jsou jaké jsou.
Nabil jsem 2+1. Vystřelil, vybil zbylé dva a prohlížel co se snimi stalo ve schránce. Oba náboje byly zkráceny zhruba o 2-3mm, vlivem zpětného rázu. Běžná plnící hustota standardních výkonných laborací 458 win. s S060 vychází na kompresi prachu, takže mě to nechalo klidným. Jediné co jsem si říkal - že ústí nábojnice už je mimo narádlovanou drážku, takže by to mohlo hnout s výtahovou silou a prach by nemusel dobře prohořet. Tato obava byla lichá, jak jsem později zjistil. Vystřelil jsem zbývající 2rány, přičemž jsem zkontroloval jak poslední náboj (který se opětně zkrátil asi o 1-2mm), tak čistotu hlavně (která byla beze změn - tedy dobře shořeno, rezidua v normě, řekl bych, jak po běžném komerčním výkonném střelivu).
Výsledek měření? Ten mě mile překvapil: rozptyl v5 min./max. 5m/s (v5stř. 645m/s), na 50m rozptyl 14mm opsaná, tedy jedna díra jak po dvacítkovém berenku. Zopakuju, zkřiva usazené střely a OAL se lišila až o 4mm.
U této nejvyšší navážky jsem zůstal, rozptyly ostatních třech várek po třech nábojích se výrazně nelišily. Nicméně dnes používám laboraci kdy je usazena střela až na druhou drážku (mírná komprese prachu) právě proto, aby se střely zpětným rázem nezasouvaly do nábojnice (neměly kam) a byly v matrici usazovány v ose. Rozptyly jsou totožné, tedy na 50m běžně trojlístek. Pokud něco mírně utrhnu, je to čistě moje vina, se zvýšením zpětného rázu se člověk přecejen chvíli sžívá.
Stejnou zkušenost udělal kolega s 500Jeffery, střely se mu lehce zasouvají, nicméně v terči to poznat není, na 50m mu to chodí většinou jednou větší dírou (tři rány po sobě). Faktem ale je, že nikdy neměl usazenou střelu v nábojnici zkřiva
Možná to je specifukum těžších ráží, možná výjimka která potvrzuje pravidlo. Provokativní testy s jiným, třeba standardním puškovým střelivem jsem nedělal. Pokud někdo zkušenost má, podělte se.

[Hans88Vagus]

Děkuji za obsáhlé odpovědi. Nikdy jsem si tohoto faktu zvlášť nevšímal. Mám přebíjené Lapua Mega v ráži 6,5x57 a střela je usazena až na druhém prstenci, první je viditelný. Včera jsem předával kolegovi náboje taktéž Lapua Mega, ale v 6,5x55SE. Střela byla vsazena mnohem hlouběji, takže žádný prstenec nebyl vidět. Pokud se nepletu tak x55 má maximální tlak 3800bar a x57 3900bar a ráže 6,5x55SE je výkonnější. Jak moc se změní úsťová rychlost střely při hlubším zasazení střely?( při porovnání shodné ráže a střely ) Při stejné délce hlavně..

[pufr]

2Hans 6,5X55 má normou CIP daný výrazně kratší přechodový kužel než 6,5x57, proto musí i náboje být kratší, ale má i jiné rozměry nábojnice (větší průměr nad drážkou atd.) - je to prostě jiná ráže.
Jednoduchý "paušální" vzorec na změnu tlaku a rychlosti střely vyvolanou zmenšením velikosti počátečního spalovacího prostoru hlubším usazením střely v nábojnici neexistuje. Záleží na mnoha faktorech - právě proto má takový celosvětový úspěch program Quick Load umožňující "komfortně" a kvalifikovaně odhadnout, co taková změna udělá. Ani tenhle software ale nehodnotí všechny vlivy - mohutnost použité zápalky, změnu výtahové síly střely, "kontakt střely s vývrtem "už při nabití" (= sečtení výtahové síly a průtlačného odporu v jednom čase) atd.
Jak je nakonec vidět ze Zbrojovákova příspěvku, změna délky náboje nemusí ale může být významná nebo i nebezpečná, třeba se ptát konkrétně (ale i tak - bez zkoušky v dané zbrani - se bude odpověď na fóru vztahovat jen k "normovým" hodnotám se kterými tento program počítá).

QL není samozřejmě jediný produkt - v USA v meziválečném období byly vytvořeny pomůcky k odhadu změny navážky prachu a délky náboje - připomínající trochu logaritmické pravítko:


Více strejda Google "Powley computer for handloaders"
Jsou nějaké komerčně dostupné databáze doplněné empirickými vzorci atd.. Ale QL je asi nejspolehlivější, s nejširší databází (a autor ing. Hartmuth Broemel ho stále aktualizuje).

[dalas]

Většinou je to tak, že se změnou plnící hustoty - potažmo, hlobkou usazení střely se docela významně mění tlaková špička. Naproti tomu je změna rychlosti vzhledem k nárůstu tlaku nevýznamná. Ta je dána celkovou plochou pod tlakovou křivkou. Jinak platí vše co napsali kolegové nademnou. A ještě k těm výtahovým silám+ silám při zařezávání drážek. QL to umí i při délce na rifling. Problém je tu sílu určit.

[Zbrojovák]

Díky za opět přínosný příspěvek Pufrovi, to že byly nějaké specielní logaritmické pravítka na tyto výpočty jsem, přiznám se, netušil
Výtahová síla střely se běžně měří na specielním vylisovávacím nebo na běžném trhacím stroji v přípravku. Z literatury se dá vyčíst, že u malorážových puškových nábojů typu 7,62x54R a 7,62x51 je to podle materiálu nábojnice někde kolem 60-90kg. Tedy do zhruba maximálně 1000N. Určitou roli hraje i podlakování střely.
U větších řáží od 12,7mm nahoru ta síla dramaticky stoupá. Obecně čím více prachu na dobré prohoření a zažehnutí, tím větší výtahové síly třeba. Od 20mm nahoru se už navíc běžně používá rozněcovač - tzv. buster, toho prachu už je prostě moc.
30x173 potřebuje cca 0,8t, buster, tlak až 4500bar piezo, dle typu střely.
Jak psal Dalas s větší plnící hustotou, stejně jako se vzrůstající výtahovou silou vzrůstá tlaková špička a její časování vzhledem k poloze střely v hlavni v průběhu vývinu rány, hoření, expanze. To je celkem důležitý údaj z hlediska dimenzace hlavně a konstrukce zbraní s odběrem plynů z hlavně. Změna počáteční rychlosti vzrůstá ale v menším řádu. Jak a o kolik ale neumím říct, nikdy jsem to neměl možnost měřit.
Na každý pád, nevím jakou máš Hansi zbraň, ale M98 (do r.v.1942 a od r.v. 46), ZG, ZKK, CZ snáší tlaky až kolem 4400barů (piezo) naprosto bez problémů. Zetko má už trochu užší pouzdro, tam bych raději nešel nad 4000barů, nehledě na to že je většina pouzder profrézovaná na uložení předního kamene hákové montáže. Stejně tak mannlicher-schönauer i když modely GK už se dělaly i v 8x68S a 458Win.
Jednou jsem měl možnost rozerbírat reklamovanou CZ527 carbine, kde někdo do 7,62x39 (mosaz), naládoval pistolový prach.
Zbylé náboje šly na test, kde byl po 1. ráně zničen crusher, z tlakoměrného válečku byl penízek, tlak odhadem někde k 6000barům. Systém to udržel, nábojnice ne, takže to fouklo všude kolem. Čili směrodatné je hlavně správné použití střeliviny.
Zvýšený tlak za hranicí Pmax, většinou spolehlivě odhalí vypadnutí zápalky z nábojnice. Což se u zkušebních nábojů (1,15 Pmax) děje naprosto běžně. Mírně zvýšený tlak ti ukáže zápalka, pokud už se začíná lisovat podle čela závěru, blížíš se Pmax.

[lumilux]

Ještě se vrátím k magnumovým zápalkám na předchozí straně, někoho třeba bude zajímat jak jsem dopadl se zmenšením rozdílů úsťových rychlostí. Nakonec jsem sehnal magnumové zápalky Federal GM.
Závěr: Použitím magnumových zápalek se mi nepodařilo zmenšit rozdíly ůsťových rychlostí, jediné pozitivní bylo, že hylsna byla krásně čistá. Rychlosti jednotlivých navážek byly podobné jaku u standartní zápalky.
Rychlosti (i soustřel) se srovnaly až při použití horní hranice navážky prachu s nemagnumovou zápalkou (magnumovou se tam bojím dát).

[dalas]

to lumilux: jaký máš rozptyl rychlostí s tou nejlepší navážkou?

[lumilux]

Nejlepší navážka mi vychází při OAL 80mm s 232 vulcanem rovné 4 g N540. Soustřel pěti ran ctc 32 mm na 100 m, teplota -9 °C, rychlosti V3 se pohybovaly od 763 do 778 m/s. Možná by se soustřel ještě zlepšil při 4,05g, ale to už se bojím sypat. Náboje včetně flinty byly před střelbou nechány asi 20 min "prochladnout" intervaly výstřelů byly cca 40 s. Zbraň CZ 550 American 9,3x62. Zbraň používám převážně v noci na černou, tedy vzdálenost střelby do 100 m, proto jsem se soustřelem spokojený.

[dalas]

Jestli nemáš při současné nejvyšší laboraci známky zvýšeného tlaku, tak navýšení těch 0,05g by nemělo být nebezpečný. Pokud by se objevila známka vysokého tlaku, osobně bych to nepoužíval. Pro účely, ke kterým sestavu používáš, je víc než dobrá s těmi 4g.

[Shiva]

Ani tenhle software ale nehodnotí všechny vlivy - "kontakt střely s vývrtem "už při nabití" (= sečtení výtahové síly a průtlačného odporu v jednom čase)

Hm, zrovna tohle QL zohlednuje. mozna by bylo vhodne to trochu prostudovat.

[cejlon]

Zdravím, nevím, jestli se to tu někde probíralo....
Je vhodný do záčátku tento přebíjecí vercajk, nebo by jste to řešili jinak? Nějak namixovat od různých firem......?

http://cs.strobl.cz/breech-lock-challenger-kit/

Hodilo by se vše, kromě lisu. Ten bych chtěl Classic Cast Press.
Finančně bych to pro začátek viděl do 15tis.

Jde o to, že bych nerad kupoval rovnou ze začátku nějaký vyloženě shit.

Poradtě prosím, jak to dát dohromady.

[navip]

Sám z té sady správně nahražuješ ten Al odlitek ocelovým lisem,ten otočný plastový dávkovač je špatný. Pokud nechceš vyrábět kvanta,ale pro loveckou střelbu přesné náboje , tak potřebuješ lis,váhu, zápalkovač pokud není součástí lisu a matrice. K tomu nářadí na zkracování a odhrotování nbc a posuvku pro přesné měření délky.Pak už jen spotřební materiál a trochu štěstí.Pokud nekoupíš hradla tak aspoň možnost si je půjčit, bez nich je to jak v šeru s tmavejma brejlema

[cejlon]

Pokud bych koupil tu sadu od LEE a zaměnil lis Challenger za Classic Cast press, bude ta sada slušné vybavení na přebíjení přesných kulových?
Taky nevím, jak je na tom s kvalitou ten ruční zápalkovač od LEE a prachovač?