Tak konečně nějaký pořádný lovecký zá?itek. Teda spíš zážitky.

V 18h jsem vyrazil na šoulačku do lesa. Nejdříve jsem zkontroloval co střecha a pak rovnou do sherwoodu. Po příjezdu jsem zjistil, že na střelnici co máme uprostřed lesa měli střelby.

Mírně rozladěn jsem vyrazil šoulat. Po 30 minutách jsem zahlédl kus srnčího.Rychle jsem vzal dalekohled a zjiž?oval co to je. Měl jsem štěstí a byl to paličkář. Byl ode mne tak 30m. Rychle jsem vzal sprigfielda a zamířil. bohužel mi stál proti vesnici. Sice to bylo skrz 200m lesa, ale nechtěl jsem riskovat a snažil jsem se přesunout a srnce dostat do kříže mimo ves. Mezitím se srnec sebral a popo?el mi sám, ale do náletu. takže nastalo další přesunování. Koukal jsem si pod nohy abych ne?ustil listím a když jsem zvedl hlavu tak srnec už stál krásně sice na ostro, ale na volném místě a mimo ves, ale také o mě věděl. Zamířil jsem na něho a čekal až se srovná. bohužel jsem ho rovnal tak dlouho až to zabalil.

Pak jsem pokračoval v šoulání. Do?el jsem se mrknout na noru a kousek od ní byl celkem čerstvý záleh od prasete. Najednou jsem uslyšel od cesty zafunění. Zbystřil jsem a připravil si zbraň. Zahlédl jsem pohyb na cestě a on tam bě?el postarší fotbalista a odfukoval jak sentinel.

Opět jsem se vrátil na cestu a šoulal. bohužel mi to milý fotbalista popla?il a kus cesty nic jsem neviděl. Pak jsem u borové houštiny ucítil prasata. Být to v zimě tak bych tam vlezl, ale takto jsem pokračoval dál. Zahlédl jsem pár kusů srnčího, ale nic odstřelového a spoustu buchtování od černé. Jeden srnec mi pěkně vynadal a odskočil k borovým pasekám. Tam také zabekal a vyrazil jinam. Řekl jsem si, že se tam podívám, že by ho mohli zradit čuníci. Do?el jsem k starší dřevěné oplocence s asi 7 letými borovičkami a koukal jsem, že v rohu jsou vyražená prkna a okolo je ryto. Pomalu jsem to obcházel a najednou jsem zaslechl jak kviklo sele. Mezi mnou a oplocenkou bylo asi 15m borové tyčoviny. U?el jsem ještě pár kroku a zahlédl jsem jak podél oplocenky pomalu běží markazín. Rychle jsem si klekl a dalekohledem sledoval cvrkot. Uviděl jsem pobíhat další selata v oplocence a i velký ?edý hřbet bachyně pomalu se sunoucí k díře. Odložil jsem dalekohled a klobouk a pomalu jsem se přesunoval se zbraní zpět k místu odkud byla díra v oplocence dobře vidět. Tam jsem si sedl a čekal co bude. Zjistil jsem, že z mé strany oplocenky běhají asi 3 selata. Za chvilinku vylezla bachyňka cca 40 kg a začala asi 20m ode mne rýt. Pomalu se objevovala další selata. Nakonec jich tam pobíhalo asi 10. Říkal jsem si, že na takovou to bachyňku to je moc. Pak jsem se dočkal. Z oplocenky se majestátně vynořila bachyně okolo 100kg. Pomalu jistila a pak vy?la. Byl na tu rodinku krásný pohled. Sledoval jsem je ještě asi 5 minut. Pak proletělo letadlo a matka rodu zvedla pírko a všechna prasata zaběhla zpět do oplocenky schovat se do boroviček. Pomalu jsem se vrátil pro věci a potichu se vytratil. Jak jsem si jistil co prasata tak jsem přehlédl dančí. V?iml jsem si jich až na poslední chvilku. Byla to daněla a vařečkář. Hned mi odskočili. Po tomto mi vůbec nevadilo, že jsem toho paličkáře nestřelil, protože bych přišel o perfektní zá?itek. K lepšímu, když jsem odjí?děl z lesa tak jsem u cesty zahlédl kus srnčího. Samozřejmě mi to nedalo zastavil jsem a dalekohledem se podíval. Byl to srnec, ale stál mi v ro?tí. Pomalu jsem otevřel dveře a snažil se ho přečíst. Vypadal na ©esteráka, tak jsem ho dál sledoval dalekohledem. Pak mi srnec skočil na cestu a podíval se na mě. V tom jsem zjistil, že má jeden parů?ek normální a druhý ma otočený dolů přes světlo. Zřejmě deformace v době vývinu paro?ní hmoty. Příjde mi, že mě dnes na cestě do lesa políbila Diana. Tolik štěstí najednou.
