pruberny lov aneb pristup k chovu...

[lörinc]

Já jen k těm vydlákům, u nás na okrese už by měl být podle tabulek ve dvou letech nepravidelný šesterák. Já se k tomu kloním, i když jsem loni pustil dvouletého vydláka, ale ten měl výšku takových 15 cm a výsady začínaly tak 4 cm nad růžemi. Jinak souhlas s vámi....

[lörinc]

to fesoj: nevím kdo vám tak "blbě" nastavil kritéria. Můžu sem hodit naše, pokud už jsem je sem nedával a byl by zájem.

[Leon]

pořád mi nejde do hlavy proč se chovnost bere podle trofeje když vidím ty 12-14kg šesteráky co dnes u nás jsou a pak si přečtu a nebo slyším od starejch chlapu o srncích co měli kdysi normálně 20-25kg tak to je podle mě vadný hodnocení který je k ničemu.Docela by mě zajímalo jaká je u vás průměrná váha srnců ?

[Jiří K.]

Bohužel máme údaje zkreslené tím, že uvádíme váhu pro prodej a většinou se loví průběrné kusy. U srnců 4-7 let se pohybujeme kolem 20 kg, loni se ulovil srnec 5 let s prodejní váhou 24 kg. V I.v.t. se většinou uloví srnci z váhou kolem 10 kg.
Před léty jsem se ustřelil a ulovil jsem ročka (paličkář) s váhou 16 kg. Holt neměl jsem ho s čím porovnat a jediným kriteriem byla trofej.
Co se týče té váhy největším problémem je špatný přístup k průběrnému lovu holé ( pošetříme). Tady si srnčí degradujeme. Tady je zakopaný pes.

[ares]

U nás průměrně I.VT do 12kg, průměr tak 10kg, III.VT průměr 18kg, více to nebude.
Podle mě je špatný přístup v odlovu holé, navíc úživnost honitby a pestrost potravy je malá, zvěř je pořád stresovaná. Všechny tyhle aspekty hrají do karet degradaci hmotnosti, intenzivní přikrmování v době nouze má pramalý význam na její zvětšování, navíc přežívají i slabší jedinci. Pak silný šesterák má 13 kg, špičák 20kg- ten se do chovu dle trofeje nehodí a najednou mám v reprodukci takový "muší váhy".. je to ruku v ruce se vším.
Souhlasím s Leonem, bez kontextu a bez hlubšího zamyšlení určovat chovnost jen dle trofeje(a to je de facto pouze záležitost jedné lovecké sezóny) je nesmyslné.
Ono je to ale možná zaviněno pohledem na myslivost jako takovou, honbou za trofejemi-viz vypouštění jelenů z obor do volnosti jen pro ulevení apod. Trend i v ostatních oblastech lidské činnosti je stejný, tj. maximalizace užitku.. a teď si vezměte ten paradox, "chceme" trofejově silné srnce ale hmotnostně vyspělou holou..

[fesoj]

Vtip je ovšem v tom, že hmotnostně podprůměrný kus málokdy nasadí silnou trofej, jde spíš o výjimku. A pokud skutečně dojde k takovému paradoxu, že roček - paličkář má výkupní hmotnost 16 kg, pak i v tom případě je jeho ulovení v pořádku, protože zejména u ročků by měl být vývoj paroží určujícím kritériem, nemluvě o tom, že toho srnce před ulovením nikdo nezváží - a na chovatelské přehlídce tak jako tak dostane "zelený" bod, protože paličkáři do chovu zásadně nepatří a mají být loveni přednostně. Kdysi i u nás platilo, že na CHP se předkládaly i spodní čelisti holé zvěře a byla posuzována správnost či nesprávnost odstřelu. Od toho se ale upustilo a můžeme jakkoliv teoretizovat o tom, že zodpovědný lov holé je pro kvalitu chovu důležitější než odstřel srnců dle paroží a říkat, že v tomto směru to děláme špatně, když konkrétní příklady chybí. Přitom nejde o nějaké sankce, ale o poučení .

[BwanaHunter]

Ono je to možná ještě trochu zamotanější. Na velké části území srnčí rapidně ubylo, už se tím zabývá i Institut ekologie zvěře a katedry myslivosti na LF. Kde není zvěř, těžko se radikálně probírá holá. Je pravdou, že na parožení má vliv řada faktorů, nejen genetika, zdraví, kondice a vyýživa, ale i třeba počet hodin slunečního svitu v době parožení, délka, tvrdost a počasí na konci zimy atd. Paroží v tom kterém roce je tedy jen dílčím kritériem, ačkoliv souhlasím s tím, že paličkáři či vidláci od 2. max. od 3. roku věku nemají v chovu co dělat. S výkupní hmotností je to u nás podobné, I. vt kolem 10 kg, v průměru 10-12, dospělí srnci 15-17 kg. Ale jak už tu někdo psal, uvádíme výkupní hmotnost, a 25 kg šesteráka prostě nestřelím.

[SEDM]

Tak nevím, píšete tady že je to celé složité, myslím si že základní věci jsou velmi jednoduché. Pokud budu mít nějakou populaci zvěře, tak obecně platí, že čím bude v určité oblasti více zvěře, bude se snižovat průměrná hmotnost, jako důsledek vnitrodruhové konkurence, důsledkem které je zvýšený stres a také možnost pro slabší kusy zapojit se do reprodukce. Chci-li tedy zvýšit průměrnou hmotnost, musím snížit početnost populace. Samozřejmě na hmotnost mají vliv také faktory jako potravní nabídka a např. klimatické podmínky. Dále je potřeba si uvědomit, že nelze porovnávat průměrné hmotnosti v různých měsících roku, brzy z jara je zvěř v nejhorší kondici a teprve začídá doplňovat zimní ztrátu hmotnosti, na podzim je naopak v kondici nejlepší, je to potom jako srovnávání hrušek s jablky. Mladí srnci se loví brzy na jaře (nejčastěji), starší zase později. Na toto všechno je třeba brát ohled. Obecná pravidla jsou však jasná.

[BwanaHunter]

Sedm> tak jiste ze principy populacni dynamiky a ekologie zvere plati obecne. Ale sam pises,ze do toho vstupuje vice faktoru,nez velikost parozi a pocet vysad. A o to slo.

[SEDM]

Dobře tak konkrétně: když si porovnám lebku ročního paličkáře a ročního šesteráka (i takové jsem měl v ruce), tak rozdíly jsou zcela zřejmé a debatovat nad tím co by v budoucnu z toho paličkáře vyrostlo nemá význam. Ano střelil jsem silného srnce, který vážil 21 kg (6let), ale byl to slabý šesterák, téměř špičák, neperlený a slabých lodyh, ač jsem jej z minulosti neznal, dovolím si tvrdit, že nikdy nebyl nic zázračného, takový srnec nemá v chovu co hledat, měl být dávno ulovený. Jaká chcete použít, jiná kritéria než morfologické znaky, do zvěře nevidíme. Nemám rád řeči typu, že paroží není tím správným znakem, považuji srnce s chybějícími výsadami za nejhorší nešvar a obhajování jejich ponechání v chovu za velmi nebezpečné. Úroveň chovu srnčí zvěře se dá velmi rychle pokazit, náprava bývá potom ale dlohodobá záležitost. Na závěr bych chtěl říct, že ti nejsilnějčí srnci bývají téměř vždy ve věku 5-6 let a jsou to ti hmotnostně nejlepší, jsou i výjimky, ale to jsou právě pouze výjimky, nelze je brát jako pravidlo.

[fesoj]

V zásadě nelze než souhlasit, až na jednu věc - ty chybějící výsady. Kdybych se nepřesvědčil, že pravidelný šesterák může dalším rokem nasadit šesteráka nerovného a pak zase šesteráka... A kdybychom to vzali čistě jen podle bodovacích tabulek, nejvíc bodů dává hmotnost a objem - viděl jsem i medailového špičáka ! Proto tvrdím, že hmotnostně nadprůměrný vidlák či nerovný šesterák se silnou trofejí je pro chov větším přínosem, než stejně starý pravidelný šesterák, hmotnostně průměrný a paroží jak rozvětvená tužka /mluvím samozřejmě o dospělé zvěři/. A nikdo mi nevymluví, že právě ta variabilita paroží, v níž se srnčímu nemůže rovnat žádný z našich jelenovitých, nemá své kouzlo. Jak jsem již napsal, kdyby byly srnčí parůžky jedny jak druhé, co se tvaru týče, měli bychom o moc zajímavých trofejí i krásných zážitků méně. Buďme rádi, že příroda je mocná čarodějka...

[BwanaHunter]

SEDM> nemyslim si,ze bychom byli v zasadnim rozporu. Mozna mluvime o tomtez, byt oba cesky, jinou reci .
Predpokladam - a oprav me,pokud se mylim - ze ve svych tvrzenich vychazis z nejake obecnych jednoticich podminek. Ja jen dodavam,ze mohou pominout-viz prudky pokles stavu srnci na podstatne casti uzemi. Pred par desitkami let si taky nikdo neumel predstavit, ze by mohly stavy zajicu ci bazantu klesnou tak,jak se pak stalo. S koroptvemi totez o chvili driv.
Neboli-rikas ze vidlak nepatri do lesa. Nerikas ale za jakych okolnosti. Kdyz v dane populaci nebude silnejsi srnec nez vidlak, co udelas? Vystrilis vsechny srnce?

Dalsi otazka - je obecne jednotne a jasne,co je cilem chovu? Kdyz se zeptame myslivcu, lesniku, majitelu lesa a Hnuti Duha, obavam se,ze odpovedi budou ruzne a silna trofej to vzdy nebude.

Pokud jde o selekci obecne, hole i samci zvere, opet hraje podstatnou roli realna situace prostredi/populace/tlak atd. Pokud populace klesne pod urcitou uroven, je potreba se prizpusobit. V zachovnych chovech, jako zapadni poddruh antilopy Derbyho, nosorozcu, v minulosti treba i buvolu a kudu po epidemii dobytciho moru na konci 19. stol, i pri zachrane jinych druhu jako dravci,tetrev, tetrivek, jerabek, blablabla je cenny kazdy dospely jedinec schopny reprodukce. Bez ohledu na trofejovou kvalitu. Az podle stavu dane populace muzeme uplatnovat selekcni kriteria.
Takze jsem opatrny s obecnymi univerzalnimi pravdami.
Dale-pravdu ma Fesoj - jest faktem,ze staci nepovedena zima,malo slunicka,horsi skladba potravy ci silne mrazy na konci parozeni a slusny srnec nasadi nerovnou trofej, ackoliv rok pred tim byl a rok na to zase klidne bude pravidelny a silny sesterak. A s jeho genetickou hodnotou to nema co delat,ta je konstantni.
Chapu,ze nejaka jednotici pravidla jsou potreba, odstrel je potreba, musi pro nej byt kriteria atd., ale proc se tim omezovat a nepodivat se pod poklicku?

[predator1]

BwanaHunter - jak viš, že když je malo sluníčka, horši potrava a .., tak srnec nasadi nerovnou trofej?

Jak viš o prudkem poklesu stavu srnči ?

Když koukáš pod tu poklyčku, není tam třeba moc tma ? Sedum má pravdu i s těmi vydláky, i jinak.

[fesoj]

Právě že to nevíme - respektive můžeme se jen dohadovat, co je toho příčinou, nemluvě o tom, že je móc málo srnců, u kterých bezpečně víme, co vloni nosili na hlavě. Ale že k té situaci v parožení - dobré - horší - zase dobré občas dochází, o tom píše i Pavel Scherer a jájsem si to ověřil. A co se týče třeba těch osmeráků - nevím o jediném případu, kdy by srnec nasadil osmeráka 2 roky za sebou. Myslím si, že co se paroží týče, genetický vliv se obecně přeceňuje a naopak podmínky prostředí podceňujeme. A nemůžeme se snažit o to, abychom nějakou selekcí docílili vyšší počet medailových trofejí v dané lokalitě - to je utopie. Našim cílem musí být přiměřený stav zdravé srnčí zvěře, to nejhorší odstraňovat negativním výběrem a - možná - si občas střelit i opravdu "dobrého" srnce na vrcholu, pokud takových máme víc.

[predator1]

fesoji, Scherer píše o mnoha věcech jinak, než se doteď řikalo, ale píše o zvěři v zajetí. Nevíme, jesli to tak dycky je i u volně žijící zvěře.
Starý praktici říkali, že výšku a členitost si srnec udrží vždy, silu po zlé zimě nemá. Věděli proč.