Letos 19.ledna jsem vedl u nás naháňku v obeznané leči, předpoklad min. 30 ks černé v leči.
Na nástupu jsem účastníky upozornil že je již leden, a že u nás má lončák max. 70 kg, avšak ohrozí-li velký kus účastníka lovu, případně půjde-li do potyčky se psy, ať neberou na velikost zřetel. Jako bych to tušil!
Stavěl jsem jižní předstup, a tedy jsem stál poslední z řady, dole v rokli na břehu potoka. Vizuelní přehled jsem měl na poslední tři střelce nad sebou, které jsem stavěl. Porost okolo byla dubina různého stáří, přerušovaná místy houštinkami z bezinek, občas loučka. Při přidělování štontů jsem upozorňoval střelce, že těmito kryty na nás prasata přiběhnou, což se také dělo. Jedna z těch houštinek končila asi 10m před střelcem nade mnou (Míra T.), pak malá loučka do dubů. Asi v polovině leče – to už okolo nás leželo asi osm prasat – slyším, jak na nás běží v leči moje kopovka (do leče ji bere synek). Hlásila pravidelně, silně ale "pomalu"... napadlo mě, že žene něco čeho se bojí. Připravil jsem flintu, v tom vidím, že třetí a druhý střelec nade mnou namířili nad tu houštinu, a pak zas skonili zbraně. Jasně je tam kňour... v tom ho vidím. Tipuji 110 až 130 kg a míří mezi prvním a druhým střelcem po loučce z leče ven. No, a pak uviděl toho prvního nade mnou, Míru. Zastavil se, otočil se přímo na něj... a vyrazil s ryjem u země. Měl to k střelci asi 15 metrů. Štěstí bylo, že Míra měl flintu ještě v rameni (semiauto Sauer303). Byl u něj snad za sekundu!!! Pánové, zrychlení jak Bugatti Veyron!!! Výstřel třeskl když byl lauf tak 10 cm od čela. Trefil ho mezi světla, čelo očouzené od výstřelu. Kňour začal dělat kotoul a vrazil do Míry. Ten, aniž by o tom pak věděl, ještě jednou vystřelil. Šlo to pár centimetrů od jeho (Mírovi) haksny do země. A pak jsem jen sledoval, jak oba dělají kutulů z kopce ke mě a doufal, že Mirek snad již dostřílel. Po dvou až třech metrech se zachytlil dubu, a už zaplať Pán Bůh nevystřelil. Kňour se asi po dalších třech metrech se omotal okolo stromu. Míra nám poté odmítl odpovědět na otázku, jestli se neposral. Asi nechtěl lhát.

Mimo rány mezi světly neměl kňour žádné další zranění. Upravený na dodávku vážil 87 kg.
Byla to stejná naháňka, o které pár příspěvků zpět píše Ruda (s videem). Původní předpoklad 30 ks černé v leči byl dvojnásobkem překonán, Na výřadu 21 ks, druhý den dohledány a dostřeleny 3 ks. Za týden nalezen lončák, kterého střelci na křídle "zapoměli" na štontu – to radši nechci komentovat...

Pavel