Jaký IR prisvit

[OndraH]

Ahoj jaky prisvit by jste doporucili k k pulsaru n870?? Integorvanej neni spatnej ale myslim ze to muze koukat i lepe.

[alexis]

ahoj..kup si k tomu externi Pulsar 940nm..obraz se krasne vycisti -rozdil nebe a dudy a do tech cca 100 vidis uplne v pohode -fakt hodne podobne 2+ gen..pokud potrebujes koukat /strilet/dal tak si zapnes vestaveny na plnej vykon a vidis az do pr..le |ale obraz bude jiz zrnity|a.

[OndraH]

Pulsar 940 mam vyzkousenou, jde mi o to jestli je jeste neco lepsiho, navyis apod??

[tanak]

IR Pulsar L-915
Technické parametry:
výkon IR zdroje...250mW (volitelně 125mW až 250mW)
průměr objektivu...22mm
vlnová délka IR...915nm
pracovní teplota...-20/+40°C
napájení...3V - 2xAA (2x tužková baterie)
rozměry...140x45x50mm
hmotnost...160g
-----------------------------------------------
IR Pulsar 940nm
Technické parametry:
max. výkon IR zdroje...150mW (volitelně 50mW až 150mW)
průměr objektivu...24mm
vlnová délka IR...940nm
pracovní teplota...-20/+40°C
napájení...3V - 2xAA (2x tužková baterie)
rozměry...132x45x52mm
hmontnost s bateriemi/bez...190/140g


ja so objednal IR Pulsar L-915

[tanak]

Včera som TESTOVAL IR 915 ,IR 780, a termo FLIR 24, pri strazeni poln.plod. Vlnová dĺžka IR: 915 nm . zver reaguje ale nieje nejak nervózna ir 780 zver reaguje a kontroluje smer je viac nervózna a kontroluje smer častejšie ir 940 som neskúšal zatiaľ len objednal. a k termu nieje čo dodat NEMA CHYBU .

[sara]

Udávaná vlnová délka infračerveného záření přísvitu je v některých případech zavádějící. V tomto směru záleží na tom, jestli je zdrojem IR laser nebo LED dioda. Laser je zdrojem monochromatického koherentního záření, takže pokud výrobce uvádí pravdivé údaje, tak IR Laser zdroj vyzařuje jednu jedinou deklarovanou vlnovou délku. Naproti tomu LED dioda vyzařuje v oblasti určitého pásma vlnových délek. Pásma jakého rozsahu, to by měl výrobce ideálně napsat k výrobku. Takže jedna vlnová délka , která je udávaná u LED diody jako IR zdroji, je vlastně svým způsobem nepravdivá informace. Pokud by IR LED zdroj měl ostře ohraničené vyzařované pásmo vlnových délek /to je další otázka/, a výrobce udával hodnotu vlnové délky na hranici pásma směrem ke kratším vlnám / což nás jako lovce zajímá/, pak by byl údaj směrodatný. Mám to i v praxi vyzkoušeno. Např. mám Fotopast Ltl Acorn 6310MG s diodovým přísvitem s udávanou vlnovou délkou 940 nm /nanometrů/, a vysoká zvěř ten přísvit spolehlivě vidí /zjištěno na mnoha případech/. Zatímco v pozorováku jsem měl Laser IR zdroj 940 nm a v pohodě. Tam je drobná nevýhoda, že záření laser IR zdroje je koherentní a je nutno použít difuzor, který obraz rušivě zazrní. Už jsem i zkoušel, jestli by to nešlo bez něj tak, že jsem ho vypreparoval, ale bohužel. sara

[pufr]

Ti nevím Sara, jestli i s těmi lasery v obecné poloze nepopisuješ ideál vzdálený praxi současné průmyslové výroby, čínští výrobci laserových diod v popisu mluví o "Dominant Wavelength" a když si skoro náhodně zadáš do Google dotaz druhu například

https://www.google.cz/search?q=laser+di ... BigA&dpr=1
https://www.google.cz/search?q=laser+di ... wQ_AUIBygB

Je vidět, že emitované světlo je u některé diody téměř v jednom nm (s posunem dle teploty, napětí atd.) a jinde pod označením např. "Characteristics of a real-world diode laser" najdeš spektra s desítkami emisních píků, kde ta dominantní čára je pravda o deset decibel vyšší, ale ty ostatní jsou tam taky. A, že by do zdrojů prodávaných pod jménem low end výrobce řádově za 2 až 3 tisíce Kč někdo dával dražší diody než za 2 USD si nedělám iluze

S běloruskými integrovanými laserovými lampami s inzerovanou emisí nad 900 nm mám taky zatím pozitivní zkušenost, nic mi na ně "rušivě" nereaguje

[sara]

No to, jak to kde ve světě "mastí" , může někdo z nás stěží garantovat. A už vůbec ne, jak to pojmenujou. Mám pocit, že v tomto případě jde spíše o nepřesné názvosloví od výrobců.
Když něco nazvu Laserem, tak je to zdroj, jak jsem psal, monochromatického záření. To znamená el- mag. vlnění o jedné jediné frekvenci. O tom asi nebude sporu. To vyplývá ze samotného fyzikální principu laseru, kdy je to záření generované buzenou emisí elektronů přecházející z jedné energetické přesně definované hladiny na jinou.

Pokud nějaký jednotlivý zdroj laserového záření/třeba polovodičová součástka/ emituje v různých vlnových délkách, tak jak to nazvat. Něco jako násobný , složený laser zdroj ?
Pak tedy, vynecháme-li ve fyzice a technice všeobecně používanou terminologii, kdy se laserem myslí laser se musíme ptát z pohledu uživatelů:
Jak širokopásmový je konkrétní zdroj IR.
Kde je v el. mag. spektru toto pásmo umístěno?
A jsou-li jeho hranice ostré.
A všechny tyto otázky směřují k tomu, 1/jestli zvěř toto "světlo" vidí
2/jak daleko takový zdroj dosvítí
3/jak moc je svazek rozbíhavý
4/ jak přispívá k čistotě obrazu.
5/atd.
sara

[kikin]

sara,máš to hezky teoreticky zvládnuté,ale praxe je trochu jinde.Třeba tak,jak píše Pufr.Nebo taky jen marketingový kecy.Jedna věc je jak daleko to dosvítí,druhá jak to pobere snímač a zbývající elektronika,který je přeci jenom navrhnutý na to,co je z výroby.Třetí jak to vidí zvěř.Protože jsme národ kutilů a jsme chytřejší než výrobce,snažíme se s problémem vypořádat lacino.Problém nastal,když digitály(photon) spadly pod úroveň klasické Meopty.Víc lidí je ochotných investovat,ono je najednou vidět.A to ,,laciný"má své limity,na které dříve nebo později narazíš.Byl jsem byl před lety ,,také tápač",tak vím,že mi každý přísvit fugoval ani né celou sezonu.Prostě začneš lovit selata a již při druhé střelbě do stejného rudlu vídíš,že jsou po zapnutí neklidná,ale ještě to zvládneš.Když je načapeš znovu a zapneš přísvit,začnou bachny řvát a vyhánět selata.Když budeš s tím přístrojem široko daleko sám,je to dobrý.Jdeš na jinou tlupu a opakuješ příběh.Než skončí sezona,je to nepoužitelné.Pak koupíš další,zaručeně neviditelný přísvit a ze začátku přísaháš,že to funguje.Příběh se ovšem opakuje...
Sám již nesvítíš,penetrace přísvity je ohromná.Něco jiného je,když v zemích původu zvěř díky hustotě přístrojů nereaguje.Pak i výrobce nevědomky lže. Fotopasti jsou prakticky nepoužitelné.Na lišky dobrý,posvítíš jednou a už to nerozkecá.Jak začnou prasata utíkat,jsou tací,kteří se je snaží dohnat.To končí postřely,nevidíš to v realném čase.
Jak to ,,svítí",je to blbě.Nejspolehlivější je totál pasiv,nebo měsíček a klasika.Ti co na to už přišli a vyřešili, si tuto zkušenost zaplatili.Protože žijeme tady a ve spolku by ho sežrali,tak o tom mlčí.
Pufr-předpokládám,že máš vyšší řadu.Až zneklidní,přejdi na režim bez přísvitu,ale pak bacha na 7Hz.

[sara]

Moje zkušenosti, žádná teorie. Byl jsem u toho od začátku. Nejdřív se svítilo baterkou s klasickou žárovkou, prasata ani nezvedla hlavu. Rok cca 1979. Pak jako když je píchneš šídlem . Pak jsme zkoušeli různé barevné filtry, postupně k ničemu.
Pak přišla vlna 1. gen v podstatě elektronka, lampa např. Dedal 180 a k tomu příslušný přísvit .Velice rychle začala reagovala i na tohle.
Pak přišly kanálkové násobiče . Potom vylepšení na 3.-4. gen. Tam už se prodlužovala doba, kdy bylo možno IR zdroj vynechat. Předzvěst, že pasiv je to pravé ořechové. U každého vývoj. stupně byla možnost použít přísvit delší vlnové délky. Vždycky s fundamentální otázkou. Bude zvěř reagovat? Nebo ji to zatím nevadí ?
Kvalitativním skokem byl nástup digi přístrojů s možn. použít přísvit 915, 940 nm. Zvlášť ve verzi laser. Jak se ukazuje po diskusi s Pufrem , je to spíše úzkopásmový zářič s dominantníma spektrálníma čárama. Ale to je otázka názvosloví, myslím už dostatečně propátráno. Podstatné je, že funguje např. s Pusarem 770. Zvěř v současné době nereaguje. Možná opět na čas. Ale tenhle " závod" mezi prodlužováním použité vlnové délky / Je snad jasné ,že úměrně k tomu je nutné použít kvalitní přijímač ,detektor s danou spektrální citlivostí. To se v téhle diskusi, snad proboha automaticky předpokládá /a reagováním zvěře na ní ,bude mít svůj konec. To je dáno fiziologickými možnostmi zraku zvěře, které mají své hranice. Pokud někdo tvrdí, že tyhle udělátka nemají smysl, protože si na ně zvěř stejně zvykne, tak mele nesmysly. Vývoj jde nezadržitelně dopředu. Pokud by chtěl/ imaginární dotyčný /něco hodně echt za malej peníz, tak má v současný době smůlu. Tenhle dosavadní " závod o náskok před zvěří " zásadním způsobem stopne,vyřeší/a už se tak děje/ použití nechlazených bolometrů v přístrojích , jejich uvolnění pro civilní trh, právní rámec používání a cenová dostupnost- zatím zásadní zádrhel. sara

[kikin]

sara-tak to jsme si užili to samé.U mě již 915nm u 770ky nepoužitelné a vrážet další peníze na chvíli do 940 nm jsem vzdal.Nechlazený mikrobolometr to vyřešil.

[sara]

kikin-předpokládám, že před tím bolometrem máš " germaniové oko" aspoň o průměru 52 mm . Sara

[kikin]

sara-.....no to největší,zatím.

[Zbrojovák]

Tak budeme li se bavit konkrétně ane v obecné rovině, třeba apex 38ka je dnes k mání za necelých 100tis kč a řeší aplikace - komora velikosti liščí na max (3x) na 100m bez potíží - jde o maximální kontrast - kdo lovil kdys např. bílou kočku v oranici za šera s 4x32ZF ví že to šlo a v pohodě a samo - zde je to v naprosté tmě tak jak ji s optomechanikou lovit za plného světla.
Čili tím chci říct že už ta minimalistická Ap.38ka je pro noční temné lovy na běžné obvyklé (jisté) dálky naprosto dostatečná. + přináší obvyklé známé výhody
- střelba v mlze, sněžení, dešti atd.
- bezpr. zaznamenání reakce zvěře po ráně - směr úniku, v otevřených prostorech po odběhu i polohu zhasnutí, zálehu atd.
- dosled
- detekce zvěře i v nepřehledném terénu nebo za mlhy
- pasiv a z něj plynoucí relat. jednoduché užívání, nemuset přisvicovat, dbát nepřesvícení, není třeba se bát zničení eomu atd. - to už řeší digitály, ovšem ty neumí makat na pasiv anebo to za moc nestojí...
- po zkalibrování, s příd. zdrojem který šetří dost peněz za baterky, s vyplým displejem se dá v pohodě vydžet 6 hodin v kuse - optika je kdykoliv v tichosti k dispozici a okamžitě, bez nějakého štelování, přisvicování.

Jedinou nevýhodu v současné době spatřuji v tom že je nevidno přes sklo, čelní okno mám otevřené, boční ale ne nechci li průvan, kdo loví v lese ví jak se to točí a jak jsou bachyně u vnadiště citlivé.
Čili časem bych uvítal malý výkonný pozorovák s fůzním systémem NV/ TV - což je dnes už celkem obvyklá výbava lepších armád a je jasné že časem to příjde i do civilu.
Šlo by to obejít výkonnými NV brýlemi v III. nebo IV. gen. a občas to projet třeba apexem, kde je vidět částečně i do roští, kultur atd. co emitované teplo zvěře prosvítí.
Ale co mám zkušenost i s III. gen je v třeba v bezměsíčné noci v lese vidět prachbídně, takže nějaká detekce nebo obeznávka na pasiv v takových podmínkách zůstává spíše žalostným přáním.

[sara]

Jedinou nevýhodu v současné době spatřuji v tom že je nevidno přes sklo, čelní okno mám otevřené, boční ale ne nechci li průvan, kdo loví v lese ví jak se to točí a jak jsou bachyně u vnadiště citlivé.
Čili časem bych uvítal malý výkonný pozorovák s fůzním systémem NV/ TV - což je dnes už celkem obvyklá výbava lepších armád a je jasné že časem to příjde i do civilu.
Šlo by to obejít výkonnými NV brýlemi v III. nebo IV. gen. a občas to projet třeba apexem, kde je vidět částečně i do roští, kultur atd. co emitované teplo zvěře prosvítí.

Vím naprosto přesně o čem mluvíš.
Tak tohle bylo první, co jsem řešil po koupi Quantumu. Dalo to poměrně dost přemýšlení a zkoumání , ale výsledek předčil očekávání. Sara