„Baterku“ máme u nás povolenu. Letos mám 8 prasat a potřeboval jsem jí 3x – 1x okraj kukuřice, 1x okraj řepky a 1x louka kde se na jednom „place“ pohybovali 4ks siky a dva lončáci. Vždy jsem si potmě našel kus a následně si na něj bliknul – pak během 0,5 vteřiny proběhla tato ověřovací kontrola...
- je to opravdu prase?
- je to kus z rudlu?
- je do cca 70kg?
- nemá okolo sebe selata?
- je natočen tak aby se dalo zamířit na komoru?
- pořád ještě jistí cožesetoděje?
...pokud je vše ANO, tak "bác"
Ta půl sekunda je maximum co očekávám, že si nechají líbit – a to používám nízký režim s cca 20 lumeny. Nepotřebuji vidět extra detail, stačí se ujistit o přibližné váze, natočení kusu a podle světel se zorientuji na umístění komory. Červené/zelené světlo nebo filtr je marketingový trik – ten efekt je spíše o tom, že filtr ubírá intenzitu, takže to tolik neruší.
Chápu že se světlo někomu nemusí líbit. Ale je období, kdy se na černou prakticky nelze jinak dostat – řepky, kukuřice. Osobně mi přijde lepší si bliknout a střílet na jistotu, než vystřelit riskantní ránu na „nějakej tmavej flek“ a následně kilometr dohledávat vodící bachnu střelenou na měkko - protože selata nebyla vidět a kus stál natočený opačně. A je ještě ten lepší případ, kdy se takováto dohledávka provede a úspěšně dokončí.
Loni jsem takto díky baterce ne-střelil cca 70kg vodící bachnu, ač jsem na ní měl odjištěno, neb jsem jí měl za „zatoulaného“ lončáka z rudlu, co vylezl cca 200m ode mne. Když jsem jí druhý den uviděl za světla s 6ti selaty, tak jsem byl hodně rád, že jsem ránu si odpustil.
Co mě osobně vytáčí mnohem víc než baterka je praxe střílet na naháňkách veškerou černou zvěř – tedy i velké bachyně a kňoury. Dokonce nám na to přišlo oficiální povolení z úřadu, mají „jednotný povolovací dopis“ společně s přísvitem. Sice to nikde neprezentujeme, ale i tak se vždycky někdo neudrží... to bych jim pak ty flinty nejraději rozštípal
Máme to jako sdružení povolené, takže ani co se týče zákona není problém 
