Černí rytíři / způsoby lovu

[Zdenek41]

Pánové ten problém je poněkud hlub?í.Tam,kde chybí ?ivoči?ná výroba a to hlavně s produkcí mléka a kde se nepěstuje kukuřice na zrno je pokoj i od prasat.škody jsou pouze na TTP.Kdo nezná co je denodeně jednat o náhradách škod tak to asi nepochopíte.Nechci nijak prudit proti černé je to moje nejoblíbenější zvěř.Ale chtěl jsem jen podotknout na to,že to co se v některých revírech děje si můžeme častečně sami.Někomu to přímo vyhovuje,že jdou do chrutí 30kg bachyňky.Jsou to většinou ti co problém škod neznají a neřeší.Nárust je pro ně ++.

[Mosin]

Je mi jasné, že bude obtí?né poznat jak je ta bachyně stará atd. ale myslím si, že by to byl stejný problém jako když přinde kňourek. Byla to však čistě hypotéza, ve které jsem nebral v potaz realizaci.

Fajn je tedy evidentní, že máme s tím problémy. Tak se tedy znovu ptám co a jak s tím máme dělat?? Jakým způsobem máme střílet? co si myslíte o tom? Navrhujte. Hoďme etiku za hlavu a prostě pokusme se to vyře?it jak máme lovit.

[ČENDA]

Přemnožení černé zvěře se stává docela problémem i u nás na Děčínsku. Jsou rozbité sociální strukturu,chybí vedoucí bachny a tak se prasata sdružují do tlup kde není problém napočíta 50-80 kusů,přitom p?ed pár lety tyto tlupy činily maximálně 10-15 kusů.Asi si každý docela dobře dovede představit co se stane když takovýhle růdl příde v noci na pole jak to po nich vypadá a jak se majiteli je?í vlasy hrůzou když vidí tu spouš». A to nechci mluvit o tom co si vyslechneme od lidí kterým prorazí plaňky a vlezou na oplocenou zahradu. Hold problém je v tom že u nás dost myslivců chce střílet ty velké aby se mohli chlubit jaký že to střelili kus... Pravda on jim to zákon dovoluje,ale výsledek vidíme sami a jediná možnost by snad byla zakázat střílet velké kusy a věnovat se těm malým za každou cenu. Možná se to někomu nebude líbit co říkám,ale podle mě i za cenu odstřelu mladých bachyněk. Je to sice kacířská myšlenka ale snad mě tu neukamenujete.....

[Josef Kuřitka]

Je samozřejmé, že v revírech s vyšší nadmořskou výškou, převážným porostem smrku a minimem zemědělsky využívaných ploch, je černé relativně málo a mnohý tamější myslivec ti?e trpí při zmíňkách o desítkách odlených kusů za sezonu. To je ale normální stav. V podstatě by ulovení kusu černé ve volné přírodě mělo být plánovaným myslivecký svátkem po celém území ČR. To by asi byla ta správná hustota a se zvěří by se dalo rozumně hospodařit. Dne?ní odlovy desítek kusů ( i stovky na lesní ( smí?enou) honitbu o rozloze 700-850ha na kraji kukuřičné oblasti), tak to je jasně neudržitelný stav. Často se tady probírá technická zále?itost odlovu - zbraně, ráže , optika, světelnost, baterky, infráky apod.. Přitom je potřeba si uvědomit, že ve smí?ených a polních honitbách není po velkou část roku vlastně místo, kde se dá toto vybavení použít. Zvěř na jaře vyjde z lesa do porostu řepky, kde zůstává skryta, pa?i bere na mladém obilí a pak přechází do porostů slunečnic a kukuřic na zrno ( v lepším případě na silá?). Vychází pouze na cestu za vodou do lesa a právě v oné 200m bezpečné zoně ( dnes běžné hranici pole x les)působí největší škody - nejvíc berou pa?i když vychází z chládku lesa, nebo se do něj vrací. Zde jsou doslova spasené pásy, které vypadají jak po zásahu sekaček. To je místo, které nemožné obsolutně chránit. V celé ČR to musí být tisíce hektarů, které nelze obhospodařit - zabránit tam vzniku škod. Přitom uživatel sousední lesní honitby nenese žádnou odpovědnost za škody. Za komunistů tato hranice byla neMožná . Důvod:strach, aby si nějaký traktorista nestřelil náhodou jelena,kterého měli páni v uniformách připraveného pro funkcionáře, či valutového cizine, případně aby běžný myslivec neopruzoval u lesa. vždycky jsme slyšeli, že taková hranice (pole x les)je absolutně nemyslitelná, i když měla třeba staletou historickou i katastrální tradici. Po změně poměrů a možnosti platit škody se okamžitě tato hranice vrátila,ale přesto se povedlo vytvořit jakousi podivnou (do té doby neznámou)výsadu pro uživatele lesních honiteb- ono 200m pásmo, které je mě v honitbě vlastně k ničemu - vlastně je to po?írač peněz. Bez změny tohoto stavu není možné stav černé zredukovat.
Prostě se bude muset umožnit lov černé od hranice alespoň v kulturách řepky, obilovin, kukuřic a slunečnic do sklizně , na trvalých travních porostech, jetelech a vojtěžkách, ozimech a řepce, nebo se bude muset uživatel sousední honitby podílet na náhradě škod v tomto území nikoho a to minimálně 50%. Je to totiž myslivecky akceptovatelný lov v oddobí a místech, kde se černá vyskytuje, kam vychází za potravou, kde se dá kvalifikovaně lovit. Situace, aby se černá redukovala tím způsobem, že se na ni minimálně 6-7 měsíců za relativně krátkých nocí nedostanem, a tak po sklizni ( na zoraná, či zasetá pole) na vzdálenost 250m od hranic lesa navozíme fůry silá?e a jiného "?rádla" je totiž celá špatně. Taháme si ji tak do polí úplně zbytečně a vytváříme zbytečnou potravní zásobu. Navíc je to krmení-vnadění mnohdy nekvalitní a poškozujeme zejména srnčí. Černá zvěř začně stejně víc vycházet až po rozhonění lesa naháňkami, jeho "vybrání" a v odbobí, kdy se rozpadají tlupy - cca , leden , únor, březen . Pak se střílí osamocené plné plné a kojící bachyně , sekáci - prostě je to eticky a odborně špatně.
To je můj názor.

[Vojta]

JK:Přitom je potřeba si uvědomit, že ve smí?ených a polních honitbách není po velkou část roku vlastně místo, kde se dá toto vybavení použít. Zvěř na jaře vyjde z lesa do porostu řepky, kde zůstává skryta, pa?i bere na mladém obilí a pak přechází do porostů slunečnic a kukuřic na zrno ( v lepším případě na silá?). Vychází pouze na cestu za vodou do lesa a právě v oné 200m bezpečné zoně ( dnes běžné hranici pole x les)působí největší škody - nejvíc berou pa?i když vychází z chládku lesa, nebo se do něj vrací. Zde jsou doslova spasené pásy, které vypadají jak po zásahu sekaček. To je místo, které nemožné obsolutně chránit.

Tak to je přesně situace, která je u nás! Letos ještě nemáme uloven jediný kus černé zvěře! Naštěstí se daří sousedním sdružením a tak je zatím situace snesitelná.

To MIlanhb:Já vím přesně o čem mluví?, jen jsem chtěl naznačit, že povolit odlov bachyň a ještě k tomu vodících, by asi nebylo příliš š»astné.

[Vojta]

Je jasné, že problém tu je a že se bude muset začít ře?it.Jak jsem psal, radši bych povolil umnělé zdroje světla a pod. než povolit nekontrolovatelný odlov dospělých bachyň.Už tak se to děje a nemluví se o tom, dovedete si představit, jak by to dopadlo, kdyby se mohli lovit oficiálně a v podstatě kdekoli!!!!????

[Tomfi]

Teda tady se urodilo příspěvků.
Tak k tomu co tady je. Černá zvěř je přemnožená většinou pouze v hospodářských oblastech a smí?ených lesích,ve vyšších polohách se smrkovou skladbou si o desítkách ks černé můžeme nechat jenom zdát.
Dále už tu psal Zdeněk začneme uvažovat tak, že velký prasata šetřit, A bude jedno zda je to lončák 100kg nebo 4letý prase 100kg. čím více dáme prostoru těmto kusům tím lépe. Střílejme zvěř veškerou nevodící do 70kg. Samozřejmě jen v oblastech, kde potřebujeme sní?it stavy.
Jak tu někdo psal, že mu chodí 3bachyně,12selat a 5lončáků. když střelíme bachyni, čeho docílíme, že do chrutí půjdou ty selata???!!! Todle má být našim úkolem????
Nemám přístup do honitby s přemnoženou černou, chápu Va?e obavy, s hodně věcma musí člověk jen souhlasit, ale všeho s mírou.
Situace v populaci je katastrofální a můj názor je taký, nechme velkou černou zvěř býti.
Dále podívejme na zemědělce, oni by jenom chtěli prachy za škody, ale neudělají vůbec nic, dlouho se mi to příčilo, ale když teďka vidím i na ?kole tydle budoucí zemědělce. Platit za škody je správné, prosekat kus kukuřice nákladné, naset kolem lesa třeba vojtěžku nesmyslné atd.

[cimrman]

V naší malé honitbě 600ha z toho 126les 4 voda se převážně věnujeme srnčí a hlavně drobné a to dost intenzivně.Daří se nám koroptve a v poslední době i zajíci,věnujem se s různými výsledky i bažantům.V posledních letech se začala objevovat černá(která tam dle pamětníků nebývala ani před válkou) odhadem máme přes léto v polích do 20ks(stále stavy rostou) v mlazinách se jich pár drží i v zimě.Lovíme však pouze 1ks ročně a to pouze selata kolem 30kg jen jednou lončák 70kg,jedno sele-bachyňka 35kg byla v začátkem ledna březí.Zatím jsme nikdo nezmáčkl na starší kus ač jsme měli možnost.Ale zjiž?ujeme,že nám ubývá drobné a srnčí,což nechceme.Podle mě je prase v naší honitbě škodná se kterou musíme,pakli?e chceme dobré stavy drobné něco radikálně dělat.Přikláněl bych se i k odstřelu dospělých kusů vyjma vodících bachyň.I k Použití infra,protože u nás loví pár členů a neni v silách a časových možnostech malé hrstky zredukovat příval černé.Fakt bych nikdy nevěřil,že se to může u nás stát .

[milanhb]

Nechci střílet vedoucí bachyně jak to vyznělo,ale jak již někdo napsal
ty ostatní co nejsou vodící a nepatří mezi selata.I u nás mají selata svá selata a střelit v únoru sele je otázkou zda již nebude plné.
Máme zatím střeleno letos jedno sele a nedaří se prostě za světla nevyjdou.
Nevím jak u Vás ,ale máme 700ha honitbu aktivně chodíme ven dva někdy čtyři z jedenácti většina ostatních je v pozdně důchodovém věku.
Nebráníme se mladým,ale nikoho stálého a slušného nesezene?.
Trochu počítejte jak jsem psal bylo jich asi 20 z toho bude určitě 7 bachyň, když bude mít každá jen 4 selata
tak je to + 28 ks - to nemůžeme zvládnout !!!!!!!!!!!!!!!!!
Milan

[milanhb]

Dokud nebudeme schopni odlovit přírustek všech selat tak s tím nic neuděláme.Tím,že se leckde střílí vedoucí bachyně podle mě vznikají ta stohlavá stáda.Silná vedoucí bychyně by ostatní nepříbuzné odehnala.
Trochu tam ale pro nás vzniká problém - čím starší tím chytřejší a zkušenější.
Milan

[Josef Kuřitka]

Vážení přátelé!
Po nějakou dobu jsem ztratil chu? na toto forum psát, i když je každý den večer párkrát nav?tívím. Nějak mě začíná vadit způsob diskuze a úrověň některých příspěvků. vážím si seriozních oponentů a argumentů a nečekám, že vše bude řečeno v rukavičkách, ale ne sprostě a za cenu osobních útoků.

Ale zpět k problému černé zvěře.

Pamatuji doby, kdy ulovení jakéhokoliv kusu černé zvěře bylo mysliveckým svátkem. vyžadovalo kus loveckého štěstí a umu, o čase nemluvě. Jak postupně divočáků přibývalo, tak si na jejich častější ulovení začali všichni zvykat. Tehdejší "myslivecká ?lechta" byla nakonec ráda, že si ti "obyčejní" střelili nějakého divočáka, nebo kňoura a nestarali se o jejich hospodaření s jeleny. Neexistovala nějaká seriozní pravidla a metodika lovu a chovu. Objevily se ale lovy při sklizni a na hromadách - ještě okolo roku 1990-95 to bylo něco, co mnozí staří myslivci považovali za nepřípustný lov spárkaté na újedi. Postupně jsme se vzájemně přesvědčovali o tom, že je to myslivecky i eticky správné ( v mrazu, sněhu a za nedostaku potravy),a že nám to umo?ňuje skutečně správný odstřel (dost času na posouzení, klidný a přesný výstřel). že jen takto zredukujeme stavy černé zvěře. Dokonce jsme se začali bavit o tom, že budeme na správná místa vylévat naftu, dovybavili jsme se infráky, na kazatelny a pušky jsme přidělali reflektory. Pokud je to všechno pravda a dobře, tak proč se pořád dokola děje, že se mnoho zkušených myslivců diví, že střelilo na "prase" a ono má místo 25ti kg najednou 80kg. Bez základní dovednosti odhadu hmotnosti loveného kusu jsou řeči o nějakém chovu a selekci bezpředmětné.
Osobně si myslím, že nám totálně zaspali ti slavní myslivečtí "vědátoři". dokážou např. jásat nad tzv. světovým muflonem, který vyrostl ve " výkrmné ohrádce" a tam byl na pár hektarech zabit(ulovit se snad nedá napsat) a přítom nekonečně vysvětlovat, že třeba desetkrát větší farma, je jenom farma, že nejde o trofej apod. Zkrátka pro běžnou myslivost ve volnosti nezajímavá temata. Přitom nikdo nevytvořil skutečnou "kuchařku" lovu černé zvěře - viz. učebnice myslivosti. Čekaná, naháňka, rytířská zvěř, kňour -krátká mohutná hlava, bachyně -lehká protáhlá hlava, nutná silná zbraň, dobrý pes a to je ve zkratce vlastně všechno - pár listů.

Co by tento manuál měl obsahovat?

- 1. určení chovných oblastí ve vztahu k úživnosti jednotlivých teritorií a ročních období. Je jasné, že kus z jižních oblastí, kde jsou smí?ené lesy s dubem, bukem a velkými plochami obilovin(p?enice+kukuřice), řepky a slunečnice, bude mít jinou růstovou křivku, než třeba na vysočině, či v podhorské oblasti. Mělo by být pro lovce v dané oblasti jasně stanoveno, že reálná obvyklá hmotnost vyvrženého kusu -lončáka (sele se loví bez omezení) v prvním čtvrtletí je např. 35kg s akceptovatelnou odchylkou +-8kg. V případě ulovení takového kusu by ne?lo udělat tzv. chybu - mimo neetické odlovy vodících bachyň a pod.. Obdobně by se pokračovalo ve II.,III. + IV. čtvrtletí, kdy by se hmotnost zvěře úměrně zvyšovala. Myslím, že desetitísíce kusů se střílí dlouhá léta a tento manuál mohl existovat už dávno. Besedy nad spodní čelistí a "kecy" o tom, že kus měl v době ulovení 23 nebo 25 měsíců a podle toho pak určovat pokuty, tak to nemá smysl. Vedlo to jemom k vyrovnávaní účtů, zlosti, nebo se ze strachu nestřelilo to, co se mělo a mohlo, nebo se naopak vesele střílelo na všechno a držela se "huba". Divočák-sele +lončák- se loví v noci, moc se neproducíruje a tak je jediným rychlým základem posouzení jeho lovnosti jenom jeho velikost, nebo viditelný nedostatek ve zdravotním stavu- zpravidla postřelení.

- 2. stanovit základní tělesné rozměry - zejména výšku a délku- pro jednotlivé váhové skupiny. To jednak umožní skoro každému určovat s rozumnou tolerancí vzdálenost střelby a nakonec to pomůže při odhadu hmotnosti loveného kusu. Prostě porovnat "prase" se záměrnou osnovou - nákresy - jak vypadá 50ti kiláč na 50m ve standartní osnově a jak metrákový kus. Rovněž určit poměry ve vztahu k výšce plodin a hmotnosti kusu. Ze 75cm jetele na mě nemůže na 100m vyčuhovat půl metru hřbetu divočáka a já si nemůžu myslet, že má 30kg. Prostě jsem vždycky věděl, jestli střílím na velký, nebo na malý kus. V tom se nemůže nikdo rozumný splést. každý velký kus jsem střelil vědomě.

-3. jasně určit, že ve smí?ených a polních honitbách, kde se loví černá zvěř stabilně více let a více kusů, je možno legálně lovit dospělé kusy - bachyně + kňoury. Stav byl takový, že se zase více méně nestřílelo vůbec, nebo se "mastily" velké kusy a obojí vedlo k populační explozi. S čím se nemůže legálně hospodařit, tak to nemůže dobře prosperovat.
položil si někdo vlastně otázku, kdo by odstřílel ty desítky z polí vykrmených tříletých sekáčů, ze kterých by se postupně stávaly desítky monstrozních kňourů, když v mnoha rozlohou obrovských zemědělských okresech je jenom pár honiteb (dvě-tři-zpravidla režijky), kde je lze podle zákona ( tím nemyslím v poslední době udělované vyjímky) lovit? Nebyl tento zákon především sobecký a ve svém důsledku proti černé zvěři?

-4. zvážit, zda by se nemělo zrušit tzv. 200m ochranné pásmo okolo hranic, kde se nemůže lovit. Omezit mnohdy ?ílené sypání kvanta kukuřice, silá?e a obilných odpadů do lesa. Myslím, že při doslova nadbytku potravy -žalud, kukuřice- přestávají platit poučky o sociální struktuře- potlačovaní říje ze strany hlavních bachyň, odbíjení slabých kňourků a neudržení starých kňourů slabými bachyňkami. Prostě naráz prudce a brzo dospívá obrovské množství selat a jsou pokryta už při první ovulaci stejně starými selaty-kňoury. Pro silné kňoury je takový nabytek sexu, že si s hrátkami tenagerů nedělají strarosti. Hospodářská krajina je prostě příliš ú?ivná.

Debatu typu ráže 223 vs. dospělá černá zvěř neřeším, protože tato zbraň byla pro mnohé v minulosti volba z nutnosti (buď jsi koupil kulovnici, kterou jsi měl v ruce, nebo jsi byl bez zbraně), a tak vznikl vynucený mýtus o univerzálnosti dvaadvacítek, který se uspěšně drží do dne?ních dnů.



Pokud takový manuál existuje, tak se jeho autorům skutečně omlouvám.

[Mosin]

Josefe velmi dobře sepsáno! Já osobně s tebous dílím shodné názory. Černá by se měla střílet dle velikosti. Přeci i z chovatelského hlediska je pro mne u?itečnější do budoucnosti lončák 80kg, než 3-4 letej kňour okolo 50kg. Neníli? pravda?
Přesně toto by se mělo objevit jako doporučení z ministerstva a ne ty ?vásty jako doposavaď.
Fandím takto zpracované příručce a Možná by to stálo napsat i článek do myslivosti a dotáhnout to do konce, protože já o tom SellBell to píšu už tak dlouho, že oni se to dřív naučí dělat, než to dopí?u

Josefe máš velkou 1

[vhool]

to J.K: vitej zpet.jsem rad ze jsi se opet ozval.jsi jednim z tech z kteri jsou zde na foru velmi vitani a kterych si ja osobne velmi vazim.byla by skoda kdyby jsi na nas zanevrel.tvuj prispevek je toho dukazem.doufam ze si ho nove prichozi vcetne bendyho vezmou k srdci a budou ho cist vice nez jednou.za sebe ti za toto velmi dekuji

[SEDM]

No nemůžu nereagovat, na některá výše uvedená tvrzení, pro zvídavé čtenáře uvádím, že existuje kniha "Rukově? chovu černé zvěře"-Doc. R.Wolf, většina výše uvedených pravd je v tété knize uvedena již před deseti lety, v poslední době potom vy?ly dva velmi zdařilé překlady podobných publikací z němčiny (Černá zvěř v praxi, nakladatelství Grada a Černá zvěř, nakladatelství Víkend). Kdo si dá tu práci a přečte si výše uvedené publikace, tak zjistí, že vše podstatné již bylo objeveno, pouze nám chybí schopnost a ochota se učit ze sku?eností ostatních.
Jinak pro celo českou myslivost je příznačné vzájemné poplácávání se po ramenou, přesto že někdy jde o případy, kdy by spíše měl být lovci odebrán lovecký lístek. S pozdravem M.

[SEDM]

ještě jsem zapoměl: kdo se o danou problematiku zajíné blí?e, doporučuji navštívit některou z předná?ek Dr. Vodňaského z Veterinárního institutu v Brně. Případně články Ing. Ziegrossera ve světě myslivosti.