No že ses ozval zrovna ty...kasari píše:Nechápu, o jakém špinavém prádle píšeš. Přiznat problém je základ možnosti změnit to.
Ale možná k tomu doplníš, že kolegové měli od OSSM povolení k nočnímu lovu holé srnčí, kvůli snížení brutálních škod, které způsobuje, protože bez toho to působí poněkud blbě... A nebo ses spletl a oni stříleli ve 2 odpoledne?
Jasně, že ve volné přírodě nelze rozmnožování zvěře řídit jako u hospodářského chovu, ale jde o určité principy, které se dají aplikovat (omezeně) pouze průběrným odlovem. V případě srnčí zvěře to znamená např. odlovit slabé srnce ještě před říjí (což se v některých honitbách neděje), dále odlovit slabé srny (což se neděje ještě ve větším počtu honiteb) a vůbec udržovat stavy srnčí zvěře na celkových počtech odpovídajících podmínkám dané honitby a ve správném poměru pohlaví (což se rovněž v mnoha honitbách neděje). Vím, že někteří kolegové vnímají lov holé srnčí zvěře jako "vraždění neviňátek" a dlouhodobě se mu vyhýbají, ale bez toho to prostě nejde, pouhým odlovem slabých srnců se kvalita srnčí populace nezvýší, to je prostě žalostně málo, pouze jedna kostička z mozaiky. Svou negativní roli v tom samozřejmě často hraje ono zde již kritizované šetření samičí zvěře obecně ve stylu "přece si všechno nevystřílíme".kasari píše:...Aplikovat genetické základy chovu domácích zvířat na zvěř je možné pouze u řízené plemenitby, což je v přírodě nesmysl...
Takto věc paušalizovat je přece nesmysl. Na jednu stranu přece z toho, co se ohledně péče o srnčí zvěř v minulosti vymyslelo / dělalo a dodnes dělá, vše určitě nesmyslné není.kasari píše:...Argumentuješ ve stylu- vždycky se to tak dělalo, proto je to dobře...
Na druhou stranu se často změnily podmínky a na to je třeba reagovat. Ale určitou averzi vůči zacykleným názorům některých veteránů do jisté míry chápu, protože oni si často z komplexní péče o zvěř, původně zahrnující obrazně řečeno úkony A, B, C, D, vyberou pouze A a C, přes které "nejede vlak", protože se to tak dříve dělalo, je to tak správně a vše ostatní, natož nějaké změny, jsou blbost... 
Alpy mám rád, v mladším věku jsem v nich trekoval každoročně. Jenže tam se škody způsobené zvěří týkají (až na naprosté výjimky) pouze lesních kultur, páč pole tam fakt jen tak nenajdeš.kasari píše:...Vliv přikrmování na výši škod je prokazatelně nízký, stačí si o tom něco přečíst. Existuje spousta výzkumů například z Alp, stačí to zadat třeba do Google Scholar.
Jsou to prostě podmínky podobné např. hřebenům u nás na Šumavě, se smíšenými honitbami v podhůří a ve vnitrozemí ČR to nemůžeš srovnávat. Co se týče toho, čím docílím zmenšení objemu škod způsobených zvěří obecně, tak pokud použiju selský rozum, dojdu k následujícímu: 1) Redukcí celkového počtu zvěře - zvěř, která není, už nic nesežere a neohryže. 2) Přikrmováním v době nouze - čím lépe se zvěř nasytí u krmelců, tím méně toho sežete jinde. Bod 1 je samozřejmě efektivnější, ale znamená to snad, že se kvůli tomu máme na přikrmování vysr**? Péče o zvěř zahrnuje vícero činností, které samozřejmě mají různou efektivitu. A těch nejlepších výsledků se logicky docílí, pokud se věnujeme všem, ne pouze některým z nich.
