Je chov a průběrný lov divoce žijící parohaté zvěře mýtus?

[dalas]

Šumavák> když jsem koncem roku založil jetelinu, po týdnu chyběla půlka a za 14 dní jsem musel založit senem. To evidentně tolik netáhne. Minulý týden jsem dal k senu opět jetelinu tak uvidím, co bude. Oves srnčí bere a dávám i zlehka na oves minerály se solí. To někdy prohodím i do objemových krmiv. Historicky největší zájem byl o vojtěšku, která byla volně sušená na šráku a stejně tak uskladněná na půdě krmelce. Po uskladnění jsme ji trochu prohodili solí. Ten rok srnčí bralo jak pominutý a musel jsem pak ještě shánět balíky neb na sklonku zimy navalilo ještě dost sněhu. Srnčí si najde i k tomu přikrmování zdroje v přírodě (pokud jsou). Mám v okolí krmelce ravitalizované louky, kde byla předloni zaseta jetelina. Srnčí si vyhrabává ve sněhu (do 10cm) přístup k zelenému, zejména v blízkosti krmelce a tam kde má kousek krytu.

fipkus> je třeba lovit od nejhorších kusů z hlediska kondice a konstituce, u srn i podle srnčat. To ale nevylučuje lov relativně dobrých a chovných kusů, když tam není nic horšího. To ale vyžaduje mít přehled co v honitbě/úseku je. Čím je teritorium pro výběr větší, tím lépe se to realizuje. To dost často naráží tam, kde někteří členové pojímají svěřený úsek, jako svojí soukromou honitbu a nechtějí tam nikoho pouštět a někdy ani na obeznání. Pak se divíme a říkáme, že zásady, které mají svoji logiku nefungují. Co je platný, když se ve svém úseku snažíš a soused uloví silného srnce vhodného do chovu a mrzáčka tam nechá, protože se s ním nepochlubí, nebo ty kýty byly nic moc. Na červený puntíky se nedívám a beru to jen jako nějaký názor.

[xtaup]

Rád bych se podělil o pár postřehů k tématu přikrmování, zejména srnčí zvěře. Za mě je tato činnost víceméně zbytná, což se jasně ukazuje v zemích, kde přikrmování neprobíhá. Opravdu se tam nic zlého nestalo a kvalitu srnčí zvěře rozhodně nemají horší než u nás.
Podle mých zkušeností je mnohem efektivnějším nástrojem pro zvýšení kvality zvěře dostatečné snížení stavů. Tam, kde se o radikální redukci skutečně pokusili, nevyhnutelně došli do režimu, kdy se musí lovit systémem CVP (využívám tento pojem z předchozích příspěvků). Průběrný odlov se sice dobře provádí v silně zazvěřených honitbách, kde je z čeho vybírat a s čím srovnávat, ale tam, kde probíhá intenzivní tlak na snížení stavů, je situace jiná.
Při intenzivním lovu je průběrný odlov mimořádně obtížný. Zvěř žije skrytě, aktivní je převážně v nočních hodinách a není čas na dlouhé posuzování. Přehled o tom, co v honitbě skutečně je, se prakticky ztratí a lovit důsledně „od nejméně kvalitních kusů“ je prakticky nereálné. Provést v takových podmínkách precizní průběrný odlov by vyžadovalo extrémní kapacity odborně erudovaných lovců, kteří budou mít na starost relativně malé úseky honitby, kde budou mít perfektní přehled o zvěři, což je utopie. Navíc i geneticky vhodný jedinec může při troše smůly vypadat jako lovný (nemoc, paraziti, zranění, stres). Přiznejme si, že většina myslivců (včetně mě) nedokáže bez přímého srovnání s jinými kusy v terénu přesněji stanovit váhu ani věk živé zvěře (mimo extrémy). I prof. Bartoš z VÚŽV je toho názoru, že selektivní odlov ve volných honitbách je do značné míry mýtus.
Samozřejmě nejsem zastáncem lovu nejkvalitnějších kusů a vždy se snažím vybrat to nejhorší, ale při současném tlaku držitelů honiteb na snižování stavů a skrytém způsobu života zvěře je to v praxi téměř neřešitelné. Ze zkušenosti z mnoha lesních a smíšených honiteb, které navštěvuji v rámci výkonu povolání, vidím, že tam, kde funguje systém CVP, nemají horší kvalitu zvěře než v konvenčně spravovaných honitbách – spíše naopak. O kondici a zdravotním stavu ani nemluvě. Konvenční péče a průběrný odlov, jak je známe desítky let, nepřinesly v celorepublikovém měřítku žádné citelné zlepšení kvality. Čest výjimkám.
Osobně bych energii vloženou do přikrmování směřoval spíše do zvyšování přirozené úživnosti honiteb. Pokud už někdo v dobré víře přikrmuje, měl by to dělat tak, aby zvěři alespoň neubližoval. Škodlivé způsoby přikrmování bohužel převažují. Nemluvě o koncentraci vysokého počtu kusů na jednom místě, což zdraví zvěře (parazitózy) rozhodně neprospívá. Intenzivním přikrmováním ve spojitosti s dostatečným přísunem minerálů a stopových prvků se sice dá z průměrné honitby udělat honitba s mimořádně kvalitní srnčí zvěří, ale je to věc neudržitelná – jakmile se s tím přestane, zvěř se vrátí k původní kvalitě.
Můj názor je, že kvalita zvěře by měla být obrazem prostředí. Srnčí se desetitisíce let adaptovalo na minimální zimní přísun potravy a my se to snažíme mermomocí změnit. Pokud jde o etiku, příroda je ve výsledku „dokonale“ krutá. Má své regulační mechanismy a úhyn (hladem, nemocí či poraněním) je z hlediska evoluce nezbytný a žádoucí. Myslivec by měl utrpení zvěře bránit nebo ho pokud možno zkrátit, ale cestu nevidím v přikrmování nebo léčení zvěře, nýbrž v kvalitě prostředí a rozumných stavech. Zvěř nemůžeme zavřít do chléva, aby náhodou neuhynula z důvodu nedostatku potravy nebo neměla parazity. Nelze vše zachraňovat, to bychom se dostali na stejnou loď s osobami, které by chtěly ze světa místo, kde se dravci stanou vegetariány apod.
Tyto postřehy samozřejmě nelze paušalizovat (např. na čistě polní honitby), je to jen moje osobní zkušenost a můj pohled na věc. Pokud jde o otázku, zda přikrmuji, tak ano

[Citron]

Já si v tomto tématu vyzobu jen některé věci a zareaguji, neberto to, prosím, jako chytání za slovo nebo dělání z komára velblouda v jiných případech.

Já začnu tím, co mě trápí nejvíc, a to je určování chovnosti. U nás tyto parametry v celku stritkně určuje chovatelská přehlídka trofejí a to je hotová katastrofa. V okrese se stýká několik PLO (přírodní lesní oblast), což má za následek různou kvalitu zvěře. Třeba "naše" honitba je ve dvou PLO, kdy je mezi nimi dost rozdílná kvalita v prostředí pro zvěř (a omeznou možností migrace mezi PLO), třeba u vysoké to dělá díky úživnosti rozdíl i přes 10 kg u koloucha před koncem mysliveckého roku.
Dále se před rokem se behem 2 let obměnily komise a když mám 2 hodně, hodně podobné čelisti (nechci psát stejné), tak mi jeden srnec "omládl" o rok, proti tomu předchozímu, takže se přethrla kontinuita hodnocení.
A když tohle dáte dohromady, tak vznikne takový paskvil, že se z toho člověku i zatočí hlava, protože na jedné straně máte samé průběrné, na druhé je podstatně větší část chovných, a nějak probrat potřebuje ale oboje. A stejné je to i u holé. A teď co s tím.

Co se tady nakouslo, a mohlo by to něco udělat, je to, že nemáme moc lidí, co odstřelí holou, a když řeknu, že bych odstřelil obě srnčata z dvojčat, nebo alespoň jedno brzy, tak na mě dost zírají. Stejně tak se málo loví holá, a stejně tak nemáme moc 3VT u srnců. Je toho dost co napravovat, nikomu se do toho moc nechce.

A co mě tedy nepříjemně překvapuje, že málokdo chápe, že u potravního specialisty jsou vysoké stavy velmi negativním faktorem. A to jsou lidé s hospodářskými zkouškami stále schopni říct, že ta kvantita nemá moc vliv na kvalitu, což jev tomto případě logický nesmysl.
A další mýtus, že srnčí škody nedělá...potravní specialista a typický okusovač nedělá škody? Od kdy? No když to ti lidé neví, tak nemají důvod snižovat stavy, že.

A když tohle sečtete, tak jsme tam, kde jsme.

[Dagga Boy]

@ xtaup:
Zcela souhlasím, kvalitní prostředí je základ. To do krmelce prostě nikdo nenasype. A je do značné míry paradox, že ačkoli je krajina stále spíš degradována, tak v rámci bonitace honiteb se to de facto nijak nereflektuje. Pokles kvality populace je pak víceméně nevyhnutelný i za předpokladu nepřekročení normovaných stavů.

[kasari]

To xtaup & Citron - Už jsem se trochu lekl, že duch původního loveckého fóra jako společnost lidí inteligentních a vzdělaných je opravdu pryč. Díky moc za vaše příspěvky. Snažím se o tom co popisujete přesvědčit spoustu lidí a i když se mi to občas daří, je to pořád málo. Bez ohledu na výzkumy, vědecké články a konkrétní příklady vždycky narazím na argumenty že takhle se to dělalo vždycky, tak to funguje.
Za těch 35 let a zkušenosti z honiteb od nížin do hor tvrdím, že přikrmování je nesmysl a na chov si můžeme hrát až v době, kdy zvěře budou únosné stavy, což je v drtivé většině honiteb sci fi

[Citron]

Výše jsem prezentoval něco, co mi přijde jako "logický faul" v chovu zvěře a v chápání fungování té zvěře.
Já si primárně nemyslím, že průběrný odstřel a přikromování jsou úplně špatně. Ono jde o to, jak to děláme a za jakých podmínek.

Když to vezmu odzadu, tak ty pricipy vznikly za nějakých podmínek, tedy v nějakém stavu přírody, přesněji ve stavu, jakém byla tehdá krajina a také stavy zvěře. A pokud obojí bylo jinak, než je dnes, tak se tomu musíme přizpůsobit, protože aplikovat nefunkční pravidla, resp. pravidla pro jiné podmínky je k ničemu. Nebo tu část, co ovlivňujeme vrátit co nejblíže tomu, kdy ta pravidla vznikla. Obzvláště u srnčí.

Když to vezmu u průběrného dostřelu, tak jsem hluboce přesvědčen o tom, že největší chybu děláme tím, kdy tomuto přistupujeme. Můj názor je ten, že bysme měli odlovit primárně slabá srnčata, pokud se situace opakuje, tak i ty matky, pak by možná byl vidět rozdíl. Protože ten rozdíl u srnčat lépe naznačuje, jak je to zvíře založené dřív, než se na něm začnou podepsivoat jiné vlivy a začnou se smazávat rozdíly. Jenže to by také musela nedočklavost pryč a nevzdávat po dvou letech, navíc by musela nastoupit ochota toto vůbec dělat. O pochybnostech v odstřelu srnců jsem psal vlastně výše, možná později doplním.
V souvislosti s tímto, ale i s druhým tématem souvisí to, že spoustu věcí děláme na pocit. Proč na pocit? Protože nemáme v honitbách často nasbíraná vlastní statistická data v dostatečném rozsahu, abychom byli schopni udělat nějaké vyhodnocení a to v delším časovém intervalu, aby byly vidět trendy a porovnat je s dalšími vlivy. Proč je nemáme? No on tem pocit spoustě lidí stačí, nebo ti co mají tušit vůbec netuší, co jim to může přinést.
On totiž rozdíl mezi takovým, omlouvám se za ten výraz, "slepým blbnutím si" a reálným zkoušením s možností zlepšení, v tomto případě posuzováním přínosů činností pro chov zvěře, je často právě v těch "zápiskásch" a jejich správným vyhodnocením.
On totiž lidský mozek je věc velmi zajímavá, protože vytěsňuje některé informace záměrně, nekteré prostě zapomene a pak něco vidíme, něco si o tom myslíme a ona to nemusí být vůbec pravda! Dobře zaznamenaná data tyto negativní vlastnosi nemají.
Takže na závěr...chceme- li dělat závěry o přínosu, tak se pojďme bavit o tom, že k tomu změníme přístup, uděláme kvalitní vyhodnocení minulosti, zhodnotíme přitomnost, zlepšíme datovou základnu pro vyhodnocení a začneme sledovat nebo razantně měnit reálně na základě dat sledovat, co to dělá. A na potvrzení nebo vyvrácení si počkáme téměř 10 let, aby se to vůbec stihlo nekam propsat...

[Šumavák]

To xtaup & Citron - Už jsem se trochu lekl, že duch původního loveckého fóra jako společnost lidí inteligentních a vzdělaných je opravdu pryč. Díky moc za vaše příspěvky. Snažím se o tom co popisujete přesvědčit spoustu lidí a...

Znamená to snad, že pokud někdo zastává názor odlišný od toho tvého, má být naopak automaticky považován za nevzdělaného hlupáka? V dnešní dekadentní liberální společnosti se sice dehonestující nálepkování nositelů konkurenčních názorů v podstatě stává standardem, ale to nic nemění na tom, že základním principem smysluplné diskuse je pluralita názorů a férová argumentace.

Jinak tu myslím panuje shoda ohledně toho, že průběrný lov (či lov obecně) je aktivitou, kterou lze chov srnčí zvěře (i jiné) ovlivnit nejvýrazněji. A to nejen odlovem nejslabších kusů a udržováním správného poměru pohlaví, ale i celkovou redukcí stavů na úroveň reálně odpovídající podmínkám konkrétní honitby. Je zřejmé, že toho lze dosáhnout jen tehdy, kdy se např. u samčí zvěře budou lovit i kusy, později na výstavách trofejí označené červeným puntíkem jako tzv. chovné. Bez toho by se ale dnes ve většině honiteb nikdy nesplnil plán lovu a proto se nemálo kolegů shoduje na tom, že hodnotící kritéria jsou zastaralá, nereflektující aktuální stavy zvěře. Nějaké tlaky na změnu sice existují, ale výsledky jsou zatím minimální. V normálních spolcích proto dnes nad nějakými červenými puntíky akorát mávnou rukou a interně to nijak neřeší, protože v případě uplatňování škod nějaká chovnost fakt nikoho nezajímá... Ohledně holé zvěře už tu zaznělo, že ji často někteří kolegové nechtějí lovit a v některých honitbách si ji vyloženě zašetřují. To je samozřejmě ohledně chovu úplně špatně a pokud k tomu v takových honitbách nezmění přístup, nikam se nepohnou. Průběrný odlov konstitučně slabší holé zvěře se dobře provádí v situaci, kdy je možné mezi sebou porovnat více kusů, pokud se však jedná o samostatný kus, posuzuje se to samozřejmě špatně, člověk by to v dotyčné lokalitě musel mít velmi dobře obeznané. Jinak zákon o myslivosti jde v rámci poslední novelizace (účinná od 01.01.2026) redukci stavů holé naproti, neboť nově je možné za použití vhodné pozorovací a střelecké optiky lovit samice a mláďata vešketé spárkaté zvěře i v noci, o což se dosud musel žádat OSSM, který to buď povolil, nebo zamítl.

Ohledně vhodnosti přikrmování zvěře zatím ke shodě nedošlo (a předpokládám, že ani nedojde ), takže to zřejmě bude náplní další diskuse.